Pavel Nešleha - Pavel Nešleha

Pavel Nešleha
Pavel Nešleha
	Pavel Nešleha, 1937–2003
narozený	Pavel Nešleha; 19. února 1937; Praha, Československo
Zemřel	13. září 2003 (ve věku 66); Praha, Česká republika
Národnost	čeština
Vzdělání	Alois Fišárek, ; Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Známý jako	Malba, kresba, grafika, fotografie
Manžel (y)	Mahulena Hromádkova

Pavel Nešleha (19. února 1937, Praha - 13. září 2003, Praha) byl český malíř, ilustrátor, grafik a fotograf. Byl významným představitelem uměleckého hnutí 60. let a významnou osobností českého nekonformního avantgardního umění. Jeho kresby a grafické práce mu vynesly několik ocenění a vyznamenání. Počínaje rokem 1965 byla jeho práce pravidelně vystavována na skupinových výstavách v Československu i v zahraničí; měl svou první samostatnou výstavu v roce 1966.

Život

Poté, co Nešleha čtyři roky (1952–56) navštěvoval uměleckou školu v Praze, studoval na Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze v ateliéru monumentální a užité malby pod vedením profesora Aloise Fišárka (1956–62). Jeho diplomová práce, abstraktní malba, kterou navrhl pro Koncertní síň v Praze Hradec Králové, byl zakázán a zničen, protože to komunistický stát považoval za ideologicky nevhodné. K dokončení studia pak Nešleha použil sbírku expresionistických obrazů, které vytvořil v průběhu studia; za tuto práci získal školní cenu. V roce 1960 se připojil ke skupině avantgardních umělců v Praze s názvem „Konfrontace I a II“. Prostřednictvím aktivit této skupiny se seznámil s grafikem Vladimír Boudník a spřátelil se s teoretiky Františkem Šmejkalem a Janem Křížem. Jeho kariéru přerušil na dva roky povinná vojenská služba (1962–64). V roce 1966 se zapojil do činnosti teoretika a výtvarného kritika Jindřicha Chalupeckého. Na jaře 1968 mu francouzská vláda udělila stipendium na tři měsíce strávené v Paříži; využil této příležitosti k návštěvě různých muzeí a památek ve Francii. Oženil se s Mahulenou Hromádkovou (nyní Mahulena Nešlehová [cs ], historik umění) později v tomto roce; Jejich dcera Johanna G. Nešlehová, statistik, se narodil v roce 1977.

V roce 1970 dostal Nešleha místo profesora kresby na Akademie výtvarných umění v Kassel, Německo; musel však odmítnout, protože československý stát mu odepřel právo opustit zemi. Po celou dobu normalizace (1970–1989) byl členem kruhu Jindřicha Chalupeckého. V roce 1987 se podílel na založení skupiny Zaostalí s malíři Bedřichem Dlouhým a Zdeňkem Beranem, sochařem Hugem Demartinim, architektem Karlem Koubou a skladatelem Jan Klusák. V roce 1990 obdržel grant od Nadace Pollock-Krasner. Ve stejném roce se stal vedoucím malířského ateliéru v Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, kterou zastával do roku 2002. Řádným profesorem byl jmenován v roce 1991 a působil také jako prorektor. Stal se členem Mánes Union of Fine Arts v roce 1995. Zemřel na rakovinu v září 2003.

Umělecká díla

Nešlehova tvorba je bohatá na témata; zahrnuje obrazy, kresby, tisky a fotografie, stejně jako instalace, koláže, světelné objekty a úlevy. Jeho tvorba z konce 50. a 60. let je ovlivněna expresivními a neformálními uměleckými proudy, ve kterých se práce řídí imaginací. Zobrazuje drama lidské existence v různých podobách. V polovině 60. let se jeho tvorba postupně stává obraznější a nakonec vede k obrazům, grafice a kresbám ve velkém měřítku, které umocňují detailní části lidského těla. Od roku 1968 se zajímá o fotografii a zkoumá, do jaké míry může být objektivní zobrazení reality ovlivněno uměleckým hlediskem; v jeho díle se předměty z každodenního života protínají s groteskní, ironickou nebo absurdní. V 70. letech rozvíjí individualistická témata se surrealistickým podtextem; zájem o meditaci a symbolická hodnota světla ho vede k prozkoumání toho, jak světlo ovlivňuje vnímání předmětů a reliéfů člověkem.

Osmdesátá léta přinášejí do umělcova díla jiný trend. Ovlivněn romantickými výhledy na K. H. Mácha a C. D. Friedrich, Nešleha zkoumá vztah mezi člověkem a přírodou a symbolickou povahu světla prostřednictvím různých témat. Jeho obrazy zvýrazňují paradoxy kombinací reality a iluze; svou práci uvolňuje pomocí dveří a různých jiných předmětů, sestavených a někdy animovaných videem. Jeho pastely, kresby a fotografie odrážejí některé umělcovy leitmotivy: přírodu, mýtus a osud. Na konci 90. let se jeho pozornost znovu obrátila ke světlu, které je nyní obdařeno duchovním významem - pomocí světlého pastelu zobrazuje realitu, která postupně mizí v abstraktních barevných postavách a vizích. Jeho kreativita pak náhle skončila předčasnou smrtí v roce 2003.

Nejvýznamnější umělecká díla

Obrazy a předměty

Hlava III (Hlava III), 1969; olej, deska z dřevěné vlny Heraklith, 91 x 66 cm. Galerie Zlatá Husa, Praha.
Rozloučení s C. D. Friedrichem (Loučení s C. D. Friedrichem), 1982; akryl, olej, sololit, 180 x 120 cm. Soukromá sbírka.
Cesta (Journey), 1983; olej, akryl, sololit, 116 x 82 cm. Národní galerie v Praze - Sbírka Jiřího Valocha.
Minul čas (z projektu Iluze v soukromí) (Čas uplynul - z cyklu Iluze v soukromí), 1986; dveřní předmět, akryl, dřevotříska, 245 x 300 x 50 cm. Soukromá sbírka.
Ani na zemi ani na nebi (Ani na Zemi, ani na obloze), 1989; akryl, dřevo, lepenka, 265 x 410 x 280 cm. Národní galerie v Praze.

Hlava III (1969)
Rozloučení s C. D. Friedrichem (1982)
Cesta (1983)
Minul čas (z projektu Iluze v soukromí) (1986)
Ani na zemi ani na nebi (1989)

Kresby

Dlaň (Palm), 1969–1970; tužka, papír, dřevěná deska, 106 x 80,5 cm. Západočeská galerie v Plzni.
Z cyklu Židle (z cyklu Židle), 1972; tužka, papír, 105 x 88 cm. Soukromá sbírka.
Čas otevřených dveří VI (The Time of Open Doors VI), 1978; černá křída, papír, 49 x 70 cm. Soukromá sbírka.
Oidipus III (Oidipus III), 1992; dřevěné uhlí, černá křída, sololit, 245 x 160 cm. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

Dlaň (1969–1970)
Z cyklu Židle (1972)
Čas otevřených dveří VI (1978)
Oidipus III (1992)

Pastely

Tajemství znaků (The Mystery of Signs), 1993; pastel, papír, 132 x 90 cm. Soukromá sbírka.
Oidipus V (Oidipus V), 1993; pastel, papír, 90 x 132 cm. Soukromá sbírka.
Proměna zobrazení (Transformace zastoupení), 1997; pastel, sololit, 244 x 304 cm. Soukromá sbírka.
Z cyklu Záznamy světla (z cyklu Záznamy světel), 2002–03; pastel, papír. Muzeum české literatury.

Tajemství znaků (1993)
Oidipus V (1993)
Proměna zobrazení (1997)
Z cyklu Záznamy světla (2002–2003)

Fotografie

Ďáblovy hlavy IV (ze série Pocta Václavu Levému) (The Devil's Heads IV - from the série Hommage to Václav Levý ), 1977–2000; barevná fotografie, 26,7 x 39,2 cm. Soukromá sbírka.
Z cyklu Přírodní struktury I (z cyklu Přírodní struktury I), 2001; digitální tisk, 140 x 205 cm. Soukromá sbírka.
Z cyklu Přírodní struktury (z cyklu Přírodní struktury), 1973–2001; černobílá fotografie, 27 x 39 cm. Soukromá sbírka.
Z cyklu Ojbín (z cyklu Oybin), 2000; černobílá fotografie, 39,3 x 26,4 cm. Soukromá sbírka.

Ďáblovy hlavy IV (ze série Pocta Václavu Levému) (1977–2000)
Z cyklu Přírodní struktury I (2001)
Z cyklu Přírodní struktury (1973–2001)
Z cyklu Ojbín (2000)

Galerie umění

Česká republika: Zastoupena téměř ve všech významných sbírkách veřejného umění, zejména v následujících muzeích: Národní galerie v Praze, Mikoláš Aleš Jihočeská galerie v Hluboké, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Moderní galerie v Hradec Králové, Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Muzeum české literatury v Praze a Památník Terezín.
Chorvatsko: Akademie v Záhřebu
Francie: Musée national d'art moderne - Centrum Georges Pompidou, Paříž; Musée d'art moderne de la Ville de Paris
Německo: Muzeum Bochum
Polsko: Muzeum Sztuki, Lodž
Srbsko: Muzej suvremene umjetnosti, Bělehrad
Slovinsko: Moderna galerija Ljubljana
USA: Muzeum kresby a grafiky, Washington

Reference

Knihy

Petr Wittlich: Pavel Nešleha, Galerie, Praha 2004 (a v nich uvedené odkazy). ISBN 80-86010-72-4
Zaostalí FOREVER, Petr Wittlich a Mahulena Nešlehová (ed.), Galerie, Praha 2007. ISBN 978-80-86990-15-6
Dějiny českého výtvarného umění [VI / 1,2] 1958/2000, Rostislav Švácha a Marie Platovská (Eds.), Academia, Praha 2007, s. 193, 604–606, 653–655. ISBN 978-80-200-1489-4
Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Nová encyklopedie českého výtvarného umění), Anděla Horová (ed.), Academia, Praha 1995, s. 564–565. ISBN 80-200-1209-5
Jindřich Chalupecký: Nové umění v Čechách, H&H, Praha 1994, s. 72–73. ISBN 80-85787-81-4
Jan Kříž: Pavel Nešleha (katalog výstavy), České muzeum výtvarných umění, Praha 1994.
Karin Thomas: Tradition und Avantgarde in Prag, Du Mont, Köln 1991, s. 29–30. ISBN 978-3770128426
Victoria Thorson: Great Drawings of All Time - The Twentieth Century, Shorewood Fine Art Books, New York 1979. ISBN 0935986006