Já Gusti Bagus Oka - I Gusti Bagus Oka

Já Gusti Bagus Oka
I Gusti Bagus Oka3.jpg
I Gusti Bagus Oka, bývalý guvernér Bali a viceguvernér Malé Sundy
Guvernér Bali
Herectví
V kanceláři
1958–1959
PředcházetJá Gusti Ketut Pudja
UspělAnak Agung Bagus Suteja
1. viceguvernér Bali
V kanceláři
1950–1958
GuvernérJá Gusti Ketut Pudja
PředcházetStanovení pozice
1. viceguvernér Malá Sunda
V kanceláři
23. srpna 1945-15. Srpna 1950
PředcházetStanovení pozice
UspělPozice zrušena
Sekretář Paruman Agung
V kanceláři
1946–1949
Člen Paruman Agung
V kanceláři
1930-1940
Volební obvodKarangasem
Regent z Rendang, Karangasem
V kanceláři
29. ledna 1934-30. Června 1938
PředcházetJá Kadek Rauh
Osobní údaje
narozený(1910-01-26)26. ledna 1910
Karangasem, Bali, Nizozemská východní Indie
Zemřel22. července 1992(1992-07-22) (ve věku 82)
Denpasar, Bali, Indonésie
Manžel (y)Gedong Bagus Oka
obsazeníStátní úředník

Já Gusti Bagus Oka (Také hláskováno Já Gusti Bagoes Oka) (26. Ledna 1910 - 22. Července 1992) byl guvernérem provincie Bali a viceguvernér provincie Malá Sunda. On a jeho manželka Gedong Bagus Oka, byli zakládajícími členy Parisada Hindu Dharma Indonésie. I Gusti Bagus Oka byl také prvním místopředsedou Parisada Hindu Dharma Indonésie.[1] Během své kariéry ve veřejné službě jsem I Gusti Bagus Oka zastával různé vládní úřady Gedong Bagus Oka sloužil jako poslanec. Pár se také aktivně zapojil do společenských aktivit a založil Ashram Gandhi v Candidasa, Bali.

Časný život a hnutí aktivista

I Gusti Bagus Oka se narodil v Karangasem, Bali 26. ledna 1910. Narodil se v balijské aristokracii z Puri Kawan. Ačkoli Bali je převážně a Hind muslimská komunita v Sasaku, Lombok mu dal titul „Baginda Usman“, kvůli historickému vztahu mezi Puri Kawan (Západní soud) a Lombok Muslimové, odrážející v té době mezináboženskou harmonii.[2]

Měl přístup k veřejnému vzdělání, luxusu, který byl pro většinu obyvatel na Bali nedosažitelný. Oženil se Gedong Bagus Oka, dcera člena rady obce v Karangasem. Sdílení podobného pozadí a vize pro Bali, pár se zabýval politickými a společenskými aktivitami.

Během Malinská konference V roce 1946 jsem byl jedním z představitelů Bali I Gusti Bagus Oka. Na této konferenci uvedl, že Bali se chce stát nezávislou provincií ve společenství Indonéské republiky. I Gusti Bagus Oka byl také jedním z 57 zástupců z Bali pro Konference v Denpasaru z roku 1946, což vedlo ke vzniku státu Východní Indonésie.[3]

Vládní úřady drženy

I Gusti Bagus Oka (vlevo) s prezidentem Sukarno

První jmenování do veřejné služby I. Gustiho Baguse Oka se uskutečnilo 29. ledna 1934, kdy převzal vládu v Rendangu, Karangasem od jeho předchůdce I Kadka Rauha. Rendang byl správním obvodem města Karangasem, pod kterým proslulý Pura Besakih chrám se nachází. Otec I Gusti Bagus Oka, I Gusti Made Bengkel, byl také bývalým regentem Rendangu, který sloužil v letech 1894 - 1914 a hrál důležitou roli v záležitostech Pura Besakih.[4]

Poté, co sloužil jako regent v Rendangu do 30. června 1938,[4] I Gusti Bagus Oka se stal členem Paruman Agung, zákonodárného orgánu Bali, který se skládal z členů, kteří byli z velké části voleni z Buleleng, Jembrana, Tabanan, Badung, Gianyar, Klungkung, Bangli a Karangasem.[3] I Gusti Bagus Oka sloužil jako sekretář Paruman Agung v letech 1946 - 1949.[5]

I Gusti Bagus Oka, promlouvám k veřejnosti během otevřeného zasedání

V období od 23. srpna 1945 do 15. srpna 1950 sloužil I. Gusti Bagus Oka v kanceláři guvernéra pro Malá Sunda vedené Já Gusti Ketut Pudja. Toho času Malá Sunda byla provincie jako součást Stát východní Indonésie, s Singaraja jako hlavní město provincie[6]

I Gusti Bagus Oka s předsedou Sovětského svazu (ruská hlava státu) Klimentem Voroshilovem

S rozpuštěním Stát východní Indonésie „Gusti Bagus Oka byl jmenován do čela provincie Malá Sunda dne 15. srpna 1950. Jako viceguvernér dohlížel na okamžité provádění byrokratické reformy, počínaje rozpuštěním Paruman Agung dne 20. září 1950, po kterém následoval ustavení prvního zemského parlamentu dne 25. září 1950.[6][7]

V roce 1958 se tři správní regiony staly nezávislými provinciemi, což vedlo k rozpuštění Malá Sunda Provincie.[6] I Gusti Bagus Oka krátce sloužil jako herectví Guvernér Bali během přechodného období[4] než odešel do veřejné služby v roce 1959. Vytvoření Bali jako nezávislá provincie ztělesňuje myšlenku, kterou jako první předložil I. Gusti Bagus Oka během Malinská konference zpět v roce 1946.

Reference

  1. ^ „Pengesahan Parisadha Sebagai Badan Hukum“ (PDF). Parisadha Hindu Dharma Indonésie. 21. května 2012. Citováno 7. prosince 2018.
  2. ^ „(Harian Kompas) Opini: Agama dan Warga Negara - WikiDPR.org“. wikidpr.org. Citováno 2018-12-08.
  3. ^ A b Ardhana, I Ketut (prosinec 1993). „Balinese Puri v historické perspektivě“ (PDF). Australia National University. Citováno 7. prosince 2018.
  4. ^ A b C Stuart-Fox, David J (květen 1987). „Pura Besakih: Studie balijského náboženství a společnosti“ (PDF). Australia National University. Citováno 7. prosince 2018.
  5. ^ Robinson, Geoffrey (duben 1988). „Stát, společnost a politické konflikty na Bali: 1945 - 1946“ (PDF). Cornell University. Citováno 7. prosince 2018.
  6. ^ A b C Wirawan, A.A. Bagus (2008). „Responses Lokal Terhadap Revolusi Indonesia di Sunda Kecil“. Jurnal Humaniora. 20 (1): 51–62. Citováno 7. prosince 2018.
  7. ^ Picard, Michel (2011). „Balijské náboženství při hledání uznání: Od„ Agama Hindu Bali “po„ Agama Hindu “(1945-1965)“. Bijdragen tot de Taal-, Land- en Volkenkunde. 167, č. 4 (2011) (4): 482–510. JSTOR  41329004.