Jména sovětského původu - Names of Soviet origin

Vilen "Willi" Tokarev byl „října "se jménem Vilen V.I. Lenin[1][2]

Křestní jména sovětského původu se objevil v rané historii Sovětský svaz,[3] shodující se s obdobím intenzivního tvorba slov, oba jsou součástí takzvané „revoluční transformace společnosti“ s odpovídajícím způsobem neologismy a zkratky,[4] který Richard Stites charakterizováno jako a utopista vize vytváření nové reality pomocí slovních obrazů.[3] Představovaly významnou součást nového Sovětská frazeologie.

Mnoho takových jmen lze najít v ruštině,[5] Běloruský a ukrajinský[6] osob, jakož i v jiných etnických skupinách Sovětský svaz (např. Tatar.[7])

Dějiny

Šíření nových jmen bylo umocněno propagací krátkodobého „nového sovětského rituálu“ Octobering, jako náhrada náboženské tradice dětský křest ve státě s oficiálním dogmatem z Marxisticko-leninský ateismus.[3][8]

Navzdory staré tradici přijímání jmen menologie, podle svátky,[3] mnoho jmen bylo převzato z přírody s vlasteneckou, revoluční nebo progresivní konotací: Beryoza (Берёза, "Bříza ", příslovečný ruský strom), Gvozdika (Гвоздика,"karafiát ", revoluční květina), Granit (Гранит,"žula "), Radiy (Радий,"rádium ", symbol vědeckého pokroku).[4] Zvláštností nového pojmenování byly neologismy založené na revoluční frazeologii dneška, jako např Oktyabrin / Oktyabrina, na památku Říjnová revoluce, Vladlen pro Vladimir Lenin.[3]

Richard Stites klasifikuje sovětská „revoluční“ jména do následujících kategorií:[3]

  • Revoluční hrdinové a hrdinky (jejich křestní jména, příjmení použitá jako křestní jména a jejich různé zkratky)
  • Revoluční koncepty (přesné termíny a různé zkratky)
  • Průmyslové, vědecké a technické snímky
  • Kultura, mýtus, příroda, místní jména

Většina z těchto jmen byla krátkodobými jazykovými kuriozitami, ale některá dobře zapadala do rámce jazyka, množila se a dlouho přežila.[5]

Společná nová jména

Následující jména byla poměrně běžná a lze je najít v různých antroponymických slovnících.

Jméno (cyrilice)PřepisPůvodKomentáře
Вил, Вилен, Владлен, ВладленаVil, Vilen, Vladlen (m) / Vladlene (f)Владимир Ильич Ленин (PROTIladimir Jályich Lenin )[4][5]-
МэлMelМаркс, Энгельс и Ленин (Marx, Engels a Lenin )[4][5]-
МэлсMelsМаркс, Энгельс, Ленин č Сталин (Marx, Engels, Lenin a Stalin )-
Баррикад, БаррикадаBarrikad (m) / Barrikada (f)Barikáda[4][5]Odkazuje na revoluční činnost
Ревмир, РевмираRevmir (m) / Revmira (f)Революция мира (Revolyutsiya Mira)Znamená „revoluci světa“[4][5]
ГертрудаGertrudaGertruda interpretováno jako Гер® труда (Geroy truda)Znamená " Hrdina práce "[4][5]
МарленMarlen (m)Marlene interpretováno jako Маркс и .Енč (MarX a Lenv )[4][5]-
СтэнSten, StanStan interpretováno jako Сталин и Энгельс (Svatýalin a Engely )[4][5]-
КимKimKim interpretováno jako Коммунистический čнтернационал молодёжи (K.ommunistichesky Jámezinárodní Molodyozhi)[4][5]Mladá komunistická internacionála

Lidé se sovětskými jmény

Viz také

Reference

  1. ^ Dmitrij Gordon (2006). Диалог длиною в жизнь: беседы с великими и знаменитыми. Izdatelʹskiĭ Dom "Skhili Dnipra".
    Anne Nivat (2014). „Kapitola 21. Křídlo A. Vstup 9, třetí patro: Willy a Julia Tokarevové“. Pohled z Vysotky: Portrét Ruska dnes prostřednictvím jedné z nejslavnějších moskevských adres. Svatomartinský tisk. ISBN  9781466865815.
  2. ^ Aleksandr Kazakevič (2009-09-27). „Вилли ТОКАРЕВ:“ Когда тебя подгоняют, надо говорить „О'кей“, и делать по-своему…"".
  3. ^ A b C d E F Richard Stites, Revoluční sny: utopická vize a experimentální život v ruské revoluci, str. 111
  4. ^ A b C d E F G h i j Valeri Mokiyenko, Tatyana Nikitina [ru ] „Толковый словарь языка Совдепии“ („Vysvětlující slovník Sovdepiya "[nutná disambiguation ]), Petrohrad,Олио-Пресс, 1998, ISBN  5-7627-0103-4.
  5. ^ A b C d E F G h i j Петровский, Н. А. „Словарь русских личных имён“, Moskva, АСТ, 2000, ISBN  5-17-002940-3.
  6. ^ Скрипник, Л.Г., Дзятківська, Н.П. Власні імена людей. - Kyjev, Naukova Dumka, 2005, ISBN  9660005504
  7. ^ Gumar Sattarov, „O čem nám říkají tatarská jména?“ (Гомђр Саттар-Мулилле. „Татар исемнђре ни сљйли?“ - Kazaň: „Rannur“ Publishers, 1998, 488 s.).
  8. ^ Daniel Peris, Storming the Heaven: The Soviet League of the Militant Godless, str. 92
  9. ^ Мельников Виталий Вячеславович, Жизнь. Кино., 2011,ISBN  5977506694, str. 138
  10. ^ Елена Душечкина, „Мессианские тенденции в советской антропонимической практике 1920-х - 1930-х годов“ („Mesiášské tendence v sovětské antroponymické praxi 20. – 30. Let“), Toronto Slavic Quarterly (vyvoláno 8. srpna 2015)