Péter Gaszner - Péter Gaszner

Péter Gaszner
narozený
Péter Gaszner

(1939-08-04)4. srpna 1939
Zemřel25. července 2017(2017-07-25) (ve věku 77)
Národnostmaďarský
Státní občanstvímaďarský
Alma materStřední škola Újdiósgyőr, Lékařská univerzita v Debrecínu
Známý jakoRodinná terapie, Psychiatrie
Manžel (y)Andrea Ludány (1964-1978)
Mária Saál (1978-1983)
Mária Katona (1983-2007)
Vědecká kariéra
PolePorucha spánku
Panická porucha
Psychiatrie
Psychologie
Psychoterapie
Schizofrenie
Rodinná terapie
Porucha spánku
InstituceNeurologická a mentální klinika Lékařské univerzity v Pécsi (1963-1978)
Národní psychiatrický a neurologický ústav (1978-2007)
Vlivyhu: Környey István

Péter Gaszner (4. 8. 1939 - 25. 7. 2017) byl a maďarský psychiatr, hlavní lékař Národního psychiatrického a neurologického ústavu v Maďarsku a profesor Semmelweis University v Budapešti.

Národní psychiatrický a neurologický ústav (1953-2007) Budova v roce 2013. Péter Gaszner zde pracoval v letech 1978-2007
Péter Gaszner spočívá v kryptě Barkóczy-Gaszner v Egeru, na hřbitově Painful Mother-Hatvan (vedle údolí Szépasszony).

Osobní život

Rodiče Pétera Gasznera jsou László Gaszner (Komádi, 4. listopadu 1904 - † 1983) a Marianne Barkóczy Klopsch (Budapešť, 15. března 1908 - † 2003), učitelka na střední škole. Jeho prarodiče z otcovy strany byli Károly Gaszner a Mária Kugler a jeho prarodiče z matčiny strany byli Béla Barkóczy (1872- † 1957) a Róza Buday (1882- † 1974). Školy dokončil v Békéšská Čaba a Diósgyőr, latern na střední škole v Újdiósgyőru[1]. Lékařský diplom získal na lékařské univerzitě v Debrecínu. Jejími dětmi jsou Andrea (1965), Balázs (1969), Gábor (1978), Mariann (1984). Tři z jeho dětí se stali lékaři, Mariann si zvolila ekonomickou kariéru. Péter Gaszner spočívá v kryptě Barkóczy-Gaszner v Egeru na hřbitově Hatvani (vedle údolí Szépasszony).[2]

Kariéra

Po krátké objížďce v Miskolci se stal neurologem v letech 1963 až 1978 a poté psychiatrem na neurologické a mentální klinice Lékařské univerzity v Pécsi pod vedením profesora Környeye. Po většinu své kariéry pracoval v letech 1978 až 2007 na psychiatrickém oddělení Národního psychiatrického a neurologického ústavu v Budapešti. Dvacet let své více než 45leté učitelské kariéry strávil jako profesor na Semmelweis University, kde se v roce 1995 habilitoval. Byl hlavním lékařem Národního psychiatrického a neurologického ústavu (OPNI, Lipótmező) v letech 1908–2007, až do zrušení ústavu. Vedl třídu sto čtyřicet lidí.[3]

V roce 1997 se stal doktorem Maďarská akademie věd (DSc)[4][5]
Je členem poradní rady lékařského oddělení Maďarské akademie věd.

Zahraniční výzkum a uznání

Členství ve společnosti

  • Tajemník neurologického a psychiatrického výboru. Academic Almanac 1985 Part I. Členové a vědecké orgány Akademie[6]
  • Zastával vedoucí pozice ve Světové asociaci psychiatrie (WPA) a neuro-psychofarmakologie (CINP)
  • Předseda Maďarské psychofarmakologické společnosti
  • Je zakládajícím šéfredaktorem odborného časopisu Neuropsychopharmacologia

Specialita

Specializoval se na: poruchy spánku, panická porucha, fobie, deprese, manická deprese, úzkostné poruchy, poruchy spánku, problémy s alkoholem a individuálními životy, poruchy vztahů, krizové situace, problémy s integrací, obsedantně-kompulzivní porucha, poruchy nálady, schizofrenie, menstruační poruchy . Například fóbie a související úzkostné poruchy jsou nejběžnější formou duševních chorob, vyskytující se u 20 až 40 procent populace. 2,5 - 3 procenta domácí populace může trpět obsedantně-kompulzivní poruchou. Schizofrenie se vyskytuje u 0,7–1% maďarské populace. Tyto nemoci lze nyní vyléčit, přesněji lze zajistit asymptomatické, pokud pacient spolupracuje s lékařem. V roce 2002 Péter Gaszner, o léčebné účinnosti psychiatrie, řekl: „Není náhodou, že jsem mluvil o asymptomatickém a neléčení. Můžeme vyléčit nemoc, o které víme jistě. Psychiatrická léčba není srovnatelná s účinností léčby používané ve fyzikální medicíně. Psychické potíže lidí nelze vyřešit chemickými látkami. Léky podávané na psychiatrii slouží pouze k chemickému potlačení nepříjemných duševních projevů, ale to dlouhodobě nepomůže člověku překonat jeho duševní potíže. Není náhodou, že když léčiví pacienti přestanou užívat drogu, „relapsují“: jejich příznaky se opakují, což psychiatři obvykle říkají, „neužívali své léky dostatečně dlouho“, ale ve skutečnosti tyto léky drogu neobnovují. . duševní zdraví a potlačují příznaky pouze po dobu, po kterou jsou užívány. “[7][8] Péter Gaszner byl prezidentem Maďarské společnosti pro psychofarmakologii, protože se specializoval na psychofarmakologii, protože farmakologická léčba nervových a duševních chorob od 50. let významně transformovala terapii. Chlorpromazin byl poprvé objeven. Od 70. let, kdy se objevily selektivní sloučeniny, se vývoj ještě více zrychlil. Péter Gaszner úspěšně používal tradiční psychoterapii v kombinaci s léky. Jeho výzkum v této oblasti byl publikován mimo jiné v roce 1989 pod názvem „Farmakologická léčba duševních chorob“. Shrnul to ve své 139stránkové knize.[9]

Vybraná díla

  • Mózsik Gyula dr., Gaszner Péter dr., Ludány Andrea dr. és Jávor Tibor dr .: Az egyszeri intravénásan adott, nagy dózisú (30,0-600,0 mg) atropin hatása az emberi gyomorsecretióra. (Vliv jedné intravenózní vysoké dávky atropinu (30,0-600,0 mg) na lidskou žaludeční sekreci) Orvosi Hetilap , 1974. září (115. évfolyam) 1974-09-01 / 35.szám. szám[10]
  • Bódis Lóránt dr., Gaszner Péter dr. és Radnai Béla dr .: Nagy dózisú (50,0-600,0 mg) intravénásán adott atropin hatása a szívműködésre. (Vliv vysoké dávky (50,0-600,0 mg) intravenózního atropinu na srdeční funkce) Orvosi Hetilap, 1976. március (117. évfolyam) 1976-03-28 / 13. szám.[11]
  • Gaszner Péter-Thomas A. Ban. CODE-HD: složená diagnostická evakuace hypertymických poruch CODE-HD: složená diagnostická evakuace hypertymických poruch; Bp., Animula. 1998.
  • „Léčba duševních chorob“ v maďarštině); Bp., HungáriaSport RMV Nyomda. 1989.
  • Gaszner Péter-Uriel Halbreich-Gustav Hoffmann. Psychiatrie a právo - středoevropská psychiatrie; Kiadó. Lundbeck Hungária Kft. Bp., 2000.
  • Gaszner Péter dr. - Ban Thomas A .: Komplexní diagnostické hodnocení hypertyreoidálních poruch; (V maďarštině); Kiadó Kalm-R Bt. 2007. Prospekt. V maďarštině[12]
  • CODE-HD: složená diagnostická evakuace hypertymických poruch A hyperthymiás zavarok komplex diagnosztikai értékelése = Složené diagnostické hodnocení hypertymických poruch: CODE-HD / Gaszner Péter & Thomas. Kalmár Sándor, Kalmár Koppány. Kecskemét. Kalm-R Bt., 2007.
  • Web vědy[13]Vydává vůbec první publikaci kategorie „A“ ve 37 mezinárodních časopisech[14]

Hodnocení jeho vědecké práce

1. Doporučení Pétera Gasznera k získání akademického titulu. 2000. Doporučení akademici: hu: Knoll József, Magyar Kálmán. Magyar Tudomány - A MTA folyóirata, 2000 (107. kötet = Új folyam 45. kötet) 2000 / 12. sz.[15]
2. Doporučení Pétera Gasznera k získání akademického titulu. 2003. Doporučení akademici: József Knoll, Kálmán Magyar, Emil Pásztor[16]Részletek: „Po své neuropatologické práci vyvinul postup pro nekomplikované atropinové kóma. Zjistil, že příležitostně stokrát může být „obvyklá“ toxická dávka podána jako jedna parenterální dávka. Jako první popsal mechanismus účinků antidepresiv a neuroleptik na cholinergní a noradrenergní nervový systém u zdravých dobrovolníků a pacientů (Br. J. Clin. Pharmac., 9,112-113, 1980; Br. J. Clin. Pharmac. 9 , 88-91, 1980). Jeho nový polydiagnostický nosologický systém, kompozitní diagnostické hodnocení hypertymických poruch (Gaszner, Ban; Animula, Budapešť, 1998), je dnes nejspolehlivější metodou psychiatrické klasifikace. Jako první popsal antidepresivum selektivní reboxetin a léčebný účinek klonazepamu na abstinenční příznaky, seděl. bezpečnost a nové použití klozapinu (Progr. Neuro-Psychopharmac. Biol. Psychiat. 26, 603-607, 2002). Jeho výzkumná práce byla primárně v oblasti psychiatrické a klinické psychofarmakologie. 204, resp. jeho kniha je v angličtině. Dopadový faktor: 61 298. Zorganizoval dvanáct mezinárodních kongresů a světový kongres CINP. !! „Ačkoli si zasloužil titul akademika, Maďarská akademie věd ho nezvolil za akademika.

Reference

Poznámky

  1. ^ 1957 Třída D - humanitní obory. Péter Gaszner, třídní učitel János Burány
  2. ^ Gaszner Péter. Napút, 2008/10.
  3. ^ Pelle János: Rozhovor s Péterem Gasznerem. hvg.hu 2007. április 3.
  4. ^ Gaszner Péter. MTA Értesítője. 1997. 12. sz.
  5. ^ Abstrakt disertační práce Pétera Gasznera
  6. ^ "Akadémiai Almanach 1985 | Arcanum Digitális Tudománytár". adtplus.arcanum.hu. Citováno 2020-08-20.
  7. ^ Állampolgári Bizottság az Emberi Jogokért. Mentális egészségügy nemzetközi megfigyelő szervezete. Kényszerpszichiátria: segítség vagy erőszak? Prohlášení Pétera Gasznera. 16. 8. 2019
  8. ^ Doktor odpovídá. Odborný datový list. Psychiatr Dr. Péter Gaszner. Odpověděl na 191 otázek
  9. ^ Názor. Peter Gaszner. Těžké důsledky rozhovoru o vymýcení lipotového pole hvg.hu 2007-04-03
  10. ^ "Orvosi Hetilap, 1974. szeptember (115. évfolyam, 35-39. Szám) | Arcanum Digitális Tudománytár". adtplus.arcanum.hu. Citováno 2020-08-20.
  11. ^ "Orvosi Hetilap, 1976. március (117. évfolyam, 10-13. Szám) | Arcanum Digitális Tudománytár". adtplus.arcanum.hu. Citováno 2020-08-20.
  12. ^ Prospekt v maďarštině
  13. ^ Web vědy honlapja
  14. ^ Studie Pétera Gasznera v databázi Web of Science. 590 nezávislých referencí.
  15. ^ "Magyar Tudomány - A MTA folyóirata, 2000 (107. kötet = Új folyam 45. kötet) | Arcanum Digitális Tudománytár". adtplus.arcanum.hu. Citováno 2020-08-20.
  16. ^ Gaszner Péter akadémiai címre történő ajánlása. Akadémiai Értesítő-Magyar Tudomány. Az MTA folyóirata. 2003/12. sz. Melléklet.