Obte - Obște

The obște (pl. obști) byla autonomní zemědělskou komunitou Rumuni /Vlachs Během Středověk. Míchání soukromých a společné vlastnictví, komunity obecně zaměstnávaly systém otevřeného pole. Oboti byli obvykle založeni na jednom nebo více početné rodiny. Tento systém organizace byl podobný v oblastech obývaných Vlachy a obecně ustupoval, protože vládci převzali větší moc nad venkovskými komunitami a jak rolníci ztratili svobodu tím, že se stali nevolníci.

Etymologie

Slovo obște je slovanského původu, jeho původní význam je „společný“, což se týká společného vlastnictví a užívání polí. Přesto se předpokládá, že organizační systém předcházel slovanskému kontaktu, dříve slovu pro komunitu cătun (příbuzný s Albáncem katund ), slovo, které změnilo svůj význam v moderní rumunštině na „osada "nebo" horská vesnice ".[1]

Vlastnosti

Vesnice, autonomní a postrádající politickou nadstavbu, používaly svůj vlastní obranný systém: slova pro vesnici v rumunštině (sat, archaický fsat) a albánština (fshat ) jsou odvozeny z latinského slova fossatum, což znamená „příkop používaný k opevnění“.[1]

Většina vesnic nebyla starodávná, ale byly založeny a vyřazeny během postupných kolonizačních kroků. Tak jako extenzivní zemědělství bylo použito, plochy s ochuzená půda byly opuštěny pro novou zemi, často získávanou odlesňováním.[2] Někdy byli rozděleni do více skupin, z nichž každá se snažila založit svůj vlastní ob foundte na úrodné zemi, něco známého jako „rojení obști“ (roirea obștilor).[2]

Vesničané v obște byli často potomky zakladatele (nebo někdy zakladatelů) vesnice, která byla známá jako moș ("praotec").[3] V 16. století na Valašsku každá rozšířená rodina (moșneni, lidé se společným předkem) měli své vlastní pozemky, které používali společně.[4]

Obti měli své vlastní zvykové právo systém, známý v rumunštině jako obiceiul pământului („zvyk půdy“), nepsaný právní systém, který stanoví pravidla pro vztahy mezi vesničany, včetně pravidel pro užívání půdy.[5] Obti měli soudní pravomoci nad svými členy, staršími vesnic byli soudci.[6]

Počátky

Zatímco někteří historici jako např Ioan C. Filitti tvrdil, že obști jsou výjimečným způsobem organizace a nedávným vývojem, Nicolae Iorga tvrdil, že obște byl jedním z nejstarších institucí rumunského rolníka, který byl před založením středověkých rumunských států.[7]

Někteří historici jako např P. P. Panaitescu tvrdil, že jeho původ lze nalézt v organizaci Dacian osady, které bylo oživeno po římském ústupu.[1] Jako argumenty pro původ před slovanským kontaktem jsou uvedena slova jako gint (pl. ginture), což byl výraz latinského původu (od geny /gentilis) odkazovat na komunitu tvořenou početnou rodinou.[8]

Podobné systémy organizací byly nalezeny mezi Slovany a Němci. V regionu byl nalezen u východních Slovanů, kde byl znám jako obshchina nebo mir, západní Slované, kde to bylo známé jako opole a Srbové, kde to bylo známé jako okolina.[9]

Dějiny

Jak byly feudální státy vytvořeny, byly obști ovlivněny systémem knížecích dekretů, které dávaly zemi (danii) nově vytvořené šlechtě. To vedlo k postupnému zániku společného vlastnictví půdy a přeměně svobodných rolníků na nevolníky.[7] Feudální systém, který se formoval již v 15. století, nezničil obști, ale větší počet obști se stal poddanským obști: zatímco Hospodář nebo boyars vlastnili celé vesnice, udržovali svou vnitřní organizaci.[7]

Na začátku 20. století se ještě vyskytoval v některých horských oblastech Rumunska, jako je např Vrancea a Câmpulung v Moldávii i Dragoslavele a Rucăr na Valašsku.[7]

Poznámky

  1. ^ A b C Russu, s. 228
  2. ^ A b Russu, s. 229
  3. ^ Costăchel, str.91
  4. ^ Costăchel, str.92
  5. ^ Costăchel, str.95
  6. ^ Costăchel, s. 103
  7. ^ A b C d Costăchel, s. 84
  8. ^ Russu, s. 227-228
  9. ^ Costăchel, str. 82-83

Reference

  • I. I. Russu, Etnogeneza Românilor, Editura Științifică și Enciclopedică, 1981
  • V. Costăchel, Obștea Sătească, ve V Costăchel; PP Panaitescu; A. Cazacu, Feudální život v Ţara Românească a Moldavsko (sekunda XIV – XVI), Editura Ştiinţifică. 1957