Pashalik z Timbuktu - Pashalik of Timbuktu
| Pashalik z Timbuktu باشوية تمبكتو Bashauyat Timbuktu | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pashalik z Maroko | |||||||||
| 1591–1833 | |||||||||
 Mapa Pashalik Timbuktu (pruhovaný) jako součást Maroka, pozdní 16. století | |||||||||
| Hlavní město | Timbuktu | ||||||||
| • Typ | Marocký pašalík (1591–1603) Nominálně vazalský stát Maroka (1603–1826) Podpůrný stát Tuaregů (1787–1833) | ||||||||
| Dějiny | |||||||||
• Zavedeno | 1591 | ||||||||
• Zrušeno | 1833 | ||||||||
| |||||||||
| Dnes součást | Mali | ||||||||
Část série na |
|---|
| Historie Azawadu |
 |
The Pashalik z Timbuktu byl západoafrický politický subjekt, který existoval mezi 16. a 19. stoletím.
Dějiny
Na konci 16. století byli marockí sultáni posíleni po dokončení znovusjednocení Maroka a vítězství nad Portugalci na Bitva tří králů, ale jejich finanční potřeby je vedly k rozšíření jejich říše na jih do saharských zlatých dolů a na území Songhay.[1]
V roce 1577 obsadila marocká expedice Taghaza. V roce 1582, první expedice do Timbuktu byl poražen.
V roce 1591, a Marocký síla, která opustila Marrákeš, měla tři až čtyři tisíce vojáků spolu s několika stovkami pomocných sil[2] porazil Songhay armáda u Tondibi a dobyli Gao, Timbuktu a Djenné. Poté byl založen pašalík z Timbuktu a Timbuktu se stalo jeho hlavním městem.
Počínaje rokem 1618 byl Pasha, který byl poté jmenován marockým sultánem, zvolen Armas.[3] Zatímco však vládla Pashalik jako samostatná republika, Armas nadále uznával marocké sultány jako své vůdce. Během občanské války, která následovala po smrti Ahmad al-Mansur v Maroku podporoval pašalík legitimního sultána, Zidan al-Nasir,[4] a v roce 1670 poznali Alaouitští sultáni a slíbil věrnost.[5]
V polovině osmnáctého století byl pašalík v úplném zatmění. Asi v roce 1770 Tuaregu zmocnil se Gao a v roce 1787 vstoupili Timbuktu a udělali z Pašaliku jejich přítok.[6]
Viz také
Odkazy a bibliografie
Reference
Bibliografie
- Elias N. Saad (1983). Sociální historie Timbuktu Úloha muslimských učenců a významných osobností, 1400-1900. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-24603-3.
- Fage, J.D .; Gray, Richard; Oliver, Roland (1975). Cambridge historie Afriky. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-20413-2.
- N. Levtzion, Chp. III - Severozápadní Afrika: od Maghrib po okraj lesa, s. 142–222
- Pašalík z Timbuktu, s. 152–158
- Timbuktu, Jenne a Massina pod armádou, str. 158–164
- Arma, Songhay a Tuareg, str. 165–171
- Bambarské státy, s. 171–182
- N. Levtzion, Chp. III - Severozápadní Afrika: od Maghrib po okraj lesa, s. 142–222
- Grémont, Charles (2010). Les Touaregs Iwellemmedan, 1647-1896 un ensemble politique de la boucle du Niger. Edice KARTHALA. ISBN 978-2-8111-0397-2.
- Chp. III - Karidenna, ancêtre historique et figure emblématique (1647–1713), str. 149–212
- Chp. IV - Les Iwellemmedan au XVIIIe siècle: émergence d'une entité politique, str. 213–290
- M. Abitbol, Tombouctou et les Arma: de la conquête marocaine du Soudan nigérien en 1591 a l'hégémonie de l'Empire peul du Macina en 1833, Ed. Maisonneuve et Larose, 1979. (ISBN 2706807709)
- B. Rosenberg, Michel Abitbol, Tombouctou et les Arma. De la conquête marocaine du Soudan nigérien en 1591 à l'hégémonie de l'Empire Peulh du Macina en 1833 (compte rendu), in: Annales. Économies, Sociétés, Civilizations 37 (4), 1982, s. 833–836
- Bethwell A. Ogot (1992). Afrika od šestnáctého do osmnáctého století. UNESCO. ISBN 978-92-3-101711-7.
- M. Abitbol, Chp. XI - Konec říše Songhay, str. 300–326
- Davoine, Robert (2003). Tombouctou fascination et maládiction d'une ville mythique. L'Harmattan. ISBN 978-2-7475-3939-5.
