Netnod - Netnod

Netnod Internet Exchange i Sverige
Celé jménoNetnod Internet Exchange i Sverige
ZkratkaNetnod
Založený1996
Umístění Švédsko
webová stránkaOficiální webové stránky

Netnod Internet Exchange i Sverige je nezisková, neutrální a nezávislá organizace pro internetovou infrastrukturu se sídlem ve Švédsku. Netnod je ve vlastnictví nadace TU-stiftelsen (Stiftelsen för Telematikens utveckling). Společnost Netnod provozuje šest internetových výměnných bodů (IXP) v pěti různých městech, kde se mohou internetoví operátoři připojit a vyměňovat si provoz (peer). Netnod IX patří mezi nejvyšší přenosy na peer v Evropě a je plně povolen protokol IPv6. Na serveru Netnod IXP poskytuje Netnod řadu služeb s přidanou hodnotou, jako je RIPE Internet Routing Registry (IRR), Bredbandskollen (spotřebitelský test rychlosti širokopásmového připojení), služby slave pro několik DNS TLD, kořenový server DNS i.root. síť, stejně jako distribuce oficiálního švédského času prostřednictvím NTP. Tyto služby jsou poskytovány jako součást AS čísla Netnod AS8674. Netnod také spravuje různé služby DNS. Netnod poskytuje službu anycast a unicast slave TLD po celém světě prostřednictvím svého produktu DNSNODE. Netnod je také provozovatelem i.root-servers.net, jednoho ze 13 logických DNS jmenných serverů na světě. Některé z výše uvedených služeb byly dříve nabízeny prostřednictvím společnosti „Autonomica“, která byla stoprocentní dceřinou společností Netnod. V roce 2010 se však společnost Autonomica spojila se společností Netnod a ponechala společnosti jednotný název Netnod.

Dějiny

Předchůdcem TU Foundation / Netnod byl D-GIX, internetový výměnný bod, který byl založen na Královský technologický institut (KTH) v Stockholm a provozuje KTHNOC. D-GIX byl jedním z prvních IXes, které byly založeny v Evropě, a docela úspěšný v tom. V roce 1996 zpráva výboru, švédský: Internetutredningen) měl uvedenou infrastrukturu, která byla kritická pro provoz internetu ve Švédsku. Mezi uvedenou kritickou infrastrukturu patřila robustní a spolehlivá internetová výměna. Řadu faktorů vedly KTH i Švédové ISP k závěru, že samostatným právním subjektem by byl lepší operační formát. Po právních konzultacích a poté, co švédská vláda zřejmě hrála roli v provozu infrastruktury, se švédští poskytovatelé internetových služeb rozhodli založit nadaci TU. Počáteční kapitál pocházel z vládou založené nadace, znalostní nadace, KK-stiftelsen, jedna z největších švédských výzkumných nadací. Myšlenkou modelu vlastnictví nadace bylo, že by zaručovala nezávislost na provozovatelích i na vládě. Spojení s provozní komunitou vychází ze skutečnosti, že švédská univerzitní síť SUNET jmenuje jednoho z členů představenstva a švédské fórum operátorů jmenuje dva z členů představenstva Netnod.

TU-Foundation založila provozní společnost Netnod pro provoz IX. Na začátku Netnod neměl vlastní personál a všechny operace byly zadávány švédské armádě. V roce 2001 vytvořila společnost Netnod dceřinou společnost Autonomica. Autonomica měla spouštět operace pro Netnod (kteří tehdy i nyní nemají vlastní zaměstnance) a také spustit i.root-servers.net jménem NORDUnet a dělat internetový výzkum. Zpočátku se personál soustředil hlavně na DNS a správu a operace byly nadále zajišťovány armádou. Nakonec však v roce 2002 zaměstnanci Autonomicas značně vzrostli a smlouva s armádou byla ukončena. Operace dnes provádějí výhradně zaměstnanci Netnodu.

Autonomica

Autonomica Ab je stoprocentní dceřinou společností společnosti NetNod který provozuje na internetu několik částí kritické infrastruktury.

Autonomica byla založena v roce 1998 jako dceřiná společnost společnosti NetNod. Švédské fórum operátorů již nějakou dobu diskutovalo o rozšíření činnosti NetNod zahrnout společné infrastrukturní služby i převzetí personálu. Bylo rozhodnuto, že NetNod vytvoří samostatný subjekt pro provoz Internet Exchange Point a že by to bylo také objednáno pro výzkum v oblasti internetových technologií se zaměřením na DNS. Autonomica byla zřízena se třemi zaměstnanci, jedním odpovědným za koordinaci provozu IXes a dvěma, kteří byli přesunuti z Královský technologický institut v Stockholm. Bylo rovněž dohodnuto mezi švédskou univerzitní sítí SUNET a Autonomica, že Autonomica převezme odpovědnost za provozování i.root-servers.net. Kromě toho měla Autonomica také provozovat .SE slave servery na každé ze čtyř původních výměn Netnod.

Protože Netnodův rodič je nezisková nadace, je jím i Autonomica. Veškerý přebytek bude předán nadaci, která bude použita jako granty na projekty „dobré pro internet“.

Autonomica se původně měla zaměřit na „výzkum“. Práce se zaměřila na to, co lze nejlépe popsat jako inženýrství a aplikovaný výzkum, jak je tomu často u technologií souvisejících s internetem, jako je práce v IETF. Pracovníci Autonomica jsou od začátku velmi aktivní v IETF a mimo jiné spolupředsedali IETF DNSOP pracovní skupina, pracovní skupina multi6 (nyní uzavřená), podložka6 pracovní skupina a v6ops pracovní skupina. Zaměstnanci Autonomica také sloužili v IAB. Práce Autonomica se zaměřila hlavně na DNSSEC a zaměstnanci Autonomica napsali mnoho Koncepty internetu a RFC na DNSSEC problémy a nasazení. V poslední době bylo věnováno mnoho práce a prezentací na téma nasazení IPv6 v produkčním prostředí.

Zaměstnanci Autonomica se také často účastní prezentací a předsedání zasedání na operativních konferencích, jako je ZRALÝ, MERUŇKA /APNIC, SANOG, MENOG a NANOG. Autonomica také pomohla uspořádat několik workshopů a iniciativ mezi švédskými operátory.

Autonomica poskytuje několik bezplatných služeb pro dobro internetu, například i.root-servers.net, jeden z 13 Kořenové servery, a NTP servery vázané na UTC. Autonomica rovněž financuje svůj provoz sdílením platformy, pro kterou se používá Anycast serveru i.root-servers.net s několika TLD, které platformu využívají.

Redundance a fyzické zabezpečení

Jak bylo uvedeno ve zprávě Internetutredningen, IX. Provozovaná společností Netnod byla od počátku považována za kritickou národní infrastrukturu. Netnod se proto v roce 1997 dohodl se švédským telekomunikačním regulačním orgánem na umístění zařízení IX ve vládních zabezpečených telekomunikačních bunkrech. Kromě toho bylo dohodnuto, že operace by neměly záviset pouze na Stockholmu. Netnod proto založil IXes v roce Stockholm, Gothenburg, Malmö a Sundsvall. Všechna tato místa byla ve vládních bunkrech, na rozdíl od zařízení pro společné umístění, jako je tomu ve většině ostatních zemí. Burzy jsou nezávislé a nejsou propojené, takže operátoři připojeni v jednom městě uvidí pouze další operátory připojené ve stejném městě. Většina větších švédských poskytovatelů je však propojena ve všech čtyřech městech. Netnod od roku 2004 provozuje také IX Luleå.

Technologie

První D-GIX byl přepínač 10 Mbit / s. Než byl D-GIX nahrazen Netnodem, směnárna se skládala ze dvou FDDI přepínače ve Stockholmu a jeden byl také instalován v Göteborgu. Kolem roku 1998 byly okruhy FDDI zaplněny a provoz byl silně ovlivněn head-of-line blokování. Na schůzce švédského fóra operátorů byly diskutovány alternativy. Možnosti byly v zásadě dvě. Nové Gigabitový Ethernet standard a standard vyvinutý společností Cisco volala Protokol prostorového opětovného použití, SRP. Rozhodnutí jít se SRP bylo v zásadě založeno na skutečnosti, že v té době měl Gigabit Ethernet a SRP zhruba stejné náklady. SRP také neměl problém blokování head-of-line a SRP měl větší MTU velikost než co Gigabitový Ethernet měl v té době. Švédští operátoři se tedy rozhodli, že Netnod by měl implementovat SRP. Instalované kroužky SRP běžely v každém městě na rychlosti 2x622Mbit / s.

To nebylo brzy, dokud 2x622Mbit / s nestačilo. Netnod poté navrhl operátorům migraci na SRP 2x2,5 Gbit / s, který byl také nainstalován. Všichni větší operátoři přešli na nové SRP kroužky, ale menší operátoři chtěli levnější metodu. Do roku 2000 se Gigabit Ethernet začal masově prodávat a cena klesla ve srovnání se SRP. Gigabit Ethernet do té doby také implementoval jumboframes. Netnod uvedl, že jsou ochotni implementovat Gigabit Ethernet, ale chtěl, aby 8 operátorů slíbilo, že se k pokrytí nákladů přihlásí. Mezitím někteří operátoři spustili a vytvořili alternativní ethernetový IX, SOL-IX. Netnod se však podařilo získat jejich 8 zákazníků docela rychle a vybudoval Gigabit Ethernet ve všech městech. Po dobu 2 let byla stará výměna FDDI (která byla stále funkční) připojena k ethernetovým přepínačům, ale do konce roku 2002 byla veškerá zařízení SRP a FDDI migrována pryč.

Platforma Netnod se dnes skládá z gigabitových ethernetových přepínačů s jedním šasi na každém místě. Operátoři jsou připojeni buď k 1Gigabitovému, 10Gigabitovému nebo 100Gigabitovému ethernetu, s jasným trendem přechodu k 10Gigabitovému ethernetovému připojení.

Od roku 2012 Netnod také nabízí vzdálené peering prostřednictvím prodejního programu Netnod Reach.

Viz také

Reference

externí odkazy