Další rakouské legislativní volby - Next Austrian legislative election
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Všech 183 míst v Národní rada Pro většinu je potřeba 92 křesel | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Názorový průzkum | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Legislativní volby se bude konat v Rakousko nejpozději do roku 2024, aby byl zvolen 28. den Národní rada, dolní komora rakouského dvoukomorového parlamentu.
Volební systém
183 členů Národní rada jsou voleni otevřený seznam poměrné zastoupení na třech úrovních; jeden národní volební obvod, devět volebních obvodů na základě federální státy a 39 regionálních volebních obvodů. Sedadla jsou rozdělena do regionálních volebních obvodů na základě výsledků posledního sčítání lidu. Aby strany získaly jakékoli zastoupení v národní radě, musí buď získat alespoň jedno křeslo ve volebním obvodu přímo, nebo musí vyčistit 4% národní volební práh.[1]
Po volbách jsou křesla přidělena kandidátům úspěšných stran a seznamům v třífázovém procesu, počínaje krajskými volebními obvody. Sedadla jsou rozdělena podle Kvóta na zajíce v regionálních volebních obvodech as nepřidělenými místy rozdělenými na úrovni státních volebních obvodů.[2] Veškerá zbývající místa jsou poté přidělena pomocí D'Hondtova metoda na federální úrovni zajistit celkovou proporcionalitu mezi podílem národních hlasů strany a jejím podílem na parlamentních křeslech.[3]
Kromě hlasování pro politickou stranu mohou voliči odevzdat tři preferenční hlasy konkrétním kandidátům této strany, není to však nutné.[4] Tyto další hlasy nemají vliv na poměrné rozdělení na základě hlasování pro stranu nebo seznam, ale mohou změnit pořadí kandidátů na seznamech stran na federální, státní a regionální úrovni. Prahová hodnota pro zvýšení pozice kandidáta na seznamu federálních stran je 7 procent, ve srovnání s 10 procenty na státní úrovni a 14 procent na regionální úrovni. Jména kandidátů na seznamech regionálních stran jsou vytištěna na hlasovacím lístku a mohou být označena znakem „x“, který označuje preferenci voliče. Hlasy preferencí pro kandidáty na seznamech stran na státní a federální úrovni však musí být zapsány voličem, a to buď napsáním jména nebo čísla hodnosti kandidáta na prázdné místo k tomu určené.[5]
Soutěžní strany
V níže uvedené tabulce jsou uvedeny strany zastoupené v 27 Národní rada.
název | Ideologie | Vůdce | Výsledek roku 2019 | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy (%) | Sedadla | |||||
ÖVP | Rakouská lidová strana Österreichische Volkspartei | Křesťanská demokracie | Sebastian Kurz | 37.5% | 71 / 183 | |
SPÖ | Sociálně demokratická strana Rakouska Sozialdemokratische Partei Österreichs | Sociální demokracie | Pamela Rendi-Wagner | 21.2% | 40 / 183 | |
FPÖ | Strana svobody Rakouska Freiheitliche Partei Österreichs | Pravicový populismus Euroskepticismus | Norbert Hofer | 16.2% | 31 / 183 | |
Zelenina | Zelená Zelení - Zelená alternativa | Zelená politika | Werner Kogler | 13.9% | 26 / 183 | |
NEOS | NEOS - Nové Rakousko a liberální fórum NEOS - fórum Das Neue Österreich und Liberales | Liberalismus Proevropanismus | Beate Meinl-Reisinger | 8.1% | 15 / 183 |
Názorový průzkum
Reference
- ^ „Wahlen zum Nationalrat“. Österreichisches Parlament. 12. září 2017. Citováno 28. října 2017.
- ^ "Wahlen". Bundesministerium für Inneres. Citováno 28. října 2017.
- ^ „Das Verhältniswahlrecht und das Ermittlungsverfahren bei der Nationalratswahl“. Österreichisches Parlament. 21. října 2017. Citováno 28. října 2017.
- ^ „Vorzugsstimmenvergabe bei einer Nationalratswahl“. Stát Rakousko (oficiální web). Citováno 16. října 2019.
- ^ „Vorzugsstimmenvergabe bei einer Nationalratswahl“. HELP.gv.at. 1. ledna 2017. Citováno 28. října 2017.