Zákon o oficiálních tajemstvích z roku 1972 - Official Secrets Act 1972
Zákon o oficiálních tajemstvích z roku 1972 | |
---|---|
![]() | |
Parlament Malajsie | |
| |
Citace | Zákon 88 |
Územní rozsah | Malajsie |
Přijato | Dewan Rakyat |
Prošel | 14. srpna 1972 |
Přijato | Dewan Negara |
Prošel | 5. září 1972 |
královský souhlas | 26. září 1972 |
Zahájeno | 30. září 1972 |
Efektivní | 1. října 1972 |
Legislativní historie | |
Účtovat představen v Dewan Rakyat | Official Secrets Bill 1972 |
Citace zákona | D.R. 38/1972 |
Představil | Mohamed Yaacob, Náměstek ministra vnitra |
První čtení | 8. srpna 1972 |
Druhé čtení | 11. srpna 1972 |
Třetí čtení | 14. srpna 1972 |
Bill představil v Dewan Negara | Official Secrets Bill 1972 |
Citace zákona | D.R. 38/1972 |
Představil | Mohamed Yaacob, Náměstek ministra vnitra |
První čtení | 4. září 1972 |
Druhé čtení | 5. září 1972 |
Třetí čtení | 5. září 1972 |
Mění | |
Zákon o finančních společnostech z roku 1969 [zákon 6] | |
Pozměněno | |
Zákon o bankách z roku 1973 [zákon 102] Zákon o bankách Simpanan Nasional Act 1974 [Act 146] Zákon z malajské měny (Ringgit) z roku 1975 [zákon z roku 160] Zákon o trestním řízení (změny a rozšíření) z roku 1976 [zákon A324] Zákon o bankovních a výpůjčních společnostech (novela) z roku 1979 [zákon A454] Zákon o úředních tajemstvích (novela) z roku 1984 [zákon A573] Zákon o úředních tajemstvích (novela) z roku 1986 [zákon A660] Zákon o bankovních a finančních institucích z roku 1989 [zákon 372] | |
Související právní předpisy | |
Oficiální tajemná vyhláška státu Malajska z roku 1950 [F.M. 15 z roku 1950] Official Secrets Ordinance of Sabah [Cap. 90] Official Secrets Acts 1911 a 1920 Spojeného království Official Secrets Ordinance of Sarawak [Cap. 63] | |
Klíčová slova | |
Utajované informace, důvěrné, úřední tajemství, omezený, tajný, Přísně tajné, špionáž, informátor | |
Postavení: V platnosti |
The Zákon o oficiálních tajemstvích z roku 1972 (Malajština: Akta Rahsia Rasmi 1972, zkráceně OSA), je zákonem v Malajsie o zákazu šíření informací klasifikovaných jako úřední tajemství. Legislativa je založena na Zákon o úředních tajemstvích z Spojené království. Po kritice zákona pro nedostatek jasnosti byl novelizován v roce 1986.[1]
Ustanovení
Zákon definuje „oficiální tajemství“ jako:
... jakýkoli dokument uvedený v Příloze a veškeré informace a materiály s ním související a zahrnuje jakýkoli další oficiální dokument, informace a materiály, které lze klasifikovat jako „Přísně tajné“, „Tajné“, „Důvěrné“ nebo „Omezené“, jako může to být ministr, Menteri Besar nebo hlavní ministr státu nebo takový státní úředník
Příloha k zákonu zahrnuje „dokumenty vlády, záznamy o rozhodnutích a jednáních, včetně zpráv výborů vlády“, a podobné dokumenty pro výkonné rady státu. Zahrnuje také „dokumenty týkající se národní bezpečnosti, obrany a mezinárodních vztahů“.
Kritika
Tento zákon byl kritizován za to, že údajně potlačoval disent a snižoval transparentnost fungování vlády. Jeden státník navrhl, aby tento akt proměnil tisk v „alternativní vládní věstník“. Kromě toho bylo kritizováno použití zákona ke klasifikaci dokumentů, které „nemohou být žádným způsobem představivosti přiměřeně důvěrné nebo tajné“.[1]
Struktura
Zákon o oficiálních tajemstvích z roku 1972 ve své současné podobě (1. ledna 2006) sestává z 31 oddílů a 1 harmonogramu (včetně 9 změn), bez samostatné části.
- Část 1: Krátký název
- Oddíl 2: Výklad
- Část 2A: Doplnění, zrušení nebo změna rozvrhu
- Oddíl 2B: Jmenování úředníka veřejné správy ke klasifikaci úředního dokumentu atd.
- Oddíl 2C: Odtajnění úředního tajemství ministrem nebo veřejným činitelem
- Oddíl 3: Sankce za špionáž
- Část 4: Zákaz pořizovat nebo vytvářet jakékoli dokumenty, měření, sondování nebo průzkum na zakázaném místě nebo na tomto místě
- Část 5: Trest za podání nebo pomoc při nepravdivých prohlášeních nebo prohlášeních při získávání povolení
- Oddíl 6: Zvláštní pravomoc soudu k přímé prohlídce a zabavení
- Část 7: Zákaz nošení fotografických přístrojů
- Oddíl 7A: Povinnost ohlašovat žádosti o informace atd.
- Oddíl 7B: Důvěra zahraničního agenta
- Část 8: Chybná komunikace atd. Úředního tajemství
- Oddíl 9: Neoprávněné použití uniforem, padělání zpráv, padělání, osobní identifikace a falešné doklady
- Oddíl 10: Zasahování policistů nebo příslušníků ozbrojených sil
- Oddíl 11: Povinnost poskytovat informace
- Část 12: Pravomoc vyžadovat produkci zpráv
- Oddíl 13: Přístav
- Část 14: Pokusy, podněcování atd.
- Oddíl 15: Omezení stíhání
- Oddíl 16: Důkazní břemeno a domněnky
- Oddíl 16A: Osvědčení státního úředníka jako nezvratný důkaz
- Oddíl 17: Komunikace se zahraničními agenty jako důkaz spáchání určitých trestných činů
- Oddíl 17A: Obrana k dispozici úředníkovi veřejné správy
- Část 18: Pravomoc zatknout
- Oddíl 19: Pravomoci pátrání a zabavení
- Oddíl 20: Zvláštní vyšetřovací pravomoci
- Oddíl 21: Přijímání důkazních prohlášení
- Oddíl 22: Důkazy o spolupachatelství
- Oddíl 23: Vyšetřování pachatelů
- Oddíl 24: Ochrana informátorů
- Oddíl 25: Odpovědnost za trestné činy mimo Malajsii
- Oddíl 26: Soud s přestupky
- Oddíl 27: Vyloučení veřejnosti během řízení
- Oddíl 28: Trestní odpovědnost společnosti
- Oddíl 29: Ministr může udělit policejní pravomoci vhodným osobám
- Oddíl 30: Pravomoci podle trestního řádu nejsou omezeny
- Oddíl 30A: Předpisy
- Část 31: Zrušení
- Plán
Viz také
Reference
externí odkazy
- Zákon o oficiálních tajemstvích z roku 1972
Tento článek včlení text z tohoto zdroje, který je v veřejná doména.
![]() | Tento legislativa článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |
![]() | Tento Malajsie související článek je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |