Paol Keineg - Paol Keineg
Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření.Březen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Paol Keineg (narozen 6. února 1944) je a Breton-Američan spisovatel a básník narozený v Quimerc'hu (Bretaň ).
Než se stal učitelem, pracoval na několika místech v Bretani jako vedoucí Morlaix. V roce 1972 byl propuštěn bez jakéhokoli oficiálního důvodu kvůli jeho politickým separatistickým bretonským názorům. On založil jeho první hry v roce 1973: Le Printemps des Bonnets Rouges (Pramen červených klobouků) o historické vzpouře v Bretani.
V polovině 70. let se přestěhoval do Kalifornie, kde pracoval nelegálně jako svářeč bez a zelená karta. V roce 1977 dal své jméno na Brown University, kde promoval s Ph.D. v roce 1981. Vyučoval francouzštinu a literaturu na Dartmouth College na Brown University a nyní působí v Duke University poté, co byl pozván učit na univerzitách v Berkeley a Harvardu.[1]
V roce 1983 vytvořil recenzi nazvanou „Poésie-Bretagne“ (Poetry-Brittany). Píše své knihy Breton, francouzština a Angličtina jazyky.
Je otcem Katell Keineg.
Knihy
- „Un enterrement dans l'île“ (ve francouzštině), překlady Hugh MacDiarmid, Les Hauts Fonds, 2016
- Qui? (ve francouzštině), překlady R.S. Thomas s Marie-Thérèse Castay a Jean-Yves Le Disez, Les Hauts Fonds, 2015
- Mauvaises langues (ve francouzštině), Obsidiane, 2014
- Histoires vraies / Mojennoù gwir / Histórias verícas (v portugalštině), překlady Ruy Proença, Dobra Editorial, 2014
- Abalamour (v bretonštině a francouzštině), kresby Françoise Dilassera, Les Hauts Fonds, 2012
- Les trucs sont démolis (francouzsky), Le Temps qu'il fait / Obsidiane, 2008
- „Wiersze Bretonskie“ (v polštině), překlady Kazimierze Brakonieckého, Olsztyn / Centrum Polsko-Francuskie, 2007
- Là et pas là (ve francouzštině), Le temps qu'il fait / Lettres sur cour, 2005
- Terre lointaine (francouzsky), Éditions Apogée, 2004
- Triste Tristan, suivi de Diglossie, j'y serre mes glosses (ve francouzštině), Éditions Apogée, 2003
- Anna Zero (ve francouzštině), Éditions Apogée, 2002
- Dieu et madame Lagadec (ve francouzštině), Scorff's editions, 2001
- Cournille (ve francouzštině), vydání Dana, 1999
- Tohu (v angličtině), vydání Wigwam, 1995
- Silva se vrací, Maurice Nodeau a Guernica (v angličtině) (Montreal ), 1989
- Oiseaux de Bretagne, oiseaux d'Amérique (ve francouzštině), Obsidiane, 1984
- Préfaces au Gododdin (ve francouzštině), vydání Bretagnes, 1981
- Boudica, Taliesin et autres poèmes (ve francouzštině), Maurice Nadeau, 1980
- 35 haiku (v Bretonštině), vydání Bretagne, 1978
- Lieux communs, suivi de Dahut (ve francouzštině), vydání Gallimard, 1974 (vyhrál Cena Fénéon, 1974)
- Histoires vraies / Mojennoù gwir (ve francouzštině a bretonštině), P. J. Oswald, 1974
- Le printemps des Bonnets Rouges (ve francouzštině), P.J.Oswald, 1972
- Chroniques et croquis des Village verrouillés (ve francouzštině), P.J.Oswald, 1971
- Hommes liges des talus en transes (ve francouzštině), P. J. Oswald, 1969
- Le poème du pays qui a faim (ve francouzštině), Traces, 1967, bretaňská vydání, 1982
Hry
Celý jeho scénář byl napsán ve francouzštině.
- Le printemps des Bonnets RougesThéâtre de la Tempête, režie Jean-Marie Serreau, Prosinec 1972 - leden 1973.
- (Manque d ') aventures en Pathogénie, France-Culture, režie Jean Taromi, 1983.
- La Reine de la nuit, Théâtre du Miroir, Châteaulin, Finistère, 1992.
- Kaka, ou l'Entrevue céleste, v La Nuit des naissances, Théâtre de Folle Pensée, Saint-Brieuc, 1994.
- Anna Zéro. Gwengolo (Tombées de la nuit), režie: Michel Jestin, Rennes, 2002.
- Terre lointaineThéâtre de Folle Pensée, režie Annie Lucas, Quimper, 2004.
Viz také
Reference
- ^ „Bigografie na webu Duke University“. Archivovány od originál dne 03.12.2013. Citováno 2013-11-28.