Nagojský protokol - Nagoya Protocol

Nagojský protokol
NagoyaProtocol.svg
  Strany
  podepsané, ale neratifikované
  nesignatář, ale stranou úmluvy o biologické rozmanitosti
  strana, která není signatářem úmluvy o biologické rozmanitosti
Kromě několika členských států je EU také stranou (není na mapě)
TypŽivotní prostředí
Podepsaný29. října 2010
UmístěníNagoja, Japonsko
Efektivní12. října 2014
Stav50 ratifikací
Signatáři92
Strany127 (Černá Hora bude 128. dne 12. listopadu 2020)
DepozitářGenerální tajemník OSN
JazykyArabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština

The Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a spravedlivém sdílení přínosů plynoucích z jejich využití v Úmluvě o biologické rozmanitosti, také známý jako Nagojský protokol o přístupu a sdílení výhod (ABS) je doplňkovou dohodou z roku 2010 k roku 1992 Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD). Jejím cílem je realizace jednoho ze tří cílů CBD: spravedlivé a spravedlivé sdílení výhod plynoucích z využívání genetických zdrojů, čímž přispívá k ochraně a udržitelnému využívání biologická rozmanitost. Stanovuje povinnosti smluvních stran přijmout opatření v souvislosti s přístupem ke genetickým zdrojům, sdílením výhod a dodržováním předpisů.

Protokol byl přijat dne 29. Října 2010 v Nagoya, Japonsko a vstoupila v platnost 12. října 2014. Od října 2020 ratifikovalo jej 128 stran, z toho 127 Členské státy OSN a Evropská unie. Protokol v Černé Hoře dosud nevstoupil v platnost.

Byly vyjádřeny obavy, že přidané byrokracie a legislativa by mohlo být škodlivé pro monitorování a sběr biologické rozmanitosti, pro ochranu, pro mezinárodní reakci na infekční nemoci a pro výzkum.

Cíle a oblast působnosti

Nagojský protokol se vztahuje na genetické zdroje, na které se vztahuje CBD, a na výhody plynoucí z jejich využití. Protokol rovněž zahrnuje tradiční znalosti spojené s genetickými zdroji, na které se vztahuje CBD, a výhody plynoucí z jeho využití.

Jejím cílem je realizace jednoho ze tří cílů CBD: spravedlivé a spravedlivé sdílení výhod plynoucích z využívání genetických zdrojů, čímž přispívá k ochraně a udržitelnému využívání biologická rozmanitost.[1]

Přijetí a ratifikace

Protokol byl přijat dne 29. Října 2010 v Nagoya, Japonsko, na desátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 18. až 29. října 2010[2] a vstoupila v platnost dne 12. října 2014.

Od října 2020 ratifikovalo jej 128 stran, z toho 127 Členské státy OSN a Evropská unie.[3]

Povinnosti

Nagojský protokol stanoví svým smluvním stranám povinnost přijmout opatření v souvislosti s přístupem ke genetickým zdrojům, sdílením výhod a dodržováním předpisů.

Povinnosti přístupu

Cílem opatření na domácí úrovni je:

  • Vytvořte právní jistotu, jasnost a transparentnost
  • Poskytujte spravedlivá a nesvobodná pravidla a postupy
  • Stanovte jasná pravidla a postupy pro předchozí informovaný souhlas a vzájemně dohodnuté podmínky
  • Zajistit vydání povolení nebo ekvivalentu, je-li povolen přístup
  • Vytvářet podmínky pro podporu a podporu výzkumu přispívajícího k ochraně biodiverzity a udržitelnému využívání
  • Věnujte náležitou pozornost případům současných nebo bezprostředních mimořádných událostí, které ohrožují zdraví lidí, zvířat nebo rostlin
  • Zvažte význam genetických zdrojů pro výživu a zemědělství pro zajišťování potravin

Povinnosti sdílení výhod

Cílem opatření pro sdílení výhod na domácí úrovni je zajistit spravedlivé a spravedlivé sdílení výhod plynoucích z využití genetických zdrojů se smluvní stranou poskytující genetické zdroje. Využití zahrnuje výzkum a vývoj v oblasti genetického nebo biochemického složení genetických zdrojů, jakož i následné aplikace a komercializaci. Sdílení podléhá vzájemně dohodnutým podmínkám. Výhody mohou být peněžní nebo nepeněžní, jako jsou licenční poplatky a sdílení výsledků výzkumu.

Povinnosti dodržování předpisů

Specifické závazky na podporu souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo regulačními požadavky smluvní strany poskytující genetické zdroje a smluvní závazky odrážející se ve vzájemně dohodnutých podmínkách jsou významnou inovací Nagojského protokolu.

Smluvní strany jsou:

  • Přijměte opatření za předpokladu, že ke genetickým zdrojům využívaným v rámci jejich jurisdikce bylo přistupováno v souladu s předchozím informovaným souhlasem a že byly stanoveny vzájemně dohodnuté podmínky, jak požaduje jiná smluvní strana
  • Spolupracovat v případech údajného porušení požadavků jiné smluvní strany
  • Podporovat smluvní ustanovení o řešení sporů ve vzájemně dohodnutých podmínkách
  • Zajistit, aby byla k dispozici příležitost hledat v jejich právních systémech opravné prostředky, pokud vzniknou spory ze vzájemně dohodnutých podmínek (MAT)
  • Přijmout opatření týkající se přístupu ke spravedlnosti
  • Monitorovat využívání genetických zdrojů po jejich opuštění země stanovením účinných kontrolních bodů v každé fázi hodnotového řetězce: výzkum, vývoj, inovace, předkomercializace nebo komercializace

Implementace

Úspěch Nagojského protokolu bude vyžadovat účinné provádění na domácí úrovni. Smluvním stranám pomůže řada nástrojů a mechanismů poskytovaných Nagojským protokolem, včetně:

  • Zřízení národních kontaktních míst (NFP) a příslušných vnitrostátních orgánů (CNA), které slouží jako kontaktní místa pro informace, udělují přístup nebo spolupracují v otázkách dodržování předpisů
  • Clearing-House pro přístup a sdílení výhod pro sdílení informací, jako jsou domácí regulační požadavky na ABS nebo informace o NFP a CNA
  • Budování kapacit na podporu klíčových aspektů provádění.

Na základě sebehodnocení národních potřeb a priorit dané země může budování kapacit pomoci:

  • Vypracovat vnitrostátní právní předpisy o ABS za účelem provádění Nagojského protokolu
  • Vyjednávejte vzájemně dohodnuté podmínky
  • Rozvíjet výzkumné kapacity a instituce v jednotlivých zemích
  • Zvyšte povědomí
  • Technologie přenosu
  • Zaměřte finanční podporu na iniciativy budování kapacit a rozvoje prostřednictvím GEF

Vztah k jiným mezinárodním dohodám

Rostoucí počet Preferenční obchodní dohody (PTA) zahrnují ustanovení týkající se přístupu ke genetickým zdrojům nebo sdílení výhod plynoucích z jejich využití. Některé nedávné obchodní dohody, pocházející zejména z latinskoamerických zemí, skutečně stanoví konkrétní opatření, která mají usnadnit provádění ustanovení o ABS obsažených v Nagojském protokolu, včetně opatření týkajících se technické pomoci, transparentnosti a urovnávání sporů.[4]

Kritika

Existují však obavy, že přidaná byrokracie a právní předpisy celkově poškodí monitorování a sběr biologické rozmanitosti, ochranu, mezinárodní reakci na infekční choroby a výzkum.[5][6][7]

Mnoho vědců vyjádřilo znepokojení nad protokolem, protože se obávali zvýšeného počtu červená páska bude bránit úsilí v oblasti prevence a ochrany chorob[8]a že hrozba možného uvěznění vědců bude mít na výzkum mrazivý účinek.[5][7] Nekomerční výzkumní pracovníci v oblasti biologické rozmanitosti a instituce jako např přírodopisná muzea strach z udržování biologických referenčních sbírek a výměny materiálu mezi institucemi bude obtížný.[6]

Viz také

Reference

  1. ^ „Nagojský protokol“.
  2. ^ „Strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020, včetně cílů biologické rozmanitosti z Aiči“. Úmluva o biologické rozmanitosti. 21. ledna 2020. Citováno 17. září 2020.
  3. ^ „Strany Nagojského protokolu“. Úmluva o biologické rozmanitosti. 1. ledna 1970. Citováno 15. října 2020.
  4. ^ Jean-Frédéric Morin a Mathilde Gauquelin, obchodní dohody jako vektory pro provádění Nagojského protokolu, dokumenty CIGI, č. 115, 2016, http://www.chaire-epi.ulaval.ca/sites/chaire-epi.ulaval.ca/files/publications/paper_no.115.pdf
  5. ^ A b „Zákaz biologického pirátství vyvolává obavy z byrokracie“.
  6. ^ A b „Nagojský protokol o přístupu a sdílení výhod - mezinárodní smlouva představuje výzvy pro biologické sbírky“.
  7. ^ A b „Žádost o otevřenou vědu o Zice“. www.sciencemag.org. Citováno 2. dubna 2016.
  8. ^ „Když léčba zabije - CBD omezuje výzkum biologické rozmanitosti“. science.sciencemag.org. Citováno 28. listopadu 2018.

Další čtení

  • Smith, David; da Silva, Manuela; Jackson, Julian; Lyal, Christopher (1. března 2017). „Vysvětlení Nagojského protokolu o přístupu a sdílení přínosů a jeho důsledky pro mikrobiologii“. Mikrobiologie. Mikrobiologická společnost. 163 (3): 289–296. doi:10,1099 / mic.0.000425. ISSN  1350-0872.

externí odkazy