Vlastenecká unie (Lichtenštejnsko) - Patriotic Union (Liechtenstein)

Vlastenecká unie

Vaterländische Union
ZkratkaVU
VůdceGünther Fritz
Založený1936
SloučeníKřesťansko-sociální lidová strana
Lichtenštejnská vnitřní služba
Hlavní sídloFürst-Franz-Josef-Strasse 13
FL-9490 Vaduz
NovinyLiechtensteiner Vaterland[1]
Křídlo pro mládežJugendunion
IdeologieLiberální konzervatismus[2]
Sociální konzervatismus[3]
Křesťanská demokracie[4]
Ekonomický liberalismus[4]
Monarchismus[5]
Politická poziceCentrum[6] na pravý střed[7]
Evropská příslušnostEvropská demokratická unie
BarvyČervené
Sedadla v Landtag
8 / 25
webová stránka
www.vu-online.li

The Vlastenecká unie (Němec: Vaterländische Union, VU) je liberálně-konzervativní politická strana v Lichtenštejnsko.[2] VU je jedním ze dvou hlavní, důležitý politické strany v Lichtenštejnsku, spolu s národně konzervativní Progresivní občanská strana. VU je tím více liberální obou stran, obhajovat konstituční monarchie a větší demokracie.[8] Vede ji Jakob Büchel a má osm členů v Landtag.

Dějiny

Vlastenecká unie byla vytvořena sloučením Křesťansko-sociální lidová strana (VP) s nezletilou stranou Lichtenštejnská vnitřní služba (LHD).[9] Zatímco VP byl větší stranou, po sloučení byli to členové LHD, kteří zaujali prominentní pozice ve vedení nové strany.[1]

Po desetiletích bytí druhou stranou Progresivní občanská strana (FBP) se VU stala největší stranou v EU Landtag poprvé v důsledku Volby v roce 1970. Ačkoli to ztratilo Volby v roce 1974 FBP, vyhrál Volby v roce 1978 a udržel si většinu Landtag až do Února 1993. Předčasné volby v roce 2006 Říjen 1993 viděl, jak znovu získal většinu, kterou držel až do 2001. Poté, co vyhrál Volby 2009 strana ztratila Volby v roce 2013 k FBP.

Volební historie

Volby do zemského sněmu

VolbyHlasy%Sedadla+/–PoziceVláda
1936
4 / 15
–2. místoOpozice
1939
7 / 15
Zvýšit 3Stabilní 2. místoKoalice
19451,28545.4%
7 / 15
StabilníStabilní 2. místoKoalice
19491,38347.1%
7 / 15
StabilníStabilní 2. místoKoalice
1953 (únor)1,22942.5%
7 / 15
StabilníStabilní 2. místoKoalice
1953 (červen)1,54149.6%
7 / 15
StabilníStabilní 2. místoKoalice
19571,53747.6%
7 / 15
StabilníStabilní 2. místoKoalice
19581,53745.5%
6 / 15
Pokles 1Stabilní 2. místoKoalice
19621,44842.7%
7 / 15
Zvýšit 1Stabilní 2. místoKoalice
19661,58142.8%
7 / 15
StabilníStabilní 2. místoKoalice
19702,00849.5%
8 / 15
Zvýšit 1Zvýšit 1. místoKoalice
197416,35647.3%
7 / 15
Pokles 1Pokles 2. místoKoalice
197818,24449.2%
8 / 15
Zvýšit 1Zvýšit 1. místoKoalice
198220,99753.5%
8 / 15
StabilníStabilní 1. místoKoalice
198646,79350.1%
8 / 15
StabilníStabilní 1. místoKoalice
198975,41747.2%
13 / 25
Zvýšit 5Stabilní 1. místoKoalice
1993 (únor)73,21745.4%
11 / 25
Pokles 2Pokles 2. místoKoalice
1993 (říjen)78,89850.1%
13 / 25
Zvýšit 2Zvýšit 1. místoKoalice
199782,78649.2%
13 / 25
StabilníStabilní 1. místoVětšina
200176,40241.3%
11 / 25
Pokles 2Pokles 2. místoOpozice
200574,16238.2%
10 / 25
Pokles 1Stabilní 2. místoKoalice
200995,21947.6%
13 / 25
Zvýšit 3Zvýšit 1. místoKoalice
201365,11833.5%
8 / 25
Pokles 5Pokles 2. místoKoalice
201765,74233.7%
8 / 25
StabilníStabilní 2. místoKoalice

Vůdci

LetVůdce
1936–1965Otto Schaedler
1965–1974Franz Nägele
1974–1992Otto Hasler
1992–2001Oswald Kranz
2001–2005Heinz Frommelt
2005–2011Adolf Heeb
2011–2015Jakob Büchel
2015–Günther Fritz

Poznámky

Reference

  1. ^ A b „Vaterländische Union“. e-archiv.li (v němčině). Lichtenštejnský národní archiv. Citováno 22. února 2014.
  2. ^ A b „Lichtenštejnští voliči volí novou vládu“. Místní. Agence France-Presse. 3. února 2013.
  3. ^ „Lichtenštejnsko: ekonomický přehled“. Nordea. Citováno 6. dubna 2020.
  4. ^ A b Stefanini, Sara (5. února 2017). „Lichtenštejnští populisté získávají půdu pod nohama“. Politicko. Citováno 5. února 2017.
  5. ^ „Statuten der Vaterländischen Union“ (PDF). Vaterländische Union. Října 2014. Citováno 28. září 2020.
  6. ^ „Nezávislí rozrušili lichtenštejnský systém tří stran“. US News & World Report. Associated Press. 3. února 2013.
  7. ^ Riches, Christopher; Stalker, Peter. Průvodce po zemích světa (4. vydání). Oxford University Press. ISBN  978-0-19-106079-3.
  8. ^ Day, Alan John (2002). Politické strany světa. Londýn: John Harper. p. 302. ISBN  978-0-9536278-7-5.
  9. ^ „Strany v Lichtenštejnsku 1921–1943“. Princ a lidé: Lichtenštejnská občanská výchova (v němčině). Školní úřad Lichtenštejnského knížectví. 2007. Citováno 13. února 2014.

externí odkazy