Národní bezpečnostní služba (Somálsko) - National Security Service (Somalia)

Národní bezpečnostní služba
Hay'ada Nabadsugida Qaranka (Somálci )
Erb Somálska.svg
Erb Somálské demokratické republiky
Přehled vlády
Tvořil8. ledna 1970
Rozpuštěno1990
Nahrazující agentura
TypZpravodajská agentura
JurisdikceNejvyšší revoluční rada
Hlavní sídloMogadišo
Vládní exekutiva
Rodičovské odděleníMinisterstvo vnitra Somálské demokratické republiky

The Národní bezpečnostní služba (NSS) (Somálci: Hay'ada Nabadsugida Qaranka, HNQ) byl primární zpravodajská agentura z Somálská demokratická republika od roku 1970 do roku 1990. NSS byla vytvořena jako vláda vlády Siad Barre v roce 1970, po vzoru KGB z Sovětský svaz, a byl formálně rozpuštěn v roce 1990 krátce předtím Barreho svržení. V roce 2013 Federální vláda Somálska obnovil NSS jako národní zpravodajskou službu a přejmenoval ji na Národní zpravodajská a bezpečnostní agentura (NISA).

Organizace a struktura

NSS byla podřízena ministerstvu vnitra a vedena generálem Ahmed Saleebaan Abdalla („Dafle“) až do 70. let až do poloviny 80. let. Abdalla byl zeť generála a člen Nejvyšší revoluční rada (SRC).[1] Po tomto bodě Salát Abdiqasim Hassan řídil agenturu během závěrečných let Barrého režimu. Hassan se později stal jednorázovým Prezident Somálska pod Přechodná národní vláda.

Koncipováno podle sovětského modelu a organizováno pomocí KGB byla NSS elitní organizací, jejíž klíčoví důstojníci udržovali úzké vazby na Barrého SRC.[2][3][4] Vybudovalo a udržovalo rozsáhlou síť informátorů.

Věznice NSS

Sídlo NSS a vyšetřovací středisko v Mogadišu, označované jako Godka nebo „Díra“, byla obzvláště notoricky známá.[5] Mezi další centra NSS patřila ústřední věznice v Mogadišu a stanice v Lanta Bur, Labtanjirow a Burwein.

1990 rozpuštění

V roce 1990 byla NSS formálně rozpuštěna jako paliativní opatření.[6] Jeho zrušení však nebylo doprovázeno zánikem dalších bezpečnostních agentur, které měly rovněž fakticky neomezené pravomoci zatýkat a zadržovat a podobně proslulé pověsti o mučení a špatném zacházení se zadrženými. Patří mezi ně vlastní osobní strážci prezidenta Červené barety (Duub Cas); the Dhabar Jabinta (nebo „Backbreakers“) pobočka vojenské policie; the Hangash, další pobočka vojenské policie; the Guulwadayal (nebo „Průkopníci vítězství“), uniformovaná polovojenská skupina; a vyšetřovací křídlo Somálská revoluční socialistická strana (SRSP).

Stejně tak rozhodnutí o demontáži NSC nezaručovalo spravedlivý systém spravedlnosti, protože jiné soudy, jako je mobilní vojenský soud a krajský bezpečnostní soud, si ponechaly pravomoc trestat lidi na dlouhé tresty odnětí svobody a dokonce na smrt bez jakékoli předstírání splatnosti proces. Ve snaze ukázat, že vláda otevírá politický systém, odstoupil prezident Barre z funkce generálního tajemníka vládnoucí strany, poté jej však nahradil zeť, který po mnoho let stál v čele NSS.

Politici s vazbami na NSS

Policie obklopuje aktivity NSS, jakož i těch politiků, kteří sloužili v NSS nebo pomáhali během Barreho režimu. Toto je částečný seznam politiků Somálska a Afrického rohu, kteří měli známé nebo údajné vazby na NSS:

Zahraniční politici

Bývalý etiopský prezident Meles Zenawi a eritrejský prezident Isayas Afewerki údajně také měli kontakty s NSS. Zprávy IRIN s odvoláním na nejmenovaného bývalého úředníka Somálska uvedly, že: „Meles znal Somálsko velmi dobře, protože žil v Mogadišu, když byl v 80. letech vůdcem osvobození. Meles a eritrejský vůdce Isayas Afewerki„ žili společně ve vile za Tawfiqem Hotel, severně od Mogadiša, a byly zpracovány službou národní bezpečnosti, byly jim poskytnuty cestovní doklady a somálské pasy, byly vyškoleny a byly jim poskytnuty rádiové frekvence Tigrayan, “řekl bývalý vysoký úředník somálské vlády úřadu IRIN.“[11]

Nástupce

V lednu 2013 nový Federální vláda Somálska založil Národní zpravodajská a bezpečnostní agentura (NISA) místo zaniklé NSS. Povinností zajistit národní bezpečnost je NISA se sídlem v hlavním městě Mogadišu.[12]

Reference

  1. ^ Issa-Salwe, Abdisalam M. 1996. Kolaps somálského státu: Dopad koloniálního dědictví. Londýn: Haan, s. 74
  2. ^ Federální výzkumná divize, Kongresová knihovna; editoval Helen Chapin Metz. „Somálsko: studie o zemi“. LCC  DT401.5 .S68 1993.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  3. ^ neznámý (21. července 1975). „Rusové na africkém rohu“. Časopis Time.
  4. ^ Srovnávací kriminologie Afrika - Somálsko Archivováno 2007-01-03 na Wayback Machine
  5. ^ „Somálsko: Věznice národní bezpečnostní služby (Godka), Mogadišo, Somálsko“. UNHCR. Archivovány od originál dne 2006-10-22. Citováno 2007-02-02.
  6. ^ „Somálsko: vývoj v oblasti lidských práv“. Zpráva o světě lidských práv z roku 1990. Human Rights Watch. 1991. Citováno 2007-02-03.
  7. ^ Rakiya A. Omaar (1990). „Vláda ve válce se svými vlastními lidmi: svědectví o zabíjení a konfliktu na severu“. Africa Watch.
  8. ^ „Jižní regionální úřady: Rahanweynská armáda odporu (RRA) (2004)“. Centrum sledování vnitřního posunutí (IDMC). 2004. Archivovány od originál dne 2007-09-27. Citováno 2007-02-04.
  9. ^ „Nepokojný vztah“. Nový humanitární. 2001-01-02. Citováno 2020-07-25.
  10. ^ „Nepokojný vztah“. Nový humanitární. 2001-01-02. Citováno 2020-07-25.
  11. ^ http://www.irinnews.org/report/16449/ethiopia-somalia-an-uneasy-relationship
  12. ^ „Somálsko znovu otevírá svoji národní zpravodajskou a bezpečnostní agenturu“. Informace o Walta. 10. ledna 2013. Citováno 1. září 2013.