Národní fronta Německé demokratické republiky - National Front of the German Democratic Republic

Národní fronta Německé demokratické republiky
Národní fronta Německé demokratické republiky; Nationale Front der Deutschen Demokratischen Republik
Předseda	Erich Correns (1950–1981); Lothar Kolditz (1981–1990)
Založený	30. března 1950
Rozpuštěno	20. února 1990
Hlavní sídlo	Východní Berlín, Německá demokratická republika
Ideologie	Komunismus; Marxismus – leninismus
Politická pozice	Zcela vlevo
	Politika východního Německa; Volby;

The Národní fronta Německé demokratické republiky (Němec: Nationale Front der Deutschen Demokratischen Republik) byla aliance politických stran (Blockpartei ) a masové organizace v Německá demokratická republika, ovládané Socialistická jednotná strana Německa (SED), který stál uvnitř volby do východoněmeckého parlamentu, Volkskammer („Lidová komora“).

Účelem NF bylo vyvolat dojem, že NDR byla pluralitní společnost, spolu s liberálními tržními demokratickými formami, ovládaná širokou koalicí. Ve skutečnosti byly všechny strany a masové organizace podřízeny SED a musely SED oficiálně přijmout vedoucí role jako podmínku jejich existence. Ve volbách měli voliči pouze možnost schválit nebo odmítnout jeden „jednotný seznam“ kandidátů NF. Dvě z blokových stran byly dříve nezávislé a další dvě byly založeny na popud SED. Členové SED na seznamu byli vždy většinou, protože mnoho kandidátů masových organizací bylo také členy SED.^[1]

V posledních týdnech před pád berlínské zdi (Listopad 1989), někteří politici stran, které nejsou členy SED, začali mírně kritizovat dominanci SED. Front se rozpadla v únoru 1990, měsíc před první svobodné volby v NDR.

Zakládající strany

Strana	Nadace	Rozpuštění	Sedadla v Volkskammer (1986)
Socialistická jednotná strana SED	21.dubna 1946	16. prosince 1989	127
Křesťanskodemokratická unie CDU	26. června 1945	1/2 října 1990	52
Liberálně demokratická strana LDPD	5. července 1945^[2]	11. srpna 1990	52
Demokratická zemědělská strana DBD	17. června 1948	15. září 1990	52
Národní demokratická strana NDPD	5. května 1948^[3]^[4]	27. března 1990	52

Jednotlivé masové organizace zastoupené v EU Lidová komora

Organizace	Nadace	Rozpuštění	Přiřazení zástupci v Volkskammer (1986)
Svobodná německá odborová federace FDGB	1946	1990	61
Zdarma německá mládež FDJ	1946	existuje dnes	37
Liga demokratických žen v Německu DFD	1947	1990	32
Kulturní sdružení NDR KB	1945	1990	21
Sdružení rolníků vzájemné pomoci VdgB	1945	1990	14

Další organizace spojené s Národní frontou

Následující organizace, které byly součástí NF, nevysílaly volené zástupce do Volkskammeru, ale byly aktivní při výkonu jeho činnosti.

Organizace	Nadace	Rozpuštění
Společnost pro německo-sovětské přátelství	1949	1992
Lidová solidarita	1945	existuje dnes
Sportovní a technologická asociace	1952	1990
Německá federace gymnastiky a sportu	1957	1990
Průkopnická organizace Ernsta Thälmanna	1948	1990
Sdružení spisovatelů NDR	1945	1990
Sdružení zahradníků, osadníků a chovatelů zvířat	1952	1990
Unie novinářů	1945	1990
Technická komora [de ]	1946	1990
Mírová rada NDR [de ]	1949	1990
Unie pronásledovatelů nacistického režimu	1947	zakázáno ve východním Německu v roce 1953, existuje dodnes
Výbor protifašistických odbojářů [de ]	1953	1991
Liga lužických Srbů	1912 byla založena před vytvořením NDR	existuje dnes

Dějiny

Pavilon Národní fronty v Lipsko, 1953

The Národní fronta volební plakát z roku 1950

Národní fronta byla nástupcem Demokratický blok který byl založen v Zóna sovětské okupace. Samotná Fronta byla založena 30. března 1950. Fungovala vydáváním obecně konzistentního podílu křesel (rozdělených mezi strany Fronty a masové organizace ovládané SED) předložených v podobě jediného seznamu kandidátů během každých voleb do Lidová komora. Sedadla byla udělována na základě stanovené kvóty, nikoli podle součtu hlasů.^[5] Vzhledem k tomu, že voliči měli možnost seznam schválit nebo odmítnout pouze v podmínkách, které nebyly tajné, „zvítězil“ s prakticky jednomyslnou úrovní podpory.^[6]

Ačkoli nominálně široce založená koalice stran, v praxi byla SED jediná se skutečnou mocí. Tím, že zajistilo, že seznamům dominovaly komunisté, předurčila SED v podstatě složení lidové komory.

V letech 1950-1951 veřejné odmítnutí platnosti seznamu některými německými politiky vedlo k tomu, že někteří z nich byli uvězněni za „odmítnutí volebního zákona Německé demokratické republiky“ (jako v případě vůdce LDPD) Günter Stempel ). Ačkoli se SED již formací NDR stala plnohodnotnou stalinistickou „stranou nového typu“, ostatní strany se na nějaký čas zcela nezklonily k vůli SED. V polovině 50. let však byli odvážnější členové ustavujících stran vytlačeni a všechny strany se proměnily v loajální partnery SED. Do této doby SED sama očistila také několik málo nezávislých členů. Front nyní získala podobnou postavu jako ostatní seskupení ve východním bloku. Pro další tři desetiletí musely menší strany na frontě přijmout „vedoucí úlohu“ SED jako podmínku své další existence.

Dne 1. Prosince 1989 byla Fronta fakticky bezmocná, když Volkskammer zrušil ustanovení Ústava východního Německa to dalo SED monopol moci. O čtyři dny později se Křesťanskodemokratická unie a Liberálně demokratická strana poté, co odhodily své prokomunistické vedení, stáhly z fronty. Dne 16. prosince se SED poté, co se změnila na demokratický socialista strana, reformovala se do Strana demokratického socialismu. Dne 20. února 1990 novela ústavy odstranila zmínku o frontě.^[7]

Předsedové Národní fronty

Prof. Erich Correns (1950–1981)
Prof. Lothar Kolditz (1981–1989)

Volební historie

Volkskammerovy volby

Volby	Hlasy	%	Sedadla	+/–	Pozice	Vláda
1950	12,088,745	99.6%	466 / 466	136	1. místo	Jediná legální koalice
1954	11,828,877	99.46%	466 / 466		1. místo	Jediná legální koalice
1958	11,689,110	99.87%	466 / 466		1. místo	Jediná legální koalice
1963	11,533,859	99.25%	434 / 434	32	1. místo	Jediná legální koalice
1967	11,197,265	99.93%	434 / 434		1. místo	Jediná legální koalice
1971	11,207,388	99.5%	434 / 434		1. místo	Jediná legální koalice
1976	11,245,023	98.58%	434 / 434		1. místo	Jediná legální koalice
1981	12,235,515	99.9%	500 / 500	66	1. místo	Jediná legální koalice
1986	12,392,094	99.94%	500 / 500		1. místo	Jediná legální koalice

Viz také

Politika východního Německa
Seznam členů Volkskammer (9. volební období)
United Front (Čína) pro aktuálně běžící systém podobný Národní frontě DDR
Vietnamská fronta vlasti
Demokratická fronta pro znovusjednocení vlasti v Severní Koreji
Polský výbor národního osvobození /Přední strana národní jednoty
Národní fronta
Přední vlast
Lidová demokratická fronta /Přední strana socialistické jednoty a demokracie
Laoská fronta pro národní výstavbu
Národní sjednocená fronta Kambodža

Reference

^ Andreas Malchya: Der Ausba des neuen Systems 1949 až 1961, Bundeszentrale für politische Bildung, naposledy vyvoláno 2019-05-01.
^ „Aufruf der Liberal-Demokratischen Partei Deutschlands an das deutsche Volk vom 5. Juli 1945“ (PDF) (v němčině). Archivovány od originál (PDF; 1,0 MB) dne 2018-10-25. Citováno 2017-10-20. Digitalisat des Archivs des Liberalismus
^ „DDR-Lexikon: NDPD“. www.ddr-wissen.de.
^ http://www.ddr-lexikon.de/Nationaldemokratische_Partei_Deutschlands
^ Eugene Register-Guard 29. října 1989. str. 5A.
^ Kurt Sontheimer a Wilhelm Bleek. Vláda a politika východního Německa. New York: St. Martin's Press. 1975. str. 66.
^ Peter E. Quint. Nedokonalá unie: ústavní struktury sjednocení Německa. Princeton, N.J .: Princeton University Press. 1997. s. 37.

externí odkazy

Die Transformation der DDR-Blockparteien während und nach der politischen Wende

[1] Andreas Malchya: Der Ausba des neuen Systems 1949 až 1961, Bundeszentrale für politische Bildung, naposledy vyvoláno 2019-05-01.

[2] „Aufruf der Liberal-Demokratischen Partei Deutschlands an das deutsche Volk vom 5. Juli 1945“ (PDF) (v němčině). Archivovány od originál (PDF; 1,0 MB) dne 2018-10-25. Citováno 2017-10-20. Digitalisat des Archivs des Liberalismus

[3] „DDR-Lexikon: NDPD“. www.ddr-wissen.de.

[4] ttp://www.ddr-lexikon.de/Nationaldemokratische_Partei_Deutschlands

[5] Eugene Register-Guard 29. října 1989. str. 5A.

[6] Kurt Sontheimer a Wilhelm Bleek. Vláda a politika východního Německa. New York: St. Martin's Press. 1975. str. 66.

[7] Peter E. Quint. Nedokonalá unie: ústavní struktury sjednocení Německa. Princeton, N.J .: Princeton University Press. 1997. s. 37.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Organizace Německá demokratická republika
Masové organizace se zastoupením v EU Volkskammer	Svobodná německá odborová federace (1946–90) Zdarma německá mládež (1936 – dosud) Liga demokratických žen v Německu (1947–90) Kulturní sdružení NDR (1945–90) Sdružení rolníků vzájemné pomoci (1945–90)
Další organizace v rámci EU Národní fronta	Společnost pro německo-sovětské přátelství Lidová solidarita Deutscher Turn- und Sportbund Gesellschaft für Sport und Technik Průkopnická organizace Ernsta Thälmanna Sdružení zahradníků, osadníků a chovatelů zvířat Sdružení spisovatelů NDR NDR Unie novinářů Organizace handels Konsum Domowina Urania
Portál východního Německa Politika východního Německa Politické strany ve východním Německu

Národní fronta Německé demokratické republiky Nationale Front der Deutschen Demokratischen Republik

Předseda	Erich Correns (1950–1981) Lothar Kolditz (1981–1990)
Založený	30. března 1950
Rozpuštěno	20. února 1990
Hlavní sídlo	Východní Berlín, Německá demokratická republika
Ideologie	Komunismus Marxismus – leninismus
Politická pozice	Zcela vlevo
Politika východního Německa Volby