Park kultúry a oddychu - Park kultúry a oddychu - Wikipedia
Park kultúry a oddychu | |
---|---|
![]() Park kultury a oddychu z pohledu roku 2009 | |
![]() | |
Alternativní názvy | PKO |
Obecná informace | |
Typ | výstavní hala |
Architektonický styl | modernismus |
Umístění | Staré Město, Bratislava, Slovensko |
Adresa | Nábrežie arm. gen. Ulice Ludvíka Svobodu |
Stavba začala | 1951 |
Dokončeno | 1954 |
Zničen | 2016 |
Design a konstrukce | |
Architekt | Pavol Andrik, Kamil A. Gross, Ján Štefanec |
Park kultúry a oddychu zkráceně PKO (Angličtina: Park kultury a relaxace) a v minulosti běžně označované jako Pekáč byl komplex budov v Bratislava, Slovensko na Nábřeží Bratislavy podle Dunaj, postavený v roce 1954[1] a zbořen v roce 2016. Do roku 2010 byl komplex významným místem pro kulturní akce v hlavní město představovat hudební koncerty, nahrávky z televizních pořadů, koule, promoce na střední škole (Slovák: stužková) a promoce tanečních kurzů (Slovák: venček). V roce 2010 se Park kultury a oddychu stal ohniskem veřejného skandálu ohledně tajného podpisu některých smluv tehdejšíStarosta Bratislavy Andrej Ďurkovský což má za následek, že se veřejnost dozví o zbourané budově v budoucnu.[2][3]
Budovy obsahovaly mnoho uměleckých děl uvnitř i zvenčí. Vstupní hala obsahovala 28 vitráže okna národním umělcem Janko Alexy, podlaha v hale byla vyrobena z jedinečných barev mramor z blízka Lučenec, v prvním patře výše byla monumentální malba Dožinky akademický malíř František Gajdoš. Vnější část hlavní budovy zdobily dvě sochy sochaře Tibora Bártfaye, nad nimi byla sgrafito dekorace.
Park kultury a oddychu obsahoval také astronomickou sekci, kde se konaly pravidelné astronomické přednášky a noční pozorování. Tato instituce byla ve městě osamělým představitelem svého druhu, Bratislavě chybí jedinečně evropská hlavní města observatoř a a planetárium. Demolice Park kultury a oddychu byla zahájena 29. prosince 2015 a dokončena počátkem roku 2016.
Dějiny
Projekt budov je z let 1943-1948 od Pavol Andrik, Kamil A. Gross a Ján Štefanec. Budovy byly původně postaveny jako administrativní a výstavní budovy pro dunajský veletrh, který se konal v Přístav Bratislava ale potřeboval nové, větší prostory.
Význam
PKO bylo hlavním místem v Bratislavě pro pořádání promocí tanečních kurzů („venček“), přičemž hodiny společenského tance byly hojně navštěvovány během první poloviny střední školy na Slovensku, a také velmi oblíbené pro pořádání školních plesů („stužková“) a vysokých škol. školní večírky („imatrikulace“). Výsledkem bylo, že několik generací mělo emocionální pouto s prostorami PKO.
PKO bylo také předním místem pro provádění několika druhů hudby na Slovensku.
Pro mě, jako hudebníka, je PKO palác srovnatelný s Lucerna v Praze, Royal Albert Hall v Londýně nebo Madison Square Garden v New Yorku. Vystupovat tam a prodávat to byla vždy nejvyšší aspirace místních hudebníků.
— známý slovenský jazzman Peter Lipa[4]
Budoucnost
Investor staví na místě nové planetárium, knihovnu médií, náměstí a promenádu s molem, kromě bytů a kancelářských prostor bude součástí River Park 2 projekt.[5]
Galerie
Hlavní vchod do hlavní budovy
Vitráže v interiéru z roku 1957 od národního umělce Janko Alexy
Část PKO zvenčí
Detail mozaiky na vnější straně hlavní budovy PKO
Viz také
Reference
- ^ „Historie a genéza PKO (Historie a chronologie PKO)“. Bratislava Otvorene. Citováno 2017-04-30.
- ^ „Revitalizácia Parku kultúry a oddychu bude v réžii J&T (Revitalizace PKO bude v režii J&T)“. TREND realita. 07.07.2005. Citováno 2017-04-30.
- ^ „Začali búrať PKO! (Začali demolovat PKO)“. Pluska. 2009-04-15. Citováno 2017-04-30.
- ^ „Legenda PKO (Legendary PKO)“. SME. 2008-12-11. Citováno 2017-04-30.
- ^ "[1]. "spectator.sme.sk. Citováno 29. ledna 2016.„ Planetárium může nahradit PKO. "