Mulan se připojí k armádě (1939 film) - Mulan Joins the Army (1939 film) - Wikipedia

Další hry a filmy viz Mulan se připojí k armádě.
Mulan se připojí k armádě
MulanCunJun.jpg
Tradiční木蘭從軍
Zjednodušený木兰从军
MandarinkaMùlán cóng jūn
Režie:Bu Wancang
ProdukovanýZhang Shankun
NapsánoOuyang Yuqian
V hlavních rolíchChen Yunshang
Výroba
společnost
Studio Hwa Cheng
DistribuoványUnited Motion Picture Corporation Inc.
Datum vydání
  • Únor 1939 (1939-02)
Provozní doba
142 minut
ZeměČína
JazykMandarinka

Mulan se připojí k armádě je rok 1939 čínština historický válečný film. Je to jeden z několika filmů úpravy z Hua Mulan legenda, které zahrnovaly dvě tiché verze: Hua Mulan vstupuje do armády (1927) od Filmová společnost Tianyi a méně úspěšný Mulan se připojí k armádě (1928) produkovaný China Sun Motion Picture Company.

Film režíroval Bu Wancang a hvězdy Chen Yunshang jako hlavní postava, mladá žena, která se maskuje jako muž, aby zaujala místo svého otce v armádě. Úspěch filmu byl patrný z rekordní doby běhu 83 dní.[1] Scénář byl Ouyang Yuqian. Film byl vyroben v Šanghaji Hwa Cheng Studio (華 成 製片廠), dceřiná společnost Filmová společnost Xinhua.[2][3][4]


Historie příběhu Mulan

Příběh Mulanu se poprvé objevil v Číně někdy mezi 4. a 4. stoletímth a 6th století.[5] Příběh Mulan, který začínal jako pravděpodobně ne-čínská lidová balada, se stal součástí klasické čínské literatury.[5] Za nejstarší písemnou zprávu o Mulan se obvykle považuje anonymní lidová balada zvaná „Mulan shi“ („Balada o Mulan“).[6] Příběh Mulan, o kterém se předpokládá, že byl vytvořen během severních dynastií, byl shromážděn ve sbírce textů, lidových písní a básní s názvem Yuefu shiji (Sbírka básní Yuefu) ve třináctém století.[6] V mnoha převyprávěních jsou obsaženy specifické části příběhu: mladá žena nahradí svého starého otce ve válce, přestrojí se za muže a bude sloužit své zemi a vrací se domů se ctí a slávou, aby obnovila svůj život jako žena.[7]

Obsazení

Spiknutí

Hua Mulan, hrdinka, je mladá dívka, která žije se svým starým otcem během Severní Wei dynastie. Když je Čína napadena zlými nomády, její otec je povolán císařem do služby. Ve scéně synovské zbožnosti oblékne Mulan staré brnění svého otce a zaujme jeho místo v armádě.

Během výcviku je „ženská“ Mulan škádlená a obtěžována dalšími pachateli, které okamžitě po jednom bije k zemi. Přimět je, aby se spojili, místo aby se navzájem obtěžovali, jim připomíná, že skutečným nepřítelem jsou nomádi napadající jejich zemi. Také během tréninku se setkává Liu Yuandu kdo se stane jejím věrným přítelem. Ti dva cítí přirozenou přitažlivost, i když Liu si není jistý proč (věří, že Mulan je muž). Tyto scény proto poskytují určitou komickou úlevu a romantické intriky.

Nakonec je Mulan poslána do přední linie, kde se setkává se slabými veliteli armády, kteří koketují s myšlenkou spolupráce s nomády, spíše než s nimi bojovat. Poradce generála zejména usiluje o spolupráci. Mulan se cítí znechucená, obléká se jako nomádka a špehuje nepřítele, když se dozví, že bezprostředně hrozí útok. Po návratu do svého domovského tábora jsou její varování ignorována obecnými až katastrofálními výsledky. Když se útok nakonec stane, generál je zabit, ale ne dříve, než dá Mulan na starosti. Mulan přeskupí čínské síly a porazí nomády, ale ne dříve, než sama Mulan zabije někdejšího poradce generála.

Po návratu do císařského hlavního města je Mulan nabídnuto místo na císařském dvoře. Otočí pozici dolů a žádá, aby se vrátila domů. Po návratu do své ženské osobnosti se provdá za Liu Yuandu. Po jejích hrdinských úspěších a statečné službě státu se očekává, že se Mulan vrátí do svého života ženy, zatímco Liu symbolicky obnoví obvyklou mužskou roli.[8]

Historie výroby

Produkce filmu na konci třicátých let v Šanghaji byla složitá záležitost. S většinou etablovaných talentů uprchlo po Hongkongu a do vnitrozemí Japonská invaze v roce 1937 jedna ze zbývajících produkčních společností, Filmová společnost Xinhua, doufal, že znovu zahájí „Hollywood Východu“.[9] Prvním krokem bylo vydání kostýmního eposu, Diao Chan režie Bu Wancang. Tento film se ukázal být obrovským úspěchem, úspěchem, který vedl Xinhua Zhang Shankun přál si to replikovat s druhým kostýmním eposem.[10]

Do roku 1939 téměř všechny velké šanghajské hvězdy jako např Jin Yan nebo Zhao Dan uprchl do Čchung-čching.[11] Zhang se pokusil o nábor Hu Die v Hongkongu jako nejnovější podnik svého studia, ale neuspěl.[11] Během pobytu v Hongkongu se mu však podařilo podepsat s dramatikem Ouyang Yuqian aby napsal svůj film, a kantonská herečka Chen Yunshang hrát.[11]Zhang se velmi soustředil na to, aby z herečky udělala novou tvář Šanghaje, a reklama pro Chen začala ještě předtím, než studio vůbec uvidělo scénář.[12]

Ouyangův scénář byl založen na tradičním příběhu Hua Mulan Příběh, který by většina šanghajského publika už poznala.[12] Zároveň Ouyang vtiskl filmu jemné nacionalistické podtóny.[12] Zhang a Xinhua pod dojmem scénáře investovali značné prostředky do produkce i publicity filmu.[12] Na podporu Chen Yunshang, herečky, která ztvárnila Mulan, studio nakreslilo její obraz jako pozápadničenou osobnost v reálném životě a na obrazovce.[13]

Recepce

Mulan se připojí k armádě byl vyroben během japonské okupace Číny a v období tzv. „osamělého ostrova“ čínské kinematografie. Vzhledem k jemnému vlastenectví filmu se tento film ukázal jako velmi oblíbený u domácího publika. Premiéra v nejnovějším šanghajském divadle Astor v únoru 1939,[10] včas pro čínský Nový rok, Mulan se připojí k armádě skončil jako kritický úspěch.[14] Byl to navíc velký komerční úspěch, hrát v plných divadlech v Šanghaji a udělat z jeho vedení, Chen Yunshang, hvězdu v dobré víře.[15]

Dnes je film považován za zjevnou výzvu k vlastnímu válečnému cítění šanghajského publika. Slabí čínští generálové a vnější nomádští útočníci - to vše by divákům připomnělo strasti země v té době, konkrétně zkorumpované válečníky uvnitř nacionalistického zřízení a vypuknutí Druhá čínsko-japonská válka. Jak uvádí jeden vědec, film byl považován za volání do zbraně, přičemž čínský hrdina (nebo v tomto případě hrdinka) povstal, aby porazil zahraniční útočníky, které zasáhly obzvláště zvučný akord.[16] Režisér pomocí různých filmových technik a úhlů přiměl veřejnost reflektovat současnou politickou situaci, čímž vytvořil paralelu s tehdejší realitou.[17] Skutečné politické osobnosti, jako např Čankajšek a Wang Jingwei (Wang Ching-wei), inspiroval ztvárnění některých postav ve filmu.[18]

Motivy

Témata války a feminismu odhalená ve filmu. V roce 1939, kdy film přišel do kina, Čína trpěla druhou čínsko-japonskou válkou. Tento film významně oslavil válku a zaměřil se na slávu a uznání vojáků přijatých ze služby národu. [19] V době, kdy Čína potřebovala inspirovat občany, aby povstali, aby bránili národ před cizí agresí, film pomohl inspirovat Číňany, aby získali a osvobodili svou zemi od japonské okupace. [20] Ve hře Mulan Joins byla armáda „bohatá na dvojí význam“ jedním z hlavních nástrojů k předání politického poselství.[21] Autor zdůrazňuje myšlenku povinnosti občana nejen vůči rodině, ale i vůči zemi tím, že popisuje život Mulan po jejích hrdinských činech.[22]

Když se většina mužů v Číně přihlásila do armády, aby porazila Japonce, začaly do pracovní síly vstupovat ženy, aby udržely ekonomiku. [23] S politickou alegorií režisér popisuje problém, který je ve filmu několikrát zmíněn, že čínští muži nejsou schopni chránit svou vlast.[24] Také ve 20. a 30. letech se v médiích objevil koncept „Nové ženy“. [25] Obraz „moderních Mulanů“ podnítil debaty o pohlaví, moderně a měnících se vztazích v Číně na počátku 20. století. [26] Bu Wancang navzdory konzervativním názorům veřejnosti přináší téma hetero a homosexuality „zlomyslného divoška“.[27] Téma Nové ženy povzbudilo touhy žen usilovat o rovné vzdělání, zaměstnání a politické zastoupení jako muži. [28]

Analýza Mulana

Skutečnost, že konkrétně Mulan (木兰） v literární čínštině tradičně znamená jemnou, čistou, voňavou a jemnou kvetoucí rostlinu). [29]

Mulan představuje ideální konfuciánské principy: synovskou a oddanou dceru svému otci a cudnou vojáčku, která by se raději rozhodla zemřít, než aby vystavila svou ženskou identitu hanbě své rodiny. [30] Mulan také představuje ochotu žen bojovat proti nepříteli během války. Mezi mnoha způsoby, jak se čínští dramatici snažili podnítit podporu lidí v boji proti invazivním Japoncům, snad žádný nebyl účinnější a přitažlivější než kultivace a oslavování symbolů odporu žen.[31] Ve filmu namísto konvenčního zastoupení žen vykresluje Bu Wancang Mulan jako odvážnou válečníku, která je mužnější než kterýkoli z jejích kamarádů.[32]

Poznámky

  1. ^ Fitzgerald, Carolyn. "Review of Mulan: Five Versions of a Classic Chinese Legend, with Related Texts ed." a tran. Wilt Idema a Shiamin Kwa “. CHINOPERL Papíry, sv. 30, 2011, s. 267-270.
  2. ^ Kwa & Idema 2010, Mulan: Pět verzí
  3. ^ Zhang, Yingjin (2004). Čínské národní kino. Routledge. p. 86. ISBN  1134690878.
  4. ^ Tan, Ye; Yun, Zhu (2. srpna 2004). Historický slovník čínské kinematografie. p. 203. ISBN  1134690878.
  5. ^ A b Dong, Lan (2010). Mulan's Legend and Legacy v Číně a Spojených státech. Temple University Press. p. 1.
  6. ^ A b Dong, Lan (2010). Mulan's Legend and Legacy v Číně a Spojených státech. Temple University Press. p. 2.
  7. ^ Dong, Lan (2010). Mulan's Legend and Legacy v Číně a Spojených státech. Temple University Pres. p. 1.
  8. ^ Edwards, Louise. "Proměny válečné ženy Hua Mulan: Od ochránce rodiny ke sluhovi státu." Nan Nü, sv. 12, č. 175-214 (2010), s. 195. Brill.
  9. ^ Fu, str. 6.
  10. ^ A b Fu, str. 11.
  11. ^ A b C Fu, str. 12.
  12. ^ A b C d Fu, str. 13.
  13. ^ Fitzgerald, Carolyn. "Review of Mulan: Five Versions of a Classic Chinese Legend, with Related Texts ed." a tran. Wilt Idema a Shiamin Kwa “. CHINOPERL Papíry, sv. 30, 2011, s. 267-270.
  14. ^ Fu, str. 21
  15. ^ Hung, str. 72
  16. ^ Fu, str. 21-22
  17. ^ Poshek, Fu. „Mezi Šanghajem a Hongkongem: Politika čínských kin.“ (2003).
  18. ^ Poshek, Fu. „Mezi Šanghajem a Hongkongem: politika čínských kin.“ (2003).
  19. ^ Mulan Joins the Army (1939) - Mulanbook: The History and Legend of Hua Mulan
  20. ^ Mulan Joins the Army (1939) - Mulanbook: The History and Legend of Hua Mulan
  21. ^ Poshek, Fu. „Mezi Šanghajem a Hongkongem: Politika čínských kin.“ (2003).
  22. ^ Edwards, Louise. "Proměny válečné ženy Hua Mulan: Od ochránce rodiny ke sluhovi státu." Nan Nü, sv. 12, č. 175-214 (2010), s. 195. Brill.
  23. ^ The Legend of Mulan during Post-Imperial China - Mulanbook: The History and Legend of Hua Mulan
  24. ^ Fitzgerald, Carolyn. "Review of Mulan: Five Versions of a Classic Chinese Legend, with Related Texts ed." a tran. Wilt Idema a Shiamin Kwa “. CHINOPERL Papíry, sv. 30, 2011, s. 267-270.
  25. ^ Otto, Rocco. „The New Woman International: Reprezentations in Photography and Film from the 1870s through the 1960s“ University of Michigan Press and the University of Michigan Library, 2011, str.310
  26. ^ Otto, Rocco. „The New Woman International: Reprezentations in Photography and Film from the 1870s through the 1960s“ University of Michigan Press and the University of Michigan Library, 2011, str.309
  27. ^ Edwards, Louise. "Proměny válečné ženy Hua Mulan: Od ochránce rodiny ke sluhovi státu." Nan Nü, sv. 12, č. 175-214 (2010), s. 195. Brill.
  28. ^ Otto, Rocco. „The New Woman International: Reprezentations in Photography and Film from the 1870s through the 1960s“ University of Michigan Press and the University of Michigan Library, 2011, str.310
  29. ^ Chen, str. 24
  30. ^ Li, str. 366
  31. ^ Huang, P. 151-152
  32. ^ Fitzgerald, Carolyn. "Review of Mulan: Five Versions of a Classic Chinese Legend, with Related Texts ed." a tran. Wilt Idema a Shiamin Kwa “. CHINOPERL Papíry, sv. 30, 2011, s. 267-270.

Reference

  • Fu, Poshek. Mezi Šanghajem a Hongkongem: Politika čínských kin. Stanford: Stanford University Press, 2003.
  • Hung, Chang-tai. Válka a populární kultura: Odpor v moderní Číně, 1937-1945. Berkeley: University of California Press, 1994.
  • Li, Jing. "Vyprávění příběhu válečníčky v Hua Mulan: Konstruovaná čínská podoba a ženský hlas1." Marvels & Tales, sv. 32, č. 2, 2018.
  • Chen, Sanping. "OD MULANA po UNICORNA." Journal of Asian History, sv. 39, č. 1, 2005.
  • Hung, Chang-Tai. "Ženské symboly odporu v čínském válečném dramatu." Modern China, sv. 15, č. 2, 1989.
  • Kwa, Shiamin; Idema, Wilt L. (2010), Mulan: Pět verzí klasické čínské legendy se souvisejícími texty Hackett Publishing, ISBN  978-1603848718 - Ouyangův scénář je součástí antologie.
  • Mulan Joins the Army (1939) - Mulanbook: The History and Legend of Hua Mulan
  • The Legend of Mulan during Post-Imperial China - Mulanbook: The History and Legend of Hua Mulan
  • Otto, Elizabeth, Vanessa Rocco. The New Woman International: Reprezentace ve fotografii a filmu od 70. let do 60. let. University of Michigan Press a University of Michigan Library, Ann Arbor, 2011.
  • Fitzgerald, Carolyn. "Review of Mulan: Five Versions of a Classic Chinese Legend, with Related Texts ed." a tran. Wilt Idema a Shiamin Kwa “. CHINOPERL Papíry, sv. 30, 2011, s. 267-270.
  • Poshek, Fu. „Mezi Šanghajem a Hongkongem: politika čínských kin.“ (2003).
  • Edwards, Louise. "Proměny válečné ženy Hua Mulan: Od ochránce rodiny ke sluhovi státu." Nan Nü, sv. 12, č. 175-214 (2010), s. 195. Brill.

externí odkazy