Nguyễn Phúc Miên Trinh - Nguyễn Phúc Miên Trinh - Wikipedia
Nguyễn Phúc Miên Trinh | |||||
---|---|---|---|---|---|
Tuy Quốc Công (vévoda Tuy Quốc) Tuy Lý Công (vévoda Tuy Lý) Tuy Lý Quận Vương (princ Tuy Lý 2. pozice) Tuy Lý Vương (princ Tuy Lý z 1. místa) | |||||
narozený | 3. února 1820 | ||||
Zemřel | 18. listopadu 1897 | (ve věku 77)||||
| |||||
Otec | Císař Minh Mạng | ||||
Matka | Lê Thị Ái |
Nguyễn Phúc Miên Trinh (Hán tự: 阮福綿 寊, 3. února 1820 - 18. listopadu 1897), nar Nguyễn Phúc Thư (阮 福 書), byl princem Dynastie Nguyễn, Vietnam.
Život
Mien Trinh byl jedenáctým synem Minh Mạng a jeho matkou byla Lê Thị Ái. Byl inteligentní a rád studoval, takže ho Minh Mạng velmi milovala.
Byl jmenován správním ředitelem Imperial Clan Court (Tôn Nhân Phủ Hữu Tôn Chính 尊 人 府 右 尊 正) v roce 1882. Poté Tự Đức smrt mu byl udělen titul Tuy Lý Vương (綏 理 王 „Prince of Tuy Lý“) a pojmenován jako vladař spolu s Nguyễn Phúc Miên Định (Princ Thọ Xuân) na pomoc novému císaři. Ztratil moc v politickém boji proti Nguyễn Văn Tường a Tôn Thất Thuyết, a hledal útočiště ve francouzských kasárnách, ale byl převezen zpět do Odstín Francouzi. Tường a Thuyết ho uvrhli do vězení a později ho poslali do vyhnanství Provincie Quảng Ngãi.
V roce 1885 zahájil Tôn Thất Thuyết neúspěšné povstání proti francouzským kolonistům a utekl z Odstín společně s císařem Hàm Nghi. Během císařovy nepřítomnosti byl Miên Định jmenován loutkou „Prince Regent“ (giám quốc) francouzským generálem Henri Roussel de Courcy.[1] Miên Trinh a Miên Triện (Prince of Hoằng Hóa) bylo dovoleno vrátit se do Huế. V roce 1889 císař Thành Thái nastoupil na trůn a Miên Trinh byl znovu jmenován regentem. Zemřel v roce 1897 a obdržel posmrtné jméno Đoan Cung (端 恭).
Mien Trinh zplodil 77 synů a 37 dcer. Jeho 18. syn byl básník Hồng Thiết, jehož syn Bng Bình byl také básníkem. Miên Trinh měl také dva slavné pravnuky: Bửu Lộc, politik; Bửu Hội, diplomat a vědec.
Jako básník
Miên Trinh byl dobrý v psaní Čínská poezie. Císař Tự Đức, nastavit vysokou hodnotu na jeho poezii: "Bývalí Han prózy nestojí za srovnání s těmi, které napsal Siêu a Quát; (kvalita) High Tang poezie jsou překonáni těmi, které napsali Tung a Tuy" (Klasická čínština: 文 如 超 适 無 前 漢 詩 到 從 綏 失 盛唐; vietnamština: Văn như Siêu, Quát vô tiền Hán; Thi đáo Tùng, Tuy Thất Th nh Đường).
On a Nguyễn Phúc Miên Thẩm (Prince of Tùng Thiện), Nguyễn Phúc Miên Bửu (Prince of Tương An), byl známý jako „Tam Đường“ (三 堂) z dynastie Nguyễn. Miên Trinh byl členem Mạc Vân thi xã („Společnost poezie Mnc Vân“). Nguyễn Phúc Miên Định (princ z Thọ Xuân), Nguyễn Phúc Miên Thủ (Prince of Hàm Thuận), Nguyễn Phúc Miên Thẩm (Prince of Tùng Thiện), Nguyễn Phúc Miên Bửu (Prince of Tương An), Nguyễn Phúc Miên Triện (Prince of Hoằng Hóa), Nguyễn Văn Siêu, Cao Bá Quát, Hà Tôn Quyền, Phan Thanh Giản a Nguyễn Đăng Giai byli také členy této básnické společnosti.[2][3]