Nikola Aleksić - Nikola Aleksić

Nikola Aleksić
Nikola Aleksić.jpg
Časný obraz Aleksiće
narozený(1808-01-01)1. ledna 1808
Stari Bečej, Rakouská říše
Zemřel1. ledna 1873(1873-01-01) (ve věku 65)
Arad, Rakousko-Uhersko
Národnostsrbština
StylIkona umělce ve stylu Nazaretské hnutí, Biedermeier

Nikola Aleksić (Stari Bečej, Rakouská říše, 1808 – Arad, Rakousko-Uhersko, Nyní Rumunsko, 1. ledna 1873) byl srbský umělec. Byl pod vlivem malířských stylů Nazaretské hnutí a Biedermeier.[1]

Životopis

Pocházel z rodiny umělců ve Stari Bečej. Malbu učil v ateliéru Arsenije Teodorović z Novi Sad až do roku 1826. Potom šel do Vídeň a zapsal se na Akademie výtvarných umění (1828–1830).

Později odcestoval do Itálie, aby rozšířil své umělecké vzdělání. Tam po tři roky zdokonaloval své řemeslo, poznával umění nazaretského hnutí a živil se portrétní malbou. Také kopíroval staré mistry v galeriích města a maloval portréty rakouských důstojníků srbského původu. V roce 1834 opustil Itálii Novi Sad, pak šel do Sremski Karlovci, kde vytvořil portrét Metropolita Stefan Stratimirović.

Po třech letech práce v Srbské knížectví, byl přitahován zpět ke svým dětským strašidelím. V roce 1837 se usadil Kikinda, kde si otevřel vlastní ateliér. Odtamtud se přestěhoval do Temešvár v roce 1840 a později se usadil v Aradu, kde žili jeho příbuzní a kde strávil zbytek svého života. Umělci Novak Radonić a Aksentije Marodić byli jeho učni. V Temešváru se oženil s Marijou Stankić, krásnou srbskou ženou Verona. Nikolovi nástupci, syn Dušan a jeho dva vnuci Stevan a Ivan, byli také významnými malíři.[2]


Galerie

  • Obraz Jovana Stefanoviće Vilovského, namalovaný Aleksićem kolem roku 1850 a je ze sbírky Matica srbská v Novi Sad

  • Dame in White, z roku 1851, ze sbírky Matice srbské v Novém Sadu

  • Jelena Vilovski, přibližně od roku 1850, ze sbírky Matice srbské v Novém Sadu

  • Sbírka portrétů umělce v Národním muzeu v Kikindě.

Funguje

Je považován za nejproduktivnějšího srbského malíře v první polovině devatenáctého století. Udělal přibližně tisíc ikon a mnoho neoklasicistních portrétů. Mezi jeho první náboženské práce patří ikony v ikonostas a klenba srbského kostela v Mol a ikonostas v rumunském kostele ve Fibiş poblíž Temisvaru (1837–1838).

  • 1837. Ikonostas v srbském kostele v Mol)
  • 1838. Ikonostas v rumunském kostele v Fibiş
  • 1839. Ikonostas a fresky v srbském kostele v Banatsko Aranđelovo[3]
  • 1841. Ikonostas v rumunském kostele v Kovin
  • 1845. Ikonostas v srbském kostele v Sânmartinu Sârbesc
  • 1845–1846. Fresky v srbském kostele v Aradu
  • 1846. Ikonostas v srbském kostele ve Srpski Sveti Petar (Sânpetru Mare, Rumunsko)
  • 1847. Ikonostas v srbském kostele v Elemir[4]
  • 1848. Fresky v srbském kostele v Novi Kneževac[5]
  • 1854. Ikonostas a fresky v Kumane[6]
  • 1855. Ikonostas v Novo Miloševo[7]
  • 1857. Fresky v srbském kostele v Mokrin
  • 1858. Ikonostas v Radojevo[8]
  • 1859. Fresky v kostele v Melenci[9]
  • 1861. Ikonostas v srbském kostele v Mali Bečkerku, nyní Zrenjanin
  • 1862. Ikonostas v srbském kostele v Variaş
  • 1863. Ikonostas v rumunském kostele v Aradu
  • 1865–1866. Ikonostas v srbském kostele v Aradu
  • 1867. Ikonostas v kostele v Micălaca poblíž Aradu
  • 1868–1869. Ikonostas v srbském kostele v Gospođinci
  • 1870–1871. Ikonostas a fresky v srbském kostele v Ostojićevo[10]

Viz také

Reference

  1. ^ "Arte - Nikola Aleksić - Životopis". arte.rs.
  2. ^ "Политика", 19еоград 1937. године
  3. ^ „Банатско Аранђелово - Српска Православна Епархија банатска“. eparhijabanatska.rs.
  4. ^ "Zavod za zaštitu spomenika kultura Zrenjanin".
  5. ^ „Нови Кнежевац - Српска Православна Епархија банатска“. eparhijabanatska.rs.
  6. ^ „Кумане - Српска Православна Епархија банатска“. eparhijabanatska.rs.
  7. ^ „Споменици културе у Србији“. spomenicikulture.mi.sanu.ac.rs.
  8. ^ „Crkva Svetog Nikole u Radojevu (Klarija)“.
  9. ^ „Споменици културе у Србији“. spomenicikulture.mi.sanu.ac.rs.
  10. ^ „Остојићево - Српска Православна Епархија банатска“. eparhijabanatska.rs.