Podobenství o otráveném šípu - Parable of the Poisoned Arrow - Wikipedia

The podobenství o šípu (nebo „Podobenství o otráveném šípu“) je buddhista podobenství který ilustruje skeptik a pragmatická témata Cūḷamālukya Sutta (Kratší pokyny pro Mālukyu), která je součástí středně velkých diskurzů (Majjhima Nikaya ), jedna z pěti částí Sutta Pitaka. Text Pali obsahuje několik hapax legomena nebo jinak nejasné termíny lukostřelby a v anglických překladech se s nimi obecně špatně zachází.

Příběh

The sutta začíná v Jetavana kde mnich Malunkyaputta trápí Gautama Buddha je ticho na čtrnáct nezodpovězitelných otázek, které obsahují dotazy o povaze vesmíru a životě po smrti Buddhy. Malunkyaputta se poté setkává s Gautamou Buddhou a žádá ho o odpovědi na tyto otázky. Říká, že pokud neodpoví, Malunkya se vzdá svého učení. Gautama reaguje tím, že nejprve prohlásí, že nikdy neslíbil, že odhalí konečný metafyzický pravdy, jako jsou ty, a poté použije příběh muže, který byl zastřelen otrávený šíp pro ilustraci, že tyto otázky nejsou pro jeho učení relevantní.

Je to, jako by byl člověk zraněn šípem silně potřeným jedem. Jeho přátelé a společníci, příbuzní a příbuzní mu poskytli chirurga a ten muž by řekl: „Nebudu mít tento šíp odstraněn, dokud nebudu vědět, zda muž, který mě zranil, byl vznešený válečník, kněz, obchodník, nebo pracovník. “ Řekl by: „Nebudu mít tento šíp odstraněn, dokud nebudu znát křestní jméno a jméno klanu muže, který mě zranil ... dokud nezjistím, zda byl vysoký, střední nebo nízký ... dokud nevím, zda byl tmavý, červenohnědý nebo zlatavě zbarvený ... dokud neznám jeho domovskou vesnici, město nebo město ... dokud nezjistím, zda luk, kterým jsem byl zraněn, byl dlouhý luk nebo kuše ... dokud nevím, jestli tětiva, se kterou jsem byl zraněn, byla vláknina, bambusové nitě, šlachy, konopí nebo kůra ... dokud nevím, zda byla šachta, kterou jsem byl zraněn, divoká nebo kultivovaná ... dokud nevím, zda peří šachty, se kterou jsem byl zraněn, byly supy, čáp, jestřáb, páv nebo jiný pták ... dokud nevím, jestli byla šachta, kterou jsem byl zraněn, vázána na šlachy vola, vodní buvol, langur nebo opice. “ Řekl by: „Nenechám si tento šíp odstranit, dokud nebudu vědět, jestli je hřídel, se kterou jsem byl zraněn, šíp obyčejný, zakřivený, ostnatý, lýtkový nebo oleandrový.“ Ten muž zemře a ty věci pro něj zůstanou neznámé.[1]

Komentář

Thích Nhất Hạnh komentuje způsob, jakým podobenství o otráveném šípu ilustruje anti-metafyzické názory Gautamy Buddhy:

Buddha vždy svým učedníkům řekl, aby neztráceli čas a energii metafyzickými spekulacemi. Kdykoli mu byla položena metafyzická otázka, mlčel. Místo toho nasměroval své učedníky k praktickému úsilí. Jednoho dne se Buddhy ptali na problém nekonečnosti světa a řekl: „Ať je svět konečný nebo nekonečný, omezený nebo neomezený, problém vašeho osvobození zůstává stejný.“ Jindy řekl: „Předpokládejme, že muže zasáhne otrávený šíp a lékař si přeje šíp okamžitě vytáhnout. Předpokládejme, že ten muž nechce šíp odstranit, dokud neví, kdo jej zastřelil, jeho věk, rodiče a proč zastřelil to. Co by se stalo? Kdyby měl počkat, až budou všechny tyto otázky zodpovězeny, ten muž by mohl zemřít jako první. “ Život je tak krátký. Nesmí se to utrácet v nekonečných metafyzických spekulacích, které nás nepřibližují k pravdě.[2]

Sangharakshita poznamenává, že „Důležité je zbavit se šípu, ne se ptát, odkud pochází.“[3]

Podobenství je považováno za učení o praktičnosti a řešení dané situace.[4][5]

Čínské zdroje

Příběh je také zachován ve dvou čínských překladech pramenů Prakrit.

  • 箭 喻 經 Jiàn yù jīng (Arrow Metaphor Sūtra), T 1.26 (p0804a21), （二 二 一） 中 阿含 例 品 (Èr èr yī) Zhōng ā hán, Lì pǐn. Madhyāgama 221, Kapitola o příkladech. Překlad z indického jazyka (možná Gāndārī) do čínštiny mistrem Sarvāstivāda Tripiṭaka Gautamou Saṅghadevou z Kašmíru ve východní dynastii Jin ca. 397 - 398 CE.
  • 佛說 箭 喻 經 Fú shuō jiàn yù jīng[6]

Každý z nich používá různé překladové strategie. T 1.26 převádí různé termíny lukostřelby do předmětů a materiálů známých čínskému publiku; zatímco T 1.94 používá přepsané indické výrazy, které se ve většině případů neshodují s Pali. Nejasné Paliho výrazy tedy prozatím zůstávají do značné míry nejasné. Třetí čínský text, Mahāprajñāpāramitāupadeśa (T 1509 v T XXV 170a8-b1) obsahuje parafrázi tohoto textu.

Reference

  1. ^ „Kratší nabádání k Māluṅkya Cūḷa Māluṅkyovāda Sutta (MN 63)“. Citováno 7. ledna 2018.
  2. ^ Už nic, Thích; Kapleau, Philip (2005). Zen klíče. Tisk ze tří listů. str. 42. ISBN  9780385475617.
  3. ^ Sangharakshita (1993). Drama kosmického osvícení: podobenství, mýty a symboly Bílé lotosové sútry. Publikace Windhorse. str. 97. ISBN  9780904766592.
  4. ^ Wright, Dale Stuart (2009). Šest dokonalostí: buddhismus a pěstování charakteru. Oxford University Press. str. 200. ISBN  9780195382013.
  5. ^ Wright, Chris (1997). Buddhismus pro dnešek. Oxford University Press. str. 14. ISBN  9780199172412.}
  6. ^ Buddhova řeč na šípu Metafora sútra) T 1,94 (p. 0917c21). Překladatel neznámý, datován pouze do východní dynastie Jin (317–420 n. L.)

externí odkazy