Paul Moer - Paul Moer
Paul Moerschbacher (22. července 1916 - 9. června 2010), známější jako Paul Moer, byl Američan jazz klavírista.
Moer se zúčastnil University of Miami, kterou ukončil v roce 1951 a poté často hrál na jazzové scéně západního pobřeží s Benny Carter, Vido Musso, Zoot Sims, Stan Getz, Bill Holman, a Shorty Rogers. Moer dělal rozsáhlou práci v Los Angeles studia jako pianista a aranžér. Na konci 50. let vedl vlastní trio s Jimmym Bondem a Frank Butler. V roce 1960 cestoval Austrálie s Bennym Carterem. Také nahrával s Charles Mingus, Jack Montrose, John Graas, Paul Horn (1960–63), Ruth Price, a Buddy DeFranco.
Moer hrál málo po roce 1960, i když se na scénu s vydáním v roce 1991 Elmo Hope melodie.
Diskografie
Jako vůdce
- 1959 Současná jazzová klasika tria Paul Moer
- 1961 Žijte v Pour House
- 1991 Hraje hudbu Elmo Hope
- 2005 Roztočte se
Jako sideman
- 1954 Uspořádán Montrose (Pacific Jazz)
- 1955 Jack Montrose Sextet (Pacific Jazz)
- 1956 Uspořádáno / přehráno / složeno Jackem Montrose (Atlantik)
- 1958 Mezinárodní premiéra v jazzu
- 1958 Jazzmantics
- 2004 Westlake Bounce
- 2005 Jazz-Lab 1 a 2
- 1960 Něco modrého
- 1961 Zvuk Paula Horna (Kolumbie)
- 1962 Profil jazzového hudebníka (Kolumbie)
- 1959 Singin 'Blues
- 1997 Tvrdší než tvrdý
- 1958 Kousek času
- 2004 Řekněte to s hudbou
- 1959 Jack's Groove
- 2005 Complete College Goes to Jazz
S ostatními
- 1961 Yazz Per Favore, Emil Richards
- 1995 Kompletní Capitol Recordings, Paul Whiteman
- 2000 Mnoho nádherných okamžiků, Rosemary Clooney
- 2004 Žijte na Peacock Lane, Maynard Ferguson
- 2005 Kompletní nahrávky, Bob Gordon
- 2006 Chet Baker & Art Pepper: Kompletní nahrávky
- 2006 Kompletní nahrávky, Billy Usselton[1]
Reference
- ^ „Paul Moer | Kredity | AllMusic“. Veškerá muzika. Citováno 29. listopadu 2016.
