Muazzez Tahsin Berkand - Muazzez Tahsin Berkand
Meryem Muazzez Tahsin Berkand | |
---|---|
narozený | Meryem Muazzez Tahsin 1899 Soluň, Osmanská říše |
Zemřel | 4. října 1984 Istanbul, Krocan | (ve věku 84–85 let)
obsazení | Romanopisec |
Národnost | turečtina |
Alma mater | Saeurs d ‟Assomption |
Meryem Muazzez Tahsin (1899? - 4. října 1984) byl a turečtina spisovatelka. Po Zákon o příjmení v roce 1934 převzala příjmení Berkand.
Život
Narodila se Hasanovi Tahsinovi a jeho manželce Ayşe v Soluň, Řecko, poté součást Osmanská říše.[1] Neexistuje shoda ohledně jejího roku narození 1894 nebo 1900.[2] Podle Spisovatelé Turecka narodila se v roce 1899.[1] Rodina opustila Soluň po Balkánské války a emigroval do Istanbul, Osmanská říše v roce 1912. V Istanbulu se to naučila Angličtina a francouzština soukromými hodinami a studoval na Francouzská misijní škola z Soeurs de l'Assomption v Istanbulu. V roce 1917 odešla do Beirut, Libanon, pak pod osmanskou vládou, sloužit jako učitel turečtina na dívčí střední škole v Bejrútu, kterou založil Halide Edip. Po Turecká válka za nezávislost v roce 1922 se vrátila do Istanbulu, aby několik let působila na střední škole Şişli Terakki jako učitelka francouzštiny a etiky. V letech 1925 až 1929 pracovala pro „National Automobile Company“ jako překladatelka a sekretářka. Berkand vstoupil do Osmanská banka jako překladatel. Působila 25 let na oddělení právních záležitostí banky.[1]
Nikdy se nevdala. Berkand zemřel v Istanbulu dne 4. října 1984.[1]
Románová kariéra
Zatímco profesionálně pracovala jako překladatelka, psala romány, které si získaly její slávu. Ačkoli také psala povídky, je známá především jako romanopiskyně.[3]
Funguje
Její knihy (kromě adaptací a knihy příběhů) jsou následující.[1]
- 1933: Sen ve Ben ("Ty a já")
- 1935: Bahar Çiçeği („Jarní květina“)
- 1935: Sonsuz Gece („Nekonečná noc“)
- 1938: Bir Genç Kızın Romanı („Román dívky“)
- 1941: Kezban
- 1943: Kızım ve Aşkım („Moje dcera a moje láska“)
- 1944: Saadet Güneşi („Slunce štěstí“)
- 1945: Lale ("Tulipán")
- 1948: Büyük Yalan (Velká lež)
- 1949: O ve Kızı („Ona a její dcera“)
- 1953: Sevmek Korkusu („Strach z lásky“)
- 1957: Kırılan Ümitler („Zničené naděje“)
- 1958: Rüya Gibi ( "Jako sen")
- 1960: Yılların Ardından („Po letech“)
- 1963: Gençlik Rüzgârı („Vítr mládí“)
- 1967: Ilk Aşk ("První láska")
- 1972: Bir Gün Sabah Olacak mı („Vyjde slunce jednoho dne?“)
- 1972: İki Kalp Arasında („Mezi dvěma srdci“)
- 1974: Uğur Böceği ("Slunéčko sedmitečné")
- 1980: Yabancı Adam ("Podivín")