Paruman Agung - Paruman Agung

Nejvyšší rada

Paruman Agung
Typ
Typ
Dějiny
Založený30. září 1938 (1938-09-30)
29. ledna 1946 (1946-01-29)
Rozpustil18. srpna 1945 (1945-08-18)
25. září 1950 (1950-09-25)
PředcházetIndonéský národní výbor Malé Sundy
UspělRegionální rada zástupců lidu na Bali
Vedení lidí
mluvčí
H. J. E. Moll
(za prvé)
Pandji Tisna
(poslední)
Místopředseda
Sedadla40

The Paruman Agung (Nejvyšší rada) byl regionálním parlamentem v Bali od roku 1938 do roku 1950.

Dějiny

Holandská východní Indie (1938-1942)

Dne 1. Července 1938 se rozhodnutím Generální guvernér Nizozemské východní Indie, bylo obnoveno osm království na Bali. Králové na Bali byli slavnostně slavnostně otevřeni o dva dny dříve Chrám Besakih.[1] Králové osmi království se stali členy Paruman Agung, který byl založen 30. září 1938.[2]

Během této éry se Paruman Agung skládal z devíti členů, skládajících se z řečníka, který byl obyvatelem Bali a Lomboku, a osmi členů. Každému králi pomáhali dva poradci. Paruman Agung měl také sekretáře, kterého jmenovali členové se souhlasem řečníka.[2]

Japonská okupace (1942–1945)

Během japonské okupace nebyl Paruman Agung rozpuštěn, ale stal se neaktivním. Nebyly provedeny žádné změny týkající se složení.[3]

Rozpuštění Paruman Agung (1945–1946)

Po nezávislosti Indonésie začala indonéská vláda zřizovat regionální vládu na Bali. Provincie Malá Sunda, která má své hlavní město v Singaraja, byl vytvořen. Dne 18. srpna 1945 prezident Sukarno jmenován Idou Bagus Putrou Manuabou předsedkyní indonéského národního výboru Malé Sundy a dne 22. srpna 1945 Sukarno Já Gusti Ketut Pudja jako guvernér Malé Sundy. Pudja se vrátil na Bali 23. srpna 1945 a diskutoval o budoucnosti Bali a jeho politické struktuře.[4]

Pudja slíbil, že vládu v královstvích bude řídit regionální indonéský národní výbor ve spolupráci s králi a vládu na Bali indonéský národní výbor Malé Sundy ve spolupráci s guvernérem Malé Sundy. Přestože si Pudja myslel, že podíl na moci je spravedlivý podíl mezi republikou a královstvími na Bali,[5] někteří králové prolomili důvěru v Indonéskou republiku a nakonec odmítli spolupracovat s republikánskou vládou.[6]

Mezitím Holanďané pod AMACAB (Allied Military Administration-Civil Affairs Branch), který přijel na Bali v období od října 1945 do února 1946,[7] slíbil králům, že získají plnou moc na oplátku za jejich odmítnutí nezávislosti Indonésie a podporu Nizozemců.[8] Spojenectví mezi Nizozemci a místními králi oslabilo republikánskou vládu a 29. ledna 1946 Pudja předal svou moc Radě králů. Paruman Agung vznikl krátce poté.[9]

Předvolební Paruman Agung (1946–1948)

Anak Agung Nyoman Pandji Tisna (na snímku) byl zvolen mluvčím Paruman Agung.

Dne 4. února 1946 byla znovu vytvořena struktura Paruman Agung s dalšími 28 členy a odstraněním rezidenta z Bali a Lomboku z této pozice. Celkové členství v Paruman Agung bylo stanoveno na 36 osob a král Buleleng, Anak Agung Nyoman Pandji Tisna, byl jmenován řečníkem. I. Gusti Bagus Oka byl jmenován tajemníkem Paruman Agung.[10]

Dne 4. června 1946 svolal vrchní velící důstojník (CCO) AMACAB Paruman Agung na schůzku v Denpasaru. CCO je informoval o Malinská konference, a uvedl, že parlament musí zvolit dva delegáty konference. Paruman Agung zvolen Tjokorda Gde Raka Soekawati a Já Gusti Bagus Oka jako delegáti. Paruman Agung rovněž požadoval, aby delegátům byla nápomocna skupina poradců, a tedy skupina tří, kterou tvoří Pandji Tisna, Ide Anak Agung Gde Agung a Gde Panetja byli vysláni, aby poradili delegátům.[11]

Paruman Agung rozhodl, že Bali by mělo být samostatným státem uvnitř federální Indonésie. Rozhodnutí bylo odesláno delegátům, takže delegáti požadovali samostatný stát. V průběhu konference vedoucí konference, Hubertus van Mook, nesouhlasil s poptávkou a uvedl, že Bali by mělo být zahrnuto do a Stát východní Indonésie. Delegáti se vrátili na Bali a diskutovali o rozhodnutí van Mooka zahrnout Bali do státu Východní Indonésie.[12] Paruman Agung souhlasil se změnou svého rozhodnutí a delegáti byli posláni zpět na konferenci s novým rozhodnutím.[13]

Dne 4. Listopadu 1946 uspořádal Paruman Agung další zasedání, kde zvolil sedm delegátů za Konference v Denpasaru: Anak Agung Ngurah Ketut Jelantik, Tjokorda Gde Raka Soekawati, I Gusti Bagus Oka, Gde Panetja, Ide Anak Agung Gde Agung, Made Mendra, a Anak Agung Nyoman Pandji Tisna. Konference vedla k založení státu Východní Indonésie dne 24. prosince 1946 a Soekawati byl zvolen prezidentem státu Východní Indonésie.[14][12]

Paruman Agung se znovu setkal dne 28. prosince 1946 s agendou formulace nového zákona pro volbu parlamentu.[15] Králové v Paruman Agungu by byli odděleni, aby vytvořili nové tělo, zvané Rada králů.[16] Zákon by Parumanovi Agungovi poskytl pravomoc formulovat zákony a mluvčí Parumana Agunga by si vybrali jeho členové.[17][18]

Kromě toho se Paruman Agung skládal ze 40 členů, přičemž 34 bylo zvoleno a 6 bylo jmenováno z menšinových skupin na Bali.[17][19]

Volby

Předpisy

Paruman Agung rozhodl, že volební systém by měl být nepřímé volby a lidé by hlasovali pro volební vysoká škola (wali pemilih), což by zase volilo členy parlamentu. Ti, kteří měli volební právo, byli ti, kteří již zaplatili silniční daň. Ti, kteří byli uvězněni nebo zadluženi, nesměli hlasovat. Hlasovat dále mohli pouze lidé starší 25 let, kteří uměli číst a psát. Hlasovací okrsky byly rozděleny podle perbekelans (skupina vesnic) a každých 1000 voličů v a perbekelan by byl zastoupen voličem.[20]

Království Buleleng, Badung, Gianyar a Karangasem bylo v Paruman Agung zastoupeno po 5 členů, zatímco království Djembrana, Klungkung a Bangli po 3 členech.[21][22][23]

Účast

Volby se konaly v několika fázích, od 19. do 26. dubna 1947. První fáze voleb se konala v království Tabanan od 19. do 20. dubna, zatímco poslední fáze voleb se konala v království Badung 26. dubna.[24]

Odmítnutí výsledků

Ve dnech 9. června a 10. července 1947 uspořádala Rada králů schůzi, na které prohlásili výsledky voleb v Badungu a Bulelengu za neplatné.[25][26] Uvedli, že voliči z regionu sestávali z pro-republikánů (kterým říkali „extremisté“) a že extremisté vyvinuli tlak, který znemožnil svobodné volby.[27][26]

I když byly volební výsledky anulovány, existovaly požadavky na nového demokraticky zvoleného Parumana Agunga. V září 1948 se tedy konaly nové volby pro království Badung a Buleleng.[28]

Povolební Paruman Agung

Dne 15. listopadu 1948 byli instalováni noví demokraticky zvolení členové Paruman Agung. Inaugurace se zúčastnili králové na Bali, obyvatelé Bali a Lomboku a velitel jednotek nizozemských sil.[29]

V souladu se zákonem Paruman Agung nominoval tři kandidáty na mluvčí Paruman Agung. Nominováni byli I Gusti Ktut Ngurah, Ida Bagus Putra Manuaba a Anak Agung Nyoman Pandji Tisna. Do funkce byl zvolen předchozí řečník Pandji Tisna. I. Gusti Putu Gde Kuntri byl parlamentem jmenován tajemníkem Paruman Agung.[29]

Pravomoci

Podle zákona týkajícího se politické struktury Bali má Paruman Agung čtyři hlavní funkce: navrhování zákona (petice a iniciativa), změna zákona (změna) a výslech vlády (interpelace ). Kromě toho je přiznáno členům Paruman Agung parlamentní imunita.[19][30]

V praxi podle I Made Sendra, lektora z Univerzita Udayana, Rada králů je mocnější než Paruman Agung. Paruman Agung zřídka využívá jejich iniciativních a interpelačních práv, čímž se parlament stal pouze poradním orgánem. Uvedl, že to nezpůsobuje skutečné rozdělení moci mezi Radou králů a Paruman Agung.[31]

Rozpuštění

Po vzniku Spojené státy indonéské vzrostly požadavky na rozpuštění Paruman Agung. Na kongresu v Campuhan Ubud ve dnech 14. až 17. dubna 1950 bylo jedním z požadavků nahradit Paruman Agung demokratičtějším zákonodárcem.[32] Dne 8. června 1950 tedy Paruman Agung svolal mimořádnou schůzku, aby vytvořil výkonný orgán složený z pěti členů, založený na požadavcích lidí. Paruman Agung jmenoval do výkonného orgánu tři formáty. Tito formátoři jmenovali dva členy z parlamentu a dva členy mimo parlament a předsedou výkonného orgánu byl předseda Rady králů. Výkonným orgánem byl Anak Agung Gede Oka jako jeho předseda, já Gusti Putu Merta zabývající se politickými záležitostmi, já Gusti Gede Subamia zabývající se sociálními záležitostmi, já Wayan Dangin zabývající se ekonomickými záležitostmi a já Wayan Bhadra zabývající se obecnými záležitostmi.[33][34] Tento výkonný orgán byl stále odpovědný Parumanovi Agungovi a Radě králů.[35]

Několik týdnů poté, co byla vytvořena výkonná rada, kabinet Putuhena ve státě Indonésie přijal nový zákon týkající se politických struktur ve všech regionech státu Východní Indonésie. Ministr vnitra Lanto Daeng Pasewang šel na Bali vysvětlit, jak by měl být zákon prováděn. Vláda na Bali tak dne 7. srpna 1950 vytvořila nový výbor pro provádění zákona. Výbor se skládal z pěti členů zastupujících pro-republikánské politické skupiny: I Gde Putra Kamayana z Indonéské národní strany, Raden Sujono z Masyumi, I Gde Puger z KPNI a pro-federalističtí představitelé I Gusti Putu Merta z vlády a Anak Agung Gede Djelantik z králů. Výbor se rozhodl rozpustit Paruman Agung a dne 25. září 1950 byl Paruman Agung rozpuštěn a byla zřízena Rada regionálních zástupců lidu na Bali.[36][37]

mluvčí

Holandská východní Indie (1938–1942)

  • G. A. W. Ch. de Haze Winkelman (30. září 1938 - 11. listopadu 1938)
  • H. J. E. Moll (11. listopadu 1938 - 1941)
  • M. Boon (1941-1942)

Post-nezávislost (1946-1950)

  • Anak Agung Nyoman Pandji Tisna (4. února 1946 - 25. září 1950)

Reference

Bibliografie

  • Ministerstvo informací východní Indonésie (1949). Bali Membuat Sedjarah Baru, 1938-1948 (v indonéštině).CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ministerstvo informací Indonésie (1953). Sunda Ketjil. Jakarta.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Ardhana, I Ketut (prosinec 1993). BALINESE PURI Z HISTORICKÉHO VÝHLEDU: Role Puri Satria a Puri Pamacutan ve společenských a politických změnách v Badungu, jižní Bali, 1906 - 1950 (PDF). Australská národní univerzita.
  • Sendra, udělal jsem (duben 2013), Pergolakan Elite dalam Panggung Politik di Bali 1945-1950, Jurnal Kajian BaliCS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Picard, Michael (2011), „Balijské náboženství při hledání uznání: Od Agama Hindu Bali po Agama Hindu (1945-1965)“ (PDF), Bijdragen tot de Taal-, Land- en Volkenkunde / Journal of the Humanities and Social Sciences of Southeast Asia, Nizozemský královský institut studií jihovýchodní Asie a Karibiku, 167 (4): 482–510, doi:10.1163/22134379-90003581, S2CID  170206045CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Wirawan, A.A. Bagus (únor 2008), Odpovědi Lokal terhadap Revolusi Indonesia di Sunda Kecil, 1945-1950 (PDF), HumanioraCS1 maint: ref = harv (odkaz)