Muhammad ibn Ahmad al-Khwarizmi - Muhammad ibn Ahmad al-Khwarizmi

Nesmí být zaměňována s Muḥammad ibn Mūsā al-Khwārizmī.

Muḥammad ibn al-ʿAbbās Abū Bakr al-Khwārazmī, lépe známý jako Abu Bakr al-Khwarazmi bylo 10. století íránský básník a tajemník, který po celou dobu své dlouhé kariéry působil na dvoře Hamdanids, Samanids, Saffarids a Buyids.[1] On je nejlépe známý jako autor rané encyklopedie Mafātīḥ al-ʿulūm („Klíč k vědám“) v arabština.

Život

Al-Khwarazmi je poněkud nejasná postava.[2] Narodil se v roce 935 v Khwarazm, rodiště jeho otce. Jeho matka pocházela z Amol v Tabaristan.[1] Pravidelně se označuje jako al-Khwarazmi nebo al-Tabari, zatímco jiné zdroje o něm hovoří jako al-Tabarkhazmi nebo al-Tabarkhazi.[1] Al-Khwarizmi mohl být synovcem al-Tabari, prominentní perský historik.[1] Al-Khwarizmi nějaký čas pracoval jako úředník v Samanid soud v Buchara v Transoxanie, [3] kde získal svou přezdívku, „al-Katib “, Což doslovně znamená„ sekretářka “nebo„ písař “.[4]

Na samanidském dvoře sestavil své nejznámější dílo Mafātīḥ al-ʿulūm [Klíče věd], raná islámská encyklopedie věd, určená jako referenční práce pro soudní úředníky. Byl vyroben na žádost Abū l-Ḥasan al-ʿUtbī vezír na dvoře Amir, Nuh II.[5] a práce je věnována al-Utbi, která stanoví datum jejího dokončení kolem 977.[6]V Nishapuru Al-Khwarizmi napsal řadu rihla (krátké, vtipné zprávy o cestě; částečně psáno ve verších a částečně v literární próze), z nichž přežijí jen fragmenty.[7] Místně dosáhl velké slávy jako přední vědec a spisovatel. Jeho pověst však byla zastíněna po příchodu ctižádostivého mladého vědce a spisovatele, Badi 'al-Zaman al-Hamadani v 383/992. Hamadani složil novou formu prózy, která si získala obrovskou popularitu nejprve v Nishapuru a později v arabsky mluvícím světě. Tento inovativní žánr, který se stal známým jako maqama. Al-Khwārizmīand Hamadani si navzájem konkurovali, vyměnili si urážky a nakonec vypadli.[8]

Práce

Al-Khwārizmī je autorem práce o arabské gramatice, Kitāb kifāyat al-Mutaḥaffiẓ [Klasifikovaný slovník vzácných obtížných arabských slov]. Nicméně, on je nejlépe známý jako autor Mafātīḥ al-ʿulūm [Klíče k vědám], rané islámské encyklopedie věd.[9] Monumentální dílo Mafātīḥ al-ʿulūm je částí lexikografie a částí encyklopedie.[10] Vědci to považují za první pokus o dokumentaci islámských věd.[11] Práce obsahuje části z matematiky, alchymie, medicíny a meteorologie.[12]

Edice a překlady

Do angličtiny byl přeložen pouze omezený výběr Mafātīḥ al-ʻulūm. Pozoruhodné edice a překlady zahrnují:

  • Gerlog van Volten (ed), Kitāb Liber Mafātīḥ al-ʻulūm, Leiden, Brill, 1895 (v arabštině, s úvodem v latině) - mnoho dotisků.
  • Al-Khashshāb Y. a al-ʻArīnī, B., ضبط وتحقيق الالفاظ الإستلهية التنخية الواردة فى كتاب مفاتبح العلوم للخورزم / لل [Ḍabṭ wa-taḥqīq al-alfāẓ al-istilahiyah al-tankhiyah al-wāridah fī kitāb Mafātīḥ al-ʻulūm lil-Khuwarizmi] Ovládání a realizace vývojového slovníku obsaženého v knize Mufatih, Káhira, 1958 (arabsky)
  • Khadivjam, H., Tarjumah-Mi Mafātīḥ al-ʻulūm, Teherán, Markaz-i Intishārāt-i ʻIlmī va Farhangī, 1983 (v perštině a arabštině).
  • Al-Ibyari, I., Mafātīḥ al-ʻulūm, Bejrút, 1984
  • Bosworth, C.E., „Abū ʿAbdallāh al-Khwārizmīon the Technical Terms of the Secretary's Art“, Journal of the Social and Economic History of the Orient, sv. 12, pp 112-164 (dotisk v Středověká arabská kultura, Ne. 15, London, 1983. - komentovaný překlad 4. kapitoly Mafātīḥ al-ʻulūm (anglicky)
  • Bosworth, C.E.,Al-Hwarazmi o teologii a sektách: Kapitola v Kalamu v Mafatih al-Ulum, Bulletin d'études Orientales, T. 29, MÉLANGES NABÍZÍ HENRI LAOUST, VOLUME PREMIER, 1977, str. 85-95 https://www.jstor.org/stable/41604610 (Angličtina)
  • Hajudan, H., Perský překlad Mafātīḥ al-ʻulūm, Teherán, 1928 (v perštině)
  • Farmer, H.G., „The Science of Music in the Mafatih alulum“ v: Transaction of the Glasgow University Oriental Society, vol. 17, 1957/8, s. 1-9, překlad oddílu 7, část 2 (anglicky)
  • Unvala, J. M., „Překlad výtažku z Mafatih aI-Ulum al-Khwarazmiho,“ The Journal of the K.R. Cama Institute, sv. XI, 1928 (anglicky)
  • Seidel, E., "Die Medizin im Mafātīḥ al-ʻulūm", SBPMSE, sv. XLVII, 1915, str. 1-79 (v němčině, s rozsáhlým komentářem)
  • Weidemann, B., „Über die Geometrie und Arithematik nach den Mafātīḥ al-ʻulūm,“ SBPMSE, roč. 40, 1908, str. 1-64 (německy)

Reference

  1. ^ A b C d Sadeghi & Tehrani 2008.
  2. ^ Bosworth, C.E., Al-Hawrazmi on Theology and Sects: The Chapter on Kalim in the Mathaf al-Ulum, ”Bulletin d'études Orientales, 1977,https://www.jstor.org/stable/41604610, str. 85
  3. ^ Bosworth, C.E., Al-Hawrazmi o teologii a sektech: Kapitola o Kalimu v Mathaf al-Ulum, “ Bulletin d'études Orientales, 1977, https://www.jstor.org/stable/41604610, str. 85; Bosworth, Edmund, „Abū ʿAbdallāh al-Khwārazmī“, in: David Thomas (ed.), Christian-Muslim Relations 600 - 1500, General Editor Konzultováno online dne 21. září 2019 <http://dx.doi.org/10.1163/1877-8054_cmri_COM_22576 >
  4. ^ Willy Hartner, Yasukatsu Maeyama, Walter Gabriel Saltzer, Prismata: Naturwissenschaftsgeschichtl. Studien: Festschrift für Willy Hartner, Steiner, 1977, str. 264
  5. ^ Abdi, W. H., „Interaction Between Indian and Central Asian Science and Technology in Medieval Times: General Idays & Methodology, Astronomy, Mathematic, and Physical Concepts“, Indian National Science Academy, Bahadur Shah Zafar Marg, 1990, str. 2; Jam, H.K., Překlad Mafatih al-'Ulum (ترجمهٔ مفاتیح العلوم), Bonyad-e Farhang-e Iran, 1968, přetištěno Sherkat-e Entesharat-e Elmi o Farhangi, c. 2004
  6. ^ Bosworth, Edmund, „Mafātīḥ al-ʿulūm“, in: David Thomas (ed), Christian-Muslim Relations 600 - 1500, http://dx.doi.org/10.1163/1877-8054_cmri_COM_22577; Meisami, J.E. a Starkey, P. (eds), Encyclopedia of Arabic Literature, svazek 2, Taylor & Francis, 1998, str. 451; Bosworth, C.E., Al-Khwarazmi on Theology and Sects: The Chapter of Kalam in the Mafatih al-Ulum, Bulletin d'études Orientales, T. 29, MÉLANGES NABÍZÍ HENRI LAOUST, VOLUME PREMIER, 1977, s. 85 https://www.jstor.org/stable/41604610
  7. ^ Hämeen-Anttila, J., Maqama: Historie žánru, Otto Harrassowitz Verlag, 2002, s. 147
  8. ^ Hämeen-Anttila, J., Maqama: Historie žánru, Otto Harrassowitz Verlag, 2002, s. 21-24
  9. ^ C. E. Bosworth, „Pioneer Arabic Encyclopedia of the Sciences: Al Khwārizmī's Keys of the Sciences,“ Isis, sv. 54,1963, s. 100 (přetištěno ve středověké arabské kultuře, č. 15, Londýn, 1983
  10. ^ Thoman, J., On the Natural Sciences: An Arabic Critical Edition and English Translation of Epistles 15-21, C.Baffioni, Oxford University Press, [Book Review], Journal of Islamic Studies, sv. 26, č. 1. 2015, „https://doi.org/10.1093/jis/etu080, str. 67-69
  11. ^ Jabbar Beg, M.A., The Origin of Islamic Science, Religion, str. 17 https://archive.org/details/the_origins_of_islamic_science
  12. ^ Kalin, I. a Ayduz, S. (eds), Oxfordská encyklopedie filozofie, vědy a technologie v islámu, svazek 1, Oxford University Press, 2014, s. 100; Jabbar Beg, M.A., Původ islámské vědy, https://archive.org/details/the_origins_of_islamic_sciencep. 50.

Zdroje

  • Sadeghi, Maryam; Tehrani, Hamid (2008). „Abū Bakr al-Khwārazmī“. v Madelung, Wilferd; Daftary, Farhad (eds.). Encyclopaedia Islamica Online. Brill Online. ISSN  1875-9831.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení