Obuchi kabinet - Obuchi Cabinet - Wikipedia
| Obuchi kabinet | |
|---|---|
 84. kabinet Japonska | |
 | |
| Datum vytvoření | 30. července 1998 |
| Datum rozpuštění | 5. dubna 2000 |
| Lidé a organizace | |
| Hlava státu | Císař Akihito |
| Hlava vlády | Keizo Obuchi |
| Členská strana | LDP (1998-99) LDP -LP (1999) LDP -LP -NKP (1999-2000) LDP -NCP -NKP (2000) |
| Postavení v zákonodárném sboru | Většinová vláda (1998-99) Většinová koalice (1999-2000) |
| Opoziční strana | Demokratická strana Japonska |
| Vůdce opozice | Naoto Kan (1998-99) Yukio Hatoyama (1999-2000) |
| Dějiny | |
| Předchůdce | Druhý Hashimotův kabinet |
| Nástupce | První Mori Cabinet |
The Obuchi kabinet vládl Japonsku od července 1998 do dubna 2000 pod vedením předsedy vlády Keizo Obuchi, který nastoupil do úřadu poté, co vyhrál Liberálně demokratická strana vedení lidí.[1] Zpočátku čistě vláda LDP se rozšířila a stala se koalicí zahrnující nejprve Evropskou unii Liberální strana a pak Nové Komeito v průběhu jeho funkčního období. Vláda se zaměřila na oživení ekonomiky s bývalým předsedou vlády Kiiči Miyazawa připomněl pozici ministra financí a zavedl politiky určené ke stimulaci ekonomiky prostřednictvím snižování daní a zvyšování veřejných výdajů.[2][3]
Obuchi dvakrát přeorganizoval svůj kabinet, nejprve v lednu 1999 poté, co vyjednal koaliční dohodu s liberální stranou. To nepřineslo žádnou větší změnu personálu než přivést liberála Takeshi Noda do vlády jako ministr vnitra a snížit počet ministrů zdvojnásobením portfolií.[4] Druhá změna v říjnu 1999 byla podstatnější rekonstrukcí a proběhla po Obuchiho znovuzvolení za prezidenta LDP. Současně se koalice opět rozšířila o Nové Komeito a zahájila tak dlouhodobé partnerství LDP-NKP.[5] Koalice pokračovala až do dubna 2000, kdy byl vůdcem liberálů Ichirō Ozawa rozhodl se odstoupit od dohody, což způsobilo odtržení části Liberální strany a vytvoření Nová konzervativní strana, který zůstal ve vládě.[6]
Obuchiho kabinet skončil na začátku dubna 2000, kdy Obuchi upadl do kómatu poté, co utrpěl vážnou a nakonec smrtelnou mrtvici. Vzhledem k tomu, že předseda vlády nemůže vykonávat své povinnosti, Hlavní tajemník vlády Mikio Aoki několik dní působil jako úřadující předseda vlády, dokud se kabinet nerozhodl rezignovat a Yoshirō Mori byl vybrán, aby nahradil Obuchiho.[7][8][9]
Volba předsedy vlády
Obuchiho volba demonstrovala, jak byla strava rozdělena po Volby do horní komory v roce 1998. V Sněmovna reprezentantů, Obuchi byl zvolen při prvním hlasování, avšak při prvním hlasování v EU Dům radních neprodukoval většinu pro žádného kandidáta. V následném rozhodujícím hlasování vůdce opozice Naoto Kan vyhrál s podporou všech opozičních stran spojeneckých proti LDP. To nemělo vliv na jmenování Obuchiho předsedou vlády jako ústava stanoví, že v takovém scénáři převažuje vůle dolní komory.[10]
| Sněmovna reprezentantů Je nutná absolutní většina (251/500) | |||
|---|---|---|---|
| Výběr | První hlasování | ||
| Hlasy | |||
 Keizo Obuchi | 268 / 500 | ||
| Naoto Kan | 164 / 500 | ||
| Ostatní a zdrželi se hlasování (včetně řečníka a zástupce) | 68 / 500 | ||
| Zdroj Minuty ze stravy - 143. zasedání (zástupci) | |||
| Dům radních Je nutná absolutní většina (127/252) | |||
|---|---|---|---|
| Výběr | První hlasování | ||
| Hlasy | |||
| Keizo Obuchi | 103 / 252 | ||
| Naoto Kan | 98 / 252 | ||
| Ostatní a zdrželi se hlasování (včetně řečníka a zástupce) | 51 / 252 | ||
| Zdroj Minuty ze stravy - 143. zasedání (členové rady) | |||
| Dům radních Vyžaduje se jednoduchá většina | |||
|---|---|---|---|
| Výběr | Hlasování o odtoku | ||
| Hlasy | |||
| Naoto Kan | 142 / 252 | ||
| Keizo Obuchi | 103 / 252 | ||
| Ostatní a zdrželi se hlasování (včetně řečníka a zástupce) | 7 / 252 | ||
| Zdroj Dietní minuty - 143. zasedání (oba domy) | |||
Ministři
Liberálně demokratický
Liberál (1998)
Nové Komeito
Nezávislý
R = člen Sněmovna reprezentantů
C = člen Dům radních
Skříň
| Portfolio | Ministr | Funkční | ||
|---|---|---|---|---|
| premiér | Keizo Obuchi | R | 30. července 1998 - 5. dubna 2000 | |
| Ministr spravedlnosti | Shozaburo Nakamura | R | 30. července 1998 - 8. března 1999 | |
| ministr zahraničních věcí | Masahiko Kamura | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr financí | Kiiči Miyazawa | R | 30 července 1998-26 dubna 2001 | |
| Ministr školství | Akito Arima | C | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr zdravotnictví a sociálních věcí | Sohei Miyashita | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu | Shōichi Nakagawa | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr mezinárodního obchodu a průmyslu | Kaoru Yosano | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr dopravy | Jirō Kawasaki | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr pošt a telekomunikací | Seiko Noda | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr práce | Akira Amari | R | 30 července 1998-14 ledna 1999 | |
| Ministr výstavby | Katsutsugu Sekiya | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr vnitra Ředitel Národní komise pro veřejnou bezpečnost | Mamoru Nishida | R | 30 července 1998-14 ledna 1999 | |
| Hlavní tajemník vlády | Hiromu Nonaka | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ředitel Agentury pro řízení a koordinaci | Seiichi Ota | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ředitel Agentura pro rozvoj hokkaido Ředitel Okinawské rozvojové agentury | Kichio Inoue | C | 30 července 1998-14 ledna 1999 | |
| Ředitel Japonská obranná agentura | Fukushiro Nukaga | R | 30 července 1998-21 listopadu 1998 | |
| Hosei Norota | R | 21. listopadu 1998 - 5. října 1999 | ||
| Ředitel Agentury pro hospodářské plánování | Taichi Sakaiya | - | 30. července 1998 - 5. prosince 2000 | |
| Ředitel agentury pro vědu a technologii | Yutaka Takeyama | C | 30 července 1998-14 ledna 1999 | |
| Ředitel agentury pro životní prostředí | Kenji Manabe | C | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ředitel Národní pozemkové agentury | Hakuo Yanagisawa | R | 30. července 1998 - 23. října 1998 | |
| Kichio Inoue | C | 23. října 1998-14. Ledna 1999 | ||
| Náměstek ministra pro finanční rekonstrukci | Hakuo Yanagisawa | R | 23. října 1998 - 15. prosince 1998 | |
| Předseda komise pro finanční rekonstrukci | 15. prosince 1998 - 5. října 1999 | |||
| Náměstci tajemníků | ||||
| Zástupce hlavního tajemníka vlády (politické záležitosti - Sněmovna reprezentantů) | Muneo Suzuki | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Zástupce vedoucího kabinetu (politické záležitosti - sněmovna) | Mitsuhiro Uesugi | C | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Zástupce vedoucího kabinetu (byrokrat) | Teijiro Furukawa | - | 24. února 1995 - 22. září 2003 | |
Změny
- 23. říjen Hakuo Yanagisawa ředitel Národní pozemkové agentury byl přesunut na státního ministra pro finanční rekonstrukci (který se později stal předsedou Komise pro finanční rekonstrukci) a byl nahrazen Yoshio Inoue, který se zdvojnásobil na pozici ministra pro rozvoj Hokkaido a Okinawa.
- 21. listopadu Fukushiro Nukaga rezignoval na funkci ministra obrany kvůli korupčnímu skandálu, byl nahrazen Hosei Norota.[11]
První přeskupená skříňka
| Portfolio | Ministr | Funkční | ||
|---|---|---|---|---|
| premiér | Keizo Obuchi | R | 30. července 1998 - 5. dubna 2000 | |
| Ministr spravedlnosti | Shozaburo Nakamura | R | 30. července 1998 - 8. března 1999 | |
| Takao Jinnouchi | C | 8. března 1999 - 5. října 1999 | ||
| ministr zahraničních věcí | Masahiko Kamura | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr financí | Kiiči Miyazawa | R | 30 července 1998-26 dubna 2001 | |
| Ministr školství Ředitel agentury pro vědu a technologii | Akito Arima | C | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr zdravotnictví a sociálních věcí | Sohei Miyashita | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu | Shōichi Nakagawa | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr mezinárodního obchodu a průmyslu | Kaoru Yosano | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr dopravy Ředitel Agentura pro rozvoj hokkaido | Jirō Kawasaki | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr pošt a telekomunikací | Seiko Noda | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr práce | Akira Amari | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr výstavby Ředitel Národní pozemkové agentury | Katsutsugu Sekiya | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ministr vnitra Ředitel Národní komise pro veřejnou bezpečnost | Takeshi Noda | R | 14. ledna 1999 - 5. října 1999 | |
| Hlavní tajemník vlády Ředitel Okinawské rozvojové agentury | Hiromu Nonaka | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ředitel Agentury pro řízení a koordinaci | Seiichi Ota | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Ředitel Japonská obranná agentura | Hosei Norota | R | 21. listopadu 1998 - 5. října 1999 | |
| Ředitel Agentury pro hospodářské plánování | Taichi Sakaiya | - | 30. července 1998 - 5. prosince 2000 | |
| Ředitel agentury pro životní prostředí | Kenji Manabe | C | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Předseda komise pro finanční rekonstrukci | Hakuo Yanagisawa | R | 15. prosince 1998 - 5. října 1999 | |
| Náměstci tajemníků | ||||
| Zástupce hlavního tajemníka vlády (politické záležitosti - Sněmovna reprezentantů) | Muneo Suzuki | R | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Zástupce vedoucího kabinetu (politické záležitosti - sněmovna) | Mitsuhiro Uesugi | C | 30. července 1998 - 5. října 1999 | |
| Zástupce vedoucího kabinetu (byrokrat) | Teijiro Furukawa | - | 24. února 1995 - 22. září 2003 | |
Změny
- 8. března 1999 - ministr spravedlnosti Shozaburo Nakamura rezignoval kvůli polemice týkající se herce Arnold Schwarzenegger byl povolen vstup do Japonska bez pasu a byl nahrazen Takao Jinnouchi.[12]
Druhá přeskupená skříňka
| Portfolio | Ministr | Funkční | ||
|---|---|---|---|---|
| premiér | Keizo Obuchi | R | 30. července 1998 - 5. dubna 2000 | |
| Ministr spravedlnosti | Hideo Usui | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| ministr zahraničních věcí | Yohei Knono | R | 5. října 1999 - 26. dubna 2001 | |
| Ministr financí | Kiiči Miyazawa | R | 30 července 1998-26 dubna 2001 | |
| Ministr školství Ředitel agentury pro vědu a technologii | Hirofumi Nakasone | C | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr zdravotnictví a sociálních věcí | Yuya Niwa | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu | Tokuichiro Tamazawa | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr mezinárodního obchodu a průmyslu | Takashi Fukaya | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr dopravy Ředitel Agentura pro rozvoj hokkaido | Toshihiro Nikai | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr pošt a telekomunikací | Eita Yashiro | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr práce | Takamori Makino | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr výstavby Ředitel Národní pozemkové agentury | Masaaki Nakayama | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ministr vnitra Ředitel Národní komise pro veřejnou bezpečnost | Kosuke Hori | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Hlavní tajemník vlády Ředitel Okinawské rozvojové agentury | Mikio Aoki | C | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Předseda komise pro finanční rekonstrukci | Michio Ochi | R | 5. října 1999 - 25. února 2000 | |
| Sadakazu Tanigaki | R | 25. února 2000 - 4. července 2000 | ||
| Ředitel Agentury pro řízení a koordinaci | Kunihiro Tsuzuki | C | 5. října 1999 - 5. prosince 2000 | |
| Ředitel Japonská obranná agentura | Tsutomu Kawara | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Ředitel Agentury pro hospodářské plánování | Taichi Sakaiya | - | 30. července 1998 - 5. prosince 2000 | |
| Ředitel agentury pro životní prostředí | Kayoko Shimizu | C | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Náměstci tajemníků | ||||
| Zástupce hlavního tajemníka vlády (politické záležitosti - Sněmovna reprezentantů) | Fukushiro Nukaga | R | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Zástupce vedoucího kabinetu (politické záležitosti - sněmovna) | Soichiro Matsutani | C | 5. října 1999 - 4. července 2000 | |
| Zástupce vedoucího kabinetu (byrokrat) | Teijiro Furukawa | - | 24. února 1995 - 22. září 2003 | |
Změny
- 25. února 2000 - Předseda Komise pro finanční rekonstrukci Michio Ochi rezignoval po kontroverzních komentářích týkajících se regulace a kontroly bank. Byl nahrazen Sadakazu Tanigaki.[13]
- 1. Dubna 2000 - koaliční jednání mezi Liberální strana a LDP se zhroutila, což vedlo k odchodu strany z koalice. To způsobilo rozkol a někteří liberálové si přáli zůstat ve vládě.[14]
- 2. dubna 2000 - předseda vlády Obuchi utrpěl vysilující mrtvici a upadl do kómatu. Hlavní tajemník vlády Mikio Aoki nastoupil do funkce úřadujícího předsedy vlády do 5. dubna, kdy byl generálním tajemníkem LDP Yoshiro Mori byl jmenován jako náhradní předseda vlády.[15] Obuchi zemřel 14. května.[16]
- 3. Dubna 2000 - Disidentští liberálové zahájili Nová konzervativní strana pod vedením Chikage Oogi, a zůstal ve vládě pod touto hlavičkou, včetně ministra dopravy Toshihiro Nikai.[17]
Reference
- ^ „Obuchiho top 20“. BBC novinky. 30. července 1998. Archivovány od originálu dne 28. února 2003. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Nekrolog: Keizo Obuchi“. BBC novinky. 14. května 2000. Archivovány od originálu dne 16. května 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Trendy v Japonsku“. SKŘÍŇ NÁZVY OBUCHI. Archivovány od originálu dne 3. března 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Obuchi jmenuje nového ministra“. Irish Times. 15. ledna 1999. Archivovány od originálu dne 9. prosince 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Trendy v Japonsku“. OBUCHI SPUŠTÍ NOVOU SKŘÍŇ. Archivovány od originálu dne 29. září 2014. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Maeda, Toshi (17. června 2000). „Cílem Ogiho nových konzervativců je položit morální půdu Japonska'". The Japan Times. Archivovány od originálu dne 17. dubna 2014. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Efron, Sonni (3. dubna 2000). „Japonský premiér trpí mozkovou příhodou; náměstek vstoupí“. LA Times. Archivovány od originálu dne 4. prosince 2015. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Schmetzer, Uli (4. dubna 2000). „Otěže vládní směny v Japonsku“. Chicago Tribune. Archivovány od originálu dne 9. prosince 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Reitman, Valerie (14 dubna 2000). „Obuchi kóma odhaluje nástupnickou chybu Japonska“. LA Times. Archivovány od originálu dne 9. prosince 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Eur (2002). Dálný východ a Austrálie 2003. Psychologie Press. p. 588.
- ^ „Korupční skandál vede šéfa obrany k rezignaci“. Orlando Sentinel. 21. listopadu 1998. Archivovány od originálu dne 9. prosince 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Japonský ministr rezignuje“. Associated Press. 8. března 1999. Archivovány od originálu dne 5. března 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Hlídací pes banky nucen rezignovat. BBC novinky. 25. února 2000. Archivovány od originál dne 9. prosince 2016. Citováno 9. prosince 2016.
- ^ Maeda, Toshi (17. června 2000). „Cílem Ogiho nových konzervativců je položit morální půdu Japonska'". The Japan Times. Archivovány od originálu dne 17. dubna 2014. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ „Japonský PM upadá do mrtvice po mrtvici“. Nezávislý. 2. dubna 2000. Archivovány od originálu dne 9. prosince 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Sims, Calvin (15. května 2000). „Keizo Obuchi, premiér, který přinesl stabilitu, protože japonská ekonomika selhala, umírá v 62 letech“. New York Times. Archivovány od originálu dne 19. listopadu 2016. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Maeda, Toshi (17. června 2000). „Cílem Ogiho nových konzervativců je položit morální půdu Japonska'". The Japan Times. Archivovány od originálu dne 17. dubna 2014. Citováno 9. prosince 2016.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
externí odkazy
Seznamy ministrů na Kantei:
- Obuchi kabinet (v japonštině)
- (První přeskupení) (v japonštině)
- (Druhé přeskupení) (v japonštině)