Úřad generálního auditora Norska - Office of the Auditor General of Norway

Úřad generálního auditora Norska
Vládní agentura
PrůmyslAuditování
Založený1816
Hlavní sídloOslo, Norsko
Oblast sloužila
Norsko
Klíčoví lidé
Per-Kristian Foss (Předseda)
Počet zaměstnanců
423 (2017)
RodičNorský parlament
webová stránkawww.riksrevisjonen.no

The Úřad generálního auditora Norska (Norština: Riksrevisjonen) je stát auditor z Vláda Norska a přímo podřízený Norský parlament. Je zodpovědný za auditování, sledování a poradenství ve všech ekonomických činnostech státu, včetně finanční audity, audity výkonu a podniková kontrola. Nachází se v Oslu a vede ji prkno z pěti generálů auditorů zvolených na čtyři roky a od roku 2014 ji vede Per-Kristian Foss. Je regulován Zákon o obecných auditorech ze dne 1. června 2005.

Kancelář má přibližně 460 zaměstnanců, většinou mezi nimi ekonomové, právníci a sociální vědci.

Dějiny

Kancelář sahá až do roku 1814, kdy Ústava Norska V § 75 se uvádí, že norský parlament musí jmenovat pět auditorů, přičemž první auditoři budou jmenováni v roce 1816. V roce 1822 ministerstvo auditu (Revisjonsdepartementet) byl vytvořen jako doplněk kanceláře, která původně nesla název Statsrevisjonen (rozsvícený státní audit). Když aktuální Budova parlamentu Norska otevřen v roce 1866, kancelář následovala a zůstala v budově až do roku 1890. V roce 1918 byl systém změněn a veškerý státní audit převzal úřad, čímž bylo odstraněno ministerstvo. V roce 1938 změnil norský parlament s 64 hlasy proti 63 hlasy název úřadu na současný Riksrevisjonen (rozsvícený národní audit). V roce 1962 proběhly audity Norské státní železnice, Telegrafverket a poštovní služby byly zahrnuty do kanceláře.

Generálové auditorů

Vedoucím úřadu je generální auditor.

externí odkazy

  • „Tajik: - Riksrevisjonens utspill er oppsiktsvekkende“ [Tádžická: - Činnost kanceláře generálního auditora je přitažlivá]. Aftenposten. 2013-09-13.

Reference

  1. ^ Henriksen, Petter, ed. (2007). „Riksrevisjonen“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 15. října 2009.