Otilia Cazimir - Otilia Cazimir

Otilia Cazimir

Otilia Cazimir (pseudonym Alexandra Gavrilescu; 12. února 1894 - 8. června 1967) byl rumunský básník, prozaik, překladatel a publicista, přezdívaný „poetka jemných duší“, známý jako autor dětských básní.

Životopis

Počátky a raná práce

Narozen v Cotu Vameș, Neamț County, byla pátým dítětem učitelů Gheorghe Gavrilesca a jeho manželky Ecateriny (rozená Petrovici).[1][2] Navštěvovala střední a střední školu v Iași a absolvoval kurzy v Iași University fakulty literatury a filozofie, ale nepromoval.[1] Její pseudonym, který se jí nikdy nelíbil, vybrali její učitelé Mihail Sadoveanu a Garabet Ibrăileanu: první přišel s „Otilií“, druhý s „Cazimirem“.[2][3][4] Byla citována slovy: „Dovolte mi, abych vám po tolika letech přiznal, že toto jméno, které jsem stále nesl důstojně, se mi nikdy nelíbilo. Nemám nic společného s hrdinkami německých legend a první Otilií to děvče, které jsem kdy v první třídě sdílela na školní lavici, jsem kdy potkala, byla hloupá, tlustá a hubená ...[5] Je o ní známo, že použila i další pseudonymy, jako je Alexandra Casian, Ofelia, Magda nebo Dona Sol, které podepisovala v tisku, zejména její „feminističtější“ díla.

V roce 1912 debutovala básněmi v Viața Românească, k níž zůstala věrnou přispěvatelkou. Mezi další časopisy, které její práci publikovaly, patří Însemnări ieșene, Adevărul literar și artistic, Lumea, Bilete de Papagal, Iașul nou, Iașul literární, Orizont, Gazeta literară a Cronica. Její první knihou byl svazek poezie z roku 1923 Lumini și umbre, následován Fluturi de noapte (1926) a Cântec de comoară (1931).[1]

Cazimirovy básně se zaměřují na to, aby se vesmír stal domácím, zatímco domácí zase udržuje vesmír.[3] Její prózy byly Din întuneric. Fapte și întâmplări adevărate. Din carnetul unei doctorese (1928), Grădina cu amintiri ali alte schițe (1929), Tn târgușorul dintre vii ... (1939); napsala také román, Murit Luchi ... (1942).[1] Některá z těchto děl obsahují poetické skici připomínající Antoine de Saint-Exupéry nebo Colette, zatímco ostatní jsou v realističtějším duchu. Cazimir pracoval jako generální inspektor divadel v USA Moldávie regionu od roku 1937 do roku 1947.[3] Byla zapojena do diskrétního, letitého vztahu se ženatým básníkem George Topîrceanu.[2]

Komunistické období a dědictví

Cazimir vyhrál Rumunská akademie cena v roce 1927, cena Femina (1928), národní cena za poezii (1937) a Společnost rumunských spisovatelů cena (1942).[1] Byla úspěšnou dětskou spisovatelkou (Jucării, 1938; Baba Iarna intră-n sat, 1954), a vydal své paměti jako Prietenii mei scriitori ... v roce 1960. Její poezie se datuje po roce 1944, kdy Rumunská komunistická strana začal svůj vzestup k moci, je často poznamenán převládajícím socialistický realista normy;[1] the komunistický režim jí v roce 1954 udělil Řád práce.[3]

Cazimir přeložil francouzskou literaturu (Guy de Maupassant ) stejně jako ruský a sovětský (Maxim Gorkij, Aleksandr Kuprin, Anton Čechov, Konstantin Fedin. Arkady Gaidar ). Považují její standardní básně za „typicky ženské“, Eugen Lovinescu označil ji jako „laskavou a menší“.[1] Zemřela v Iasi;[1] v jejím domě je muzeum od roku 1972 a zahrnuje kancelář, kde psala, portréty a místní krajinu, její brýle a kalamář, rukopisy a knihovnu plnou podepsaných knih.[6]

Básně

  • Lumini umbi umbre, Viața Românească Publishing, Iași, 1923;
  • Fluturi de noapte, Cartea Românească Publishing, București, 1926;
  • Cântec de comoară, „Nationala“ S. Ciornei Publishing, București, 1931;
  • Jucării, București, 1938;
  • Poezii, Nadace pro literaturu a umění „Regele Carol II”, București, 1939;
  • Catinca Cati Catiușa, dvě slavnosti dinosaurů (ve spolupráci s Th. Kiriacoff-Suruceanu), Cartea Rusă Publishing, București, 1947;
  • Stăpânul lumii, Cartea Rusă Publishing, București, 1947;
  • Alb negi negru (ve spolupráci Th. Kiriacoff-Suruceanu), Cartea Rusă Publishing, București, 1949;
  • Baba Iarna intră-n sat, Tineretului Publishing, București, 1954;
  • Poezii, Nadace pro literaturu a umění „Regele Carol II“, București, 1956;
  • Versuri, předmluva Const. Ciopraga, Editura de Stat pentru Literatură si Artă, București, 1957;
  • Poezii, București, 1959;
  • Partidului de ziua lui, București, 1961;
  • Poezii (1928-1963), předmluva Const. Ciopraga, București, nakladatelství Tineretului, 1964;
  • Cele mai frumoase poezii, předmluva Const. Ciopraga, București, nakladatelství Tineretului, 1965;
  • Poezii, Ion Creangă Publishing, București, 1975;
  • Ariciul împărat, Ion Creangă Publishing, 1985

Poznámky

  1. ^ A b C d E F G h Aurel Sasu (ed.), Dicționarul biografic al literaturii române, sv. Já, str. 289. Pitești: Editura Paralela 45, 2004. ISBN  973-697-758-7
  2. ^ A b C (v rumunštině) Ramona Iacobuțe, „Tulburătoarea poveste de dragoste dintre Otilia Cazimir a George Topîrceanu“, Adevărul, 30. ledna 2015
  3. ^ A b C d Sanda Golopenția, „Otilia Cazimir“, Katharina M. Wilson (ed.), Encyklopedie kontinentálních spisovatelek, Sv. 1, s. 229-30. Taylor & Francis, 1991, ISBN  0-824-08547-7
  4. ^ (v rumunštině) Simona Lazăr, „Otilia Cazimir -„ diluviul lent de arome ““ Archivováno 2015-07-15 na Wayback Machine, Jurnalul Național, 12. února 2013
  5. ^ Simona Lazăr - Otilia Cazimir și „diluviul lent de arome“, Jurnalul.ro, 12. února 2013
  6. ^ (v rumunštině) Muzeul "Otilia Cazimir" Archivováno 14.07.2015 na Wayback Machine, v areálu muzea rumunské literatury Iași