Ney Latorraca - Ney Latorraca
Ney Latorraca | |
---|---|
![]() | |
narozený | Antonio Ney Latorraca 27. července 1944 Santos, São Paulo, Brazílie |
Národnost | brazilský |
obsazení | Herec |
Aktivní roky | 1968 – současnost |
Pozoruhodná práce | Vlad dovnitř Vamp Edu v Da Cor do Pecado Antônio v Um Sonho a Mais Mederiquis v Estúpido Cupido Dr. Solano dovnitř SOS. Emergência Leandro dovnitř Coração Alado Barbosa v TV Pirata. |
webová stránka | uol.com.br/neylatorraca |
Antonio Ney Latorraca (narozen 27. července 1944 v Santos ) je brazilský herec.[1]
Životopis
Ney Latorraca se narodila v přístavním městě Santos, Stát São Paulo, Alfredovi, zpěvákovi v kasinu, a Nena, herečkou, která vystupovala v kasinech. Herec Grande Otelo byl jeho kmotr a vyrůstal v uměleckém prostředí. Dva roky po jeho narození byla kasina v Brazílii zakázána prezidentským dekretem a jeho rodina tak ztratila svůj primární způsob přežití. V důsledku toho se jeho rodiče rozhodli přestěhovat do Sao Paulo. Jeho matka se stala manželkou v domácnosti a jeho otec dostal práci v Rádio Record.[2]
Latorraca zahájil svou hereckou kariéru brzy. V šest se objevil v rozhlasovém seriálu Rádio Record. V devět se poprvé objevil v televizním programu v minisérii Alô, Doçura podle Rede Tupi. V roce 1957 se jeho rodina přestěhovala do Rio de Janeiro, kde pokračoval ve studiu.
V roce 1964 se Ney zúčastnil své první hry, „Pluft, O Fantasminha“ napsáno Maria Clara Machado a režie Serafim Gonzales. Od té chvíle se rozhodl, že bude slavným hercem. Jeho první profesionální příležitost přišla v příštím roce, kdy byl vybrán, aby se připojil k obsazení hry Reportagem de um Tempo Mau, kritika vojenská diktatura která vládla zemi. Hra byla uvedena pouze jednou, byla následně zakázána Federální cenzurou a celé obsazení bylo na několik dní zatčeno. Brzy poté se Latorraca přestěhovala zpět do Santosu a zúčastnila se několika amatérských her s divadelní skupinou Santosovy filozofické fakulty.[2]
Počínaje rokem 1967 se Latorraca zúčastnila University of Sao Paulo School of Dramatic Art po dobu 3 let, kterou ukončil jako první ve své třídě. Marília Pêra byla kmotrou jeho třídy promování.
Od roku 1968 se Ney Latorraca účastnil mnoha her, telenovelas a filmů. V roce 1979 vystupoval po boku svého kmotra Grande Otelo v hudební hře Lola Moreno. V telenovele Um Sonho a Mais Latorraca interpretovala pět různých postav, včetně ženy.[2] Mezi jeho nejpamátnější role patří playboy Mederiquis v telenovele Estúpido Cupido (1976), polygamní Quequé v minisérii Rabo de Saia (1984), a starý muž Barbosa, v komiksu TV Pirata (1988).
V listopadu 1986 měl premiéru s Marco Nanini jedna z nejúspěšnějších her brazilské historie, Ó Mistério de Irma Vap, režie Marília Pêra. Hra byla představena po dobu 11 po sobě jdoucích let a sledovalo ji více než 2,5 milionu lidí, čímž vytvořil brazilský rekord zahrnutý v Guinnessova kniha.[3] Hra vytvořila film, Irma Vap - O Retorno (2006),[4] také interpretovány dvěma herci.
Funguje
Televize
- 1968 – Beto Rockfeller
- 1969 – Super Plá
- 1972 – Quero Viver
- 1972 – Dom Camilo e Seus Cabeludos
- 1972 – Eu e a Moto
- 1973 – Vidas Marcadas
- 1973 – Venha Ver o Sol na Estrada
- 1974 – Escalada - Felipe
- 1975 – Ó Grito - Sérgio
- 1976 – Estúpido Cupido - Mederix
- 1977 – Sem Lenço, Sem Documento - Marco
- 1978 – Saudade Não Tem Idade
- 1978 – Tančící dny
- 1979 – Malu Mulher
- 1979 – Plantão de Polícia
- 1979 – Aplauso, Como Matar um Playboy
- 1980 – Ó Bem Amado
- 1980 – Chega Mais - Jonasi
- 1980 – Coração Alado - Leandro Serrano
- 1982 – Caso Verdade „O Menino dos Milagres - Antoninho da Rocha Marmo
- 1982 – Elas por Elas - Porteiro do motelu
- 1982 – Avenida Paulista - Sérgio
- 1983 – EU Prometo Albano
- 1984 – Anarquistas, Graças a Deus - Ernesto Gattai
- 1984 – Rabo de Saia - Quequé
- 1984 – Partido Alto - Escadinha
- 1985 – Veredas - Otče Ponte
- 1985 – Um Sonho a Mais - Antônio Carlos Volpone / Anabela Freire / Augusto Melo Sampaio / Dr. Nilo Peixe / André Silva
- 1986 – Memórias de um Gigolô - Esmeraldo
- 1988 – TV Pirata - Barbosa
- 1990 – Brasileiras e Brasileiros - Brás Cubas
- 1991 – Vamp - Vlade
- 1994 – Éramos Seis - Sorriso Tavinho
- 1995 – Casa do Terror
- 1997 – Zazá - Silas Vadan
- 1999 – Você Rozhodnout Madame Sussu
- 2000 – O Cravo e a Rosa - Cornélio Valente
- 2001 – Brava Gente, O Automóvel
- 2002 – Ó Beijo do Vampiro - Nosferatu
- 2003 – Casa das Sete Mulheres - Araújo Ribeiro
- 2004 – Da Cor do Pecado - Eduardo Campos Sodré (Edu)
- 2005 – Bang Bang - Vodnář Lane
- 2007 – O Sistema - Nicolas Katedref
- 2007 – Faça Sua História - Pai Creuzo
- 2008 – Casos e Acasos „A Escolha, a Operação e a Outra - Walmor
- 2008 – Negócio da Čína - Edmar Silvestre
- 2010 – SOS. Emergência - Dr. Solano
- 2011 – Grande Família - Fred Marques
- 2013 – Alexandre e Outros Heróis - Alexandre
Kino
- 1969 – Audácia: A Fúria dos Desejos
- 1973 – Noite do Desejo - Toninho
- 1974 – Sedução
- 1976 – Deixa Amorzinho ... Deixa - Dino / Dalma
- 1976 – Anchieta, José do Brasil - Anchieta
- 1978 – O Grande Desbum
- 1979 – Uma Estranha História de Amor - Daniel
- 1979 – Das Tripas Coração
- 1981 – Ó Beijo no Asfalto - Arandire
- 1984 – Mulher do Atirador de Facas
- 1985 – Ópera do Malandro - Tigrão
- 1986 – Ele, o Boto - Rufino
- 1987 – Fábula da Bela Palomera - Orestes
- 1989 – Festa - Ator
- 1994 – Dente Por Dente
- 1995 – Brevíssimas Histórias da Gente de Santos
- 1995 – Carlota Joaquina - Princesa do Brazílie - Jean-Baptiste Debre
- 1996 – For All - o Trampolim da Vitória
- 2001 – Minha Vida em Suas Mãos - Analytik
- 2003 – Viva Sapato! - Claudionore
- 2004 – Ó Diabo a Quatro - Senátor Heitor Furtado
- 2006 – Irma Vap - o Retorno - Darci / Odete Lopes
- 2009 – Topografia de Um Desnudo - Manoel
Divadlo
- 1965 – Reportagem de Um Tempo Mau
- 1970 – Vlasy
- 1972 – Jesus Cristo Superstar
- 1973 – Bodas de Sangue
- 1975 – Mandrágora
- 1983 – Ó Rei Lear
- 1986/97 – Ó Mistério de Irma Vap
- 1994 – O Médico e o Monstro
- 1995 – Don Juan
- 1996 – Quartett
- 1999 – Ó Martelo
- 2000 – 3 x divadlo
- 2011 – Escola do Escândalo
Ocenění
- Troféu APCA (1984) (nejlepší televizní herec)[5]
- Contigo! Časopis
- Contigo! Cena (1998) (Best vilain, as Silas Vadan v Zazá )[6]
Reference
- ^ Memória Globo. „Ney Latorraca“. Archivovány od originál dne 3. srpna 2009. Citováno 3. listopadu 2009.
- ^ A b C Portál UOL: Životopis (v portugalštině)
- ^ Guinessova kniha rekordů: „Nejdelší běh hry se stejným obsazením“
- ^ IMDB: Irma Vap - O Retorno
- ^ Associação Paulista de Críticos de Arte. „Os Melhores da APCA“. Citováno 3. listopadu 2009.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ Contigo !. „3º Prêmio de TV Contigo!“. Archivovány od originál dne 11. dubna 2009. Citováno 3. listopadu 2009.
externí odkazy
portugalština Wikiquote má nabídky související s: Ney Latorraca