Palinurina - Palinurina

Palinurina
Časová řada: jurský
Palinuridae - druh Palinurina.JPG
Fosilní z Palinurina druh, Jurassic of Solnhofen, Německo
Vědecká klasifikace
Království:
Kmen:
Podkmen:
Třída:
Objednat:
Podřád:
Infraorder:
Rodina:
Rod:
Palinurina

Munster, 1839

Palinurina je vyhynulý rod korýši, patřící k dekapodům. Tato zvířata žila mezi spodní jurou a horní jurou (asi před 195 - 150 miliony let) a jejich fosilie lze nalézt v Evropě (Anglie a Německo). Tento korýš je považován za jednoho z nejstarších humrů.[1]

Druh

Druhy v tomto rodu zahrnují:[1]

  • Palinurina longipes Munster 1839
  • Palinurina tenera Oppel 1862

Popis

Fosilní z Palinurina longipes

Tyto druhy byly ve srovnání se současnými humry poměrně malé a strana obecně nepřesahovala délku 5 centimetrů (bez antén).

Vzhled byl však velmi podobný dnešním formám, s víceméně obdélníkovým krunýřem, exoskeletonem pokrytým malými tuberkulózami, velmi protáhlými anténami a pěti páry protáhlých a silných nohou.

Oba druhy byly nalezeny na poli Solnhofen v Bavorsku. Lze je odlišit některými charakteristikami antény: Palinurina tenera měl antény segmentované s hladkým okrajem, zatímco v Palinutina longipes okraj byl vrub.

Palinurina je velmi podobný jinému archaickému humru, Archaeopalinurus, pocházející z italského horního triasu.

Mezi těmito dvěma rody však existovaly určité morfologické rozdíly, zejména pokud jde o tvar a výzdobu ocasního vějíře, o délku nohou a antén.

Bibliografie

  • Georg zu Münster (1839). Decapoda Macroura. Abbildung und Beschreibung der fossilen langschwänzigen Krebse in den Kalkschiefern von Baiern. Beiträge zur Petrefacten-Kunde. 2. Bayreuth, Německo. 43–45.
  • Forste r R., 1973 - Untersuchungen an oberjurassischen Palinuridae (Crustacea, Decapoda). Mitt. Bayer. Staatssamml. Palaont. hist. Geol., 13: 31–46, Monaco di Baviera.
  • Alessandro Garassino a Günter Schweigert (2006). „Hornoruská solnhofenská korýšovitá fauna korýšů: přehled typů ze starých popisů. Část I. Infraorder Astacidea, Thalassinidea a Palinura“. Memoria della Società Italiana di Scienze Naturali e del Museo Civico di Storia Naturale di Milano 34.

Reference

externí odkazy