Nikolaos Politis - Nikolaos Politis

Nikolaos Politis v roce 1927

Nikolaos Politis (hláskoval také jako Nicolas Politis; řecký: Νικόλαος Πολίτης; 1872 na Korfu[1] - 1942 v Cannes, Francie ) byl řecký diplomat z počátku 20. století. Vyškoleným profesorem práva a před První světová válka učil právo na pařížské univerzitě a univerzitě v Aix. Zastánce Eleftherios Venizelos, sloužil po boku Venizelose jako delegát na Londýnská konference v letech 1912–1913, a jako jeho ministr zahraničních věcí v letech 1916-1920 a znovu v roce 1922. Sloužil také jako řecký zástupce v liga národů. V roce 1929 povýšil rezoluci na komisi Ligy pro odzbrojení, která umožnila komisi pokračovat v práci.[2]

Působil jako člen Mezinárodní olympijský výbor v letech 1930–1933.[3] V roce 1933 se zúčastnil sovětského komisaře zahraničních věcí Maxim Litvinov při formulování Úmluva o definici agrese.

V roce 1935 sloužil jako zplnomocněný ministr v Paříži a v této funkci podporoval obnovu Řecká monarchie.[4]

Práce (částečný seznam)

  • Les Emprunts d'Etat en Droit International (1894)
  • „Le Problème des Limitations de la Souveraineté et de la Théorie de l’Abus des Droits dans les Rapports Internationaux“, 6 RdC (1925)
  • Chroniko mias politeias. Athény: Estie: Příběh města. Trans. K. Johnstone (1976)[5]

Poznámky

  1. ^ Poznámka: Řecko oficiálně přijato the Gregoriánský kalendář dne 16. února 1923 (který se stal 1. března). Všechna data před tím, pokud není výslovně uvedeno, jsou Starý styl.
  2. ^ Časopis Time, 30. září 1929
  3. ^ [1]
  4. ^ „Řecká vyslanectví pomáhají monarchistům; Nicolas Politis, ministr v Paříži, významný přírůstek v monarchistickém hnutí“ New York Times, 28. května 1935
  5. ^ http://www.worldcat.org/title/tale-of-town/oclc/220320894&referer=brief_results

Viz také

http://data.bnf.fr/13092602/nicolas_politis/

http://www.sfdi.org/internationalistes/politis/

https://www.ehess.fr/en/node/9947 obhajoba diplomové práce