Paul Chack - Paul Chack

Paul Chack
Paul Chack, 1927.jpg
Paul Chack v roce 1927
narozený12. února 1876Upravte to na Wikidata
Paříž  Upravte to na Wikidata
Zemřel9. ledna 1945Upravte to na Wikidata (ve věku 68)
Montrouge  Upravte to na Wikidata
obsazeníSpisovatel, Důstojník francouzského námořnictvaUpravte to na Wikidata
Rodiče)
  • Marie ScaliniUpravte to na Wikidata

Louis Paul André Chack, (Paříž, 12. února 1876 - Fort de Montrouge, Arcueil, 9. ledna 1945), byl důstojník francouzského námořnictva, autor a nacistický spolupracovník. Během první světové války sloužil v námořnictvu a meziválečné období strávil psaním knih o námořní historii a agitováním u krajní pravice. Během druhé světové války dychtivě spolupracoval s nacisty a předsedal takzvané „Comité d'action antibolchévique“ („výboru pro protibolševickou akci“). Při osvobození byl zatčen, pokusil se zradit a popraven zastřelením.

Životopis

Chack se narodil Marii-Louise Chackové, známé také jako „Marie Scalini“ (1852–1931), a lordu Fingallovi, který se za ni odmítl oženit, přesto jí koupil dům a vyplácel jí důchod.

Chack se připojil k École navale v říjnu 1893, 50. ze 75 studentů třídy daného roku. Promoval v roce 1896.

Sloužil na bitevní lodi Hoche, pak dál Masséna v Severním moři a v říjnu 1898 byl povýšen do třídy Ensign. Poté sloužil Mouette na Konstantinopol, kde hasením požáru získal tureckou medaili.

Chack byl povýšen na poručík de vaisseau v květnu 1906 a převzal velení nad ponorkou Grondin. V roce 1908 byl jmenován jako pomoc generálnímu guvernérovi Indočíny.

Sloužil Jauréguiberry v roce 1912 jako důstojník dělostřelby a byl povýšen na palebný směr bitevní lodi Courbet v červnu 1915 byl pověřen velením nad ničitel Massue, účastnící se Kampaň Gallipoli. Dne 27. listopadu 1916 zaútočil na německou ponorku a vysloužil si úroveň armády zmínka v depeších.

Check byl povýšen na poručíka-velitele v červenci 1917 a na velitele v červnu 1920. Řídil bitevní loď Provence ve Středomoří před přesunem do Service historique de la marine jako Směr 1921. V roce 1927 byl přijat za člena Académie de Marine. V červenci 1929 byl povýšen na kapitána a v listopadu 1934 odešel z námořnictva v hodnosti kapitána.

Od roku 1920 začal Chack psát četná díla o námořnictvu a námořní historii.

Chack začal mísit s prvky krajní pravice infiltrujícími tehdejší asociace veteránů. Byl viceprezidentem l'Association nationale des officiers bojovníci (ANOC) pod pravicovými osobnostmi, jako je plukovník Jean Ferrandi a Charles Trochu. Chack byl také prezidentem Club de l'Effort, organizace založené rezervními důstojníky, z nichž mnozí byli členy krajně pravicových Ligues.

V roce 1937 byl mezi čestnými a krajně pravicovými osobnostmi Charles Maurras když byl propuštěn z vězení. Přidal se Jacques Doriot je Parti populaire français (PPF) v roce 1937.[1]

Zasedání Přední národní revoluční na Vél'd'Hiv dne 11. dubna 1943. Na obrázku: zleva doprava: Georges Claude, Châteaubriant, Marcel Déat, Bucard, Paul Chack. Mimo rámec jsou přítomni také: Henri Barbé, Francis Desphelippon, Lucien Rebatet, Dr. André Rainsart, Georges Soulès, Kléber Legay.

Během Nacistická okupace Chack podporoval spolupráci s Třetí říší. Ukázal také virulentní antisemitismus. Zvláště slavnostně otevřel Institut d'étude des questions juives v květnu 1941 a psal antisemitské úvodníky do časopisů.

Chack byl prezidentem Comité d’action antibolchévique (1941–1944), an antikomunista a antisemitský propagandistický výstup používaný jako náborový orgán pro Légion des volontaires français contre le bolchévisme. Chack zahájil výstavu Le Bolchevisme contre l'Europe, spolu s francouzskými a německými fašisty jako např Paul Marion, Fernand de Brinon nebo Georges Claude.

Dne 22. Srpna 1944, po Osvobození Chack byl zatčen a uvězněn Drancy a poté v Fresnes. Byl zkoušen Cour de Justice z Seina, odsouzen k trestu smrti dne 18. prosince 1944 a zastřelen dne 9. ledna 1945[2] ve Fort de Montrouge poblíž Paříže.

Vyznamenání

Funguje

  • Au velký d'Ouessant (Éditions de France, sbírka „la mer et notre Empire“)
  • Du Maroc à l'Océan Indien (Éditions de France, sbírka „la mer et notre Empire“)
  • Les Explorateurs (Éditions de France, sbírka „la mer et notre Empire“)
  • Face aux Anglais (Éditions de France, sbírka „la mer et notre Empire“)
  • La Fin d'un Pirate (Éditions de France, sbírka „la mer et notre Empire“)
  • Courbet, le vainqueur de Fou-Tchéou , Édition Amiot-Dumont
  • Les Grandes Croisières françaises (ouvrage pour la reliure duquel Jean Goulden réalisa des émaux.)
  • Na se bat sur mer, Éditions de France, 1926 (prix de La Renaissance)
  • Des Dardanelles aux brumes du Nord (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Patrouilles tragiques dans la nuit (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Combats de mer au grand soleil (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • La route des Indes sauvée par la France (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Héros de l'Adriatique (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Přeživší prodigieux (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Sur mer ... Et dessous (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Luttes sans merci au sud et au nord (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • Aviony, torpilleurs et voiliers au feu (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“), 1933, s ilustracemi Léona Haffnera.
  • Petits navires, grandes luttes (Éditions de France, sbírka „Marins à la bataille“)
  • La bataille de Lépante(Les Éditions de France, sbírka „Marins à la Bataille“).
  • Trafalgar (Les Éditions de France, sbírka „Marins à la Bataille“).
  • Hasards de guerre (Les Éditions de France, sbírka „Marins à la Bataille“).
  • Les Frégates du Roi (Les Éditions de France, sbírka „Marins à la Bataille“).
  • La guerre des croiseurs, du 4 août 1914 à la bataille des Falkland (Deux volume et deux atlas.)
  • Sur les bancs de Flandre (avec 2 cartes dessinées par P. Chack), Les Éditions de France, 1927
  • Ceux du blocus (avec 11 cartes dessinées par P. Chack), Les Éditions de France, 1928
  • Tu seras marin (Les Éditions de France, 1939. sbírka „Marins à la Bataille“, dessins de Léon Haffner).
  • Histoire maritime de la Première guerre mondiale par Paul Chack et Jean-Jacques Antier (France-Empire, 3 svazky, réédition abrégée en 1 svazek, 1992)
  • Hoang-Tham, pirát, Éditions de France, 1933
  • Chacku, Paule (1931). L'homme d'Ouessant, Du Chaffault. Paris: Redier. OCLC  716918045.

Zdroje a reference

Poznámky

Reference

  1. ^ L'Emancipation nationale du PPF le cite comme adhérent en janvier 1938: Jean-Paul Brunet, Jacques Doriot, du communisme au fascisme, Balland, 1986, s. 233
  2. ^ Assouline, Pierre (1996). L'épuration des intellectuels. 105 (ve francouzštině). Bruxelles: Éditions Complexe. p. 175. ISBN  978-2-870-27667-9. OCLC  39090744., str. 40-41, 45 a 167.
  3. ^ La Revue námořní, 1934, s. 802

Bibliografie

externí odkazy