Moturoa AFC - Moturoa AFC - Wikipedia

Moturoa AFC
Celé jménoFotbalový a sportovní klub Moturoa Association
Přezdívky)„The Reds“ „Roa“ „Red Devils“
Založený1928
PřízemníOnuku Taipari doména, Moturoa, New Plymouth
Souřadnice39 ° 04 '12 "S 174 ° 01' 33" E
PředsedaScott Manson
ligaTaranaki Premier League / Střední federace Dámská Premier League
20191. místo
webová stránkaKlubový web

Moturoa AFC je jedním z Nový Zéland je nejstarší fotbal kluby. Sídlící v New Plymouth, klub sleduje svůj vývoj zpět k týmu New Plymouth Watersiders[1] z prvních let 20. století, a má historické vazby na každou z mnoha škol z této oblasti a větší New Plymouth.[2]

Klub se označuje jako "tradiční domov města." Taranaki Fotbal".[3] Jeho klubovny a domácí hřiště jsou v doméně Onuku Taipari, Ngamotu Road, New Plymouth.

Moturoa AFC je domovem mnoha juniorských stran ve věkových skupinách Taranaki a poskytuje fotbalovou základnu pro hráče z mnoha okolních škol.

Ačkoli v současné době nehraje v horních vrstvách novozélandského fotbalu, Moturoa AFC má bohatou historii a klub má úspěchy v mnoha regionálních a národních soutěžích.[4][5][6][7]

V roce 2020 se Moturoa znovu připojil k Central Football Women's Federation League.[8][9]

Sezóna 2019

Tým Premier League v Taranaki hájí Taranaki Champions a vyhrál tři po sobě jdoucí premiership, čímž dokončil sezónu 2019 bez porážky v lize a udrží trofej pro ligu.[10] Tým také drží Sheffield United Plate[11] vyhrál v předsezónní sezóně tím, že porazil vítěze 2018 Central Federation Cup Eltham AFC.[12]

Tým Moturoa Women's Premiership také hájí Taranaki Champions a vyhrává trofej v ligové výzvě spolu s tituly pohárů střední federace a vévodkyně.[10]

Hráči Moturoa Fernanda Toscani a Hayden Murray byli oceněni sportovkyní a sportovcem roku na soutěži Taranaki Prize Giving 2019.[13]

Raná historie

1904 - Počátky fotbalového svazu v New Plymouthu

Od vzniku organizovaného fotbalového svazu v New Plymouth v roce 1904 došlo k neustálému převracení klubů. Omata Football Club, Carrington Road a New Plymouth AFC, s ragbyovými kluby Hvězda a Tukapa mezi původními týmy z největšího města Taranaki.[14]

New Plymouth AFC bylo zahájeno propagací hry novým příchodem do New Plymouthu, panem Sidney Clarkem. Zaznamenaný jako zakladatel fotbalového svazu v New Plymouthu, Clark přijel z Aucklandu v březnu 1904 poté, co hrál za Svatostánek a YMCA kluby a byl zástupcem Aucklandu za poslední tři roky. Třetí syn reverenda Josepha Clarka z Auckland Tabernacle, Sidney Clark se narodil v Londýně v Anglii v roce 1877. Vzdělání získal v Nottingham a přišel na Nový Zéland v roce 1898 přistáním v Aucklandu. Dva roky podnikal na Symonds Street. V roce 1903 Sidney Clark převzal obchod s nábytkem, který založil pan George Brown v roce 1885 na Devon Street v New Plymouthu jako Clark & ​​Co. Byl zakládajícím členem New Plymouth AFC, fotbalového svazu Taranaki Association a vytvořil a kapitánem první tým Taranaki Reprezentativní asociace v roce 1904, turné v Aucklandu a Wellingtonu v roce 1905. V roce 1908 se Sidney Clark stal zakládajícím členem Stratford AFC.[15]

V polovině dubna 1904 se mezitím v hale Omata uskutečnilo setkání pod vedením pana L. Frosta, aby se zvážilo vytvoření asociačního fotbalového klubu v Omata. Výsledkem schůze byl výbor, jehož členy byli zvolení členové Frost, Glynes, Coates, Ridland a Thomas. Za prezidenta byl zvolen pan A. Bayly, ostatní členové výboru byli; Honeyfield, Barrett, George, Smith, McAllum, Knowles, Turton, Clamo and Mills. Barvy klubu byly vybrány jako bílá košile a modré kalhoty, předplatné stanoveno na 2 s 6 d a opatření učiněná k nákupu potřebného hracího vybavení. Pan R. C. Clemow dal novému klubu Omata využití nějaké země k volání domácí země. Země, pouze svažitý pokosený výběh, se nacházela na západní straně potoka Herekawe, mezi Te Ngahoro pa a Beach Road. [16]

Přes potok Herekawe v roce 1903 na východ bylo zmapováno a rozděleno Spotswood Settlement. Blok IV Paritutu Survey District hraničil s Herekawe a šířil se na východ přes město Port Moturoa k hornímu proudu Hongi Hongi Stream, severně k Mt. Moturoa a blok Port View a rozšiřující se na jih k Omata Road, zahrnuté do bloku č. 60, ležely Maramatumai pā, které hraničily s blokem č. 62, který by se o 70 let později stal doménou Onuku Taipari.

V deníku New Plymouth Daily News počátkem roku 1904 bylo ve zprávě „Notes by Center-Half“ oznámeno, že existuje hnutí, které by založilo fotbalový klub v New Plymouthu. Setkala se skupina „fotbalových“ nadšenců, jejímž výsledkem bylo svolání setkání na radnici pro zájemce o připojení. Sid Clark předsedal schůzi a byl vytvořen fotbalový klub New Plymouth Association, který souhlasil, že bude hrát podle pravidel Novozélandské asociace. The New Plymouth Mayor, Pan Richard Cock byl zvolen předsedou klubu a výborem; viceprezident J. Paul s, O. Samuel, C. M. Smith, Alexander, Ahier a Collins. Tajemníkem / pokladníkem byl zvolen pan A. Pope. Byla vybrána komise pro výběr týmu kapitána klubu Clarka, Colebecka a Smitha. O barvách klubu se rozhodovalo jako o modrých kalhotách s kaštanovými košilemi a členské předplatné bylo stanoveno na 5 s. Sekretářka dostala pokyn, aby na úvodní den zajistila zápas s Omatou v New Plymouthu v areálu Western Park Ground.[17] Rovněž měla být učiněna opatření pro hraní posádky HMSPsychika během jejího pobytu.[18] Na začátku května klub hlásil členství kolem 25 mužů, přičemž několik hráčů vidělo každé ráno tvrdě trénovat na Rekreačním hřišti.[19]

První zápas mezi New Plymouth a Omata se odehrál na Rekreační ploše dne 12. května 1904. Městský papír vytiskl seznamy týmů den před zápasem, včetně týmu New Plymouth, nezveřejněného brankáře, krajních obranců S. Clarka, W. Bullock, půlky, G. Hartley, T. Kay, R. Reid, útočníci, Prosser, A. Reid, A. Ambury, W. Lintz, W. Thomas. nouzové situace, Colbeck, R. Ambury, Newton, Brown a za branku klubu Omata, H. Mace, zády, Coates, R. Ridland, záložníci, P. Mace, Allwood, Hall, útočníci. L. Frost, S. Glynes, R. Thomas, McAllum a Mills.[20] New Plymouth vyhrál zápas 3: 0. Druhý zápas New Plymouth AFC byl proti klubu Star na závodišti, který byl postupně vylepšován klubem Star s výstavbou „prostorné šatny“ spolu s oplocením hřiště s horním zábradlím a dalšími drobnými vylepšeními.[21] New Plymouth měl nyní v boku brankáře R. Amburyho. Clark vstřelil penaltu na začátku hlášené „rychlé a rovnoměrné hry od začátku do konce“. Po deseti minutách do poločasu se „hvězdy“ vyrovnaly. Po poločase „Maroons“ minul penaltu udělenou po rohu, poté po pěkné práci dopředu vstřelil vítězný gól. 2–1 konečný výsledek.[22] Blízko závěru rugbyové sezóny v New Plymouthu bylo odhodlané úsilí zaplnit mezeru ve fotbalu po zbytek zimy. Pan Henry John Julian z hotelu Taranaki navrhl darovat pohár, o který budou soutěžit nové asociační týmy.[23] Julianský pohár přežívá v divizích fotbalu Taranaki až do současnosti. Taranaki Association Football Union (TAFU) byla založena 13. června v pokojích Clark and Co v New Plymouthu. Byli přítomni W. W. Murton, A. Humphries, L. Frost, S. Glynes, A. Pope. Za tajemníka byl zvolen pan S. Clark. Bylo rozhodnuto, že putovní pohár předložený svazu panem H. Julianem bude hrát za kluby, které zaplatily svazu 5 s jako poplatek za přidružení. Do týmů vstoupily Tukapa, Star, Carrington Road, Omata a New Plymouth. První zápasy se měly konat ve čtvrtek 23. června. Tukapa bude hrát Star na závodišti a Omata bude čelit New Plymouthu v Omata.

Waitara Mail uvádí: „Sockerův (sic) tým je organizován v Urenui za účelem pokusu o závěry s týmem New Plymouth“, uvedl Daily News 16. června 1904.

Omata měl „to štěstí, že vyhrál los, a byl zvolen hrát z kopce se silným větrem v jejich prospěch, což Maroons způsobovalo velké potíže,“ poznamenal reportér zápasu. Ve druhé polovině utichl vítr a slabý déšť způsobil, že míč byl těžký, kapitán Clark skóroval z přímého volného kopu uprostřed poločasu, konečný výsledek 1: 0 do New Plymouthu. O Seamarkovi, Weirovi, Glynesovi a Frostovi se říkalo, že jsou pro Omatu prominentní, protože New Plymouth dobře podporovali Clark, Ambury, Kay a Pope. Zpáteční zápas se hrál na Tukapa Ground mezi vesnickým týmem a klubem New Plymouth o týden později.

Kluby New Plymouthu se při vnější konkurenci silně spoléhaly na přístav a jeho navštěvující lodě.

Corinthians, aktuální šampioni reprezentující Auckland, navštívil New Plymouth v roce 1904.[24] Návštěva byla zčásti organizována prostřednictvím fotbalových spojení Sida Clarka. Korintský klub byl složen převážně z „odpadlíků“ z Y.M.C.A. fotbalový klub. Příběh jeho původu byl zveřejněn v The Daily News 1. září a vysvětlil: „Jejich dezerce starých barev pneumatik se odehrála tímto způsobem. Před šesti lety byl představen soutěžní pohár pro soutěž mezi seniorskými kluby, přičemž dárci byli známou firmou palírny ve staré zemi. YMCA se přihlásila do soutěže a poté, co byla dva roky běžci, připojila pohár v roce 1903. Orgány YMCA však, přestože povolily týmu soutěžit, odmítly umístit pohár ve svých pokojích, protože nápis na něm prozradil svůj původ. Hráči to brali jako urážku, rezignovali na sdružení jako tělo a založili Korintský klub, který letos anektoval trofej a neměl žádné zábrany ohledně jejího obdržení. " Hostující Corinthians zahrnoval známého hráče Cowana v Dunedinu i Aucklandu a brankáře Dugmora, který je považován za nejlepšího hráče Nového Zélandu. Starosta New Plymouthu zahájil vůbec první reprezentativní fotbalový zápas na ME Rekreační hřiště. Daily News zveřejnil ohledně zapojení starosty „Vtip se ptá, jak se má dostat z cesty hráčům, ale to by měla být snadná záležitost.“

After playing the first representative match before the Auckland Corinthians at New Plymouth
Původní fotbalový reprezentační tým asociace Taranaki 1904

Strana Taranaki byla sestavena z nejlepších hráčů Omata FC a New Plymouth AFC. Mráz v brance, kapitán Clark, Bullock, Reid, Coates, Ridland, Dyne, chlapci McAllum, Ambury a Truman.[25] Taranaki vyhrál zápas 3–2.[26] Odpolední zápas se hrál následující sobotu odpoledne v Střední škola hřiště, vítězství Aucklanders 1–0. Taranaki Herald ve zprávách po hrách prohlásil: „Probuzený zájem o fotbal si zaslouží kultivaci, zápasy prokázaly, že zde existuje dostatek materiálu pro opravdu dobrý tým.“[27]

Finále Julian Cupu 1904 se hrálo v Omata 15. září. Výhra 1–0 pro stranu New Plymouth poskytla klubu vůbec první šampionát v Taranaki. Vedle hráli noví hráči, Curry, Heartly, N. Johnson a Lints. Dyne, který také hrál ragby za klub Tukapa a ve finále vstřelil vítězný gól.[28]

1905–1910

Na prvním zasedání AFC v New Plymouthu v roce 1905 byl Sid Clark zvolen kapitánem, panem Reidem, tajemníkem a pokladníkem, a Bullock, Kay a Newton jako řídící výbor. Bylo dohodnuto, že na poháru, který loni představil pan Julian, bude napsáno jméno vítězného týmu a vystaven na výstavě. Rovněž bylo dohodnuto předat sadu medailí juniorskému týmu, který prokázal vítěze z roku 1905. Bylo rozhodnuto svolat valnou hromadu, která se bude konat v komorách Rady. První tréninkový zápas byl stanoven na čtvrtek 6. dubna na půdě Western Parku, přičemž všichni členové a budoucí členové byli požádáni, aby se přihlásili. Byla učiněna opatření pro zápas na velikonoční sobotu s hostujícím týmem z Wellington Diamond Club, mistři Wellingtonu z roku 1904. Diamond Club rozhodně telegrafoval, že tým přijde do New Plymouthu.[29] Diamanty dorazily do New Plymouthu poštovním vlakem 21. před zápasem na závodišti následujícího dne. Strana včetně Wellingtonových opakování; Fitzgerald, považovaný za jednoho z nejlepších brankářů v zemi, Roberts a Barnett, kapitán W. J. Taylor, považován za nejlepší středovou polovinu v zemi, s Reddy a Cunninghamem, kteří během svého turné v roce 1904 hráli proti New South Wales.[30] Vybraný tým New Plymouth, kromě nové akvizice H. Stanborough, se oproti předchozí sezóně nezměnil. Zápas narušil silný vítr a diamanty byly celkově příliš dobré na to, aby se tým New Plymouth ujal vedení 2: 0 do poločasu. Ve druhé polovině opět diamanty předvedly vynikající kombinaci, skóre skončilo 3: 0.[31] Večer po zápase se v klubu Diamond bavil Trocadero na Egmont Street místními hráči na a kouřit sociální, chytit expres zpět do Wellingtonu v pondělí.

První zápas v soutěži o Julianův pohár se konal v západní půdě mezi New Plymouth East a New Plymouth West v prvním květnovém týdnu. Hráči na východě; Broome, Bullock, Clark, Colbeck, Hartley, Stanborough, Kay, Newton, Morey, Murton a Porter; a strana ze West Endu vybrala A. Ambury, R. Ambury a J. Ambury, Lister, Corrighan, Brownie, Trueman, Saunders, George, Reid a Andrews. Eastenders vyhráli zápas 3–1. Sid Clark přešel ze své obranné role z roku 1904 na středního útočníka a zaznamenal hattrick. A. Ambury skóroval za New Plymouth West, kde vynikl nový brankář M. Andrews a později řekl, že je „slibný mladý hráč“.[32]

Asociace v Aucklandu v roce 1905 uvažovala o přerušení vztahů s Novozélandský fotbalový svaz připojit se k Taranaki a založit novou asociaci v reakci na údajné zacházení a řízení vůbec prvního zámořského týmu na turné po Novém Zélandu, Austrálii Nový Jížní Wales.[33]

Dne 5. Května 1905 Waitara Sdružení FC vzniklo se šestnácti zapsanými členy. Prezident pan Vaughan s místopředsedy Dentem a Doolym byl zvolen společně s výborem, včetně Dugdale, Prossera, Hawkinse a Huntera. Předplatné bylo stanoveno na 2 s 6 d pro aktivní členy a 5 s pro čestné členy.[34][35] První zápas nových klubů Waitara byl proti New Plymouthu na Waitarově starém rekreačním hřišti, přičemž píšťalku držel Sid Clark. Strana Waitara včetně; v brance, Dent; obránci, Ewing a Callaghan; poloviny, Mabin, Prosser a Hunter; útočníci, Wilson, Scholefield, Thomas, Dugdale a Sprosen, proti Andrews, Bullock, Saunders, Lister, Hartley, Stanborough, Newton, Corrighan, Colbeck, Porter a R. Ambury za New Plymouth. Scholefield skóroval první za domácí tým, který by nakonec šel 3: 1 na góly Newtonu a R. Amburyho z New Plymouthu (2). Scholefield a Wilson, oba Angličané, nyní žijící v Urenui oblast, prý hráli, „skvělá hra“.[36] New Plymouth East hostil Waitara v New Plymouth, Eastenders s novými hráči Binnington a Woodley v týmu. Strana New Plymouth West byla poslána na Inglewood na konci června zvýšit povědomí o kódu tím, že má zápas s hráči z města. Na začátku července se týmy New Plymouthu, Východu a Západu postavily znovu. Nejlepší hráči týmu Omata FC z roku 1904 se nyní připojili k západní straně New Plymouth, kde Frost zaujal místo mladého Andrewse v brance, spolu s Coatesem získaným do zad a později v červenci Glynes pro útočníky. S větším počtem diváků, než je obvyklé, kvůli tomu, že ve městě nebyly žádné další fotbalové zápasy, by zápas mezi Easty a Westy 20. července na Western Ground viděl Glynesa, který by otevřel skóre pro Westy, remízou 1: 1. Newton vyrovnal Eastenders. Daily News po zápase uvedl: „Zápas se nehrál za nejpříznivějších podmínek, ale výstava byla stále zajímavá a svědčí o tom, že sezóna, která se chýlí ke konci, přinesla ve hře značné zlepšení. Některé dobré byl objeven talent a ti, kteří mohou být klasifikováni jako nováčci, prokázali úžasnou nadání pro tuto hru, což, přinejmenším u části komunity, bezpochyby vzroste v popularitě, a to i přes současnou nevýhodu nedostatku hracích ploch. “Bullock byl na obranu zmíněn jako nejlepší hra na straně východů, zatímco Frost v červenci měl pro svůj nový tým solidní hru. V tabulce bodů za Julian Cup 1905 v červenci byla Waitara vpředu o bod před West Endem, Eastenders o bod a Inglewood na posledním místě.[37] Na konci července se TAFU setkala s dobrou účastí delegátů z Inglewoodu, New Plymouthu a Waitary. Pan Cock byl znovu zvolen prezidentem TAFU v návaznosti na jeho nedávné jmenování prezidentem nového klubu australských pravidel „viktoriánů“ v New Plymouthu. Zahrnuty byly rezoluce přijaté na zasedání TAFU; každý klub má dva delegáty, aby hrál pod N.Z.A. pravidla; přidružit se k mateřské unii příští sezónu; aby bylo sídlo v New Plymouthu; a jednat s výběrovou komisí Scholefielda, Clarka a Bowena pro nadcházející reprezentační zápasy. Posledním rozhodnutím bylo vyhlásit Waitarské kluby za vítěze Julian Cupu z důvodu „nadcházejících zápasů a latence sezóny“. Ve čtvrtek byl na rekreačním hřišti naplánován zápas s Waitarou, jehož hlavním rozhodčím byl pan Riddles.[38] Zpráva o zápase chválila útočníky Waitary jako „daleko lepší“, kromě nové akvizice Maroons, Aklom, který je považován za „vítaný přírůstek místního fotbalového bratrství“, „hraní“, skákající hru vpřed a vstřelení několika gólů . “ Glynes dal gól New Plymouthu a Frostovi v brance a Bullock a Clark odvedli „vynikající práci“. Scholefield, Wilson a Dugdale, střelec Waitary, údajně odehráli „rachotivou dobrou hru vpřed“ s Dringem v zádech. Skóre po poločasu bylo 2–1, přičemž jeden z gólů byl připsán nezkušenosti nového brankáře Waitary Sangstera. Konečný výsledek byl 4–1 pro Maroons.[39] Počátkem září vytvořil Waitara kombinovaný XI s novým asociačním klubem v Urenui, kde odehrál utkání proti hostujícímu Aucklandu Corinthians ve Waitara a prohrál těsně 6–4. Zápas naplánovaný mezi Auckland Corinthians a Inglewood byl opuštěn. Aucklandská hvězda získala názor nadšence z Aucklandu, který byl na soutěži Waitara-Corinthian a měl „několik zajímavých poznámek ke hře“ napsaných v dopise, na který se reportér zmínil: „Říká, že hra byla velmi rychlá a nakloněná být těžcí. Waitarští muži jsou těžcí a svou váhu využívají k výhodám, přičemž Jack Clark je vystaven srážce s jedním z útočníků. Víra je vyjádřena, že strana Aucklandu bude mít dnes proti Taranaki tvrdý cvok. Waitara má dva angličtí útočníci, kteří, jak prohlašuje spisovatel, jsou míle napřed před čímkoli v současném turné. “[40] Taranaki hrál na straně Aucklandu na Rekreačním hřišti a prohrál 2: 0. Zpráva Taranaki Herald o utkání objasňuje: „Výsledek byl v rozporu s místními očekáváními. Bylo zjištěno, že cestovní tým byl v zadní divizi slabý a nebyl by schopen obstát proti taktice soupeřů. Taranaki však tato kombinace byla špatně předváděna a celkově měla hra velmi střední úroveň, sotva takovou, jaká se odehrála v minulé sobotě na Waitaru. “ Charakteristickým rysem zápasu byla kombinovaná hra hostů, korespondent Herald hlásil útočníky Foreshaw, Harvey, L. a J. Clarke a Olliver: „Hrali společně a předváděli věrohodnou práci.“ Noviny uvádějí snahu stran Taranaki: „Domácí hráči Scholefield a Aklom byli nejlepší v útocích, zatímco vzadu byl Clark zdaleka nejlepší, Bullock a Lister také hráli dobře.“ Rozhodcem byl pan Broome.[41]

Taranaki doprovázel aucklandskou stranu na cestě na sever za zpáteční přípravou. The Vanguard z The Evening Posts komentoval 9. místo: „Korintský tým, který letos uskutečnil šampionát v Aucklandu, tento týden cestoval po okrese Taranaki. Zástupci Taranaki měli v úmyslu cestovat do Aucklandu s Corinthians a hrát proti zástupci Aucklandu dnes na půdě Kingsland “. Před prvním utkáním Taranaki na straně hostů venku, Aucklandské noviny o obou stranách poznamenaly: „(Aucklandský) tým je nejsilnější v polovině čáry, což by se těžko dalo vylepšit, ale krajní obránci pravděpodobně nebudou schopni odolat útokům statných mužů Taranaki, kteří hrají těžkou hru. “ Novozélandský herald ve své fotbalové rubrice v předvečer zápasu vysvětlil: „Je tomu již několik let, co se v Aucklandu odehrál interprovinční„ fotbalový “zápas, a soudě podle zájmu, s jakým se dnešní hra těší, by měla existovat velká účast na Kingsland Ground, domov kriketového klubu Eden.[1] Uvádí se, že tato hra udělala velký pokrok v okrese Taranaki, a pokud tomu tak je, lze s jistotou očekávat dobrý a rovnoměrně napadený zápas. “Sloupkař následoval:„ Vrácení hráči jsou toho názoru, že měli trochu štěstí ve vítězství ve druhém zápase (v New Plymouthu) a prohlásil, že zástupci Aucklandu shledají Taranaki jako tvrdý oříšek v zápase dnes odpoledne v Kingslandu. “Na závěr s uznáním bývalého hráče Tabernacle, Sid Clarka, kapitána týmu Taranaki a boky směřují dopředu Harry Scholefield, o kterém se říká, že „je návštěvníky považován za nejlepší útočníka na Novém Zélandu v současnosti“.[42] V Aucklandské hvězdě 11. zápas hlásil: "Auckland V. Taranaki. Tažená hra. V sobotu sledovalo tento zápas v Kingslandu přes tisíc diváků. Počasí bylo dobré a země ve slušném stavu! Taranaki hrálo proti slunci Otevírací pohyby byly rušivé povahy, obě strany se střídaly při útocích. Scholefield a Aklom předvedli jednu dobrou přihrávku, ale nic se nestalo. Ambury, jeden z hostujících útočníků, si hned po zápase utrhl kotník. zahájeno, a v důsledku toho Taranaki několik minut hrál muže s krátkým mužem, dokud na jeho místo nedorazil Dugdale. Bylo to půl hodiny před otevřením skóre a Foreshaw dostal dobrou příležitost díky vynikajícímu driblingu Dimeryho a Clarka. Vystřelil z těsné blízkosti rovně při zajištění prvního gólu proti Taranaki. Auckland, i když občas musel odrazit útok, měl lepší z následující hry a dvakrát během několika minut musel Frost zachránit. Dimerymu se podařilo získat ba Budu kolem brankáře Taranaki, ale „mimo“ zrušil skóre. Audinwood to zkusil dlouhým hrnecem, ale míč se rozšířil. Pak se „mlékárníci“ cítili. Hodně dlouhého kopání bránilo návštěvníkům v získávání těsných prostor na nějaký čas, ale nakonec Taranaki získal roh. Pokus o odvrácení gólu z kopu selhal a Audinwood si na chvíli ulevil. Pohotový návrat provedli útočníci Taranaki a Scholefield, který vypadal jako přihrávka od Aklom, poslal horkou střelu, která vyrovnala skóre. Druhé kouzlo se otevřelo horkým útokem ze strany horne týmu. T. Clark málem skóroval chytrým záhlavím a Foreshaw to následoval horkou střelou, která byla mírně široká. Frost, brankář Taranaki, byl zaslouženě oceněn za jeho chladnou efektivní obranu, která zabránila více než jednomu skóre. Následovala nejzajímavější část hry. Jeden ze zad Taranaki se ulevil dlouhým kopem a hostující útočníci byli připraveni pokračovat v pohybu. Meldrum se však zmocnil a jeden z jeho mocných kopů znovu postavil svoji stranu na útok. Několik efektních kopů ze strany hráčů Taranaki brzy přivedlo hru do čtvrtiny Aucklandu, odkud přišla rána, ale byla příliš vysoká. Pro Auckland přišla úleva ve formě velkého běhu Dimeryho, který, když prošel téměř celou opozicí, se soustředil na Foreshaw. Kop však byl příliš tvrdý a byla ztracena skvělá příležitost. Správce Taranaki si znovu vysloužil srdečné divácké diváky nádhernou obrannou prací, ve které jej dobře podporovali Clark a Bullock. Auckland zajistil skvělou příležitost skórovat, hosté byli penalizováni za házenou. Meldrum, který vyrazil přímo před bránu Taranaki, byl ironicky potěšen, když bylo vidět, že jeho střela šla místo těsně pod tyč, jak měl v úmyslu. V posledních několika minutách zápasu Auckland důsledně útočil, ale střelba nebyla příliš účinná a čas od času se předvedla vynikající obrana zad Taranaki. “Konečné skóre 1: 1. Týmy byly; Taranaki: Cíl , L. Frost; obránci, S. Clark (vpravo), W. Bullock (vlevo); poloviny, G. Hartley (vpravo), K. Reid (uprostřed). Lister (vlevo); útočníci, Ambury, Aklom. Scholefield , Wilson, Prosser. Auckland; Goal, Bayly; krajní obranci. Ritchie a Webster; poloviny, Yates, Audinwood, Meldrum; útočníci, Dimery, J. Clark, Foreshaw, Fleming a Harvey. Rozhodčí: pan Cash.[43] O týden později na novozélandském Heraldovi byly zveřejněny další komentáře týkající se nedávného čtení zápasu: „Interprovinční zápas hraný v Kingsland minulou sobotu byl rychlý a zajímavý od začátku do konce, ale kombinace na obou stranách byla špatná, konkrétněji na straně hostů. Hra skončila nerozhodně, ale místní muži určitě překonali své soupeře a měli vyhrát. Brankář Taranaki Frost předvedl skvělou hru pro jeho stranu, stejně jako dva obránci Bullock a Sid Clark. Scholefield , o kterém návštěvníci tvrdí, že je nejlepším útočníkem na Novém Zélandu, hrál nejlepší útočnou hru na zemi, ale rozhodně ho nepovažuji za lepšího hráče než Prodej Aucklandu. Pro Auckland, Audinwood byl krkem zád a ukázal se jako kámen úrazu Scholefieldovi. “[44]

Na Taranaki Association AGM v roce 1906 bylo oznámeno, že kromě Waitary byl vytvořen silný tým Urenui a Inglewood vstoupí do týmu spojujícího východní a západní stranu New Plymouth.[45] Do novin byl vložen inzerát na položky Julian Cupu od pana Frosta s pohledem na možný zápas proti rumored anglické straně, která může cestovat. V dubnu 1906 vznikl fotbalový klub Hawera Association zvolením prezidenta Rev. J. A. Jacoba; Místopředsedové Dr. Deck a Dr. Westenra a výbor C.E. major M.H.R., H. C. Clarka (Patea), A. B. Stewarta (Normanby), E. H. Waltersa (Kakaramea) a F. Bashama; Tajemník a pokladník J. Campbell a čestný auditor J. Turton. Dopis byl obdržen od New Plymouth AFC na velikonoční víkendový zápas, který po diskusi měl být odložen až později v sezóně.[46] Ve čtvrtek 10. května se v Inglewoodu konalo setkání delegátů fotbalového svazu Taranaki, delegáti byli přítomni z Hawery, Elthamu, Inglewoodu a Nového Plymouthu. Rev. J. A. Jacob, Hawera, byl zvolen předsedou. K asociaci byly přidruženy kluby Hawera, Eltham a Kaponga. Bylo dohodnuto, že by se měl vytvořit subdivize severní a jižní. Každá divize určí svého vlastního selektora pro severní a jižní zápas, přičemž dva selektory budou přítomny a vybere reprezentativní tým. Byl učiněn návrh, aby každá divize jmenovala své vlastní rozhodčí a předkládala unijní jména. Když vyšla remíza pro severní divizi, New Plymouth byl vylosován proti Urenui na zemi Tukapa, nový klub Egmont měl hostit Inglewood v Egmont Village a Waitara sbohem. Waitara by příští týden hrál ve Waitaru s Egmontem a Inglewood by cestoval do Urenui. New Plymouth doma čelil Inglewoodu, zatímco Waitara hostil Urenui ve třetím víkendu zápasů. New Plymouth pak hrál Waitara v New Plymouthu a Egmont znovu cestoval, tentokrát do Urenui na začátku června.[47]

Na zasedání fotbalové rady Nového Zélandu koncem července doporučil tajemník fotbalového svazu Taranaki, aby se jeho okres rozšířil z Nového Plymouthu do Hawery. Kluby přidružené k tomuto sdružení byly New Plymouth, Urenui, Inglewood, Waitara, Kaponga, Eltham a Hawera. Otázka soutěže Brown Shield byla diskutována delší dobu a letos bylo rozhodnuto uspořádat turnaj v New Plymouthu, 1907 v Aucklandu a 1908 v Dunedinu.

Hrál Taranaki, vybraný Sidem Clarkem Ruahine (Palmerston North ) v Hawerě v semifinále Brown Shield zvítězil 4–1. Taranaki, nyní dominuje hráčům z klubů South Taranaki, zahrnoval pouze Bullocka a Reida z New Plymouthu a Sutherlanda z Inglewoodu, což na severu vyvolalo rozruch a dopisu deníku ohledně vyloučení předchozího gólu Taranaki a Omata FC - brankář Frost.[48] Wellington ve druhém semifinále porazil Auckland na Recreation Ground v New Plymouthu. Wellington poté o několik dní hrál finále Hnědého štítu proti Taranaki v Elthamu a štít si ponechal. O tři dny později hrál Auckland přátelský zápas v Kapongě, organizovaný novým klubem, na straně pozvání zvítězil 3: 1.[49]

Eltham AFC vyhrál mistrovství Taranaki z roku 1906, když porazil New Plymouth AFC ve finále Julian Cupu.

Ragbyový fotbalový svaz Taranaki od letošního roku zavedl pravidlo, které zabraňovalo jakémukoli hráči ragby, který hrál „fotbal“, zastupovat ragbyovou stranu Taranaki. Rozhodnutí ukončilo účast klubů Tukapa a Star v místním fotbalovém svazu a omezilo mnoho hráčů, kteří se pohybovali mezi kódy.

Illustration of Harry Scholefield, Taranaki Association Footballer. From the Free Lance newspaper on July 17th 1909.
Harry Scholefield, VOLNÁ TŘÍDA, 17. ČERVENCE 1909

Harry Scholefield se stal prvním významným přestupem pro rodící se asociaci Taranaki a přestěhoval se do Wellington Swifts klubu v roce 1906 z Waitara AFC. v The New Zealand Herald bylo uvedeno, že je „rychlý, nesobecký a získává místní fotbal“,[50] vstřelil pět branek v jednom ze svých prvních zápasů za Swifts proti Rovers. Swifts budovaly impozantní stranu s dalším přídavkem, od Fletchera Woolwich Arsenal FC prostřední polovina s „centrováním očí a dlouhými střelami“, která se také připojila ke Scholefieldu v klubu počátkem roku 1906. Ve Freelance 7. července byla na Scholefielda napsána velká pochvala, „hráč, který mi dal skvělým dojmem z jeho hry byl Scholefield, který hrál jako středový útočník. Je rychlý, temperamentní vpřed, dobře míjel a dribloval. Je také smrtící střelou a vstřelil ne méně než pět gólů. Přikláním se k názoru, že při své hře v tomto zápase je nejlepším útočníkem, kterého jsem už dlouho viděl, a kdyby byl hledán novozélandský tým, byl by pro něj ve své současné podobě jistotou. “[51][52] Zatímco ve Wellingtonu, Scholefield byl vybrán pro Británie tým složený z hráčů narozených ve „staré zemi“ hraje v polovině srpna na Novém Zélandu XI.[53] Ve finále Brown Shield 1906 v Elthamu začátkem září by Scholefield, nyní reprezentující Wellington, vstřelil oba góly v první polovině ve vítězství 4: 2 nad Taranaki.[54] Tato hra by se hrála na protest týmů Taranaki a Auckland, přičemž oba měli námitky proti Scholefieldovi v Wellington boční.[55] V roce 1907 před zápasem Brown Shield mezi Wellingtonem a Taranaki byl Scholefield, nyní zpět s Taranaki, vyhlášen Večerní příspěvek být „nejlepším středovým útočníkem v kolonii“.[56] Scholefield would also play rugby union on his return to Taranaki for the Clifton club, continuing to play cricket for Urenui, gaining selection to the Taranaki Representative XI.[57] In 1909 Scholefield left the Clifton rugby club and moved to the Eltham AFC before again shifting clubs, playing for the Stratford AFC in 1911.[58][59]

The New Plymouth Association Football club opened its 1907 season with a match against Rarawa at the Tukapa Ground. The crew of the ferry took the match 2 - 0. "A strong wind hampered the players considerably. There was not much to choose between the respective elevens, and neither side showed good combination. The game opened in a rather sensational manner, Rarawa getting away from the kick-off and scoring an easy goal. This was the only obtained in the first half. Play afterwards was chiefly in the Rarawa goalmouth but the New Plymouth forwards could not penetrate owing to erratic shooting. They missed many grand opportunities in this way. In the second half play was on much the same lines, and Rarawa again scored, shortly afterwards failing to convert a penalty. New Plymouth have a good team if the players will only combine better together and exercise more judgment front of goal. They gave a good display in midfield," reported the Taranaki Herald on May 25. The Rarawa and her crew were regular visitors to the port at Moturoa from around 1904 to 1916, taking passengers and cargo between Onehunga and New Plymouth.[60]

In 1908 Diamond travelled from Wellington for an Easter match at Kaponga. The Evening Post's Vanguard in 'Association Notes' said in reference to the visit of the soon to be Wellington champions, "The Diamond Club went to Kaponga, in the Taranaki district. The match against Kaponga, according to one of the Diamond men was played in a deluge of rain, but notwithstanding this, there was a good attendance. Only half-hour spells were played, and the game resulted in a win for the Diamonds by 3 goals to 1. Hathaway, Lowe, and Reddy being the scorers for the winners, and Scholefield (as a guest player) for the losers. Taking the game all-round, it was very even and fairly fast, considering the slippery state of the ground. Kaponga has some excellent material in its teams, Stapleton, Kelly and Scholefield being particularly good. It is surprising the keen interest taken in soccer in this district. A team has recently been formed at Auroa, a few miles out of Kaponga. A trip was arranged to Mount Egmont, but owing to the bad weather it had to be abandoned. However, all enjoyed a drive to Opunake. On Saturday night the team was entertained at a smoke concert. The most pleasing item of this was the presence of the president of the Rugby Club (Rev. Mr. Scott) who also takes a keen interest in soccer. In his speech, he referred to the jealousy of the Rugby Unions against the soccer game, but he considered there was plenty of room for the two games, and said he would like to see this ill feeling put an end to. On the whole, the team had a good trip, and the game should benefit with a few visits of this sort, as the enthusiasm shown by the inhabitants of Kaponga proves that the game is going ahead in the district."[61]

In 1908 Taranaki would play its first ever match in the South Island, in the Brown Shield tournament at Dunedin, opening with 3 - 0 win against Southland.

1911–1920

The Taranaki Daily News correspondent "Queen's Park" reported on July 22, 1911, on how New Plymouth had likely secured the services of William Shepherd, from Portsea Island in Hampshire, late goal-keeper of Portsmouth F.C. v Anglii.[62] Shepherd joined the New Plymouth AFC and played for the clubs Saturday team, the Wanderers, out-field and in goal. After the war in 1922, Shepherd at 37 years old and in the twilight of his playing days, was selected for the Taranaki side as the reserve goal-keeper to play the Australský národní fotbalový tým at the Recreation Ground, New Plymouth. Shepherd became a founding member of the Fitzroy Rangers, representing the club on the TFA into the 1930s. Mr. William Shepherd would reside in New Plymouth through to passing in 1966.

'Queens Park' followed in the newspaper report with a plea, "What has become of Taranaki? They have the material to give the Brown Shield holders a good shaking, and it only needs looking after." All attempts at winning the shield would end in defeat, with 'Queens Park' none the wiser to the fact it would be 49 years until the 1960 Moturoa AFC team under the auspices of the Taranaki Football Association, achieved a clean sweep winning four matches against the 'minor provinces' to lift the shield. 'Queens Park', forecasting the years championship result claimed, "South Taranaki will likely find a resting place for the Championship Cup this year. They seem to be very strong at "soccer" down that way."[62] The statement proved prophetic. At the conclusion of the 1911 Julian Cup the New Plymouth AFC faced Manaia ve finále. Manaia won the match 2–1, and with it the Taranaki Championship for the first time. The Rev. Stent a key driver in establishing a team in Manaia using the town's enthusiasts, with players from the Omata FC, New Plymouth AFC, the Auroa club and Hawera AFC. The Manaia club would not win the Taranaki Championship again until its final time in 1925, when it also won the Chinese Cup.

The New Plymouth AFC played eight matches in 1911, winning six and losing two. 16 goals were scored and 5 conceded. At the end of the season the New Plymouth AFC club took a team to Auckland, losing its match with the Auckland Association side by a goal to nothing.[63]

At the beginning of the 1912 season, the New Plymouth AFC advised the Hawera FC of its inability to travel to the scheduled Easter Weekend match at Hawera. Hawera then made the journey north instead to save the match with the NPAFC agreeing to a return fixture at Hawera in June. New Plymouth won the match in the north, with play said to be "very even" with Hawera's luck "deserting them at critical moments". New Plymouth brother's J & G Wylie scored a goal each, with Mr. Clark the match official.[64] In late April, Mr. E. Elliot presided over an attendance of about twenty at meeting of the NPAFC called to consider the proposal to inaugurate a Saturday competition. After some discussion it was agreed to. It was stated at the end of the meeting that, "the prospects of 'soccer' in New Plymouth were very bright, and with a view to encouraging it among the primary school boys the New Plymouth Club decided to present medals, balls and rule books to the teams first formed, and several seniors expressed a willingness to coach the lads".[65] The Taranaki Herald on the 27th of April discussed how there was a "movement on-foot" to get a Saturday competition going suggesting that, the United Services, Mangorei and a combined Waitara-Urenui team may form the nucleus of the proposed competition.[66] The opening Julian Cup game in the northern-division was played on the Tukapa Ground in May between two newly formed clubs, the Mangorei Swifts and the Albion FC. Later in the month owing to the majority of the members of the Mangorei team being unable to get to town a scratch match was played between Rovers and Wanderers in place of the Wanderers v Albion game which was to have taken place. Rovers won the scratch match five goals to three.[67] A selection team from the North to play the South at the Recreation Ground in a trial match for the Taranaki representative team was announced including, goal-keeper Shepherd, Plumb and Wylie from the Wanderers, Holmes, Charteris and Goddard from the Albion, Eliot and Gwillim from Mangorei, and the second Wylie from NPAFC.[68] The Rev. W. F. Stent of Manaia, the Chairman of the Taranaki Association, selected the Taranaki team for the scheduled match with Wanganui during June. The team selected included W. Shepperd in goal; backs, Bullock, one of the original members of the NPAFC and TAFU, now at the recent champion Manaia club, along with Stapleton; halves, James (Kaponga), Mitchell (Hawera), and Eliot (New Plymouth); forwards, Hazeltine and Spice from Hawera FC, The Wylie brothers and Gwillim from New Plymouth, Bowen from Kaponga, along with emergencies, Williams from the fledgling club at Okaiawa, Nicholls from Kaponga, Lamb and Chadwick from Hawera, and Holmes from the Albion. The team Manager was Mr. A. Melville, the Secretary of the TAFU.[69] The final for the Julian Cup was set to be played between New Plymouth and Kaponga at Eltham on the 22nd of August.[70] The match never took place with the Chairman of the TAFU deciding that New Plymouth had no right to a final match and declared Kaponga the 1912 Taranaki Champions. South of the mountain the newspaper began to publish a series of scathing letters from the supporters of the Hawera and Manaia clubs in regards to Kaponga's title. Throughout the season a contributor to the paper, under the pen name 'Sideline' had stirred up rivalry between the clubs. 'Sideline' in his last opinion piece of the season saying bluntly, "Anyone not living within a couple of miles of Kaponga would be aghast, as your correspondent was, to see Kagonga flaunting themselves in print as Taranaki's champions. In their last match they were beaten by Hawera by about eight or thereabouts to nil. Manaia forfeited, and I suppose North Taranaki does not think it worth contesting. That is how Kaponga holds the position if it is correct of being winners of Taranaki for 1912. But it would be more modest, and more in harmony with facts, if Kaponga left the praising to be done by others. This is not the modesty of the mountain town, however. Self-praise seems to be the chief recommendation of this season's champions. They are being publicly complimented and presentations showered upon them at the famous ball to be held on August 29th, and the ticket of admission bears the inscription "Taranaki's champions." Hawera had undoubtedly the best team by far in South Taranaki; Manaia an easy second. How then did Kaponga win? The solution is simple. They have, their half-holiday on Thursday, and every time they travelled to Manaia and Hawera they forced the men of these latter town to take two holidays in the week. Hawera managed to do it at their last match—no doubt by personal favor of employers, a thing which can be done very seldom. If my advice is worth anything, South Taranaki will confine themselves to the one day, and teams that cannot play Wednesday matches should have a league of Thursday teams, i.e., Kaponga, Eltham, Stratford, etc. and in the finals the teams would draw for the day to play it on." Sparing no-one 'Sideline' then raised the so-called 'Mitchell Incident'. "Mitchell, I hear, has gone to Wanganui, where, if rumor can be relied upon, his mind has been set for some time past. How he came to play for St. John's on June 29, and for Hawera later on against Kaponga perhaps the Union officials can explain. It certainly needs explanation. One wonders what would have happened had Manaia done as they ought to have done and made an effort in the interest of true sport and played Kaponga and beaten them. Would Kaponga have played Hawera again or protested on the score of Mitchell playing for Hawera whilst being a member of another club and union? In any case, Mitchell knew what he was doing, if no one else did."[71] The Chairman of the TAFU, Rev. Stent saying of 'Sideline', "The little spice has certainly given zest to the reading, and if not always fair he has been always suggestive". Manaia had defaulted their last match of the season against Kaponga with the TAFU awarding 3 points to Kaponga as compensation, putting them at the top of the Southern Division. The Hawera club pointed out it had a match yet to play, and with its seasons form and victory over Kaponga at Kaponga earlier in the season giving it reason to challenge the decision of the chairman of the TAFU. The Hawera AFC Secretary, Mr. Fred Stevens going so far as to say, "If they really do think they are champions and that theirs is the best team in the province they are quite welcome to do so! It pleases them and their supporters to think so and amuses the rest of Taranaki, should the 'champion' team, however care to give the public an exhibition of what they can do, our club is quite prepared to meet them on a day to be mutually arranged, and on a neutral ground, say Okaiawa. The public seldom see a first class team in operation, and this should prove a treat".[72] The conclusion of the 1912 season saw Rev. W. F. Stent resign from both the chairmanship and membership of the TAFU after his disputed decision of awarding the championship to Kaponga had rendered his position untenable.[73] The Kaponga club retained the Julian Cup and were recorded as 1912 Taranaki Champions with a photo of the team taken and presented at the celebration party. The Kaponga club still has the 1912 team photo today showing a proud team with the Julian Cup. 'Sideline' forever remained incognito.

In 1913 the New Plymouth clubs comprised the Wanderers who were the Saturday team of the New Plymouth AFC, The Watersiders who often drafted players from the crew of visiting ships to the port, the Albion FC, who would endure on and off from 1912 until dissolving the mid-1950s, Carrington Road, who as a club also played tennis and cricket, the Omata FC, who had been sporadic in existence for the prior nine years, and the Swifts from Mangorei. School football in New Plymouth had begun to gain traction. Týmy z Centrální, Fitzroy a Waitara entering for the years competition.[74] At the annual meeting of the New Plymouth AFC it was resolved to abolish Sunday practices and to instruct the club delegates to the Taranaki Football Association, Mr. E.A. Eliot and club-captain Mr. G.E. Roper, to apply on behalf of the club for affiliation to the TFA. The delegates were also instructed to urge at the AGM in Eltham, that the Junior Cup be made available for competition by the norths teams for a nominal fee of affiliation, and to ask for permission to play a match proposed during June, between the club and the crew of the visiting HMSNový Zéland, s Captain Halsey from the ship being sent a letter of invitation.[75]

At South Taranaki near the end of the 1913 season, the TFA Secretary Mr. J. East wrote to the editor of the Hawera a Normanby Star stating that there had been a "direct refusal" by the Kaponga club to return the Julian Cup until a general meeting had been called. A letter written to the paper by Kaponga's Mr. Carr complained of the TFA's ignorance of the Kaponga club's questioning of under whose authority had the decision been made to split the Taranaki league into north and south divisions, among many other points of argument including the handling of the publication of match results. In another letter to the press from Mr. W. Stent in response it was stated that the executive were quite conscious of the season's failures, but "could not honestly take the blame for them". There had been many difficulties chiefly on account of trying to run the competition as one league. "A number of journeys had been made to Eltham and many hours spent trying to arrange things for the good of the game, as hopeless as the task is, meriting the consideration of the clubs" said Mr. Stent, following with, "whether Kaponga's contentions are right or wrong does not in any way make their action in regard to the cup of any better complexion, whether they win or lose, the cup by agreement has to be handed in by July 1st, and will be handed over to the winning team by the officials in due course, they will only weaken their case by continuing to disregard this rule". The executive had to confess that the one-division system didn't work with it being "hard enough, witness the number of forfeits, to get the nearer clubs to keep their engagements, and to get Waitara or New Plymouth to Okaiawa and Kaponga and vice versa is impossible". Mr Stent then concluded, "We have done our best and spared not ourselves nor our pockets, and we shall all be glad to give someone else the job next year".[76] The issues were to be resolved at a special meeting of the FA organised for the end of September in Eltham.[77]

At the annual general meeting of the New Plymouth AFC in early 1914 it was reported that the past season had been fairly successful. Eight matches were played in 1913, and seven won. Waitara and Inglewood were beaten twice and Stratford once. Owing to the late start of the season, the final with the southern division champion Hawera for the Julian Cup was not decided. Central School 'A' had proved school champions and won the New Plymouth club's medals after a series of matches.[78]

Originally the Moturoa Football Club was a short-lived rugby club, started by the Breakwater Sports Committee in the kiosk at Ngāmotu Beach in early 1914, before amalgamating with the Star club. Moturoa FC's home ground was the prison reserve field at Otaka Street, Moturoa. The club retained one junior team for a short period after the amalgamation that played in the Moturoa club's colour white, with the addition of a star emblem on the shirt chest.

From 1915 to 1921 there was no official Taranaki Championship due to the war.

In 1917 the liner SS Waiwera docked in the harbour at Moturoa. The Waiwera crew would face a New Plymouth side in a friendly match. The Waiwera side included Mr. George Rendall as a member. Before leaving England he played four games for the West Ham Reserves v Londýně. Residing in Moturoa he played for Albion FC and on occasion other New Plymouth sides. He was also selected for the Taranaki representative side, retiring from playing in 1933. Rendall represented Moturoa on the TFA from 1931. He coached the game from around 1938 at the High School. One player identified as talented early by Rendall at the High School was future New Zealand Universities and Moturoa player Ted Meuli with Rendall stating in 1975 from his Bayly Road address to the Taranaki Herald that Meuli was the "most promising player he ever saw" and "would go a long way in the right team".[79] Mr. Rendall's three step-sons Norm, Des (mascot for Albion FC around 1930) and Bob Quinlan would also play football in New Plymouth. Mr. Norm Quinlan was the captain of the Moturoa AFC after the second world war ended until the end of the decade.

Taranaki was slow in comparison to the other regions of New Zealand to recommence the game. Games were organised against visiting ships, most were unofficial one-off matches. A meeting of the New Plymouth Association Football Club was held at the club rooms on in late June 1919 to discuss prospects for the present season. There was a large attendance of playing and honorary members. It was decided to form a team and to get into communication with other centres with a view to arranging matches. A letter was received from the Eltham Football Club asking for a suitable date for a trial match. Most of the old players had now returned from the front any many enthusiasts were looking forward to a good competition being arranged in Taranaki. Any "young fellows desirous of joining up" were to call at the clubroom or communicate with Mr. E. A. Elliot on Currie Street. The secretary was instructed to write about a ground. A match between a town team and a team from the liner SS Whakatane was mooted for the Thursday but the proposal had to be abandoned owing to the men from the steamer not being able to get away from duty. It was said by the reporter, "had the match been played it would have made an interesting introductory chapter to the new volume of soccer, which, so it is hoped, is about to be compiled in New Plymouth."[80]

Po první světová válka many of the original New Plymouth clubs based in smaller rural communities, including the Swifts, Carrington, and Omata FC, were never brought out of recess.

1921–1930

The Taranaki Football Association in 1921 began to hold committee meetings again, based in Hawera. Hawera had affiliated with the Wanganui FA for the past season.

In 1922 the New Plymouth AFC played a well drilled Hawera at the Waiwhakaiho Výstavní plocha. Hawera had played matches with teams from Wanganui along with the other resurgent South Taranaki clubs prior to the fixture and took the game at New Plymouth easily. There was confusion by some of the New Plymouth players the morning of the fixture, who had assembled at the Recreation Ground in central New Plymouth, before being advised that the match had been scheduled to take place across the river at the Waiwhakaiho Showground.

Wednesday June 28, 1922, The Australian national football team played Taranaki na Rekreační hřiště v New Plymouth, coined the "Greatest match ever seen in Taranaki". The Australians arrived in Hāwera on the Tuesday then making the journey to New Plymouth on the evening's express. A trial match had been played at Hawera the prior Saturday between Taranaki v The Rest, resulting in a 3–0 win for the Taranaki side, Davis scoring a hat-trick. The Taranaki team selected for the provinces first official international fixture included, in goal, Johnston, backs; Jones, Barker, half-backs, Worthington, Howeth, Pooch, forwards; P. Thompson, Woodhead (right-wing), Fitzgerald (centre), Freakley, Davis (left-wing). Emergency players were, Shepherd, Butler, Belchin and Piper. Australia would play in light blue and maroon colours with Taranaki in black and white. An enthusiastic crowd of 4000 spectators watched the game, paying 2/- for general admission and 1/- for ladies. Jones' display at right back was commended in the Taranaki Herald newspaper. Taranaki won the toss, playing with the sun behind them and also with the slight breeze that was blowing. Australia kicked off and within five minutes led 1–0, the goal scored by J. Cumberford after a defensive misunderstanding. Brown would net Australia's second after receiving a cross from Dane, Dane then scored their third goal from a pot-shot, Brown would score his second right before half-time. In the second half the Australians continued to control the match, Brown would score his third and Australia's fifth. Eventually after a good piece of combined work by Woodhead, Fitzgerald and Freakley saw the latter score the best goal of the day. Australia's Brown would score his fourth making the final score 6–1. Mr. L. C. H. Dawson was the referee.

The New Plymouth team paid a visit to Hawera on August 12. The match was said by the Stratford Evening Post to have been, "a fast, keenly contested game."[81] Hawera won 2–0.

Hawera won the 1922 Julian Cup, retaining the title of Taranaki Champions again in 1923. Mr G.E. Jones from Hawera became the first player from Taranaki to be selected for a New Zealand representative side when included in the 1923 New Zealand XI tour of Australia. Keeping notes of the tour,[82] Jones would play a single match against the North Coast at Nambour, Queensland in a 2–0 win.[83]

The withdrawal of New Plymouth AFC from the 1923 Julian Cup and the inclusion of Kaponga necessitated a revision of the fixtures. Kaponga were not able to take the place of New Plymouth, as they traveled on Thursday, their weekly half-holiday, while New Plymouth were set to travel on Saturday. At season's end a column regarding the 1923 Julian Cup by "Kick Off" in the Hawera and Normanby Star began with, "Overheard on a Taranaki Soccer ground. Referee spinning coin, "Heads or tails.'' Visiting captain, ''Heads.'' Referee, "Heads it is, which way are you playing?" Visiting captain, "Oh we may as well play with the tide"." The Julian Cup was won by the Hawera Club. Their record in the competition was, Played 10, won 8, lost 2, goals for 38, against 11. In addition to competition games, they beat New Plymouth 4 to 2, Manaia 10 to 2, Stratford 5 to 3, Wanganui 1 to 0, making the respectable total of 14 wins to 2 losses, goals for 58, against 16. One of the most improved players in the season was Skjellerup, said, "if he continues next season as he has started this season rep. honours should come his way," by Kick Off. "If present form is indicative of next season's players, then Kaponga should be the hardest team to beat in 1924. They have a well-balanced team, and with old stagers like Boodle, Nicholls and Melville to help them along they must improve on this season's performance", the paper forecast. Until Manaia were defeated by Auroa they had a great chance of making things interesting as regards the final, as they were ahead on points, but Hawera and Auroa each had two matches in hand, whereas Manaia had played 10 games.

The Moturoa School opened in 1923 after years of deliberation. In one of the schools first sporting achievements, the Moturoa School rugby side made it to the semi-final of the 1924 McLeod Shield at Inglewood, where they played Wharehuia losing 15 to nil. Rugby would be the dominate sport at the school until near the end of the decade, when a soccer team was started after some thoughtful discussion.

Played on the showgrounds at Waiwhakaiho on the afternoon of the 17th May 1924, a team from the liner SS Rimutaka in port at Moturoa, and a New Plymouth side resulted in a win for the visitors by 2 - 3.[84]

The Chinese Universities toured New Zealand in 1924. The team was chosen from the Fudan, Jiaotong, Soochow, Lingnan, Southeast and Hong Kong Universities and played under the flag of the Chinese Republic. There was no shortage of publicity for the tour with every region of the country visited by the Chinese side. The Universities team played 22 games in New Zealand including 4 matches against the New Zealand XI. The Chinese Universities played Taranaki at the Showgrounds in Hawera with 3000 spectators witnessing a 1–1 draw. The Taranaki team selected was; goal, Hart (Hawera); backs, Betteridge (Manaia), Beare (Hawera); halfbacks, Pooch (Hawera), Nicholls (Kaponga); captain, W. Brown (Auroa); forwards, Ramsay, Galloway (Hawera); Freakley (Kaponga), Campbell (Hawera), H. Pollard (Kaponga); with reserves; W. Smart (Auroa), S. Pollard, A. Pollard and J. Campbell (Kaponga). The Hawera and Normanby Star reported regarding the local team with, "The local players showed up well at times, but there was a lack of combination. Freakley was weak at centre, and this hampered play. Pooch, had more than he could manage in Chang, and the centre forwards weakness made things extra hard. Nicholl and Ramsay stood out as the best of the local team, and were the chief sources of trouble to the visitors. Pollard dribbled fairly well, but his centres left a deal to be desired. Campbell and Galloway were very fair, and the former's goal was a good effort. The two full-backs had plenty to do, but their kicking was ill-directed. Beare was the better and was more precise. Hart gave a most promising display in goal, and made a couple of clever clearances. A great defect of the full-backs and goalie was their kicking towards the centre, instead of out to the wings."[85] The correspondent at the match earlier reported regarding the Chinese play, "On the visiting side, Pao, the-goal-keeper, had very little to do, but seemed deceived when Taranaki's goal was scored. The two full-backs were an experiment, and generally played well, but in the second spell Loh was hampered by the greasy ground. The halfbacks are the best part of the team, and all three are fine purveyors of the ball. Lok makes a great pivot, and distributed the play with rare nicety. The forwards did not seem together at times in the first half of the game, but improved greatly during the second. Wang, at outside right, showed plenty of skill, and gave his opposing hacks a good deal of trouble." Wang originally a centre forward, had led the Chinese team which toured Australia in 1923. A curtain raiser was played between a North Taranaki Xl picked from the New Plymouth, Eltham and Kaponga clubs and South Taranaki Xl from the Manaia, Auroa and Hawera clubs, the North XI won 1–0. The Chinese side then travelled north by train, playing Auckland next in a 5–1 loss in front of 28,000 paying spectators. A "handsome" silver cup was later donated to the Taranaki Football Association in August by the Chinese residents of Taranaki in commemoration of the University teams' visit.[86][87][88][89][90] It is inscribed: ‘‘Presented to the Taranaki Football Association by the Chinese residents of Hawera in commemoration of the visit of the Chinese University students’ team to Taranaki." It is one of two similar cups, the other being presented to the Chinese Association for competition amongst teams in China.

Kaponga won the 1924 Taranaki Championship and Julian Cup. The Hibernian Society Cup was introduced and an annual tournament held at the Manaia Domain was conducted throughout the 1920s.

Ideal weather conditions prevailed on September 22, when on the Saturday afternoon the public of New Plymouth were able to witness the first and only major match of the season to be played in the town. The game took place at Pukekura Park with an attendance of about 400 people. The contesting teams were the Taranaki representatives who drew with China at Hawera on August 6, and the New Plymouth team. The teams took the field as follow; Taranaki in chocolate and gold. In goal Renwick (Hawera), backs Bettridge (Manaia), Beare (Hawera), half-backs Barker (Eltham), Pooch (Hawera), Brown (Auroa), forwards Plant (Auroa), Galloway (Hawera), Pollard (Kaponga) and the Campbell's (Hawera). New Plymouth in black and white, in goal Royston, backs Holmes, Matthews, half-backs I. Thompson, Hughes, Herdson, forwards Bell, Shepherd, P. Thompson, Harlow and Harwell. At half-time Taranaki led 1–0, scoring two more goals in the second half to win 3–0.[91]

The Caledonian Football Club emerged in New Plymouth in 1925. The 'Callies' as they came to be known, would play in blue, embracing the Scottish heritage of many of the clubs members.

The 1925 annual general meeting of members of the Taranaki Football Association was held at Stratford. Mr Adams of Hawera presided. A letter was read from the New Plymouth centre stating its difficulties in connection with the '‘mixed" half-holiday system in Taranaki, and that this was affecting their progress at the northern end. However, with the regular visits of overseas ships in that port they would arrange a good number of friendly games, and would endeavor to meet Stratford and Eltham clubs. The recently donated cup is named, The Chinese Residents Challenge Cup, to be competed for by the senior teams in the province on the ‘‘knock-out" principle with the champion team to have the privilege of challenging for the much-coveted Chatham Cup, "the pride of all clubs in New Zealand."[87] Feeling reference to the death of Mr Wee On, a prominent citizen of Hawera, who was the prime mover in the presentation of the Chinese Cup from the Chinese residents of Taranaki, was made by the Chairman.[92] At the meeting of the executive of the Taranaki Football Association at Manaia in early July it was decided to open the Chinese Citizens' Cup competition to all "soccer" teams in Taranaki, whether affiliated or not. The competition will be conducted on the "knock-out" principle, each team retiring from the competition on its first defeat. It was decided that nominations must close with the secretary, Mr H. Kendall on July 18. In the first games for the Chinese Cup, New Plymouth beat the Hawera juniors 10–0, Auroa beat Hawera 4–0, and Manaia won by default against Auroa B.[93] The Manaia Soccer Club won the 1925 Taranaki Championship and with it the Julian Cup. Also winning the new Chinese Residents Challenge Cup in August beating Auroa 1–0 in the semi-final and a week later New Plymouth in the final 3–1.

There was a good attendance of members at the annual meeting of the New Plymouth Association Football Club in mid-May 1926, Mr G. Lawrence in the chair. The annual report recorded that the club's team at Hawera was defeated by Manaia, which won both Julian and Chinese Cups. The amount of £2 18s of the proceeds of the H.M.S. Dunedin match was devoted to the Boys'’ High School gymnasium fund, and £2 11s to the warship's hand fund. The balance sheet showed an improved position. In regard to grounds, which was the great problem to be faced, it was stated that the cost to the club would be about £1 for every match, arid this meant that as there were no prospects of gate takings every player would need to contribute in addition to paying his subscription. It would be a heavy tax on members, and would be, as was remarked by members, and serious drawback to the progress of the club. Dr. D. E. Brown was elected president and Mr G. H. Gorringe secretary of the club. It was decided that the Moturoa and New Plymouth Clubs' combine for the purpose of entering a team for the Julian Cup.[94]

The Julian Cup fixtures were revised following the late entry of the combined Moturoa and New Plymouth side. New Plymouth v Manaia; Hawera v New Plymouth; New Plymouth v Auroa; Stratford v New Plymouth; New Plymouth a bye. Manaia v New Plymouth; New Plymouth v Hawera; Auroa v New Plymouth; New Plymouth v Stratford. Commencing on 22 May and finishing on 24 July, the Julian Cup preceded the Chinese Cup competition.

At the annual general meeting of delegates of Taranaki Football was held in Stratford on 7 April. Mr W. A. D. Adams (Hawera) presided over an attendance of representatives from several clubs. During the season three trophies were competed for, Manaia winning the Chinese Citizens' Cup and also the Julian Cup. Kaponga, after winning the Hibernian Society's Cup for seven-a-side, unfortunately had to disband, principally onn account of the half-holiday question. The representative team only played two matches in 1925, home and home with Wanganui, being defeated on both occasions. Thanks were said to be "due to the Rugby Union, for use of the A and P ground on June 3 and to the City Football Club for their sporting offer to share proceeds for the day and also desire to thank members for travelling so many miles at their own expense to play." The election of officers resulted; Patron, Mr J. E. Campbell (Hawera), President, Mr W. A. D. Adams (Hawera), Vice-Presidents, Messrs T. Smith (Stratford), G Edwards (Manaia), J. Goodwin (Hawera), and Dr. Brown (New Plymouth). The appointment of a Secretary and a Treasurer was left in the hands of the Executive. The Auditor was Mr K. Mahoney (Hawera) and the Executive, Messrs R. G. Muggeridge, D. Bettridge (Manaia), G. Frickley and A. Brown (Auroa) "with power to add". The Manaia Club was granted permission to arrange with the Manaia Hibernian Sports Club to hold a seven-a-side tournament on Saturday, 21 April. After discussion it was decided that in the Julian Cup competition the travelling team shall have the choice on the day upon which a match shall take place. Auroa won the 1926 Julian Cup and Taranaki Championship. New Plymouth AFC won the 1926 Chinese Cup beating Caledonians, Auroa and then Hawera in the final, 2–1 at Victoria Park, Stratford. It would be the New Plymouth AFC's last trophy. In the south, new club 'Celtic' was formed, known colloquially as Hawera's All Blacks in the towns newspaper. The Pirates and the Fitzroy Rangers emerged in New Plymouth. The Rangers club broke away from New Plymouth AFC, setting up at the East End of the town. Starting as junior/intermediate teams and soon after joining senior football, both clubs often played at the Bellringer Estate, home of today's Peringa United Football Club.

Portrait of New Plymouth football team with the Chinese Residents Challenge Cup in 1926
New Plymouth & Moturoa combined- 1926 Chinese Cup winners

The 1927 annual meeting of the Taranaki Football Association was held at Smith's tea rooms. About 30 delegates were in attendance. Delegates were present from the Wanderers, Rangers, Caledonian, and Watersiders’ Clubs, and Hawera, Manaia, Stratford, and Auroa Clubs. Mr. Adams, the President occupied the chair. The 1926 Julian Cup competition had a late entry from North Taranaki necessitating a revised fixture list, which caused considerable misunderstanding among the clubs. The trophy was eventually won by Auroa. The Chinese Cup was lifted by New Plymouth and the handsome cup and gold medals presented by the Manaia citizens for the Hibernian seven-a-side tournament was won by Hawera. Rep. games were played with Wanganui, home and away, Wanganui being victorious on both occasions. It was decided to form northern and southern divisions, the northern division to consist of the New Plymouth clubs and the southern of the rest of the clubs. The Julian Cup competition scheduled to commence on April 2 and trial matches to be played on May 7 and 21 in preparation for the Canadian match on May 25. It was said to be, "essential that all players should get into early training as by reports from Wellington the Canadian team is the strongest combination to ever represent Canada."[95] The chairman reported that he was arranging a meeting of referees to form a Referees’ Association. A recommendation was made for the executive to have rules of the game printed.

V roce 1927 Canadian All Stars arrived in New Zealand for a 10-week tour. There had been a small attendance at Victoria Park in Stratford watching the trial match between the North and South to select the Taranaki side in the week leading up to the "international". The South won the match 2–1, with goals from Roberts before half-time and Humphries just after the restart. The North side, in blue, scored with a late goal from Hill assisted off a cross from J. Spedding. The match referee was Mr. J. Mitchell. The North was represented by; Royce, Wiles, Davis, Spedding (2), Fairburn, Brown, Gardiner, Hill, Ibbotson and Bremner. The South side included; Plant, Betteridge, Beere, Freakley, Gilbert, Stewart, Postway, Ramsay, Galloway, Roberts and Humphries. The team selected to represent Taranaki against Canada included; in goal, Royston (New Plymouth); full-backs, Davis (NP), Beere (Hawera); half-backs, captain Freakley (Auroa), Brown (NP), Stewart (Stratford); forwards, Ramsey and Humphries (Hawera), Bremner, J. Spedding and Hill (NP). Reserves were, Gardiner and Fairburn (NP), Betteridge (Manaia), Plant, Gilbert and Galloway (Hawera).[96] The match played against Taranaki at Pukekura Park was the first of the All Stars tour. Reported as being the "Strongest Side Ever In Dominion", The Canadian team comprising 17 players reported as being, "well built and trained in a good school of football, with the advantage that they have had experience in playing against English and Scottish professional teams, from which games they have emerged with credit, if not with success." Several of the team were born in Scotland the said, "nursery of Association football" and had learned to play with teams of considerable reputation. Mr. Adam, the All Stars manager had previously led a Canadian side on a tour of Australia in 1925, with that team playing a match in transit at Auckland on the return journey to Canada. The 1927 Canadian team was touted as being," a far stronger one than that which visited Australia two seasons ago, and no side as good has hitherto visited New Zealand."[97] The Press Association called the match a "Brilliant Exhibition" in its report on May 25, following with, "The Canadian Soccer team opened their Dominion tour by defeating Taranaki in a brilliant exhibition of the code by ten goals to one. The game was played in fine weather before a crowd of about four thousand. From the blowing of the whistle the Canadians set a rattling pace that kept Taranaki defending strenuously, and within a quarter of an hour Canada had built up a formidable pile of points. From the start the public were treated to an exposition of brainwork and skill that was an education in itself. By half-time the score was nine goals to nil in favour of Canada, and in the second spell the tourists obviously eased up, being content to give Taranaki a chance and at the same time afford their own team good practice. The most impressive feature of the game was the accuracy of the Canadians’ head work and their dribbling made doubly effective by the remarkable manner in which each player was always in position to receive the pass from his teammate. The visitors specialised in short dribbling kicks, by means of which with a deft turn of foot they were able to beat an opponent time and again. To see them manoeuvre into position and then follow up a quick cross-kick from the side line with a sharp driving shot to the net that often found its mark was as much a lesson to the public as it was to the opposing side. The ten goals scored by Canada were rather the monopoly of a few players, Archibald gaining the honours with four, while Turner scored three, Frances two and Davidson one. Probably the best exhibition by any individual player was that of Turner, the versatile inside left, whose clever footwork and excellent foot control were a treat to see. Of the others the most impressive were the reliable goalie, S. Tait, who captained the team and Edmunds, left full-back, who specialised in accurate placing to the other members of the team through the medium of long kicking. Unfortunately he was injured and had to leave the field. Generally speaking, the Canadians complete understanding was best seen in the working of the "double triangle" strategy, by which an accurate system of connection between two separate systems of players, one on each side of the field, was maintained. It was in this respect that Taranaki suffered most in comparison, the home team's players being frequently caught out of position, especially when two or three of them raced for the ball together and met to no purpose. In spite of the big score against them Taranaki battled gamely, and at times inspired the spectators to great enthusiasm by their attacking work. The honour of shooting the only goal against the Canadians was gained by Bremner. He and Hill were the best of the home forwards, while Davis was outstanding amongst the backs." Before leaving New Plymouth to continue on, an autographed team portrait of the Canada Allstars side was presented to the TFA. The team then headed south to play the Wanganui representatives, and then "the Flock House" side in Bulls before a match with Manawatu at the Palmerston North Showgrounds, their fourth match in eight days.[98]

On Saturday 28th following the Canada match at New Plymouth, the Watersiders defeated the Fitzroy Rangers, 5–1 in the Julian Cup. The same weekend Auroa defeated Hawera 3 goals to 2 at Hawera. The Stratford club during the week, owing to numerous difficulties had decided to withdraw their team from the cup competition.

Caledonians won the 1927 Julian Cup on their first attempt with victory over champions Auroa 2–1 after extra time. The final played at Stratford saw no score in the first spell, and at the end of the second half the match was tied at a goal each. A further ten minutes each way was played. Three minutes before time of the next Harwell scored for the Caledonians. The Julian Cup was presented by the TFA president Mr Adams to Mr. Rae, the captain of the Caledonians. Mr Adams congratulated the members of the Caledonian team on their winning the cup at their first attempt, closing by saying he, "hoped that in the interest of the game it would be won by a southern team next year."[99] The Watersiders beat Hawera 1–0 in the semi-final of the 1927 Chinese Cup with Auroa and Caledonian playing out a 0–0 stalemate in the other semi-final. In the replay a week later the Calies beat the travelling Auroa team 4–3 at Western Park. In the final of the Chinese Cup, the Watersiders were beaten by the Caledonians 4–2.

The Duff Rose Bowl (Duff Cup) was donated to the TFA by the Watersiders in 1927. It would originally be played for in a knock-out format. The Watersiders won the first final in defeating Fitzroys' Rangers 2–0 at Western Park.[100] The match, refereed by Mr. R. L. Lowe, saw E. Spedding score both goals for the Wharfies to lift the Duff Rose Bowl for the very first time.

Both the Watersiders and Wanderers dissolved after the 1927 season. The 'Watersiders' team name in New Plymouth became associated with the rugby league code from the 1930s until a rekindled Watersiders association football team competed briefly again in the local divisions in the early 1960s.

Mr W. Adams presided at the 1928 annual meeting of the TFA held at Stratford. The annual report submitted by the president stated the game had made good progress in North Taranaki, while in the south two clubs had been unable to fulfill all their engagements chiefly owing to the "eternal" half-holiday question. The trophies of the association were the Manaia citizens (seven-a-side) held by Hawera; the Julian Cup, won by the Caledonians for the second time; the Chinese Cup, also won by the Caledonians; and the Duff Rose Bowl, won by the Watersiders. The Thompson Cup (junior) was won by the Pirates and Fitzroy Rangers. It was resolved to leave the Chinese Cup as a provincial competition. A notice of motion was received and carried that the Duff Cup competition be altered from the knock-out system to the league system.[101] Moturoa FC first affiliated with the TFA for the 1928 season with Mr. J. McKay as club delegate. The 1928 Julian Cup competition was split into north and south divisions with the winners of each qualifying for the final. Caledonian defeated Moturoa 4–0 in one of the first matches of the season.[102] Caledonian won the northern league, facing the southern winner Stratford in the final for the Taranaki Championship. The final was played in ideal weather at Western Park before a fair attendance. Tvrdá hra vedla k vítězství Caledonians 4–1, ale když byli poraženi, Stratford nebyl v žádném případě zneuctěn tím, že při několika příležitostech měl nejtěžší štěstí.[103] Stratford vyhrál čínský pohár a ve finále porazil Caledonian 1: 0.[104] Caledonian porazil Moturoa v Duff Cupu, což bylo zaznamenáno obrovské skóre 10–0.[105] Když v září hrál o Duffův pohár, Caledonian porazil Albion 3: 0 a Moturoa porazil Fitzroy Rangers 3: 0.[106]

Na schůzce TFA v rané sezóně v květnu 1929 bylo rozhodnuto kontaktovat kluby, aby jim připomněli, že mají své hřiště správně označeny pro všechny zápasy, Egmont United byl přidružen k asociaci a vládnoucím šampionům Caledonians bylo uděleno povolení hrát mimo provincie, s plánovaným zápasem proti straně Wanganui. Panu E. A. Walkerovi poděkovali za darování jedné guineje sdružení. Čínský pohár, o kterém bylo rozhodnuto, měl být věnován juniorské soutěži na jednu sezónu. Rozhodčí, pan Cuff předal prohlášení hlásící hráče za údajné používání obscénního jazyka během zápasu Stratford V Caledonian, hráč Caledonian, byl suspendován na dva zápasy.[107]

Stratford Evening Post počátkem roku 1929 uvedl: „bylo uvedeno, že příští sezónu bude v New Plymouthu osm fotbalových týmů asociace.“ A prohlašují: „Stratfordský tým bude stejně silný, ne-li silnější než loni, a bude mít dobrou šanci na premiérské vítězství.“

Následovala by strana Stratford, která byla poprvé korunována na Taranaki Champions a získala Julianův pohár. Moturoa vyhrál čínský pohár v roce 1929. Střední tým Moturoa, který soutěžil o pohár Plunket z roku 1929, prohrál s Caledonian.[108] Moturoa také vyhrál Plumb Cup pro juniorské mistrovství Taranaki.[109]

Dne 9. září 1929, když opona na zápas Duff Rose Bowl mezi Fitzroyem Rangers a New Plymouth Caledonian (1-6), hráli mladí hráči New Plymouthu ve zkušební reprezentační hře. G. H. Gorringe, následně oznámil následující hráče Moturoa v juniorském týmu Taranaki, aby se následující sobotu setkali s juniory Wanganui, přičemž zápas se bude hrát během nového každoročního turnaje Six Shea-side v New Plymouthu; Johns, Bensiey, Roper, Smith (capt), R. Christensen a White. Zápas odehrávající se v Western Parku by vedl k výhře juniorů Taranaki 3: 2.

Soutěž juniorských šampionátů byla letos ostře zpochybněna, v juniorských řadách se našlo mnoho velmi slibných hráčů, hra měla podle všeho na TFAaki v roce 1930 velmi jasnou budoucnost v Taranaki.

V předsezóně 1930 se Kaledonci setkali s Wellingtonovým výběrem v Pukekura Parku za účasti několika stovek lidí. Wellingtonská strana zvítězila 6: 2. „Kombinace a stav hostů byly pro stranu New Plymouthu příliš dobré, protože pro ně bylo obtížné čelit bradavým soustředěným útokům útočníků. Zápas byl nicméně dobrý a byla to jen dobře organizovaná obrana Wellingtonovi zády, které odvrátily mnoho vstřelených Kaledonců, “hlásil Stratford Evening Post 21. dubna.[110]

Vedení zápasů Julian Cupu v Taranaki bylo projednáno na schůzce v New Plymouthu severního podvýboru fotbalového svazu Taranaki v polovině dubna. Bylo jednomyslně rozhodnuto necestovat a požádat, aby byla pozice přezkoumána na rané schůzi TFA. Dr. R. J. R. McCredy předsedal a také byli přítomni pánové R. Bell. A. Chapman. Leane. J. Sceats, Hill, A. Southern, F. C. Knight a sekretářka C. Cuff. Hlavním důvodem pro svolání schůzky byl podle prezidenta výsledek posledního zasedání fotbalového svazu Taranaki ve Stratfordu. Stalo se hodně stejného, ​​co se stalo minulý rok. Na jihu pouze dva určité kluby a třetí v procesu formování. Severní delegáti si mysleli, že cestování jižním klubům neprospěje. „Chtěl bych zdůraznit skutečnost, že jsme zde na severu vybudovali hru rozdělením našich klubů, v současné době jsou v New Plymouthu čtyři kluby, v nichž jsou zástupci buď starého klubu New Plymouth, nebo jeho potomka, Klub Rangers. Byli jsme na schůzce napadeni kvůli lovu v hrnci. Ale nevidím, že by z toho mohl obvinit jakýkoli klub, který se rozdělil do čtyř týmů, jak jsme to udělali. “ řekl prezident. Fotbal na severu vyrostl, protože kluby se nebály rozdělit. Pokud by Stratfordský klub udělal totéž a rozdělil se na dva kluby, když vznikl Egmont United, mohl by Stratford stále mít dva kluby. Stejná pozice byla i v Hawerě. V roce 1929 šli severní delegáti na schůzku s úmyslem vyloučit cestování, ale pokračovali v ní, aby dali šanci postavit hru na jihu, nyní měli stále jen dva týmy. Severní divize platila klubu své pozemní poplatky a nemůže si dovolit cestovat. Prezident poukázal na to, že předchozí sezóna stála na jihu dvakrát tolik cestování, kolik stála na sever, ale bylo také uvedeno, že nemusí platit radě pozemní poplatky. Hlavní obtíží spočívalo v tom, že klub provozující seniorský a juniorský tým považoval za velmi obtížné cestovat s týmem plné síly, protože neměl k dispozici žádné náhradní muže, pokud by někteří členové nemohli cestovat. V New Plymouthu bylo pět klubů, přičemž každou sobotu zůstal jeden lichý tým bez zápasu, prezident vznesl myšlenku, že lichý tým může bez problémů hrát mimo klub buď doma, nebo venku. Pan Knight navrhl, že pro jih by to mohlo mít větší výhodu, kdyby se Sever rozhodl necestovat, jižané by byli vrženi z vlastních zdrojů a museli by se rozdělit. Pan Sceats poté předložil pozměněný návrh: Že při revizi minulé sezóny je toto setkání toho názoru, že cestování je pro fotbal v Taranaki škodlivé, ale navrhuje, aby se sever a jih samostatně usilovaly spíše o podporu juniorských klubů než o silné seniorské týmy. Návrh byl jednomyslně proveden a byl podán další návrh, který navrhuje fotbalovému svazu Taranaki, aby byla svolána schůzka k přehodnocení záležitosti soutěže Julian Cup.

Po obdržení dopisu od klubů New Plymouth v severním podvýboru se TFA setkala se zvláštním zasedáním, v němž chyběl Julianův pohár. Do klubů vstoupili pouze Stratford, Celtic (Hawera) a Albion. Moturoa, Caledonian, Rangers (Fitzroy) spolu s klubem Pirates (New Plymouth) s odvoláním na cestování po Taranaki jako na újmu postupu jejich juniorských soutěží. Rozhodl pan G. Littlejohn, který se setkal se souhlasem všech zástupců klubu, kromě Rangers, kteří museli konzultovat své hráče. První zápas Moturoa byl naplánován na 10. května proti Pirátům,[111] výsledkem je výhra 5–1.[112] Do 19. května Rangers pro sezónu vypadli. Moturoa hrál klub Hawera Celtic v King Edward Park v rychlé hře. Moturoa vyhrál los a Celtic vyrazil proti slunci. Moturoa okamžitě zahájil horký útok a Wartles zachránil horký útok před McKayem. Cockrell poslal dobře dolů pro G. Maloneyho, aby otestoval brankáře Moturoa Graye, který se dobře vyčistil. Následovalo kouzlo ve středu pole a Cowie omdlel Smithovi, který dobře centroval. Maloney vystřelil a Roper se na mýtině odrazil do své vlastní brány. Krátce nato zahájil Moturoa prudký útok a z rvačky před keltskou brankou Bell vyrazil míč do své vlastní branky, Hartle dobře vyrazil. Hartle před McKayem dobře zachránil, ale musel připustit roh, který byl marný. Poločas 1-1. Druhé kouzlo začalo bodavým útokem Moturoa. Reece vyčistil a od té doby 20 minut Celtic dominoval ve hře, Moturoa byl omezen na vlastní polovinu. Maloney Bros hráli šumivou hru a .T. Maloney se pokusil o sólo a vsítil křížovou střelou, čímž nedal Grayovi šanci. O pět minut později G. Maloney skóroval po dobré kombinaci mezi keltskými útočníky. Moturoa po tomto reverzu zahrál a nějakou dobu to vypadalo, jako by skórovali, ale obrana byla příliš dobrá. Za soumraku bylo těžké odlišit jednoho hráče od druhého a hra skončila: Celtic 3, Moturoa 1. Rozhodoval pan Swan.[113] Začátkem června Moturoa neplatil pro Albion. Celtic, Pirates, Caledonian a Stratford zvládají týmy v poli. Příští víkend porazil Moturoa Haweru 2–1 v New Plymouthu.[114] Na začátku července byl Moturoa vylosován hrát Stratford venku v prvním kole čínského poháru.[115] O den později se Stratford stal vítězem čínského poháru v sezoně, kdy porazil Haweru. Stratford AFC nepřijal další výzvu pro čínský pohár až do roku 1935 a držel trofej nesporně, dokud se nehrál zápas s Hawerou. Od tohoto okamžiku se zdá, že čínský pohár mizí bez záznamu o trofeji po druhé světové válce. Moturoa čelil Caledonian při remíze 4–4 o Duff Cup (Duff Rose Bowl) stejný víkend jako finále Čínského poháru.[116]

Začátkem srpna se v Western Parku v New Plymouthu konal druhý ročník fotbalového turnaje sdružení šesti hráčů lor The Priest Shield, který hlásil Telegraph Press Association: „Během odpoledne občasně pršelo a některé hry se hrály v silných sprchách. .Půda byla promáčená vodou a pro hráče bylo velmi obtížné se uchytit. Vzhledem k počasí byla návštěvnost špatná. Vítězové hráli po celou dobu skvělý fotbal a zcela si zasloužili své konečné vítězství. Albion B také skvěle předvedl. turnaj byl skvělou hrou maorského týmu. Tito chlapci dali druhému a. dobrou hru a Albion B měl štěstí, že zajistil vítězství nad nimi. Moturoa také hrála dobře po celou dobu. Podrobnosti hry jsou : První kolo. Moturoa A 1 v. Piráti B 0. Piráti A 1 v. Moturoa B 1. Kaledonci B 3 v. Albion A 0. Albion A zvítězil z Caledonian A standardně. Maoris zvítězil z Celticu standardně. Druhé kolo. Moturoa A 2 v. Pirát s A 1. Albion B 1 a roh v. Maoris 1. Caledonian B a ae. Semifinále. Albion B ahoj. Caledonians, který postavil jeden silný tým, našel v Moturoa A poměrně silnou opozici, kteří byli vyrovnaní v brankách, jeden všichni, ale měli jen jeden roh k rozhodujícímu páru Caledonians. Kaledonci byli vždy nebezpeční a Johns, brankář Albionu, byl několikrát bombardován. Crawford skóroval za Caledonians a Knight tor Moturoa. Finále. Caledonians porazili Albion B o dva góly na nulu. Crawford skóroval a poté Peter Gardner skóroval z úzkého vztahu s Hillem. Harrold, brankář Albionu, byl náchylný k dobrému vyběhnutí z branky a byl jednou chycen. Třikrát spuštěné kaledonské útoky zabloudily. Brown a Bannister byli neúspěšní v pokusech Albionu skórovat. “[117][118]

Pan F. Roper z Moturoa by byl vybrán do reprezentačního týmu Taranaki z roku 1930, jehož kapitánem byl W. H. Stewart a vicekapitán A. Beare, čímž se stal prvním hráčem Moturoa, který byl vybrán pro vyšší provinční stranu Taranaki.

1931–1940

1931: Účast na TFA AGM byli delegáti klubu Moturoa, F. Roper a G. Rendell. Losování proběhlo na Julian Cupu, kdy v prvním kole hrál Moturoa Albion.[119]

Moturoa Football Club. 1931 Priest Shield 6-a-side winners
Vítězové Moturoa 1931 Priest Shield na 6 stranách

V roce 1931 Moturoa zvítězil v každoroční soutěži „Six-a-Side“ o Priest Shield v New Plymouthu. V soutěži, která se konala v Western Parku, bylo šest týmů. Hráči ve finále Moturoa byli: R. Johns, R. a F. Roper, Anderson, White, Smith. A pro Stratford: Grierson, Thompson, Henderson, O’Shannessey, McGrory, Elgar. Konečné skóre je Moturoa 3 Stratford 1. White získává hattrick pro Moturoa.[120]

Thompson a Anderson z Moturoa byli členy strany North Taranaki, kterou si vybral D. D. Wallace, aby si zahrál South Taranaki ve zkušebním zápase za tým Taranaki v Elthamu. Oba hráči byli vybráni jako rezervy pro Dr. R. J. R. McCredyho se podařilo straně Taranaki hrát Wanganui na Wanganui 29. srpna. Zbytek týmu Taranaki z roku 1931 zahrnoval; v brance, soused (Albion); zády, Henderson (Stratford) a Beare (Hawera); poloviny, Rendall, Parkinson a Berry (Albion); útočníci, Miller, McGrory, Payne (Stratford), Young a James (Hawera), ostatní zálohy byly Crawford a Gardner (Caledonian) a Ashton (Albion).

1932: Sezóna skončila s každoroční soutěží Priest Shield v Western Parku. Moturoa vystupující v semifinále do Albionu 2–1.[121] Albion FC vyhrál Julianův pohár, Duff Rose Bowl a Priest Shield.

1933: Na výročním zasedání TFA koncem dubna, které se konalo v čajovnách Smith's ve Stratfordu ve Waitaru, po 20 letech vycházejících z hibernace, byli přijati za přidruženého člena sdružení, což dále konkuruje společnosti Moturoa a týmům v severní části sub-sdružení. Albionu poblahopřáli k vítězství všech trofejí v předchozí sezóně. Byla poskytnuta půjčka ve výši 5 GBP severnímu podvýboru. Delegáti Moturoa na schůzi byli G.E. Roper a R.J. Strana. Časy se změnily v South Taranaki, přičemž Stratford a dva kluby Hawera byly uvedeny jako neaktivní. Datum zahájení sezóny bylo stanoveno na 6. května.[122] Stratford to otočil a do května se mu podařilo postavit tým.[122] Julianův pohár se stal jednokolovou soutěží. Ve všech soutěžích kromě Duff Cupu bylo rozhodnuto, že si domácí tým ponechal všechny sbírky převzaté v zápase. Doživotní trest vynesený výkonným hráčem z nezveřejněného klubu za „nešťastné porušení pravidel slušného chování“ byl Novozélandským fotbalovým svazem (NZFA) snížen na pětileté pozastavení.[122] Moturoa hrála nově přidruženou Waitaru poprvé v polovině května. Výsledkem zápasu je remíza.[123] Týden po tomto významném utkání klub čelil Caledonian prohře 2–1.[124] Po tomto zápase další prohra, tentokrát s Albionem 6–0.[125] Moturoa hrál Stratford v Stratfordu v červnu ve svém posledním zápase Julian Cupu pro sezónu. Hra skončila remízou, oba góly z prvního poločasu. Seznam týmu Moturoa zní následovně; Thompson, Roper, Simpson, Anderson, Bensley, Johns, White, Kenny, Christensen, druhý Thompson a Gray. Julianský pohár opět vyhrál Albion.[126] V prvním kole Duff Rose Bowl zvítězil Moturoa nad nedávným vítězem Julian Cupu Albionem 2: 1.[127] Ve druhém červencovém týdnu TFA pozastavila klubový fotbal, protože reprezentační tým Taranaki cestoval do Manawatu. Výstavní hra Probables v Possibles ve Victoria Parku využila zbývající místní hráče s nadějí, že v Jižní Taranaki znovu vzbudí zájem o kód. Zástupci společnosti Moturoa, kteří měli v plánu hrát, byli R. Kenny, R a F Roper, J. Thompson a A. Smith.[128] Výkonný ředitel TFA se setkal 11. července v New Plymouthu, pan G. E Roper z Moturoa souhlasil s vysíláním rozhovorů o hře z místní rozhlasové stanice 2XP. Jeho prvním předmětem bylo „Organizace fotbalového svazu ve školách“. V této době bylo značné úsilí založit hru na školách. Stratford hlásí, že školy Tokaora a Waingongoro požadovaly plesy. Výkonný ředitel posoudil zprávu rozhodčího, pana R. Swana, týkající se J. Thompsona z Moturoa, a jeho odeslání z pole v zápase proti Waitara v Fitzroy 1. července Moturoa předložil usnesení a učinil prohlášení na podporu, vysvětlil Thomson svůj pohled na věc. Bylo rozhodnuto Thomsona odsoudit, ale nepřijmout žádná další opatření, protože se mělo za to, že byl dostatečně potrestán tím, že byl odstoupen od týmu Taranaki, který cestoval do Manawatu před dnem zápasu. V zápisu bylo také uvedeno, že Moturoa měl být požádán, aby vysvětlil „odpočítávání“ rozhodčího po nedávném zápase.[129] Za špatného počasí na konci července, Moturoa hrál Piráti v Duff Rose Bowl. Skóre, nepotvrzené, pravděpodobná remíza 0–0.[130]

V roce 1934 Moturoa porazil letošního šampiona Taranaki ve Stratfordu 2: 0 v přátelském utkání na konci sezóny ve Stratfordu. Tento zápas by byl jedinou ztrátou, kterou utrpěl Stratford, který vyhrál šampionát neporažený. Strana Moturoa byla údajně vyrovnanější ve své hře a dobře kombinovala. W. Thompson skóroval předčasně z penalty, do poločasu zůstalo skóre 1-0. J. Thompson uzavřel hru pozdě v druhé polovině z přímého volného kopu, který „úhledně spadl pod tyč“. Po nepřítomnosti jmenovaného rozhodčího pana E. H. Linnella ze Stratfordu vstoupil pan Johns, zastánce týmu Moturoa.[131] Moturoa letos zvítězili v Julian Cupu. Tým zahrnoval; brankář Atkinson, J. Thompson, Jackson, Anderson, W. Thompson, F. Roper, Christensen, R. Roper, H. Johns a T. White.

Moturoa Football Club (Moturoa School) 1934 Malayan Shield Winners

Tým školy Moturoa School vyhrál Malajský štít v roce 1934 s panem P. Gardnerem a panem E. Kennym jako trenéry a D. Kendallem jako kapitánem.

P. Gardner a E. Kenny byli delegáty klubu Moturoa na FA Taranaki v roce 1935.[132] Caledonian and the Pirates se rozpustil a jeho hráči se většinou připojili k novému klubu New Plymouth Thistle, včetně některých hráčů ze Stratford AFC. Stratford AFC a New Plymouth Thistle by v roce 1935 držely první a druhé místo na stole, další Hawera, Albion a Moturoa, před ožívajícím fotbalovým klubem asociace Manaia.

Dne 29. srpna 1935 tým Auckland Association hrál výběr New Plymouth v Western Parku. Skóre v poločase bylo po jednom gólu, ve druhém kouzlu dala Aucklandská strana další tři góly za vítězství 4: 1. Aucklandové po zápase zamířili na jih, aby příští den hráli na Wanganui a v sobotu ve Wellingtonu.[133]

Na konci sezóny 1935 Stratford opět osvědčil při udržení Julian Cup a byli finalisté v soutěži Duff Rose Bowl, během sezóny hrálo šest seniorských a tři juniorské týmy, včetně nově vytvořených týmů Hawera a Manaia. Thistle vyhrál Duff Rose Bowl a byl finalistou v Julian Cupu. Hawera vyhrál Čínský pohár obyvatel. Soutěž juniorských tříd vyhrála Waitara. Manawatu odstoupil z trojúhelníkové soutěže Lawrence Trophy a nechal se rozhodnout mezi Taranaki a Wanganui. Wanganui zvítězil v soutěži průměrně ve dvou odehraných zápasech.[134]

Mistrovství Taranaki bylo v roce 1936 opět rozděleno na severní a jižní divizi s Moturoa, Albion, Thistle a Stratford na severu a Auroa, Manaia a dvěma týmy z klubu Hawera jižně od Hora. Ve zbývajících kolech Julianského poháru byla 9. natažena Moturoa, která hrála Albion na závodišti New Plymouth Racecourse, ale hra propadla a Moturoa nemohl v sobotu postavit tým. Stejný den zápasu Stratford utrpěl porážku v Julianově poháru poprvé za dva roky a podlehl 5: 2 Thistleovi ve Stratfordu. Koncem května v severní divizi vybojoval Moturoa na dně a Stratford na druhém místě vybojoval all-all draw ve hře Julian Cup ve Stratfordu. Stratfordský tisk uvedl: „Byl poskytnut rychlý a bystrý fotbal, Moturoa měl v prvním kouzlu územní výhodu a získal první gól. Jejich záda se ukázala jako spolehlivá a jejich poloviny účinně krmily útočníky. Stratfordovy pohyby vpřed chyběly a míč byl vykopnut zezadu nebo zezadu, když to mělo být posláno do středu a dovnitř. Ve druhé polovině se Stratford díky lepší hře zad a polovin neustále tlačil a nepochybně měl vyhrát zápas. Kopy do vysoké trávy Dana Clarka byly rys zápasu a Les Jones, Jackson a Clements hráli dobře. Přestože Henderson, středový útočník, měl mnoho příležitostí, byl dobře označen a nikdy nenašel cíl. Jediné skóre Stratfordu pocházelo z driblingu Jonesem. V Moturoa hodnosti, P. Gardner byl vynikající v útoku a obraně a Anderson i Roper, krajní obránci, hráli solidní hru. Jejich kopání a umístění bylo obzvláště dobré. “ Základní školy Moturoa a Midhirst hrály na závěsy. Po ostře bojovaném zápase zvítězil Moturoa o 2 góly na 1. Pan J. Thomas byl rozhodčím pro oba zápasy.[135] Zpáteční zápas se odehrál, když Midhurst 30. května odcestoval do New Plymouthu hrát Moturoa. Téhož víkendu Moturoa zahrál za silného jižního větru remízu 3–3 s Albionem na hřišti Racecourse č. 2. Na hřišti závodní dráhy č. 1 hostili Thistle a Stratford, když Thistle vyhrál 4–1. Díky této výhře byl Thistle na vrcholu severní divize jasně pět bodů. Ve finále o Julianův pohár Thistle porazil vítěze jižní divize Hawera B o tři góly na nulu. Zápas se hrál na půdě Regan Street ve Stratfordu. Thistle poprvé v celé sezóně byly dobře uzavřeny a až do poločasu nic nenasvědčovalo tomu, který tým pravděpodobně vyhraje. Hawera měla výhodu následného větru a umožnila převahu v polovině zadní linie. Hawera po poločasu vybledl, ale skóre 1–1. Thistle rychle přidal další gól. Od té doby byl brankář závodu Hawera neustále zaneprázdněn. Thistleovými střelci byli Henderson, Hill a Murphy, Stewart skóroval za Haweru. Týmy byly: Thistle: J. Rae, Crawford, McKay, Black, Henderson, Scott; Hill, R. Rae, Murdoch, Ryan, Collingwood. Hawera B: Plant, Putts, Cockerill, Kilson, Barker, Olliver; Hart, Langlands, Stewart, Fink, Matheson. Rozhodčím byl pan J. Thompson. Během sezóny New Plymouth Thistle také použít rezervní brankář, Pranklie.[136]

Austrálie cestoval na Nový Zéland v zimě roku 1936,[137][138][139] hrát zápas proti Taranaki 15. července. Austrálie nashromáždila 50 gólů a připustila pouze 7 ve dvou testech a pět regionálních zápasů hraných již na turné před příjezdem do Taranaki. Druhý test proti Novému Zélandu vyhráli Australané 10: 0 necelý týden před zápasem na výstavišti Hawera Showgrounds. Tým Taranaki vybraný pánem N. Bremnerem, J. Thompsonem a F. Starlingem by zahrnoval přední linii, v níž dominují hráči z klubu New Plymouth Thistle, přičemž jsou vybráni Hill, Beckitt, L. Henderson a Collingwood a Hawera's Bowen. Půlky by zahrnovaly Stratfordova Jacksona s Hawerovou Starlingovou jako kapitánkou a Parkinsonovou z Albion FC. V zádech Crawford z Thistle a C. Henderson ze Stratfordu AFC před brankářským závodem Hawera. Peter Gardner z Moturoa byl vybrán jako rezerva u Cockerilla z Hawery.[140] Starlingová z Taranaki by skórovala z penalty, když Collingwood a Beckitt přidali další dva góly k porážce „Brilantních Australanů“ 9: 3.[141] Australský tým poté opustil Taranaki a zamířil do Aucklandu na třetí test 18.

Slečna Margaret Wayová se stala „jedinou sekretářkou žen fotbalového svazu na Novém Zélandu“, oznámila 19. srpna hvězdu Temže a nedávno znovu převzala odpovědnost za péči o záležitosti fotbalového svazu Taranaki. Ocenění horlivosti slečny Wayové vyjádřili členové rady novozélandského fotbalového svazu, když na jejím zasedání obdržel dopis, v němž radě radil na její novou pozici.

Duff Rose Bowl z roku 1936 vyhrál Hawera koncem srpna poté, co finále zastavil New Plymouth Thistle.[142]

Taranaki hrála nedávno korunované Wellingtonovy vítěze z roku 1936, Nemocnice FC Porirua v září v parku Pukekura. Pánové T. Murdoch, James a Barker se připojili k týmu ze zápasu proti Austrálii. Za pěkného počasí a suchých podmínek se Taranaki ujal raného dvougólového vedení, než Hospital dvakrát skóroval. Ve druhém kouzlu Nemocnice skórovala ještě dvakrát a vyhrála hru 4–2. Hillovy nebezpečné zákruty, Peter Gardner a Beckitt z Moturoa, kteří se spojili jako centrální distribuční role ven, a obranné úsilí Crawforda, Wooda a brankáře Planta, kteří obdrželi chválu v Taranaki Herald. Rozhodčím byl pan J. Thompson. Škola Midhurst a kombinovaná strana New Plymouth předvedli remízu v závěsu. Štít Sturmey byl představen West End School společně s Midhurst School pro soutěž letních škol.

Na výročním generálu NZFA 19. března 1937 bylo přijato nové pravidlo ve prospěch náhrad, které mají být přijaty na celém Novém Zélandu po působnosti FA Otago. Pravidlo bylo vytvořeno 17 hlasy proti 3. „Jsme přidruženi k anglickému FA a hrajeme podle jejich pravidel,“ řekl pan WG Bryce, „nemyslím si, že bychom jim měli být loajální, kdybychom povolili střídání. " Jiní členové se domnívali, že nahrazení „by zrychlilo a vylepšilo hru„ bylo by to „lepší pro veřejnost, která zaplatila za rychlý fotbal“. Delegáti asociací Taranaki, Wairarapa a Wanganui se postavili proti této změně. Jeden člen si myslel, že by se to mělo vztahovat pouze na první kouzlo, a mělo by to být ponecháno na asociacích nebo kapitánech, aby se dohodli na interprovinčních hrách, což naznačuje, že bude vyžadována zvláštní výjimka pro změnu od E.F.A Pan F. Campbell si nemyslel, že by se Anglie kvůli změně mohla obávat, kdyby se to stalo na Novém Zélandu. Dříve na schůzce bylo navrženo, aby tento svaz získal povolení od Anglického fotbalového svazu, aby nahradil zápasy, které se budou hrát s anglickým amatérským týmem na jeho turné po Novém Zélandu později v sezóně. V souvislosti s tím uvedl pan Campbell, že by nebylo třeba „kromě testovacích zápasů, protože NZFA byla kontrolorem hry na Novém Zélandu.“ Zdůraznil potřebu střídání. Pan Campbell připomněl fraškovité situace, které nastaly během australského turné v roce 1936, kdy se deset a někdy devět mužů pokusilo hrát jedenáct, žádné střídání není povoleno.[143] FIFA nejprve povolena náhražky v roce 1958 anglická fotbalová liga nepovolila náhradního hráče až do roku 1965/66.

V předsezóně 1937 hrál Taranaki Wellington Waterside v New Plymouthu. Taranaki vyhrál zápas 5-2.[144] Waterside bude pokračovat dál a vyhraje mistrovství ve Wellingtonu z roku 1937 a Chathamův pohár z roku 1938.

Při hře v parku Pukekura 23. května v odvetném zápase o Lawrence Trophy z roku 1937 remizoval reprezentativní tým Taranaki se zástupci Wanganui, přičemž každý tým zaznamenal 3 góly. Poté, co vyhrál předchozí zápas o 3 góly na 1, si Taranaki zajistil trofej celkem 6 gólů na 4.[145]

Anglický amatér XI cestoval v roce 1937 na Nový Zéland v doprovodu sedmdesátiletého muže Charles Wreford-Brown přijíždějící do Aucklandu na SSTamaroa.[146][147] Angličané byli prohlášeni za „největší fotbalové fanoušky“. a hráč Ted Collins, "nejrychlejší muž na fotbalovém hřišti. Vlastní chrty a trénuje s nimi. Terry Huddle, brankář, 6 stop 3 palce svalů, může házet míč až do průměrného kopu. Každý hráč hvězdná atrakce," v reklamě před zápasem proti Wellingtonu. Arthur Stollery, budoucnost Notts County F.C. manažer by byl trenérem anglických amatérů.[148] Region Taranaki by neuviděl návštěvu mezinárodního anglického týmu, i když několik hráčů bylo pozváno, aby se připojili k týmu Wanganui / Taranaki, který hrál anglickou XI 17. června v Kuchařské zahrady ve Wanganui. 2000+ diváků sleduje lekci 12: 0 rozdanou Angličany na promočené zemi za stálého deště. Zpráva o zápase z Wanganui na Novozélandském heraldovi začala pod nadpisem „Brankářova dovolená“, ve které je dále vysvětleno: „Angličané vedli v poločase 5 nula, jejich poziční hra a krátká, pohotová přihrávka, která opakovaně odčinila vše, čeho dosáhli jejich soupeři Bylo potěšením sledovat taktiku návštěvníků přes pole a všimnout si, jak pečlivě každý kop umístil míč na čekajícího spoluhráče. Ale pro brankáře Wanganui Alexe Healeyho by bylo skóre ve dvacátých letech dobré. Jeho výkon byl pozoruhodný vzhledem k tomu, že 90 procent hry se pohybovalo kolem jeho branky. Na rozdíl od toho měl anglický brankář čas na podpis autogramiády, zatímco hra probíhala. “ Kromě Healeyho byli Whiting, levá polovina a Proudfoot, levý bek, vynikající v týmu Wanganui-Taranaki, který nikdy nebyl ničím jiným než stranou jednotlivců. Poté následoval článek: „Vynikající hráč na anglické straně byl Bernard Joy, prostřední polovina, který nikdy nebyl prodloužen po celý zápas, ale poskytl pohledy na to, čeho by byl schopen, kdyby byl stisknut. Anglický tým nikdy neprohrával míč v neprospěch, zatímco domácí hráči by se pokoušeli o kombinaci, jen aby našli Angličana připraveného přijmout přihrávku, která mu nebyla určena. Roy Matthews dal šest branek, Bernard Joy dva, William Parr dva a Fred Davies a Tommy Leek po jednom.[149] Roy Matthews anglický útočník z Walthamstow Avenue F.C. dosáhl neuvěřitelných 26 branek v devíti hrách novozélandské části turnaje, než strana odešla do Sydney. 1937 členů turné, Lester Finch, Frederick Riley, John Sutcliffe, Louis Terry Huddle, Bernard Joy a desátník Stan Eastham byli všichni členy Olympijský tým Velké Británie na hrách v roce 1936 v Berlín, Německo.

V roce 1938 byl založen fotbalový klub Moturoa.

Waitara AFC vyhrál svůj první titul od roku 1905 vítězstvím v šampionátu Taranaki 1938 a Julian Cupu.

V roce 1939 neexistovala žádná oficiální soutěž pro kluby Taranaki.

V roce 1939 si New Plymouth Boys High School vytvořila silné pokračování kódu ve škole. Bratři Huttonové, Simpson a Meuli si všimli velké skupiny nadprůměrných sportovců, kteří ve 40. letech hráli na střední škole. Simpson se připojil k Moturoa vítězstvím v Duff Rose Bowl v letech 1946 a 1947, poté se připojil k novému klubu City v roce 1948. Meuli, který byl již zástupcem věkové skupiny Taranaki, poté hrál za stranu Victoria University s Balem Reddym ze Studentské asociace s uvedením Výběžku v 1949, „... přidejte k těmto (hráčům) Teda Meuliho, ostře střílející bombu od Taranakiho, který ve spleti hacků vypadá docela nepatřičně.“[150] Meuli se připojil k Old Boys po návratu do New Plymouthu, poté přešel na Moturoa v polovině padesátých let a v klubu zůstal až do roku 1975. Herb Hutton hrál za stranu Old Boys z roku 1945 a v roce 1946 se připojil k Moturoa.

The Královské novozélandské letectvo tým z letecké základny v Letiště New Plymouth na Bell Block vyhrál šampionát Taranaki v roce 1940.

Do roku 1943 kvůli válce nedošlo k žádné oficiální soutěži.

1941–1950

RNZAF opět vyhrál šampionát Taranaki v roce 1943.

V roce 1944 A.T.C. Eskadra č. 8 zvítězila v juniorské soutěži Taranaki. Tým letectva řídil pan K. Whittle, který by se připojil k týmu Moturoa FC v roce 1945. Pan H. Hall byl trenérem týmů, Watson zástupce kapitána, Frost, Ryan, Kingstone, Eustace, Mace, Spence, Kirkland Vrána a budoucí člen Old Boys, pan Ces Riches.

Old Boys vyhrál šampionát v Taranaki v letech 1944 a 1945.

1946 Moturoa AFC Team Photo
Moturoa A.F.C - vítězové Duff Rose Bowl a Priest Shield z roku 1946

V roce 1946 vyhrál Albion FC mistrovství Taranaki, první od roku 1933. Moturoa vyhrál Duff Rose Bowl a Priest Shield. Tým měl od roku 1934 W. Connetta, W. Ramsdale a kapitána Norma Quinlana Škola Moturoa Vítězný tým Malajského štítu v jeho řadách, ke kterému se připojili K. Whittle, A. Fowles, K. Lovell, W. Smith, R. Wilmhurst, R. Simpson (v-kap.), H. Hutton, P. Lawlor a G. Dutton.

Albion FC vyhrál mistrovství Taranaki v roce 1947. Byl by to pátý a poslední čas klubu být korunován vítězem Taranaki.

Mísu Duff Rose Bowl z roku 1947 vyhrál Moturoa.

Na zasedání TFA v červnu 1947 zazněly „hořké stížnosti“ na téma národního výběru. The executive of the Taranaki Football Association decided to protest to the New Zealand Football Association because the minor associations had not been given an opportunity to be represented in the New Zealand team to play the visiting Springboks. The New Zealand association was to be asked if the Taranaki and Wanganui senior elevens could play their first match for the Lawrence Trophy as a curtain-raiser to the first of the two matches against the Springboks to be played at Wellington. The request arose from criticism by Mr J. Hill of the method of the New Zealand selection. He said the method was unfair with the exception of Kidd from Wanganui who was in "because he played for Wanganui against Wellington the previous season". All players in the New Zealand trial were from the four main centres.[151] The Springboks side won the four tests against New Zealand. The second match in Wellington, the third test of the tour, was won 8–3 by South Africa.[152] In the curtain-raiser Wanganui beat Taranaki by 4 goals to nil, the scorers being Scott (3) and J. Kidd.[153]

The City club was constituted in 1948 giving New Plymouth a fourth football club joining Albion, Old Boys' and Moturoa. These clubs were then joined by the Overseas FC and the New Plymouth Boys' High School XI at the start of the new decade.

Doživotní členové

• Hans Halder• Herbie Hutton• Les Woolcott • Henry Collett• Rex Austin• Jeff Gooch• Ted Shotbolt• Tony Walsh • Larraine Goldby• Jim Donnelly• Ann Donnelly• Don May• Jimmy Seed• John Winter• Bruce Walker• Denise Seed• Kevin Brbich• Scott Manson •

Dámský fotbal Moturoa

The first documented women's football match in New Zealand was played in 1921 at the Basin Reserve in Wellington, as a curtain-raiser to a Brown Shield match. The uniforms worn were dresses, bloomers, black long stockings and hats. Women's soccer was limited for years after because some girls went on and played rugby, causing such an uproar that it became hard to recruit new soccer players due to the bad publicity.[154]

The original Moturoa women's team emerged in the late 1960s. At the time only friendly matches were played. In 1969, the hard playing Moturoa team, who played in white included players; Pat Kelly, Irene Johnston, Jan Mayhead, Carol Fugett, Jean Craven, Irene McMurray, Marg Webber, Kay McManus, Robyn Webber, Carol Read, N. McLaughlin and Barbera Cring brought in from Palmerston North.[155] In the early 1970s the Moturoa Ladies had changed to wear red shirts and white shorts and socks, and began to play matches further afield.

The Taranaki Women's Football Association (TWFA) was formed in 1975. At the inaugural meeting on the 12th of March at Lynmouth Park it was decided to have a trial run to see how women's soccer would go in Taranaki. One decision made at the meeting was that only goalies were allowed to wear soccer boots, the rest of the team having to wear sandshoes. Within a month a special meeting was called to discuss soccer boots for all team members. This was unanimously passed by the 8 team delegates. Teams entered for the first competition were Stratford Old Girls, Stratford Ladies and Inglewood as Combined, Fitzroy, Opunake, Central City, Old Boys and Moturoa. In October the TWFA became affiliated to the New Zealand Women's Football Association (NZWFA).[154]

By 1982 the TWFA had 17 women's teams competing from 14 clubs. Okato College and Sacred Heart College entered their first teams joining, Eltham, the Pumas and Panthers from Central City Football Club, Inglewood who had taken over the early Combined team, United 77, Waitara High School, the Fitzroy Ladybirds, New Plymouth United, Opunake, Hawera, New Plymouth Girls High School, Old Boys Wanderers and Moturoa/Spotswood.[156]

Moturoa's first XI joined the Central Football Women's Federation League in 2020.

Moturovi Maďaři

Moturoa AFC - Varga, Polyanszky, Varga - November 1960

Attila Varga,[157] László (Laci) Varga and Lotsy Polyanszky were prominent players for Moturoa,[158] arriving in New Plymouth soon after the Maďarská revoluce z roku 1956. When the Hungarians arrived in New Plymouth they would strut their skills down at the beach at weekends with a laid-back style, lazy juggling and magnetic ball control.[159] A few of the players worked on the boats, the Geneva May, and the Annabella, fishing the Taranaki coastline out of the port at Moturoa. Such was the ability of the Maďaři, if they had landed in a soccer playing country most would have been professional players. Said by witnesses to have enough talent to make a ball talk, all three men would represent Taranaki and also play for invitational side, Continental of New Plymouth.

While together at Moturoa FC the Hungarians won the NZFA Brown Shield one of the oldest sporting awards in the world, the Chatham Cup – Taranaki Final, Julian Cup – TFA Championship, the TFA Duff Rose Bowl, the City of New Plymouth Trophy and the Kawerau Town pre-season title, also making it to the Chatham Cup 1960 – North Island Final.[4] One by one each player transferred to Wellington-based Hungaria. Considered by many to have been one of New Zealand best ever sides and one of the countries first glamour clubs.[157][160]

Polyanszky transferred to North Shore United after being scouted playing for Moturoa at Blandford Park, Auckland. v 1961 Polyanszky played in the Chatham Cup final for the Shore. Also in 1961, he played in the Ken Armstrong kapitán, Auckland representative side against an England FA XI playing their last tour match in New Zealand. The FA XI had future Finále mistrovství světa 1966 winner and England captain Bobby Moore v boku. England FA XI captain Tom Finney scored four and Bobby Brown scored two in an 8–0 thumping in front of 8000 spectators.[161] Polyanszky then played for Hungaria, before playing in Nová Kaledonie, pak na St George-Budapešť Sydney, Austrálie. He returned to New Zealand in 1966 after Wellington club Petone FC paid an £80 transfer fee to St. George.[162] Lotsy Polyanszky is often described as one of the most skilful ball players ever to play in New Zealand.[163] Polyanszky returned to Hungaria becoming player/coach in the late 1960s.

Hungaria joined the inaugural 1970 National League after upsetting North Shore United to qualify.[164][165] It was the Hungaria's only season in the National League, the club then formed a composite team with rivals Miramar Rangers as Wellington City in 1971.[166] In 1972 Hungaria went solo. At the end of the 1972 season Hungaria played Moturoa in the Central League qualifiers in Wanganui. Meeting again in 1973, this time in Division Two of the Central League, finishing second, to Moturoa United. Moturoa drew with Hungaria at Western Park 1–1, and lost away in Wellington 2–1 in the years fixtures, the close competition between the two teams shown in the almost equal statistics.[167] Moturoa were promoted to Division One for the 1974 season as champions. Hungaria, as runners up had to wait another year in Division Two. The two clubs crossed over in 1975 with Moturoa being relegated back to Division Two and a promoted Hungaria taking their place in Division One.[168]

Chatham Cup

1949/1950

Moturoa Football Club has competed for the Chatham Cup od té doby 1949.[169]

Moturoa were beaten 6–1 at New Plymouth's Western Park by the Manawatu's Ohakea in 1949. Ohakea would then be knocked out by Wellington second division side Petone FC. The Press Association in Wellington, under the headline "Imported Talent In Chatham Cup Competition", said of the North Island semi-final between Petone and Ohakea, "it will to some extent be a match between Association football home teams away from home. The Ohakea team will comprise five Englishmen, four Scotsmen, two Irishmen and one Welshman. The match will probably provide a precedent insofar as both teams will take the field without a single New Zealand-born player."[170] Petone went on to win the cup final.

V Chatham Cup 1950, Moturoa were once again drawn against the Ohakea side, this time away in the Manawatu. Moturoa went down by one goal in a high scoring match 5–4.

The Moturoa club shirt colour from this time was dark blue and white quarters with white/black shorts and black socks, resembling that of the 1940s Bristol Rovers FC kit style.[171]

The Moturoa club secretary in 1949/50/51 was goal-keeper Mr. W. Ramsdale who lived at Young Street, New Plymouth. The Overseas Football Club emerged in New Plymouth this year, with Mr. R. Wilmhurst from the mid 1940s Moturoa team as its secretary. Overseas would play in all orange. Other clubs existing in Taranaki from this time would be City who played in green and white stripes, Old Boys in white, Stratford in red and black stripes, Inglewood in maroon, Hawera in dark blue, the New Plymouth Boys High School in black and white stripes, and Albion in red and white quarters.

In 1951 the Moturoa AFC went into recess. Partially triggered from the effects of the spor o nábřeží of this year felt on the Moturoa společenství. Mr. W. Ramsdale joined Old Boys.

The Albion Football Club would play its last few games. Formed in 1912 in New Plymouth the club won every trophy in Taranaki but the Chinese Cup, with its best season in 1932 when it won the treble; the Julian Cup, the Duff Rose Bowl, and the Priest Shield.

Old Boys' won the Taranaki championship, with City as runners-up. Stratford AFC won the B-division with the High School first XI runners-up.[172]

1952: Overseas FC won the Taranaki Championship lifting the Julian Cup and enter the Chatham Cup. Drawn against the Settlers from Wanganui, the tie was replayed after the first match at Western Park was abandoned after the 75' with the Settlers ahead 2–0. The second game at Cooks Garden ended 3–3 with the match then decided on a coin toss won by the New Settlers.

1953: Overseas play in the Taranaki final of the Chatham Cup against City losing 5–2 at Western Park. City play Wanganui Settlers in the next round at Cooks Garden resulting in a 4–4 draw being decided 3–2 on corners with the Settlers once again going through. Overseas FC disbanded at the end of this season and its players join Moturoa.

In 1954 Moturoa AFC comes out of recess with a new shirt colour of red, with white shorts and red and black/red and white hooped socks. Life member Mr. Hans Halder began his first of 25 years as MAFC President. Mr. Herbert Hutton, life-member and first team player from 1945 to 1965, would resume the role of MAFC Secretary continuing until stepping down in 1972. The Moturoa FC goal-keeper at the time was George "Hollywood" Thompson.

V 1954 Chatham Cup Moturoa defeated Wanganui New Settlers 1–0, followed by a 4–2 victory against Palmerston North End. The next match was a home draw at Western Park, the North Island Quarter Final, in which Moturoa were soundly beaten 3–0 by the current Wellington champion Zastav se. Stop Out, one of the countries top sides of the time, would win the 1956 Chatham Cup

V roce 1955 Kiwi United knock Taranaki qualifiers, Old Boys' out in early August 5–2.

Moturoa won the 1956 Taranaki Championship lifting the Julian Cup for the first time.

In the 1956 Chatham Cup, Moturoa beat the Wanganui New Settlers at Western Park 5–3, after being drawn 2 goals each at full-time, with goals from Theo Verbeet (2), J. Gardiner (2), and Hans Speck.[173] In the next round Moturoa travelled to South Park, Masterton. Masterton Athletic had knocked out Kiwi United at Palmerston North and Napier Athletic at home to reach the cup tie. Moturoa scored twice late but went down 3 - 6 to a Masterton Athletic side that would draw Stop Out in the next round, losing 3 - 7 at Masterton. Stop Out would then beat Eastern Suburbs in the Island final and Shamrock in the final to become champions.[174]

Ted Meuli[175] begins to play for the club throughout this time after spending his prior years with New Plymouth rivals, Old Boys' and the Victoria University side.[176]

1957: An away game for Moturoa at Cooks Garden against the Wanganui Settlers was lost 4–2.

1958: Stratford AFC qualified as Taranaki preliminary winners, and then were knocked out by Kiwi United 3–2 at Western Park, New Plymouth.

Image of two player's one from Taranaki and one from Australia in a tackle for the ball. From the match played at apukekura Park, New aplymouth in August 1958.
Taranaki V Australia August 19th 1958 Pukekura Park, New Plymouth

On 19 August 1958, a Taranaki Combined side played Austrálie B na Park Pukekura in front of 7000 spectators. Australia, managed by Mr. Harold Barwick, were on a ten-game tour of New Zealand, coming off a five match series with Blackpool FC počátkem roku. "The visitors dribbled and swerved their way to a well-deserved 8 - 1 win. Both teams played good football but the Australians had far more understanding and cohesion. The Taranaki defence worked hard during the game and came out well at the end. Had it not been for them the score might of reached astronomical proportions. As a match it was a little one-sided, but as an exhibition of football it was worth watching," were the words of the Photo News reporter at the match. In the Taranaki side were; B. Vennik, J. Half, W. Pye, D. Evans, I. McMillan, J. Hurn, G. Nicholson, W. Beech, R. Griffin, G. Bellchambers and E. Meuli. The Australian side included; William Firkins, Harry Murdoch, Kevin O'Neill, Gordon Nunn, Bob Wemyss, Jack Mather, Norm Rule, Emmanuel Vella, Spencer Kitching, Frank Loughran a Bruce Morrow. Griffin for Taranaki scored in the 13', then Australia settled with Loughran scoring a hat-trick including a penalty. Kitching scored in the 44', Nunn the 49', and Morrow in the 88'. The referee was Mr. A.V. Bednář.

1959: Moturoa beat Stratford at Western Park 4–1, starting one of the best cup runs in the club's history. In the next round Wanganui Athletic byli poraženi 3–1 v Kuchařské zahrady. In the next round Napier Athletic travelled across to New Plymouth, Moturoa the only Taranaki team to have reached the North Island semi-finals of the Chatham Cup repeated their success by winning 6–0 at Western Park. The team comprised Les Humphries, Herbie Hutton, captain Alun Evans, goalkeeper Gerald Gregory, David Mayhead, Attila Varga, Gavin Collett, Ted Meuli, Les Woolcott, Hans Speck, Theo Verbeet, Ray Hutton and Johnnie Marshall. Moturoa would travel next to the North Island semi-final at the Basin Reserve in Wellington to play Miramar Rangers, going down 3–2.

1960

The 1960 season is one of most successful in the club's history. Počínaje Kawerau Town pre-season tournament and ending with the club representing Taranaki and bringing home the Brown Shield for the first and only time[177] by defeating Poverty Bay in the final of the tournament.

Moturoa "completely dominated" the first round of the Chatham Cup 6–0 against the Settlers at Wanganui. The match was watched by one of the New Zealand national team selectors, Mr. A. Kidd. At half-time the score was 4–0. Lázsló Varga scored two "fine goals", right wing Rex Holmes scored twice, along with Attila Varga and Ted Meuli bagging one each. After the contest, Mr. Kidd was reported saying "there was indeed some promising material in the Moturoa side". The match report went on to state, "It was the first time this term Moturoa has really adopted itself to playing a full 90 minutes of football and for the first time too, movements which have failed to materialise in competition matches in the province were successful". Ken MacDonald, fresh off a hat-trick for the reserves at Waitara two days prior was said to have, "acquitted himself well at centre forward in the second spell".[178]

V Chatham Cup 1960 North Island quarter-final, Manawatu's champion Kiwi United were beaten on their home patch at the Sportsground, Palmerston North. Kiwi United, the Manawatu FA's champion for the third consecutive year, had beaten Napier Athletic 6–0 in the previous round. Moturoa won by a single goal in a high scoring 4–3 result. In the North Island semi-final a crowd of more than a thousand saw a hard-fought tussle between two evenly balanced champion teams at Western Park. Severní the current Wellington champion, and soon to be Venus Shield winner, had beaten Railways 5–2 at the Basin Reserve before winning a two-leg Wellington Final against Seatoun 4–2 to advance to the away match in New Plymouth. Moturoa took a 2–0 lead into half-time, having to play hard in the second spell before scoring again. Northern scored their solitary goal in the dying minutes, the match ending 3–1. In the North Island Final, Moturoa travelled to Auckland to play North Shore United na Blandford Park. Many of the team travelled by bus to Auckland the day before the match, staying at a boarding hostel, the few remaining players, left in New Plymouth due to work commitments, flew to Auckland in the evening. The match at the legendary home of Auckland football ended in disaster, the score 10–2, Moturoa crashing out of the cup in one of the heaviest losses in the club's history. North Shore's captain was Ken Armstrong kdo vyhrál English first division s Chelsea in 1955. The roughly fifty year-old Blandford Park would be erased in the mid 1960s in the construction of a new motor-way leaving the fixture as the only time the Moturoa Football Club would play at the famous ground.

Image of Taranaki side lined up holding the Brown Shield after the match
Taranaki F.A.1960 Brown Shield winners

The 1960 Brown Shield results for Taranaki were; round one v Wanganui 6–1, round two v Manawatu 4–3, semi-final v Zátoka hojnosti 3–1 and the final v Chudoba Bay 2–1.[179] The Poverty Bay side beaten by Taranaki in the Brown Shield[180] final were the FA Trophy[181] holders at the time having beaten Auckland to win it. The Taranaki Brown Shield winning team of 1960 consisted of the players, Gavin Collett, Attila Varga, Gerald Gregory (GK), Herb Hutton, Mike Fugett, Johnnie Marshall (captain), Lázsló Varga, Alun Evans, Lotsy Polyanszky and Theo Verbeet all from Moturoa AFC, along with T. Hawley and coach, Mr C. Wells.

In 1961 Moturoa competed in the Northern Association for the Sportlife Trophy. The trophy presented by A. D. Organ Esq. for inter-club competition was first played for on June 10 between Východní unie, Moturoa AFC, Východní předměstí AFC a Blockhouse Bay, and won by the Lilywhites after a one all draw with Blockhouse Bay in the final was decided by the toss of a coin. The tournament would run twice in 1961, the second time in mid-October when Mt Wellington AFC hostil turnaj. Moturoa and Huntly Thistle AFC were invited with Eastern Suburbs reserving the right to play the winner after returning the trophy. On the evening of the 21st, Moturoa were special guests of the Mt. Wellington AFC at the Panmure R.S.A. Club Hall for a social and dance.

V 1961 Chatham Cup, Moturoa played City winning 4–0 at Western Park. In June, Wanganui Settlers were defeated 3–2 at the Oval in Wanganui. Moturoa travelled across to Napier facing Napier Rovers in the next round losing 4–0.

The New Zealand Minor Provinces selection played the visiting England FA XI captained by Sir Tom Finney, on 7 June 1961 at McLean Park, Napier.[182] The English side included many recent Olympians. Laurie Brown & Michael Greenwood would play in the match. Finney a Bobby Brown both scored hat-tricks, Johnny Fantham a Jim Lewis bagged two each. Bobby Moore was in the touring side among Alan A'Court, Ray Charnley, Hugh Lindsay, Fred Else, Grenville vlasy, Graham Shaw a Colin Appleton, George Hannah, Mike Pinner, Gerry Summers, Bryan Thurlow. Moturoa's Johnnie Marshall originally from Fulham, Manawatu's Hungarian striker Andre Polyanszky, Waikato's Arthur Leong z Guangzhou, Čína, with fellow New Zealand representative, Východní unie ' Bert Ormond, who had played over 50 matches for Falkirk F.C. in Scotland took the field, along with Northern Ireland's Linfield F.C. produkt, Severní player and New Zealand representative Jim Bell, Wanganui's Bellchambers, goalkeeper Ron Leaky from the great Poverty Bay side, Henderson, Eyles, McGhee, Bell, Stewart and reserves; Webber, McMillan and W. Clark. The Minor Provinces team would see a 4–0 halftime scoreline blow-out to a massive 13–0. Not one of the Minor Provinces players in the match was born in New Zealand. The match played in front of 6000 spectators was the third in five days for the English and their fourth in New Zealand.[183] Ray Charnley, Blackpool FC and both Graham and Joe Shaw from Sheffield United FC toured New Zealand again with their respective sides in 1965 to play for the B.O.A.C trophy.[184]

One of Moturoa AFC's best cup performances came in 1962, winning four home games at Western Park before travelling to the Waikato after reaching the North Island Chatham Cup final for the second time in three years. In the Taranaki preliminary final Moturoa had beaten New Plymouth Old Boys 1–0. In the first round Wanganui Athletic were defeated 1–0. Ve druhém kole St. Andrews were beaten 6–1. A quarter final with Seatoun AFC was won 3–1, leading to a semi-final against Hamilton Technical Old Boys. Technical Old Boys won 4–0 in a match played before about 2000 people at Seddon Park becoming the first North Island club outside of Auckland or Wellington to qualify for the final. Which spoke volumes for Moturoa, not only because they faced a Hamilton team with three New Zealand internationals, but Technical proceeded to beat Otago je Severní – who had won the 1961 cup, 4–1 in the final.[185]

The 1963 Chatham Cup for Moturoa concluded with St. Andrews being beaten 5–2 at Western Park before a trip to Wembley Park for the quarter-final against Wanganui United in a game full of incidents and minor injuries. The score was locked 3–3 at full-time, in the first spell of extra-time Wanganui struck three times. The fitness of the United side aided by the sound forward line, proved the trump card. Both teams had taken a long time to settle down, Laci Varga had tested the Wanganui goal-keeper Mick Remfrey with a fine shot early but Remfrey put the ball over the crossbar. Toyne opened the scoring for Wanganui before inside-left Ken McDonald capitalised on slow clearing to send in an equaliser. Moturoa then took the lead after Varga centred to J. McManus who hit a first-timer past Remfrey with the ball striking the cross-bar and hitting the ground, the referee Mr. Seddon awarding the goal. Moturoa began to dictate the play until Toyne beat Moturoa goal-keeper W. Gilliat with a corner shot to make it 2–2 at half-time. After the break Webber scored again for Wanganui, the score 3–2, until United's Ram thinking he had heard the whistle picked the ball up, from the resulting free-kick Moturoa gained a corner and from the resultant melee scored. In the closing stages of the second half Toyne hit the post three times for Wanganui. Olding and Webber scored the goals for United in extra-time, with an own goal to Moturoa's advantage. By this stage both teams were affected by injuries, Moturoa losing Varga with 10' to go. The final score 6–4. Wanganui United entered the semi-final against the winner of the Wellington section, Marist, that match at the Basin Reserve in July finishing 3–1 to Marist.[186]

In 1964 the club changes the playing kit colour to white shirts, red shorts and white socks. Mr. Les Woolcott becomes Moturoa AFC club chairman. Wanganui United were the opponent this time at Western Park. Almost the same thing happened as the season before only this time Moturoa started like champions and scored two goals within minutes, but after a change the Moturoa forward line were completely mastered by a virile and fast United defence. Playing far below their standard Moturoa held on to full-time though it was a case of how soon United could score the goals to win, it transpired that at full-time the two teams had scored two goals each. In extra-time United scored four more goals, the 6–2 defeat ended the cup for Moturoa. Goal-keeper Bob Dykes was said to have "played brilliantly" for Moturoa saving many almost certainties and Laci Varga "the tower of strength" for Moturoa saving the situation time and time again.[187]

V 1965 Chatham Cup, Moturoa were beaten in the 3rd round in an upset 3–2 at Waitara. Waitara had beaten a tenacious Spotswood, while Moturoa had overcome Old Boys 3–1. Waitara scored three goals in the first quarter of an hour against Spotswood, taking the lead into half-time before Spotswood staging a come-back took the game to 4–4, in extra time Spotswood scored first before Waitara scored twice, running out winners 6–5.[188] Waitara would continue on and defeat Wanganui United 3–1 in the fourth round at Wanganui, before departing the competition in round five with a 2–0 loss at Western Park to Hawkes Bay's champion Napier Rovers. Rovers had beaten Shamrock, Napier HSOB, Hastings United and Palmerston North Thistle before meeting the Taranaki's northernmost club coined the "Giant Killers" in the September's New Plymouth Photo News. In the 1965 Queens Birthday 7-a-side tournament for the Borrie Skilton Cup, Moturoa B lost the final against Spotswood 4–0. Spotswood also won the Acheson Cup as 1965 TFA Division Two champions. Future Taranaki United striker Rod Grant played for the champion 1965 Spotswood side.[188]

In 1966 Moturoa AFC began wearing the full red playing kit for the first time. Long sleeve shirts, with modern cut shorts in the new synthetic fabrics of the time. In round two of the Chatham Cup, Waitara were beaten 6–3. In round three New Plymouth United were beaten 6–0. The next match was between Moturoa and Masterton Athletic. At the end of full-time the scores were 2–2, with fading light and in the final minutes of extra-time, Moturoa notched three more goals for a 5–2 victory, Masterton's keeper W. Welsh was Athletic's saviour in the game saving a penalty and a continuous barrage of shots, courtesy of the Moturoa forwards.[189] In round five Napier Rovers were beaten 4–2. In a replay of the 1959 Chatham Cup Quarter-Final, Moturoa were stopped by eventual winners of the Chatham Cup 1966, Miramar Rangers.[190] Its side featuring the country's leading goalkeeper at the time Peter Whiting. Rangers on this occasion travelling to New Plymouth's Western Park winning the tie 3–0. The first half was said to be "one of the best games seen at Western Park in years", Moturoa's John Borrell, Fin McDonald and Dave Grady playing well. Moturoa's goal-keeper Ken Dalton was kept busy all afternoon with Miramar mounting one attack after another.[191]

Match photo of Moturoa V New Plymouth United at Western Park in 1967.
1967 Taranaki Chatham Cup Final. Moturoa V United

1967: Old Boys were beaten 3–0 in round one, New Plymouth United who had beaten Waitara 3–0 in the first round were beaten 6–3 in round two. In round three, Moturoa took a drubbing from Napier Rovers[192] 6–2 at Napier.

1968: In round three Moturoa beat Old Boys 4–2. Round four becomes the first meeting between clubs Moturoa AFC and Západní předměstí FC. Wests won the match 4–2 at New Plymouth. Later in the season Taranaki played Fidži. The Taranaki team included Donald Harris, Mark Mana, Scotsman Jimmy Clark, Johnny Marshall, Ted Meuli and reserve Dave Grady from Moturoa, Inglewood's Bob Klouwens formerly from Stratford AFC & goal-keeper Richard Stephens, United's Ken McDonald & Jim Law along with reserves P. Springer and M. Berry, Hawera's Colin Burrows and Dave Marrison with reserve J. Gardiner from City. On the Fijian side was Satish Datta who had played for Moturoa in the Central Districts Premier Division in 1967. The Fijian team, its players from the Lautoka, Ba a Rewa clubs, won the game 5–4 in front of 1200 spectators at Park Pukekura.

1969: New Plymouth United are beaten 7–0. In round three Old Boys and Moturoa play out a 1 all draw. The match decided by corners and awarded to Moturoa. In round four Moturoa beat Wanganui Athletic 3–1 at Wanganui. Round five results in a 4–2 loss away to Palmerston City.

Sedmdesátá léta

1970: A 2–0 loss to Old Boys ends this years Chatham Cup. Moturoa won the 1970 Duff Rose Bowl.

1971 Chatham Cup, round three, a 5–1 win versus NP United. In round four another drawn match against Old Boys, 1 all, won on corners by Moturoa. In round five 1970 finalists Western Suburbs FC knocked Moturoa out of the cup 7–1 at Western Park and go on to the Chatham Cup title. The match was the first visit of a National League club to the province since the league's inception. Five of the six Suburbs players selected in the Wellington squad to play Wales within the next fortnight travelled to New Plymouth. The Suburbs team included Andy Polyanszky, brother of Lotsy Polyanszky from the champion 1960 Moturoa team, and future Moturoa coach John Connor. Never afraid to attack, Moturoa lined up in a 2–5–3 formation with goal-keeper J.McCarthy, D. Harris, M. Mana and J.Hope the defensive line, J. Marshall and J. Collett as defensive midfielders and R. Paul, T. Horsman, E. Ted Meuli, K. Parkes and S. Brown leading the attack.

1972: Moturoa beat Spotswood United 8–0 in round two and Old Boys 4–1 in round three. The heavy loss inflicted by Western Suburbs the previous season was avenged in the Chatham Cup 1972 with Moturoa, captained by D. Harris, staging an upset by knocking out Suburbs, the holders out of the Chatham Cup, with a fourth round 1–0 win. An early goal from Moturoa's Archie Smith coupled with a tenacious defensive effort sealed the win. Gisborne City were drawn at home in round five, Western League club Moturoa failed to find the back of the net against the mid-table Národní liga side with four goals the difference.

1973: Moturoa United lose 2–0 to Old Boys in the Chatham Cup, the resources spread on a travelling Western League team, Central League team.

1974: New Plymouth City were beaten 3–0 in round two. Stratford AFC were beaten 4–1 in round three. In round four Porirua United beat Moturoa 2–1 at New Plymouth.

1975: Moturoa United were beaten by Central City in round two of Chatham Cup. Moturoa B won the 1975 Duff Rose Bowl final against Central after extra-time with 10 men after striker Brian Dick was sent off mid-way through the second half. A goal by Central in the first period of extra time seemed to put the match beyond doubt until striker Jeff Collett capped a Moturoa fightback with the equaliser and then the winner. The newspaper's report stated regarding Collett, "whenever he was given the ball with room to move he was dangerous" followed by "It's a pity his class has not been utilised by Taranaki United in the Central League".[193]

1976: The formation of the Taranaki Football Company produces the composite team Taranaki United. The team would play in the Central League third division and also enter the Chatham Cup. In round one Moturoa AFC, a partner in the Taranaki Football Company, take a heavy 6–0 loss against the Taranaki United team.

1977: A round one fixture for Moturoa AFC against Opunake ends in a 2–2 stalemate. Penalties decide the tie with Opunake taking the honours in an upset, 3–1.

1978: 5–0 victories, versus Waitara in round one and over Central City in round two. Round three Taranaki United were drawn and the tie was lost 3–0.

1979: In a boil over, Moturoa defeated Taranaki United 4–2 in the first round, sending the local Central League side out of the competition. In round two, the first, and so far only Chatham Cup fixture between Eltham AFC and Moturoa results in a 2–3 upset result in favour of the 'Galaxy'. Eltham had returned to local football in 1974, reforming after a lengthy hiatus away from the code, with men's and women's sides assembling at the Tayler Street Ground. Eltham AFC won the 1906 Taranaki Championship and Julian Cup while playing at Taumata Park with the town the base for the Taranaki Football Association for a number of years prior to the First World War.

The Onuku Taipari Domain officially becomes new home for the Moturoa AFC with a new clubrooms built by volunteers and supporters next to the pre-existing Spotswood Residents Hall and Scout Club on Ngamotu Road.

1980

1982: Moturoa AFC amalgamate with Spotswood AFC. At the annual general meeting of the Spotswood AFC in February 1982 at the college music suite the outgoing committee recommended the amalgamation to encompass the junior players from Devon Primary, Devon Intermediate Škola a Spotswood College under one flag. The Spotswood AFC provided a guiding brief through a controller to each school.

Na Opunake Annual 7-a-side tournament in 1982 Moturoa entered three teams. Moturoa C would win group IV ahead of Barnstoneworth United with Moturoa B in sixth, Moturoa A would come second to Zastav se in group V. The final was won by Old Boys with a single goal against New Plymouth United. The Central City Panthers won the women's final against Old Boys.[194]

AFC Bournemouth toured New Zealand and in early June played a Taranaki Invitation XI at Park Pukekura in front of 750 spectators in blustery weather and slippery conditions. At the time of the tour AFC Bournemouth had just won promotion to Fotbalová liga třetí divize. The AFC Bournemouth team included; Ian Leigh, John Impey, Brian Mundee, Chris Sulley, Milton Graham, Nigel Spackman, Keith Williams, Howard Goddard a Derek Dawkins. Injuries would see Bournemouth's coach Harry Redknapp a manažer David Webb take the field for the English side playing its seventh game in fifteen days around the North Island. AFC Bournemouth, who scored 27 goals on the tour, had conceded only two before the match in New Plymouth, one against the Franklin County XI from Frank Verheyen and the other against Napier City Rovers scored by Graeme Hill. On Bournemouth's team list were also Brian O'Donnell, Andy Crawford, Richard Donovan, Tommy Heffernan, Phil Brignull a chovatel Kenny Allen. Taranaki, playing in a gold coloured strip, won the match 2–1. It would be the only loss the Cherries would experience on their eight match national tour. Coached by Don Harris and assistant Chris MacIntosh, the Taranaki XI included captain Barry Cooper, Dan Hook and Wayne Gould from Moturoa-Spotswood AFC, keeper Hugh Davidson and Peter Burmester from Old Boys, Hawera's Peter Bodnar, City's Peter Dolan, Taranaki United's John Russell, Steve Lazarus, Schane Manley, Mick Mayhew and reserve keeper Wayne Martin with two guest players from Manurewa AFC, Kevin Birch and Mark Donaghue.

In the first half of the match in New Plymouth, Bournemouth had the better of the territory but the Taranaki side defended well and keeper Davidson dealt competently with the deep crosses that Bournemouth sent over. In the 27th minute Mayhew, playing as a left sided striker, won the ball and sent it through to Mark Donaghue who ran free of the Bournemouth defence, drew keeper Leigh and scored. Early in the second half, being a goal down, Bournemouth began to exert pressure on the Taranaki defence but its speed and ability to retain possession and switch play quickly had met its match against Lazarus, Hook, Cooper and Burmester. Redknapp was doing a great deal of probing down the right-flank and the visitors missed a good opportunity to level the scores when Goddard shot over the top with only Davidson to beat. In the 69th minute a Redknapp/Goddard move saw a through ball judged to perfection for Sulley to level the scores. There was now plenty of action for Davidson who impressed with his clean handling of the ball but had a slice of luck when he tipped a Mundee shot on to the bar which then rebounded between two Bournemouth forwards following up. Taranaki's second came in the 75th minute when a fine move out of defence saw Manley push the ball through to Birch. His shot was parried by the keeper, but Mark Donoghue following up, hit the winner home. Manley and Bodnar were replaced with John Russell and Wayne Gould not long after the goal. Russell and Gould had started playing as juniors at Moturoa in the 1970s. Later the press would excuse an AFC Bournemouth side looking tired at the end, "Possibly a hurried tour of New Zealand at the end of a demanding English season had taken its toll," in the Taranaki Herald. The Taranaki side's victory was said to be "attained through total concentration, some skill, honest guts and some good luck." by the Herald.

1980 to 1984: Moturoa did not enter the Chatham Cup.

1985: A 3–1 round one victory at home against Wanganui City. In round two Palmerton North End were drawn away and had the fortune to see Moturoa lose their keeper early on and yet only concede defeat after extra-time, the result 3–1.

1986: Moturoa play Woodleigh Cosmos in round two at Onuku Taipari with 7–0 the score. In round three Masterton were drawn away, the result a 2–0 loss.

1987: In round two Wanganui East Athletic were beaten 3–2. In round three Wellington's Stokes Valley were beaten at home in the capital with a comprehensive 3–0 victory for Moturoa AFC. In round five National League club Napier City Rovers hosted at Onuku Taipari Domain, the match resulting in a 5–1 loss for Moturoa.

1988: Levin United are well beaten in round two at Moturoa 4–1. In round three the Hawkes Bay's Taradale host Moturoa and win the match 3–0.

1989: Massey University travel to New Plymouth and snatch a 2–1 victory ending Moturoa City's challenge.

90. léta

1990: Did not enter.

1991: Woodleigh Cosmos were beaten 1–0 at home. Lower Hutt City from a division higher in the Central League, were drawn in round two with a 5–1 loss ending the cup for Moturoa.

1992: Did not enter.

1993: Red Sox were played at Palmerston North in round two, the 2–1 result ending another spell competing for the Chatham Cup. Moturoa AFC would not enter again until 1999.

1999: Wellington United were beaten at Newtown Park in a 4–3 round two upset. In round three Paraparaumu United visited Onuku Taipari Domain and left as winners 4–2.

2000s

2000: Red Sox Riverside were destroyed 5–0 at home in round two, leading to a match with Wellington's Nábřeží Karori. The capital city team, third place in the Capital Premier League in 2000, were sent from the competition, a 2–1 win for Moturoa setting up a fourth round tie against Island Bay United ve Wellingtonu. After 120 minutes of play and no score the match went to penalties with Island Bay taking it 4–3.

2001: Wainuiomata made the trip to New Plymouth for the round two match with Moturoa winning the game 2–1. In the away fixture in round three Wellington Olympic narrowly took the game 3–2.

2002: In the first Chatham Cup meeting between the two Taranaki clubs, Hawera FC were beaten 7–1 at New Plymouth. A replay from the third round of 1988 was drawn next with Moturoa again travelling to Taradale but this time returning victorious 3–1. Manawatu were met in round four with the National League team handing out a 6–1 drubbing in Palmerston North.

2003–2007 Did not enter

2008: Round one loss versus Valeron Wanderers 2–1.

2009: Byes in rounds one and two. In round three Taradale win 4–0.

2010: 2015 Did not enter

2016: First Chatham Cup match between Moturoa and New Plymouth Rangers results in a round two loss 2–0.

Central League

1960

Moturoa AFC was invited to join the provincial leagues in 1962 after the formation of the No.2 Central Districts League to compete for the Elwood Cup.

Moturoa AFC won the Central Districts League in 1964, as Taranaki's representative. The same year the club won the 1964 Taranaki Championship and Julian Cup for the sixth consecutive year, completing a treble by also winning the 1964 Duff Rose Bowl. The 1964 Champion team included players; Mark Mana, Fin McDonald, Laci Varga, Hugh McLaughlin, Alun Evans, Royle Hutton, goalkeeper D. Oliver, Herbert Hutton, Ken McDonald, Dave Grady, John Hope, L. Wilson and Edward Meuli. Mike Fugett was the sides Captain with deputy, 'the Sheriff' Johnnie Marshall. The team coached by K. Heaysman with Leslie Woolcott as the Manager.

Moturoa formed a strong reserve team and in 1965 the second XI won the Taranaki FA Acheson Cup playing in the local second division. Spotswood AFC, the preliminary Acheson cup winner, and City were promoted to the first division after 5 matches, carrying their points with them. The Moturoa first XI won the first division with 12 matches played, 11 were won with a single defeat, 85 goals were scored and 15 conceded. Moturoa as Taranaki champions entered the Central Districts League in 1965. It was open to regional representative teams but Moturoa, Diamond and Athletic AFC (Wairarapa) entered as clubs against the Hawkes Bay, Wanganui and Manawatu regional teams. Diamond, Wellington's Venus Shield winner, won the title undefeated with Moturoa finishing fourth.

In 1966 the Central Districts League split into a Western League and a Nelson-Manawatu league. Moturoa played in the Western League for the Pearce Cup finishing third behind Bodlák a Kiwi United. In the first match of the season Moturoa hosted Thistle at Western Park and played out a draw. The Taranaki Photo News, praised the fine goalkeeping of Moturoa custodian Ken Dalton, and the "very attractive football" between the teams, suggesting, "with a little more punch on the right Moturoa would become a real force to be reckoned with this season". The decision to not compete for the Julian Cup this season marked the end of a still unbroken record of seven consecutive Taranaki championships.

1967 – The Wanganui clubs oppose the entry of Eastern Union from the Eastern League to the Western League. All other clubs withdraw from the Western League and create the Central Districts League with two divisions. Moturoa competed in the Premier Division with Východní unie, Manawatu/Thistle, Kiwi United, Napier Rovers, a St. Andrews FC. Stratford AFC competed in the Central Districts League first division with clubs Masterton Athletic, Lansdowne United, Taradale, Winchester, Massey University a Horowhenua regional team, along with the Kiwi United, Manawatu Thistle and St. Andrews B teams.[195] Moturoa also competed in Taranaki-Wanganui League in 1967 winning undefeated, with Wanganui Athletic, Western Suburbs (Wanganui), New Plymouth United, Waitara, New Plymouth Old Boys and Wanganui United finishing in that order.[195]

Moturoa recruited Fijian international forward Satish Datta for the Central Districts Premier Division in 1967. Datta won the 1967 Chatham Cup – Taranaki Final with the club. Renowned for his burning speed and goal scoring instincts he was a feared striker during his era. Datta started his career with Ba club, Lightning FC in Fiji, playing up through the grades until moving to Suva FC in 1959. He was then selected for the Fiji national side to tour Australia in 1961. Datta amassed roughly 28 goals before a knee injury limited his game time during the fifteen match tour. In 1963 he won a silver medal with the Fiji team at the South Pacific Games. After playing for Moturoa, Datta returned to Fiji to captain Rewa FC in 1968. He then returned to New Zealand on tour with the Fiji national side later that same year. The Fijian side visited Pukekura Park during the tour to face a Taranaki XI, Datta scoring a goal helping Fiji secure the win.[196][197]

1968: The first official Central League begins. No Taranaki clubs compete. Moturoa has two teams in the local Taranaki division one league. Moturoa A go unbeaten and win the Julian Cup and the MBTC Cup knock-out.

In 1969 Moturoa win the Julian Cup and enter the play-offs for the Central League, qualifying after the reconstruction of the league for 1970 with Upper Hutt United, Napier City and Wanganui Athletic. Moturoa though does not take part, its place taken by the Christian Youth Football Club (CYFC Wellington).

The Pearce Cup for travelling reasons and expense in 1970 was reduced to the Wanganui/Manawatu associations and Taranaki clubs weren't invited to play. This arrangement lasted until 1972.

Sedmdesátá léta

In 1971 Moturoa became an Incorporated Society and Sports Club enabling the club to widen its scope and include summer sport in the name of Moturoa. The other aspect of becoming an Incorporated Society was to enable negotiations with the City Council over the use of Marfell Park. The negotiations for Marfell Park were delayed and then abandoned when the council began re-dumping which was unforeseen when the council were first approached with regards to the club leasing the ground. Marfell Park became the home ground of the Spotswood Old Boys Rugby Club during the seventies and eighties with the club building a clubrooms at the site. Moturoa placed first and second in the 1971 Taranaki First Division. Moturoa se umístil na druhém místě za Douglasem Villaem v play off Central League. Dvě vítězství a tři remízy proti týmům Central League Wanganui City a Johnson-Villa, spolu s regionálními mistry Wellingtonu Brooklyn United a Hawkes Bay v Napier City, což nevedlo k dostatečnému počtu bodů pro postup, a to i při poměrně slušné rychlosti stávky 18 gólů za 5 zápasy a dokončení neporažený. Dvojice juniorských stran Moturoa AFC spravovaných Joe Daviesem a Les Woolcottem cestovala do Aucklandu na konci sezóny 1971 a porazila dvě Courier Rangers AFC strany.

V předsezóně 1972 čelil Moturoa Wellingtonově Pobřeží v prvním kole soutěže Hilton-Petone Cup v Camp Reserve v Waitara. Půda byla původně webem Pukekohe pa, poté nazývaným pevnůstka Gore Browne a mnoho lidí dnes známá jako Camp Reserve nebo Pukekohe Domain.[198] Kdysi domovem Clifton Rugby Club a Waitara AFC byla půda vyvinuta mnoha dalšími sporty včetně cyklistiky, atletiky a kriketu od poloviny 18. století. Hlavní pole v doméně Pukekohe dnes spí s mísami na trávník, tenisem a squashem, které zůstaly jedinými kluby. Když hostil Moturoa, na zemi byla velká dřevěná tribuna, klubovny a upravené hřiště Pobřeží ve Waitaru o pohár Hilton-Petone 1972. The Fotbalový klub Petone původně představil turnaj Hilton-Petone s původním účelem prodloužení fotbalové sezóny ve Wellingtonu.

Titulek v Taranaki Herald odkazující na zápas jako „Šampaňský fotbal“ s vínem Avalon a lihovinami uděluje láhev vína za každý vstřelený gól. Heraldův korespondent Graham Sheath před zápasem dal výhodu klubu Waterside, který odehrál tři kvalifikační kola, zatímco Moturoa měl jen několik zápasů proti týmům lodí. Na konci předchozí sezóny Waterside, mistr divize Central League, byl odepřen místo v 1972 národní liga vítěz play-off Nový Brighton. Družstvo Moturoa pro pohárový zápas zahrnovalo brankáře Johna Crockera a bývalého brankáře Wanganui Athletic Paula Barretta, v obraně si měli vybírat zkušení John Hope, Mark Mana a Don Harris, linkmani pocházeli od Selwyna Browna, Jeffa Colletta , Alan Burbidge a Peter Wisnewski, kteří přestoupili ze Stratfordu AFC, si stávky vybrali ze zahrnutých Robbie Paul, Ken Parkes, Tony Bromfield, Ted Meuli a nováček v týmu Brian Fletcher z Zátoka hojnosti. Collett, Paul a Wisnewski byli členy velmi úspěšného týmu Taranaki do 18 let. Zástupce Nového Zélandu a mistr národní ligy, Východní předměstí Peter Eliadis, zapůjčený Moturoa, vzal roli zametače pro zápas. Eliadis před příjezdem do New Plymouthu hrál za Ashford Town v jižní lize v Anglii, než se přestěhoval do Waitary a hrál za Old Boys v roce 1970. Jeho jediným mezinárodním hráčem byl zápas bez cap v roce 1971 mezi Wales a Nový Zéland v Aucklandu. Eliadisova smlouva s Lilywhites ho viděla létat z New Plymouthu do Aucklandu, aby hrál za klub v národní lize pro sezóny 1971 a 1972. Eliadis by se připojil k Moturoa United jako trenér hráčů v roce 1973. Zápas skončil vítězstvím Moturoa. Tony Bromfield zahnal první gól zápasu do zadní části sítě z kříže Robbieho Paula, následovaný ekvalizérem o pět minut později Imre Kiss. Před poločasem se ujal vedení Moturoa s penaltou Petera Eliadise. Rudí udrželi Waterside připnutý na své vlastní polovině, dokud návštěvník v poslední čtvrtině neprovedl několik útoků, pevná obrana a brankář Barretta udržel skóre na 2–1. The Herald uvedl, že Moturoa „překonal“ Waterside a měl lepší z vysoce oblíbeného šampiona divize jeden z Central League. Čtvrtfinále turnaje Hilton-Petone Cup vidělo, že Moturoa bude čelit straně národní ligy Gisborne City následující neděli ve Wellingtonu, na straně východního pobřeží včetně bývalého útočníka Moturoa Fina McDonalda. Gisborne City nastoupí na zápas 19. března 2: 0 a bude čelit straně národní ligy Wellington City v semifinále prohrál 4: 1 s případnými vítězi poháru z roku 1972. 1972 zůstává jediným rokem, kdy Moturoa A.F.C vstoupil do poháru Hilton-Petone.

Moturoa vstoupil do reformované soutěže Western League z roku 1972, aby hrál o Pohár prezidentů. Skončili na špici tabulky se stejným počtem bodů jako Kiwi United, ale prohráli na rozdíl branek.

V polovině sezóny 1972 hrál Moturoa XI Wellington College v přátelském utkání na Webster Field se zápasem končí remízou. Zápas se hrál den po New Plymouth Boys High v Wellington College tradiční na stejném místě.[199]

První diskuse o fúzi Moturoa - Old Boys se objevily v médiích, ale neměly nic společného.

Moturoa se kvalifikoval do play-off Central League, která začala a skončila nad nimi „temným mrakem“. Moturoa byl v první sérii her na Wanganui přitahován k Hungarii, ale na hřiště nastoupil tým North Wellington United. Rozhodnutí NZFA v 11. hodině zastavilo účast Hungaria. NZFA vyhověla odvolání klubu North Wellington United ohledně způsobilosti Hungaria soutěžit v play-off, ačkoli měla podporu Wellington FA. Ve FA Wanganui došlo ke zmatku, že oba týmy Wellingtonu mohly soutěžit, což neodpovídalo pravidlům play-off. K vyřešení sporu se sešli NZFA, výbor Ústřední ligy a Wellington FA. Mezitím Moturoa zvítězila nad North Wellingtonem 3: 1 s hattrickem Archieho Smitha a Masterton United 4: 0 s pravým křídlem Robbie Paulem, prostřední hráči Jeff Collett, Peter Wisnewski a obránci Don Harris a Malcom Ward byl „vynikající“ korespondentem Taranaki Herald, Sheathem.[200] V dalším kole se Hungaria po urovnání sporu připojila k play-off při hledání postupu a vyhrála své první tři zápasy. Moturoa čelil výhře Hungaria 3–1, o den později utrpěli rudí první prohru v rukou šampióna Východní ligy Napier City a propadli se 3–2. Moturoa, který byl v horní části tabulky, byl poté během posledního víkendu diskvalifikován za hraní údajného neregistrovaného hráče. Wanganui Athletic si udržel své místo v Central League pro rok 1973. Hungaria byl také povýšen z play-off po Napier City, který vyhrál druhé místo pro postup, se spojil s Napier Rovers Central League, aby se stal Napier City Rovers, s využitím odsunuté pozice Rovers v divizi dva. Moturoa vyhrál předsezónní play-off dává klubu zařazení do 1973 Central League.

Na výroční valné hromadě Asociace fotbalových a sportovních klubů Moturoa v roce 1973 bylo s New Plymouth United AFC dohodnuto představenstvo, které bude řídit záležitosti ligových týmů. Představenstvo by bylo oddělené od výborů obou klubů a zajišťovalo by financování a řízení týmu Moturoa Central League a United Western League. Dne 7. dubna 1973 se v Western Parku odehrál první zápas, zápas venku, v Central League Division Two proti soupeřům domácího města New Plymouth Old Boys, což mělo za následek vítězství 3-1 pro Moturoa United. Seznam týmů Moturoa pro úvodní utkání klubu Central League: Paul Barratt, Don Harris, Ray Powell, Colin Selfe, Selwyn Brown, Peter Eliadis, Peter Wisnewski, Kevin Bussey, John Hunt, Geoff Collett, Robert Paul, Paul Brennan (náhradník za R . Pavel).[201] Naposledy porazili Old Boys Moturoa počátkem roku 1971, od té doby byl Moturoa místními stranami neporažený. Old Boys 'se po pěti minutách zvýšil na 1: 0, což se očekávalo od nekompromisní hry. Old Boys ', Haughton nechal brankáře Barratta stát s hlavičkou 15 yardů z rohu Rod Granta. Peter Eliadis o 10 minut později vyrovnal neškodně vypadající zvlněnou střelou levé nohy, která se po chybě brankáře Martina odrazila do rohu sítě. Po poločase Moturoa okamžitě stiskl vyleštěnou krátkou rozohrávku Old Boys, která začala vykazovat nedostatky. Old Boys byli nuceni platit za laxnost ve středu hřiště a do hry se dostali až 10 minut před koncem. Rozhodující cíle přišly rychle po sobě krátce po restartu. Wisnewski získal volný přímý kop z 30 metrů. Poté Jeff Collett narazil na průchozí míč zprava a zasáhl míč kolem Martina.[202]

Moturoa United vyhrál 1973 Central League Division Two.[203] Hostující záznam týmu vedl pouze k jediné prohře se současným soupeřem Hungarií 2: 1. V tomto zápase zkušený Hungaria využil defenzivních výpadků Moturoa. Moturoa hrál do větru a slunce v Basin Reserve pro první poločas a záložníci Peter Eliadis a Peter Wisnewski obsahovali Hungaria včetně Istvan Nemet Frank Furges, Julius Beck a bratři Polyanszky. Pět minut před poločasem v rvačce před brankou Moturoa United byl zbit brankář George Yearbury a Eliadis vykopnul míč z čáry, ale čárový rozhodčí rozhodl, že míč přešel, což vedlo Hungaria k vedení. Moturoa tvrdě zatlačil do středu hřiště, ale chyběl mu povrch. Hungaria pak opět skóroval. 15 minut od začátku skóroval Glenn Dods z úhlu dlouhého úhlu a od té doby to bylo všechno Moturoa United, ale nemohli znovu skórovat. Domácí rekord v Western Parku byl stejně obdivuhodný, dvě prohry s CYFF a novým klubem Napier City Rovers pouze o gól v každém zápase. Ztráta proti C.Y.F.C vedla k tomu, že Moturoa v horní části tabulky se doma pokořil o spodní místo od Wellingtonu. Hra začala dobře, když Wisnewski trestal penaltou, dokud hru neuzavřel dvojník Greg Robertson pro Christian Youth a práce Alex Milne a brankář Stuart Ramage. Během a po zápase kapitán Eliadis prosil veřejnost o podporu novin Taranaki, které informovaly: „Kdokoli by si myslel, že Moturoa je největší skupinou darebáků v lize, soudě podle reakce davu. Boos a tiché zacházení byly příliš daleko letos běžné, není divu, že domácí rekord klubu je horší než venku. “ Následující text: „Příliš mnoho lidí nechalo své uznání dobrého fotbalu ovlivňovat své předsudky způsobené kdysi hořkým konfliktem mezi společností Moturoa a jejím soupeřem v městském klubu New Plymouth Old Boys.“ Douglas Villa byl zmláten 7: 2 a Lower Hutt City odeslal 4: 0 do New Plymouthu. New Plymouth Old Boys byli doma biti 3: 1 a pryč 1: ​​0. Moturoa vstřelil v 18 ligových zápasech 52 gólů a 21 gólů.[201] Za vítězství v druhé divizi v roce 1973 získal Moturoa 250 $ z prize money od Central League, přičemž 4 000 $ bylo toto číslo oznámeno předsedou klubu ve zprávách o vedení týmu.

Budoucnost Nový Zéland mezinárodní Glenn Dods v roce 1973 vystřelil 18 prvních týmů za Moturoa United a vstřelil 10 gólů.[204] Zpočátku hrál za Fitzroy v roce 1967, později na střední škole New Plymouth Boys, Dods se přestěhoval do New Plymouth United v roce 1972. Na konci sezóny 1973 opustil Moturoa United jako nejlepší střelec, podle zprávy Taranaki Herald bude " zamířil do Anglie, zkoušel s Burnley a Wrexham "před návratem na Nový Zéland a hraním za Mt Wellington AFC v národní lize.

Později v sezóně 1973 hostil výběr Taranaki 3. října na Novém Zélandu do 21 let na Gully Ground v New Plymouth Boys High School. Pan Barrie Truman v dubnu nazval Taranakiho „zapadákovem“ pro NZ Football a to byla šance Taranakiho přimět ho „sníst jeho slova“, napsal před zápasem reportér novin Taranaki Brian Thomas. „Nebude to snadný úkol proti straně složené téměř výhradně z hráčů národní ligy se dvěma vítězstvími v prvních dvou zápasech jejího pětizápasového interního turné,“ následoval Thomas. Naproti tomu kombinace hráčů na straně Taranaki byla dobře známá, ale z klubů, které v té době měly dobře zdokumentovanou rivalitu. Poté, co reportér Thomas nazval „obrovskou formu“, dostal práci mezi tyčemi školák George Yearbury, který se během sezóny prosadil v pozici brankářů Moturoa United (MU). Obranná linie vicekapitána Dona Harrise a Tonyho Bromfielda z MU. Chris Haughton a Phil Gerrard z Old Boys jsou za solidním záložníkem Old Heys Jim Heyder, kapitán Peter Eliadis z MU a Old Boys Mike Eakins. Tři útočníci dokončili startovní stranu Lexem Caspersenem a Rodem Grantem z Old Boys a Johnem Huntem z MU. Mezi vybrané rezervy patřili Glen Dods, Bruce Hollins a Colin Selfe z MU a brankář Wayne Martin z Old Boys.

Harry Dods, předseda řídícího výboru Moturoa United AFC, uvedl ve svém prohlášení na konci sezóny 1973 pro Taranaki Herald, že byly dokončeny všechny právní procesy pro registraci nového klubu pod názvem New Plymouth Association Football Club, s obchodním úřadem se schválením názvu. Úplné sloučení společností Moturoa AFC a New Plymouth United za účelem přijetí nové klubové identity bylo schváleno výborem Moturoa, avšak New Plymouth United se nakonec rozhodl pokračovat jako klub sám o sobě, ale ponechání linií otevřených pro další spolupráci v oblastech vzájemného prospěchu. Delegace z představenstva Moturoa United se poté setkala s řídícím výborem navrhovaného klubu New Plymouth City, rychle se však vyvinul základní rozdíl v koncepcích směřujících vpřed. Název fotbalového klubu New Plymouth Association, původně používaný v roce 1904 a naposledy použitý v roce 1926, by rezignoval na historii. Dods byl brzy zvolen do devítičlenného výkonného ředitele NZFA na výročním zasedání Novozélandského fotbalového svazu ve Wellingtonu v roce 1974 a opustil klub. Hráč a administrátor ve Wanganui po dobu deseti let před svými osmi lety v Taranaki, Dods trénoval Malayan Shield z roku 1967, kde vyhrál juniorskou stranu Fitzroy, a také se poprvé objevil v týmu jako náhrada za Moturoa United v Central League v roce 1973,[201] opouští Taranaki fotbal jako doživotní člen fotbalového klubu New Plymouth United. Po přestěhování do Aucklandu byl zaměstnán u Aucklandského FA. Dods se stal výkonným ředitelem úspěšného Nového Zélandu Světový pohár 1982 kampaň a později předseda Auckland FA a NZFA. Harry Dods získal celoživotní členství v Aucklandské fotbalové federaci, Aucklandském fotbalovém svazu a Aucklandu Junior FA.[205]

V předsezóně v roce 1974 byl přijat režim FC Utrecht v roce 1970 a nazvaný plán „Utrecht“ na zvláštním zasedání v New Plymouthu byl navržen a v zásadě přijat kluby Old Boys a Central, zvláštní pozvání k účasti přijal výkonný ředitel Moturoa United s hráči z klubu také na Setkání. Nový klub by využil pozice Central League Division One, kterou zastává Moturoa United, s cílem rychle dosáhnout stavu národní ligy, pokud by došlo k dohodě mezi těmito třemi kluby. Moturoa United se rozhodla odhlásit z plánu. V květnu 1974 se objevil fotbalový klub New Plymouth City Association. Ostatní kluby se mohly k novému klubu připojit po zaplacení příslušného poplatku, který účastnícímu klubu umožňoval plnou penzi. Tým nahradil New Plymouth Old Boys v divizi dva centrální ligy, skončil poslední a byl zařazen do divize tři pro sezónu 1975.[206]

Moturoa United, s Mike Fugettem jako manažerem, začne hrát v New Plymouths 'Lynmouth Park a také na Omata Road v roce 1974 jako součást přidělení pozemků městské rady.

1974 by byl poprvé, co by Moturoa hrál zápas v Jižní ostrov. Po udržení Nelsona United na 0–0 až do 52. minuty zápasu Central League by Moturoa podlehl Julius Beck skóroval v 75. a D. Wilson skóroval v 82. a 85. minutě za Nelsona. Brankář Moturoa George Yearbury to udělal Nový Zéland do 20 let tým pro Oceánie turnaj do 20 let v Tahiti v prosinci 1974.[207]

Po sestupu z první divize v roce 1974 informoval Taranald Herald o tom, že v klubu byla zavedena politika „vrátíme se“. Vedení klubu připustilo, že úsilí v roce 1974 trpělo nedostatkem hráčské síly a do určité míry i odhodláním pro danou práci. „Klub jako celek čelí celkovému přehodnocení svého postoje s potřebou spolupracovat s ostatními týmy - ukázat fotbalovému světu, že Taranaki nepatří mezi stojaté vody hry,“ uvedl Herald. Nová politika klubu zahrnovala produkci jedné z nejsilnějších stránek, které lze v provincii po celá léta vidět. Praktické přípravy na vstup do poháru Air New Zealand 1975 začaly v lednu, přičemž zasedání vedl hráč John Thompson, který přijel ze severu Anglie v roce 1974 se seznamem klubů před odjezdem ze Spojeného království pod svým jménem Newcastle United , Gatehead AFC, Durham City a Ashington AFC mimo jiné. Thompson odehrál jeden zápas za první XI Moturoa na konci roku 1974 a bylo řečeno, že je ‚působivý 'těmi, kteří ho viděli v akci brzy po podpisu poloprofesionální smlouvy s klubem. Vedení klubu, povzbuzené účastí na zasedáních, hlásilo Heraldovi: „jejich naděje na vytvoření silné a oddané stránky je na dobré cestě k uskutečnění.“[208] Dalším nedávným příchodem z Newcastlu byl David Aldman, vnější pravice, který hrál za kluby Ashington a West Orient. Nový útočník Allan Blakelock byl v knihách v Sunderlandu, než si v letech 73/74 zvolil učitelskou dráhu v amatérských ligách v Londýně a nyní učil na střední škole NP Boy. Aldman hrál za klub v centrální lize jen několikrát. Blakelock zaregistroval jeden zápas Central League v roce 1975, stejně jako Thompson obnovil trénerskou pozici po zápasech Air New Zealand Cup. Příliv nových a zkušených hráčů byl lákadlem pro přední hráče z jiných klubů Taranaki a řada jich se přidala včetně; Lex Casperson, Brian Tuck, Peter McCartney, Peter de Man, Chris Haunton a Mike Eakins. Hráči Moturoa vybraní Thompsonem do nejvyššího týmu zahrnovali základní členy; Powell, Paul, J. Gooch, P. Ritchie a J. Collett. Don Armstrong by nakonec přestoupil do Nový Brighton AFC v roce 1975 se vrátil hrát za Taranaki United v roce 1976 a vedl smrtící přední linii s Rodem Grantem. V roce 1975 chyběl z týmu brankář George Yearbury, který se s bývalým hráčem Glenem Dodsem připojil k Mt. Wellington AFC v Aucklandu. Oba byli v novozélandském týmu do 21 let v roce 1974. „To je jeden z problémů, kterým naše kluby čelí, když vyvíjíme špičkové hráče, které je hlavní ligy lákají.“ Vysvětlil pan Hogan Heraldovi. Role koučování týmu Moturoa byla udělena Fredu Judgeovi pro sezónu 1975 po odchodu Thompsona. Soudce pocházel z Dissu poblíž anglického Norwiche a měl bohaté fotbalové zkušenosti, včetně rozhodčích. Klíčovou postavou nového pohonu klubu byl prezident Hans Halder, v jeho 22. ročníku jako prezident. Herald navrhuje: „Pan Halder působí v klubu od jeho„ obuvi “a musí nyní považovat za velmi příjemné vidět, jak jeho klub získává vlastní důvody a finance od ministerstva sportu.“ Strana západní ligy byla prakticky stejnými hráči jako před rokem a doufalo se, že budou překonány problémy s odchodem hráčů, kteří podpoří cestování prvního týmu. Tým a klub se rozloučili s dlouholetým členem klubu Tedem Meulim a Meuli se odstěhoval, aby nastoupil na novou učitelskou pozici. Jeho místo trenéra západní ligy zaujal populární a respektovaný Norm Ritchie. Ted Shotbolt byl týmovým manažerem západní ligy. Hugh McLaughlin byl jmenován manažerem všech týmů v místních soutěžích. Místní strany byly v minulosti zanedbávány a klub se rozhodl vidět, že se to už nestalo. Brian Russell z jihu Anglie se připojil jako nový juniorský trenér. Prvním zápasem juniorského týmu v sezóně byl výlet do Aucklandu ve snaze převzít každoroční trofej od Courier Rangers. Výbor AFC Moturoa pro sezónu 1975 byl; Mecenáš D. Paul; prezident H. Halder; předseda A. Hogan; tajemník, pokladník T. Wisnewski se členy správní rady N. Ritchie, D. Harris, S. Johnson, E. Hawke, H. Collett, F. soudce, H. McLaughlin, T. Shotbolt a L. Woolcott.

Sheffield United hrál Taranaki Invitation XI v Rugby Park, New Plymouth v roce 1975. The Blades vyhráli 5: 0 ve svém druhém zápase třízápasového turné po Novém Zélandu. South Islanders v Otagu z předchozího zápasu řekl manažerovi Blades: „Taranaki by pravděpodobně byla jednou z nejjednodušších her na turné.“ Po příjezdu do New Plymouthu se Sheffield United setkal s hromadou médií. „The Blades Will Be Sharp“ byl jedním z titulků v mnoha novinách, když se Sheffield United den před zápasem připravoval. The Jižní Yorkshire tým zahrnoval šestikapacitní mezinárodní Anglii Tony Currie který „nonšalantně“ řekl reportérovi New Plymouth Daily News o jeho odhadované hodnotě 400 000 liber klubu a mzdě kolem 10 000 liber ročně po podpisu v roce 1968 za 26 000 liber, přičemž v titulku jej nazval „Golden Boy“ Sheffield United .[209] „Naši hráči vydělávají mezi 5 000 až 6 000 GBP ročně s bonusy navíc ...“ Currie řekl novinám: „Dosahuji špičkové formy a udělám vše pro to, abych se vrátil na anglickou stranu pro svět 1978 Pohár." Narušení a nepokoje ze strany fanoušků byly pro všechny anglické fotbalové hráče velkou starostí, The Daily News se tázal, když Currie komentoval: „Trochu to trhá nervy, zvláště když hrajete zápasy venku. Několikrát jsme si nechali náš autobus zaseknout cihlami soupeře fanoušci, .. “manažer Sheffield United pan Ken Furphy by později pokryl půdu Rugby Park s tím, že se sám nabídl sekat trávu, protože byla po kolena: „Zjistili jsme, že je obtížné běžet mezi značkami traktoru a tráva byla příliš dlouhá, hrajeme dotykový fotbal, ale nemohli jsme hrát může to být v pořádku pro All Blacks ... “řekl Taranaki Herald 3. června navzdory nerovnému povrchu Sheffield vstřelil pět „jiskřivých“ gólů, tři z nich mimo pokutové území. „Nikdy nevypadali ani v malém nebezpečí, že budou poraženi, a dokázali dát dohromady nějaké pohyby, které vykazovaly známky jeho uznávaného mistrovství,“ řekl The Herald o Blades po zápase. „Kapitán Peter McCartney, David Allman a Ray Powell předvedli maximum, houževnatě bojovali a utíkali zpět, aby rychle kryli, brankář Taranaki Martin byl ve skvělé formě a překvapivě nejlepším obráncem byl Lex Casperson, obvykle útočník, který ukázal, že i profesionálové mít těžké časy, když jsou těsně označeny, a také dvakrát přijít na hřiště, “pokračovala zpráva o zápase. „Pokud došlo ve hře Taranaki k jedné chybě, bylo to, že hráčům Sheffieldu bylo dovoleno příliš mnoho vládnout těsně před pokutovým územím, Peter Ritchie byl nejlepší ze záložníků Taranaki, dobře rozděloval míč a hledal prostor. Hank Van Heckeren vypadal ostře dokud ho zbytečně pozdě a agresivní nářadí nesrazilo až po 15 minutách. “ Hráč, který údajně nejvíce zapůsobil na pana Furphyho, byl Wayne Huntley, útočník Taranaki několikrát chytrým během protahoval obranu Blades. Pro Sheffield měl Keith Eddy nejlepší hru a jeho dva góly byly „tak skvělé, jak doufáte.“ Dominion ohlásil zápas s Furphy a označil jej za frašku a zaznamenal: „Je to opravdu neuvěřitelné, tady jsem měl talent přesahující milion liber a byl jsem požádán, abych za těchto podmínek dal své hráče ven.“ Pozvánkový tým Taranaki se skládal z brankáře Wayna Martina, Raye Powella, Petera McCartneyho, Davida Allmana, Robina Graye, Keitha Capewella, Petera Ritchieho, Hanka Van Heckerena, Mikea Johnstona, Waynea Huntlyho a Roda Granta. Rezervy; Phil Gerrard, Roger White, Lex Casperson, Robbie Paul, Mike Eakins, Barry Wilkinson, Brian Grieg a Alf Morley. Sheffield United dal silnou stránku; Tom McAlister, Colin Franks, Terry Garbett, Keith Eddy, Steve Faulkner, Mick Speight, Alan Woodward, Keith Furphy, Chris Guthrie Tony Currie, Tony Field, a David Bradford. Ken Furphy a Len Badger nastoupil jako náhradník. Zapisovatelé byli; 15 'Woodward, 35' Garbett, 75 'Currie, 81' a 87 'Eddy. Novozélandský fotbal promarnil příležitost, řekl pan Furphy při odchodu ze země, označený za „zklamaný, že nebylo vynaloženo žádné úsilí k vyrovnání týmu s Glasgow Rangers zatímco oba kluby byly v zemi. “

Budoucnost Nový Zéland mezinárodní brankář Frank van Hattum dělal 13 prvních vystoupení týmu pro Moturoa v Central League v roce 1975, také hrál za tým Moturoa U18 v národním poháru po přestupu do Moturoa z Central City Football Club.[210]

Budoucí prezident klubu Jim Donnelly se připojil k Moturoa Island Bay United v roce 1975.

Strana 6. ročníku Moturoa, včetně J. Russell, T. Judge, M. Page, M. Hogan, T. McGreevy, T. Brons, D. Percy, R. Lyes, A. Percy, T. Katene, S. MacInnis , S.Molchanoff, trénovaný Les Woolcottem, vyhrál neporažený juniorský fotbalový šampionát v roce 1975. Ve čtrnácti zápasech bylo vstřeleno 96 gólů a 8 připuštěno.

Strana Moturoa do 18 let dosáhla semifinále národního poháru Stars Travel 1975. Strana života Teda Shotbolta podlehla ve čtvrtfinále poháru v Bell Block v krutých podmínkách 2: 1 Manurewě AFC. Družstvo Moturoa 1975 U18 bylo prakticky stejné jako tým 1974, ale vyspělejší. Zahrnuti hráči, kapitán Allan Beverwijk, John Judge z Anglie, který hrál Norfolk County a byl to trialista West Hamu, zástupci Taranaki, Frank van Hattum, Steven Davies, Bruce Hollins, John Krestschmar, Derek Shotbolt a Kevin Murphy s Paulem Tooleyem, Kevinem Brbichem, Tonym Brbichem, Markem Collierem, Peterem Ritchiem a rezervou Paddy Mullinem. Palmerston North Boys High School a Petone FC byli poraženi 4–1 v každém případě. Peter Ritchie by na rozloučenou vstřelil první gól proti Petone. Ngongotaha AFC poté byli poraženi 3–2 v Ngongotaha ve čtvrtfinále s Brianem Tuckem (2) z týmu Moturoa a s góly vstřelil Derek Shotbolt. Semifinále proti Manurewa AFC proběhlo v Western Parku s rozhodčím panem Vennikem. Mezi kombinovanými (Stratford) a Moturoa Ladies se hrála záclona. Manurewa si v den zápasu pronajala letadlo letící dovnitř a ven z New Plymouthu s přibližně 60 příznivci.[211] V nepřátelském semifinále Christchurch United udeřil Rongotai College 5–1 v Basin Reserve.

V polovině sezóny v roce 1975 Moturoa změnila svůj název na Taranaki United. Předseda klubu Moturoa pan M. M. Hogan, hráči a funkcionáři z Moturoa, United, City a Old Boys se všichni dohodli na okamžité spolupráci na posílení fotbalového postavení provincií. Moturoa i New Plymouth City, kteří hráli divizi odděleně v Central League, se po zbytek roku 1975 změnili na mandarínkově zbarvené modely.

Ve druhé polovině sezóny hostil Moturoa North Wellington AFC v Lynmouth Parku couvání jedné nulové ztráty dříve v sezóně. Návrat Fin McDonald do týmu se ukázal jako cenný. Moturoa hrál typ fotbalu, aby vyhovoval povětrnostním podmínkám, s dlouhými míčky posílanými do poloviny, čímž byl North Wellington pod neustálým tlakem. Hosté si zahráli krátký míč. Peter Ritchie otevřel skóre pro Moturoa a druhý gól přišel, když Fin McDonald hlavou míří zpět na Robbieho Paula, který v poločase skóroval na 2: 0. Fin McDonald navázal na svoji dřívější asistenci gólem ve druhé polovině, čímž skóroval na 3–0. Sezóna by viděla jen tři další vítězství pro stranu Moturoa / Taranaki United, všichni doma, porazili Naenae, Wainuiomata a Wanganui. Na silnici remíza pouze 1–1 Lower Hutt City vrátil jakékoli body.

Na konci sezóny 1975 se Moturoa rozloučil s oporou Rayem Powellem, který v letech 1973 až 1975 vystoupil pro klub 50 vystoupení Central League.[201] Powell se přestěhoval do Hamilton AFC vítězství v roce 1976 Severní liga a Air NZ Cup,[212] předtím, než hrál v národní lize v roce 1977. Poté se přestěhoval do Waikato Unicol AFC jako trenér v roce 1978 vyhrál severní ligu 4. divize na jih.[213]

Oba Moturoa United, kteří mají sestoupit z Central League Two a New Plymouth City, na dolním toku Central League Three, by se z Central League stáhli na konci roku 1975. Nová strana, Taranaki United by nahradila New Plymouthské kluby v Central League 1976.

V roce 1976 nově založená fotbalová společnost Taranaki uzavřela dohodu s osmi kluby Taranaki, aby poskytla svým nejlepším hráčům složený tým. Fred Judge pokračoval do sezóny 1976 jako společný trenér Taranaki United.[210] Po odchodu z Taranaki se soudce stal doživotním členem Matamata Swifts.[214] Taranaki United[215] začal hrát v nové rozdělené severní třetí divizi Central League v roce 1976 vyhrál titul neporažený a postup do druhé divize. V 18 zápasech hrála strana Taranaki United v Central League 1976, když vstřelila pouze 5 gólů a vstřelila 88.[216] Plodný střelec Taranaki United Rod Grant vsítil v sezóně 1976 rekordních 33 gólů a do roku 1978 nashromáždil 97 gólů ve 112 vystoupeních Central League. V květnu 1978 dosáhl Grant své „tóny“, pouze druhého hráče, který dosáhl milníku v té době se Grantův výkon od té doby v Taranaki na této úrovni fotbalu nevyrovnal.[210]

V roce 1976 se Western Tasman League skládala z; Moturoa, Old Boys ', Wanganui City A and B, Hawera, Moutoa, Wanganui Athletic, Central City, Castlecliff, Inglewood, Stratford a Aramoho. Pozdní sezóna v derby v Western Parku, první záhlaví druhé poloviny od Dona Harrise, volný volný kop těsně před pokutovým územím zajistil vítězství 1: 0 nad tím, jak Old Boys proměnil své naděje na titul. Sezóna 1976 byla pro Moturoa finišem v polovině tabulky, přičemž Old Boys byl pro titul náročný. Zpráva o zápase uvádí v podtitulku, jak Moturoa „tradičně má nejlepší zápasy proti úhlavnímu rivalovi New Plymouth Old Boys.“

V roce 1977 společnost Moturoa AFC zahájila dohodu s Softball Clubem Puke Ariki a později klubem Western Suburbs, přičemž souhlasila se sdílením zařízení v doméně Onuku Taipari. Softball bude sporadicky pokračovat na zemi dalších 13 let, přičemž kluby si budou po celou dobu udržovat samostatnost.

Moturoa AFC zvítězili v Western Tasman League a Duff Rosebowl v roce 1978. Pod vedením Jeffa Goocha a trenéra Paula Cunninghama vstřelil tým 75 gólů a 24 proti. Duncan Ritchie byl nejlepším střelcem strany s 30 góly. Ostatní členové týmu; G. Collett, G. Urlich, P. Beveridge, GK P. Buchanan, M. Garvey, P. Hill, D. Harris, J & K Brbich a M. West.

V roce 1979 Moturoa opět zvítězili v Western Tasman League. Titul jde do Old Boys.

1980

Western Tasman League (WTL) sloužil nejlepším klubům z Taranaki v roce 1980, přičemž Taranaki United byl jediným klubem zastupujícím provincii v Central League. Místo Moturoa ve WTL řídil Tony Childs, spolu s týmy v první a druhé divizi TFA, s Moturoa Youth. Dámy Moturoa soutěžily ve druhé divizi FA Taranaki. Mládež klubu pokračovala v soutěži v národní soutěži do 18 let a vyrazila do Porirua Viard v doméně Onuku Taipari.

V roce 1981 Moturoa postoupili do Old Boys ve WTL. Více než 18 zápasů, 11 vyhrálo, 5 remizovalo a 2 prohrálo. Bylo vstřeleno 32 gólů a 17 bylo uznáno. Tři body dělily dva nejlepší kluby a Central City o jeden bod za Moturoa na třetím. V tomto pořadí skončily Waitara, Wanganui Athletic, Athletic United, Wanganui City, Gonville, New Plymouth United a Inglewood.[217]

Aerial Image by White Aviation of Moturoa AFC's home ground on Boxing Day 1984. In the bottom right is the Ngamotu Tavern, opened 1972 closed approximately 2000
Onuku Taipari Domain, New Plymouth. Svátek vánoční 1984

Na začátku sezóny 1982 měl Moturoa několik přeběhů, brankář Kerry Wills a záložník Bruce Reid oba přestoupili do Havelock North. Bromfield, B. Smith, Urlich a Collett by se připojili k City. Díky nedávnému sloučení se Spotswood AFC získala Moturoa slibné hráče M. Winter, M. Honeyfield a D. Cudmore. Spotswood AFC players that didn't join the new club spread to New Plymouth United and new club Woodleigh Cosmos. Fitzroy, with ex-Moturoa United keeper George Yearbury recruited, would join the WTL three years after forming in the TFA leagues. Eltham AFC also joined the WTL with Wanganui East, Castlecliff and Hawera, increasing the WTL to a 26-game league. The league extended from April 3 to late September with Chatham Cup matches and other competitions entered played when possible.

The Taranaki Football Co. agreement lasted until 1982 when the New Plymouth Old Boys club bought out the Taranaki United identity and its position in the Central League as a limited company. In 1983 Central re-entered Central League Three under the New Plymouth City AFC name. Taranaki United existed until the end of the 1984 season when the team was relegated from Central League One starting 1985 in Central League Two as New Plymouth Old Boys.[203]

In 1985 Moturoa won the Western Tasman League, the City of New Plymouth Tournament, and the 1985 Duff Rose Bowl. Winning coach Mr. Terry Brady was awarded the Taranaki Football Association Sportsman of the Year in 1985.

After a ten-year absence, Moturoa AFC were promoted to the 1986 Central League to compete in the Third Division.

With a third of the 1986 season complete and top of the table Moturoa won the Nimmo Cup. The Nimmo Cup was originally set up as an end of season challenge match between the provinces top two teams determined on league status, with Old Boys the current holders. The cup had been delayed in 1985 with problems arranging a suitable date for the game, eventually, Old Boys decided not to contest the cup and a match was scheduled between Moturoa and City. In a mid-week game under-lights on the night of May 8, in what was reported to be a "magnificent Pukekura Park on a cold, crisp night with hardly a breath of wind".[218] Moturoa took an early lead through a powerful drive from Richard Anderson 25m out from the City goal after Moturoa was first to settle into a playing pattern under the parks floodlighting system, but conceded a penalty before half-time, scored by ex-Moturoa United player and now City player/coach Peter Ritchie. Due to the suspension of Moturoa's first choice strikers it was left to the replacement striking duo of Brian Gough and Jeff Strongman to combine to break the deadlock late in the second half with Strongman finding the goal giving Moturoa the victory and the 1986 Nimmo Cup. Moturoa's goal-keeper Mike Winter won the man of the match award.[219][218]

In the Central League, Moturoa showed that the recent resurgence of its goal-scoring form in beating Wanganui City 3–0 at home was no fluke by putting seven goals past a Napier Technical which had previously had a good defensive record. It took 20 minutes to score, when a free-kick outside of the penalty area was touched wide of the defensive wall by John Hogg and Jeff Gooch hit a tremendous left-foot drive. Brian Gough scored the second and thirty seconds before the half Darren Walsh made it 3–0. After the kick off it took Walsh 40 seconds to score without Napier having a constructive touch of the ball. Further goals from Gough, Gooch and one from Hogg completed the scoring, by this time Moturoa were having difficulties motivating and for the only time in the match Napier began to see better ball. The result, 7–0 is a club record for an away win in the Central League. In the same weekend of match-play at New Plymouth and in the same league, future Moturoa player/coach Dominico Squatriti scored a double for Levin United in a dual with the man of the match, New Plymouth City goalkeeper David Milne at Pukekura Park. The 2–0 win for Levin United leaving City just above the relegation/qualification places.

Moturoa finished the 1986 Central League in sixth. Home town rivals New Plymouth City finished tenth.[220]

The 1987 season concluded with the Third Division trophy being awarded to Wainuiomata's Ken Barclay in the Moturoa AFC clubrooms by Brian Phelan and Central League President Keith Ross after a 1–1 result been had played out between the two clubs. Sponsored by the New Plymouth Caravan Centre, N.P.C.C. Moturoa finished third in 1987 with 10 wins, 4 draws and 4 losses from 18 matches, scoring 43 goals and conceding 19. Rival club New Plymouth City finished ahead of Moturoa in second place winning promotion with Wainuiomata AFC to the second division for 1988.[221] Moturoa striker Darren Walsh left to join Nelson United pro rok 1988 Národní liga.[222][223]

In 1988 Moturoa finished ninth from eleven teams with Port Hill United and Takaro AFC beneath the club on the ladder.[224]

In 1989 Moturoa and New Plymouth City[225] formed a composite first team in the Central League called Moturoa/NP City. Moturoa relinquished the third division position with the new team taking the second division position held by City.[203][225] The playing strip in 1989 mixed the colours of both clubs, with the Poník branded shirt in red with gold shoulders, trim and numbering and the main sponsor, the Ngamotu Tavern across the chest in white. 1971 Chatham Cup winner with Západní předměstí FC, John Connor (JC) was assigned the head coaching role. Many players were brought in for the 1989 season, Englishmen Russell Irving and Darren Fletcher along with New Zealand under 16 midfielder, Wellingtonian Karl Cherrie.[226] Darren Walsh would return from Nelson United to partner Irving up front. Irving would leave behind a Sudbury Town FC team due to play in the final of the FA Váza na Stadion ve Wembley[227] for an early April debut at a bumpy, hard and narrow pitch at Pláž Raumati, providing an assist for Des Cronin to volley home an equaliser in a 1–1 draw with the Raumati Hearts.[228][229] Moturoa/NP City won promotion to Division One as runners up behind the Havelock North Wanderers. In the second to last game of the 1989 season at Wembley Park against Ken Dugdale je Wanganui Athletic, disaster struck when Darren Fletcher scored an astounding own goal. From nearly half-way, striking a ruthless back-pass after receiving a goal kick, leaving Moturoa/City goalkeeper Simon Eaddy stranded and the crowd shocked. Fletcher and Moturoa/City midfielder Warren Wisneski would then each be booked for an ensuing melee. With 15 minutes remaining Athletic latched on to a mistimed pass across the defence, with the attempt smothered but falling loose Wanganui slammed it home. Karl Cherrie set to put things straight with a knee-high volley crashing into the net from outside the area in the latter stages but it wasn't to be, and a match Moturoa shouldn't have lost, the precious three points needed to remain in first equal with the Wanderers on the table and push for the title, were dropped.

Wanganui Athletic, while only finishing mid-table in 1989, would continue building their side and through of promotion and the restructuring of the Central League divisions, would eventually win the Centrální Premier League in 1992 and promotion to the newly introduced 1993 Nový Zéland Superclub League to join the new Taranaki club New Plymouth Rangers.

Moturoa City had the best defence in the entire three divisions of the Central League in 1989 with only 16 goals conceded in 22 matches while scoring 42,[230] leading the table for three-quarters of the season. The team also had an admirable home record at the Onuku Taipari Domain, which saw the side undefeated in the league, conceding a mere three goals.[231] Irving and Fletcher left Moturoa City to join Old Boys in the National League for the 1990 sezóna.

90. léta

Back in the first division for the first time since 1974 Moturoa City sourced three imported players for the year with Englishmen Michael Bell from Seaton Delaval FC and recently of Old Boys' and Mark Walthew and David Turner joining the squad in mid-April. Turner returned to England before June.

The Moturoa City side had a feeder policy with Old Boys' who were in the National League with players moving between the two clubs. Mike Fugett, Moturoa player, coach and committee member throughout the 1960s and 70s, would be appointed the manager of Old Boys' National League side.

The 1990 Moturoa City squad included players; Mike Winter, Simon Eaddy, Grant Beatty, Shaun McElhannan, Warren Wisneski, Tony Reilly, John Hogg, Reece Kurta, Darren Walsh, Maarten Van Hattum, Craig Russell, John Perera, Glen Hooper, Steve Doorey, Craig Jessop, Robbie Hopkins, Ian Walker, Steve Cottam, Campbell Donaldson, Ross Wright, Steve Ebert, Karl Cherrie and Chris Andrews. John Connor and Dean Gower were the team management.

In mid-June Moturoa City players; Walsh, Walthew, Winter, and Wisneski were selected for the Taranaki representative side for the trip to Christchurch to play Canterbury for the Winfield Cup.

As part of their preparations for the 1990 Asijské hry, China's national football team visited New Zealand, playing four matches. The visitors lost their two matches against the New Zealand national team. The local press described the visitors as an "exciting team". China arrived to New Plymouth from Dunedin, after beating Otago 2–0 a day earlier on a wet and heavy pitch at the Caledonian Ground. Taranaki faced the visiting Chinese in good weather conditions at Pukekura Park losing 3–0. The match kicked-off at 3:15 pm, on 21 August, a Tuesday. Despite this the crowd was decent due to the work of the New Plymouth media and co-operation from some schools.

At the conclusion of the 1990 season, executive distractions off the pitch, travelling pressures, including an away match in the South Island against Nelson United, along with significant changes in the squad, concluded in the failure of the two clubs to agree on the conditions of the proposed amalgamation. Moturoa City were relegated back to Central League Two on goal difference, tied with Wellington United on 22 points. Moturoa had beaten Diamond during the season 3–1 at the Onuku Taipari Domain, but lost the reverse fixture 2–0 in the capital. Havelock North Wanderers, beaten at Guthrie Park 2–0, and at New Plymouth 1–0, finished well back with only 13 points at the foot of the ladder joining Moturoa City in the drop.

Moturoa AFC independently retained the position in Division Two of the Central League from 1991. Changing back to wear all red, Terry Brady returned as Moturoa's head coach with Dennis Gooch as manager and a newly assembled squad of players. Captain Michael Winter would leave the goal-keeping duties to David Douglas from New Plymouth United, Tommy Campbell would join from Wellington, with Will Grieve, Chris Andrews, Grant McKenna, Steve Blakelock, Paul Dodds, Darren Walsh, Lee Radcliffe, Craig Russell, Simon Bance, Grant Beatty, Dave Burbidge, Luke Roborgh, Troy Goodridge and vice-captain Campbell Waugh. In the league, the first meetings since 1974 between Moturoa and the recently promoted and resurgent Seatoun AFC resulted in a 1–0 loss at home, and a 2–0 loss away at Seatoun Park. Heavy home losses to Island Bay United (5–0) and Havelock North (3–0) contributed to the side finishing eighth, and with a better away record than at the Onuku Taipari Domain. At home results varied, Wairarapa United were beaten 6–2, Stokes Valley 3–2, and Raumati Hearts 4–1. Drawn matches with Napier City Rovers B, Gisborne Thistle, both 0–0, and Manawatu 1–1, were points well earned, though a heavy 4–0 defeat at home to Wanganui City, who had been a rival side throughout the late 1970s and '80s within the leagues, and had given a point to Moturoa in a scoreless draw at Wanganui, highlighted the inconsistencies of the side's results. Solid away wins against Taradale 2–0 and Wairarapa United 3–0 combined with close wins against Stokes Valley and Manawatu, 1–0, added to a goal tally of 25 scored and 34 conceded in 22 games, with nine losses, seven wins and six matches finishing in a draw. Seatoun took the league honours at the completion of the season, promoted with second placed Napier City Rovers.

Hawera AFC joined the 1991 Central League Division Three, giving Taranaki two Central League sides, finishing ninth in the twelve-team league.

In 1992 the creation of the Centrální Premier League restructured the divisions. Moturoa competed in Central League One. Hawera moved up to Central League Two with New Plymouth United winning promotion to Central League Three from the Taranaki Premier League. Hawera would finish the season relegated from Central League Two crossing over with the promoted 1992 Central League Three champion New Plymouth United. New Plymouth City moved into Marfell Park after the ground and clubroom became available following the amalgamation of Star RFC and Spotswood Old Boys RFC remaining at the ground and climbing through the Central League until 1997 when the club, renamed Mt. Taranaki for its final year, were dissolved and the grounds and clubroom abandoned and eventually demolished.

In 1993, coached by Angus Livingstone, Moturoa won promotion to the Centrální Premier League as runners-up behind champions Stokes Valley. The acquisition of Stephen Douglas from Glentoran FC and fellow Northern Ireland countryman Tony Jones from East Belfast FC assisting the club's push for honours. Jones would later transfer to Napier City Rovers with Douglas returning to Europe to play for Bangor FC.[232]

1994 saw Moturoa finish at the foot of the ladder in the Central Premier League and a decision was made by the club committee to withdraw from regional football and return the focus of the club to local football for the 1995 season. There was talk in the air and media around this time of a merger between Woodleigh Cosmos and Moturoa, with the clubs already co-operating in the prior two seasons with composite ladies and youth teams. Both clubs remained independent with the reports amounting to nothing. Woodleigh also withdrew from a single season in the 1994 Central League.[233]

The decision proved beneficial to the club with a restructuring of the Taranaki Premier League in 1995 by the TFA and a new league sponsorship deal with Tyrrell Aviation providing prize-money, not seen of late, as an extra incentive to win the Taranaki title, something the Central League with all of the extra expense and hectic travelling schedule, failed to match. Club president Jimmy Seed secured past Moturoa AFC club captain John Winter as coach of the rebuild. Moturoa United ex-player, John Judge would lead the recently formed New Plymouth Rangers team in the new league, joined by Graeme Yuiles' Woodleigh side as the "big 3", with Inglewood, New Plymouth Boys High School, New Plymouth City and Fitzroy joined by southern teams Kaponga, Eltham and Hawera in the new league structure.[234]

The Taranaki Daily News on 24 November 1999 ran a story of the club doing its best to regain some prominence for the sport in Taranaki. Soccer Taranaki (ST), the administrative body with past Moturoa manager Angus Livingstone as its Chairman (which took the place of the Taranaki Football Association) had been treading water for most of the last five years. Talk of a long over-due united Taranaki side had come to nothing so Moturoa had taken up the challenge with the club's entry to the 2000 Central League being accepted. Club membership was 200 players across the grades, the club-room was now freehold after years of fundraising and committed membership and Moturoa had recently won the 1999 Taranaki Premier League, scoring 86 goals and conceding only 15 goals with just one match ending in defeat. The reserves had finished third in Division One and the Division Two side had won their league and trophies.[235]


Liga centrální federace

In 2000 the New Zealand Football Association changed the league structure. The new structure nationally had seven district federations that were divided into three zones, central, northern and southern. Premier, first division and second division leagues were at graded levels between 2 and 4. The eventual winner of each zone was involved in a play-off series with the ultimate prize a level 1 play-off for a place in the NZ National Championship.

The Central Federation Premier League, the second level of football in New Zealand at the time, replaced the Central League, in place since 1968. The Central League's Wellington clubs returned to a three-tier Capital League, the Wanganui and Manawatu clubs again revisited a two division Mid-Central League, and the Hawkes Bay clubs a three tier Hawkes Bay league. The Taranaki region had, due to its relative isolation, become limited within the new NZFA structure. Moturoa qualified for the new Central Federation Premier League as Taranaki champions, the club entering the new league with Gisborne City, PN Marist, PN Red Sox, Havelock North Wanderers, Taradale and the top Wanganui sides – Athletic & City. Manawatu AFC B and Napier City Rovers B, both reserve squads of their respective NZ National Championship clubs, were ineligible for the promotion play-offs. A 1–0 defeat at Havelock North, and a 1–2 defeat to Red Sox at Onuku Taipari Domain had Moturoa near the foot of the table, with the first points coming in a 2–0 victory over PN Marist in the third round and an away draw at Taradale in the fourth. Results proved inconsistent for Moturoa, until the final eleven matches, which had the side unbeaten. Manawatu, the league champion and ineligible for the play-offs, drew with Moturoa at New Plymouth 1–1, and lost 1–2 at home. Havelock North Wanderers, who had played out a 2–2 draw at New Plymouth in the final league match, won the play-off berth finishing in second place ahead of Napier City Rovers. Moturoa, beaten by Napier City Rovers 2–0 in the first round won the return fixture at Onuku Taipari Domain, 2–1.[203] In the play off between Federations 4 & 5, Havelock North defeated Western Suburbs 7 - 5 on aggregate, to progress as Central Region champions to the Ansett NCC Qualification series with the northern champions Tauranga City, and southern champions Caversham, at Palmerston North's Memorial Park. The southern champions Caversham, after a draw 3 - 3 against Havelock North and a 3 - 1 win against Tauranga City, progressed to play Auckland's Metro, bottom placed in the National championship, in the decider at North Harbour Stadium, with Metro winning the match to remain in the National Championship.

2002 – Moturoa were runners up in the Central Federation Cup Final with Liverpudlian James Graham as coach.

In 2003 Moturoa finished in tenth and headed into a relegation/promotion play-off against the winner of Western and Pacific league champion play-off. Peringa United as Western league champion had beaten Gisborne Thistle the Pacific league winner by penalties after playing out a 3–3 drawn game at Park Island, Napier. In the first game of the two leg play-off final Moturoa at home won 4–2. Peringa took an early lead before John Fletcher scored his first. An own goal before halftime made it 2–1 to Moturoa. Malcom Bourgoise scored after the break before Fletcher scoring again made it 4–1. A strike in the 90' by previous Moturoa striker Scott Smith, gave a second away goal to United. The match was overturned and awarded 2–0 to Peringa United on protest. In the second leg through three-second half goals, the first to Brent Flynn and a brace for Nathan Hill, Moturoa took the match 3–2 on aggregate retaining its place in the Federation league.[236]

In 2004 Moturoa gave up the position in the Central Federation Premier league to the Taranaki clubs who united, forming the entity Tým Taranaki.[237]

In 2005 the Central League is revived once again.

In 2006 Team Taranaki win promotion to the Central League after winning the Central Federation Premier League. The Capital Premier winners Petone are beaten 4–2 on penalties after a 1–1 draw after two legs. A two-leg play-off against last placed Red Sox Manawatu ends 5–1 to Team Taranaki. After this year this Central Federation League became the Western and Pacific leagues once again.[238]

Tým Taranaki Premiership 2019

Poznámka: Vlajky označují národní tým podle definice v Pravidla způsobilosti FIFA. Hráči mohou být držiteli více než jedné národnosti jiné než FIFA.

Ne.Poz.NárodHráč
1GKNový Zéland NZLZane Coleman
— 
3Nový Zéland NZLEthan Webber
4Nový Zéland NZLCorbin Richardson
5Nový Zéland NZLLiam Scott
6Nový Zéland NZLNathan Morath
7Nový Zéland NZLJaden Taylor
8Nový Zéland NZLTroy Jury
9Nový Zéland NZLHayden Murray (Kapitán)
10Nový Zéland NZL
11Nový Zéland NZLTyler Paterson
12Nový Zéland NZLAsh Reader-Nokes
13Nový Zéland NZLScott Manson
14Nový Zéland NZLJacob Crawford
15Nový Zéland NZLZayed Rabbaney
16Nový Zéland NZLSam Sutton
17Nový Zéland NZLSam Westlake
18Nový Zéland NZLNicholas Parthemore
19Nový Zéland NZLDean Wilson
20Nový Zéland NZLKayi Erol-Watt
21Nový Zéland NZLKobi Hislop

Jednotky 2020

Liga žen střední federace

Poznámka: Vlajky označují národní tým podle definice v Pravidla způsobilosti FIFA. Hráči mohou být držiteli více než jedné národnosti jiné než FIFA.

Ne.Poz.NárodHráč
1GKNový Zéland NZL
2DFNový Zéland NZL
3DFNový Zéland NZL
4FWNový Zéland NZL
5DFNový Zéland NZL
6MFNový Zéland NZL
7MFNový Zéland NZL
8FWNový Zéland NZL
9FWNový Zéland NZL
10MFNový Zéland NZL
Ne.Poz.NárodHráč
12DFNový Zéland NZL
14MFNový Zéland NZL
15FWNový Zéland NZL
16DFNový Zéland NZL
17DFNový Zéland NZL
18MFNový Zéland NZL
19MFNový Zéland NZL
20MFNový Zéland NZL
21GKNový Zéland NZL

Taranaki Premiership

Poznámka: Vlajky označují národní tým podle definice v Pravidla způsobilosti FIFA. Hráči mohou být držiteli více než jedné národnosti jiné než FIFA.

Ne.Poz.NárodHráč
1GKNový Zéland NZLZane Coleman
2MFNový Zéland NZLKobi Hislop
3DFNový Zéland NZLEthan Webber
4FWNový Zéland NZLCorbin Richardson
5DFNový Zéland NZLDean Wilson
6MFNový Zéland NZLJonny Kennedy
7FWNový Zéland NZLTyler Buckland
8FWNový Zéland NZL
9FWNový Zéland NZLHayden Murray
10MFNový Zéland NZLAiden Smith
11MFNový Zéland NZLKayi Erol-Watt
Ne.Poz.NárodHráč
12DFNový Zéland NZLTaylor Lucinsky
13MFNový Zéland NZLScott Manson
14MFNový Zéland NZLZayed Rabbaney
15FWNový Zéland NZLVincent Sharp
16MFNový Zéland NZLSam Sutton
17DFNový Zéland NZLSam Westlake
18MFNový Zéland NZLNicholas Pathemore
20MFNový Zéland NZL
21GKNový Zéland NZL

Viz také

  • Moturoa AFC players

Reference

  1. ^ "Watersides Soccer Team, Group". Knihovny muzea Puke Ariki Turistické informace Taranaki Nový Zéland. Citováno 3. září 2019.
  2. ^ "Motoroa Football Team". Knihovny muzea Puke Ariki Turistické informace Taranaki Nový Zéland. Citováno 4. září 2019.
  3. ^ "Moturoa AFC". Moturoa AFC.
  4. ^ A b "Moturoa Association Football Club, 1960". Knihovny muzea Puke Ariki Turistické informace Taranaki Nový Zéland. Citováno 2. září 2019.
  5. ^ "Moturoa women in league of their own". Věci. 6. září 2013. Citováno 14. června 2020.
  6. ^ "Moturoa and FC Western face off in top-of-table showdown". Věci. 2. června 2017. Citováno 14. června 2020.
  7. ^ "Moturoa crowned premier league football champions". Věci. 24. srpna 2015. Citováno 14. června 2020.
  8. ^ "Central Federation Premier Women's League". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 15. července 2020.
  9. ^ WhangaChron, Jared Smith Jared Smith is sports editor of the Whanganui Chronicle jared smith@whanganuichronicle co nz (7 June 2020). "Football: Whanganui face strong Moturoa team in Women's Federation League opener". NZ Herald. ISSN  1170-0777. Citováno 14. června 2020.
  10. ^ A b "New Plymouth Moturoa AFC Football". moturoaafcnz. Citováno 1. září 2019.
  11. ^ "New Plymouth | Moturoa AFC | Football". moturoaafcnz. Citováno 8. září 2019.
  12. ^ "A Men's Federation Cup final for the ages!". www.centralfootball.co.nz. Citováno 8. září 2019.
  13. ^ "Taranaki Prize Giving Review 2019". www.centralfootball.org.nz. Citováno 14. června 2020.
  14. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040614.2.20.2?end_date=31-12-1906&items_per_page=10&page=7&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  15. ^ "Furnishing Trade | NZETC". nzetc.victoria.ac.nz. Citováno 15. června 2020.
  16. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19040423.2.31?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&page=9&query=Association+club&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-04-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  17. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040428.2.10?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&query=Omata+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-01-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  18. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040427.2.25?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1899&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 23. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  19. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040506.2.10?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&page=12&query=Association+club&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-04-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  20. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19040511.2.5?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&page=14&query=Association+club&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-04-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  21. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19040507.2.7?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&page=13&query=Association+club&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-04-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  22. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040520.2.9?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&page=8&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-04-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  23. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040611.2.13.3?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&page=12&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-04-1904&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  24. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040901.2.12?end_date=31-12-1905&items_per_page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1904&title=TDN,TH. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  25. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19040901.2.12?end_date=31-12-1904&items_per_page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1899&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 23. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  26. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19040902.2.35?end_date=31-12-1906&items_per_page=10&page=34&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  27. ^ The Taranaki HeraldIssue 126485th September 1904pg. 2"The Association Game"
  28. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19040916.2.17?end_date=31-12-1906&items_per_page=100&page=4&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  29. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19050329.2.9?end_date=02-10-1905&items_per_page=10&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  30. ^ „New South Wales Tour of New Zealand 1904“. www.rsssf.com. Citováno 16. června 2020.
  31. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19050425.2.16?end_date=02-10-1905&items_per_page=10&page=2&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  32. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19050505.2.5?end_date=02-10-1905&items_per_page=10&page=3&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 24. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  33. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19050324.2.44?end_date=31-12-1905&items_per_page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1904&title=TDN,TH. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  34. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19050510.2.50?end_date=31-12-1906&items_per_page=100&page=7&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  35. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19050511.2.30?end_date=02-10-1905&items_per_page=10&page=3&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  36. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19050519.2.19?end_date=31-12-1906&items_per_page=100&page=7&query=Association+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  37. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19050721.2.12?end_date=02-10-1905&items_per_page=10&page=8&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  38. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19050802.2.13?end_date=02-11-1905&items_per_page=10&page=5&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-06-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  39. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19050804.2.12?end_date=02-11-1905&items_per_page=10&page=5&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-06-1905&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  40. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/AS19050909.2.104.2?end_date=01-10-1905&items_per_page=10&query=Taranaki+auckland+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-09-1905. Citováno 27. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  41. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19050908.2.40?end_date=31-12-1908&items_per_page=10&page=2&query=Foreshaw+soccer+&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1904. Citováno 27. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  42. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/NZH19050909.2.69.1?end_date=01-10-1905&items_per_page=10&query=Taranaki+auckland+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-09-1905. Citováno 27. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  43. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/AS19050911.2.35?end_date=20-09-1905&items_per_page=10&page=2&query=auckland+kingsland&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=09-09-1905. Citováno 1. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  44. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/NZH19050916.2.64.2?end_date=31-12-1905&items_per_page=10&page=2&query=Association+taranaki+v+auckland+kingsland&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1905#text-tab. Citováno 1. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  45. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19060418.2.61.1?end_date=31-12-1906&items_per_page=25&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-05-1905&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  46. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19060412.2.41?end_date=02-11-1906&items_per_page=10&page=2&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1906&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  47. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19060514.2.9.4?end_date=15-09-1906&items_per_page=10&query=Urenui+new+plymouth+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=03-05-1906&title=HNS,OPUNT,STEP,TDN,TH,NZH,EP,AS,PATM. Citováno 4. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  48. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19060801.2.14?end_date=31-12-1906&items_per_page=25&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  49. ^ "Sport 1900–08 | NZETC". nzetc.victoria.ac.nz. Citováno 3. května 2020.
  50. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19060718.2.12?end_date=31-12-1906&items_per_page=25&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  51. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19060707.2.99?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&page=2&query=scholefield+swifts&snippet=true&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  52. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/NZFL19060707.2.27.2?end_date=31-12-1950&items_per_page=10&query=harry+scholefield+england+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1890. Citováno 3. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  53. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19060813.2.6?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&page=2&query=scholefield+swifts&snippet=true&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  54. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19060903.2.24.4?end_date=31-12-1906&items_per_page=25&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-05-1904&title=TDN,TH,HNS. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  55. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19060903.2.5?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&page=3&query=scholefield+swifts&snippet=true&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  56. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19070831.2.116?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&page=2&query=scholefield+swifts&snippet=true&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  57. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19071230.2.50?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&query=scholefield+cricket&snippet=true&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  58. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19090622.2.61?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&page=3&query=scholefield+eltham+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  59. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19090508.2.80.1?end_date=31-12-1915&items_per_page=10&page=3&query=scholefield+eltham+football&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1906&title=TH,TDN,STEP,HNS,EP&type=ARTICLE,ILLUSTRATION. Citováno 16. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  60. ^ http://ketenewplymouth.peoplesnetworknz.info/taranaki_street_names/topics/show/2398-rarawa-place-tdn-15112014. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  61. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19080425.2.128?end_date=31-08-1908&items_per_page=10&query=Diamond+kaponga+easter&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1908. Citováno 28. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  62. ^ A b paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19110722.2.51. Citováno 20. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  63. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19120328.2.51?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=4&query=Association+football+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 19. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  64. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19120409.2.60?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&query=Association+football+new+plymouth&snippet=true&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  65. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19120425.2.65?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=6&query=Association+football+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 19. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  66. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19120427.2.73.2?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=7&query=Association+football+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 20. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  67. ^ Taranaki HeraldMay 20th 1912Sport"The Association Game"
  68. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19120529.2.59?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=2&query=Association+football+new+plymouth&snippet=true&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 19. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  69. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19120617.2.57?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&query=Association+football+new+plymouth&snippet=true&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  70. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19120817.2.59.2?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=2&query=Association+football+new+plymouth+championship&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 20. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  71. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19120824.2.46?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=2&query=Soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 20. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  72. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19120830.2.3.3?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=20&query=Association+football+&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH#image-tab. Citováno 20. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  73. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19121001.2.26?end_date=31-12-1912&items_per_page=10&page=10&query=Association+football+&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1912&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 20. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  74. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19130412.2.73?end_date=31-12-1913&items_per_page=10&query=Association+football+plymouth&snippet=true&start_date=01-01-1913&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  75. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19130416.2.63?end_date=31-12-1913&items_per_page=10&query=Association+football+plymouth&snippet=true&start_date=01-01-1913&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  76. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19130910.2.74?end_date=31-12-1913&items_per_page=10&page=3&query=Association+football+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1913&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  77. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19130917.2.21.1?end_date=31-12-1913&items_per_page=10&page=3&query=Association+football+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1913&title=HNS,OPUNT,PATM,STEP,TDN,TH. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  78. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TDN19140516.2.66?end_date=31-12-1914&items_per_page=10&query=Association+football+plymouth&snippet=true&start_date=01-01-1914. Citováno 18. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  79. ^ Taranaki HeraldFriday, May 30th, 1975pg 7. "Soccer links go back 54 years"
  80. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/TH19190628.2.61?items_per_page=10&page=4&query=New+plymouth+soccer&snippet=true. Citováno 26. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  81. ^ Stratford Evening PostVolume XXXVIIssue 9014 August 1922pg.3Column 4
  82. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz › ne...Page 1 ASSOCIATION FOOTBALL. N.Z. SOCCER TEAM'S TOUR ...
  83. ^ https://www.ultimatenzsoccer.com/NZRepSoccer/1904_49.htm. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  84. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19240519.2.12?end_date=31-12-1929&items_per_page=10&page=2&query=Albion+taranaki+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-01-1923&title=HAWST%2cSTEP
  85. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19240809.2.72.6?end_date=02-11-1924&items_per_page=10&page=13&query=Association+Football&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=02-06-1924&title=TDN,TH,STEP,HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  86. ^ "Chinese Universities Tour of New Zealand 1924". www.rsssf.com. Citováno 25. května 2020.
  87. ^ A b paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19250504.2.6?end_date=31-12-1927&items_per_page=10&page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01=01 ČT, KROK. Citováno 30. dubna 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  88. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19240807.2.20?end_date=02-11-1924&items_per_page=10&page=8&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=02-06-19 KROK, HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  89. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HNS19240811.2.44.13?end_date=02-11-1924&items_per_page=10&page=6&query=Association+Football+Game&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date0-19 TDN, TH, STEP, HNS. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  90. ^ „China National Team Tour of Australia 1923“. www.rsssf.com. Citováno 25. května 2020.
  91. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19240922.2.8?end_date=31-10-1924&items_per_page=10&page=3&query=Soccer+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-02-1924. Citováno 3. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  92. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19250504.2.6?end_date=31-10-1927&items_per_page=10&query=Chinese+Cup+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-1925
  93. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19250727.2.7?end_date=31-10-1927&items_per_page=10&page=2&query=Chinese+Cup+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-19. Citováno 1. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  94. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/HAWST19260517.2.7.3?items_per_page=10&page=3&query=Moturoa+soccer&snippet=true&sort_by=byDA
  95. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19270329.2.4?end_date=31-10-1927&items_per_page=10&page=7&query=Chinese+Cup+new+plymouth&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-19. Citováno 1. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  96. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19270523.2.3?end_date=04-10-1927&items_per_page=10&query=Canada+Taranaki+team+selected&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=03-04-1927
  97. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/ODT19270407.2.24?end_date=04-10-1927&items_per_page=10&query=Canada+soccer+Taranaki&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=03-04-1927. Citováno 25. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  98. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/MS19270526.2.83?end_date=04-10-1927&items_per_page=10&query=Canada+Taranaki+team+selected&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=03-04-1927. Citováno 26. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  99. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19270620.2.19?end_date=31-12-1927&items_per_page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1925 KROK. Citováno 30. dubna 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  100. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19270815.2.33. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  101. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19280426.2.28?end_date=01-10-1928&items_per_page=10&page=10&query=Taranaki+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-19
  102. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19280611.2.5. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  103. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19280702.2.5?end_date=01-10-1928&items_per_page=10&page=2&query=Julian+cup+taranaki&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1928. Citováno 26. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  104. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19280818.2.9?end_date=31-12-1928&items_per_page=10&query=Association+football+soccer&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01-01-1928&tit= KROK. Citováno 1. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  105. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19280827.2.5. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  106. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19280910.2.3. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  107. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19290509.2.16?end_date=06-07-1934&items_per_page=10&page=6&query=Caledonians&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=20-06-1924title KROK, TDN, TH. Citováno 25. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  108. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19290416.2.3. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  109. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300408.2.51. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  110. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300421.2.34?end_date=06-10-1930&items_per_page=10&query=Caledonians&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=20-06-1924,title=HNS,OP TDN, TH. Citováno 25. června 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  111. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300501.2.40. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  112. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300512.2.14. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  113. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300519.2.9. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  114. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300609.2.20. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  115. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300703.2.8. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  116. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300714.2.21. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  117. ^ Hawera Star, svazek L, 11. srpna 1930, strana 4
  118. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19300811.2.52. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  119. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19310415.2.52. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  120. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19310914.2.68. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  121. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19320905.2.6. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  122. ^ A b C paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330426.2.69. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  123. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330515.2.5. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  124. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330522.2.3. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  125. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330529.2.5. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  126. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330612.2.6. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  127. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330626.2.5. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  128. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330707.2.27. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  129. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330712.2.61. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  130. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330724.2.4. Citováno 10. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  131. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19330828.2.7. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  132. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19350417.2.45. Citováno 9. září 2019. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  133. ^ Northern Advocate 29. srpna 1935pg. 9 „Fotbalový kód“ „Vyhrajte pro turisty v Aucklandu“
  134. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19360408.2.44?end_date=31-10-1936&items_per_page=10&query=Julian+Cup+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-1936. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  135. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19360525.2.9.1?end_date=31-10-1936&items_per_page=10&query=Moturoa+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-1936. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  136. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19360622.2.9?end_date=31-10-1936&items_per_page=10&page=2&query=Julian+Cup+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-02-02. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  137. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/ODT19360506.2.100?end_date=31-12-1937&items_per_page=10&page=6&query=+Australia+soccer+new+zéland+tour&snippet=true&sort_by=byDA&start_d==. Citováno 8. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  138. ^ „FOTBALOVÝ TÝM PRO NOVÝ ZÉLAND“. Newcastle Sun (NSW: 1918 - 1954). 24. února 1936. str. 6. Citováno 8. května 2020.
  139. ^ „Australský fotbalový tým na turné po Novém Zélandu“. Sydney Morning Herald (NSW: 1842 - 1954). 15. června 1936. str. 15. Citováno 8. května 2020.
  140. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19360514.2.21?end_date=15-10-1936&items_per_page=10&page=5&query=Association+football+&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-1936. Citováno 7. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  141. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/AS19360716.2.187?end_date=31-12-1937&items_per_page=10&query=Taranaki+v+Australia+soccer+Hawera&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date=01. Citováno 8. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  142. ^ https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/STEP19360904.2.25?end_date=31-10-1936&items_per_page=10&page=2&query=Duff+cup+Cup+football+association&snippet=true&sort_by=byDA.rev&start_date-0 1936
  143. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19370320.2.139?end_date=31-05-1937&items_per_page=10&page=2&query=+taranaki+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-19. Citováno 29. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  144. ^ Večerní pošta 29. března 1937. 11 „Sdružení“
  145. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19370524.2.11.14?end_date=31-05-1937&items_per_page=10&page=12&query=+taranaki+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-03-03-03. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  146. ^ http://www.englandfootballonline.com/MatchRsl/MatchRslAm.html
  147. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/NZH19370524.2.155?end_date=31-05-1937&items_per_page=10&page=12&query=+taranaki+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-03-03. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  148. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19370527.2.8.6?end_date=31-05-1937&items_per_page=10&page=14&query=+taranaki+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-19 - tab. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  149. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/EP19370617.2.13?end_date=30-06-1937&items_per_page=10&page=4&query=+Wanganui+football+association&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-06-037. Citováno 31. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  150. ^ „Fotbal | NZETC“. nzetc.victoria.ac.nz. Citováno 27. května 2020.
  151. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/GISH19470610.2.7?items_per_page=10&page=4&query=New+plymouth+soccer&snippet=true. Citováno 26. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  152. ^ „Jihoafrická republika - mezinárodní výsledky“. www.rsssf.com. Citováno 26. května 2020.
  153. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/ODT19470714.2.94?end_date=31-10-1947&items_per_page=10&page=10&query=Taranaki+Wanganui+wellington&snippet=true&sort_by=byDA&start_date=01-03-19. Citováno 29. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  154. ^ A b Taranaki Soccer NewsIssue 1March 25, 1982pg.6 "Taranaki Women's Football Association"
  155. ^ Taranaki archive @ www.new-plymouth.com Taranaki Photo News1969 "Moturoa v United Ladies"
  156. ^ Taranaki Soccer News Issue 2 8. dubna, 1982, str. 10 „Petticoat Corner by Corry“ „„ Taranaki Women's Football Association “.
  157. ^ A b "Attila Varga". Věci. Citováno 3. září 2019.
  158. ^ „Moturoa Soccer, Group“. Knihovny muzea Puke Ariki Turistické informace Taranaki Nový Zéland. Citováno 2. září 2019.
  159. ^ Harris, D & N (2007). Moturoa. www.tigertown.co.nz: Vlastní vydání. str. 86. ISBN  978-0-473-13038-1.
  160. ^ „Maďarský vliv si pamatujeme, protože Wellington United si připomíná 125. výročí“. Věci. 3. srpna 2018.
  161. ^ „English FA XI 1961 World Tour“. www.rsssf.com. Citováno 12. května 2020.
  162. ^ Hilton, Tony (1991). Sdružení s fotbalem. Puke Ariki, New Plymouth, Nový Zéland: NZFA / The Sporting Press Ltd. s. 26. ISBN  0-473-01291-X.
  163. ^ „WELLINGTON UNITED“. WELLINGTON SPOJENÉ. Citováno 14. května 2020.
  164. ^ Beaglehole, Ann (1988). Malá cena, kterou je třeba zaplatit: Uprchlíci před Hitlerem na Novém Zélandu 1986–1946. Knihy Bridget Williamsové. doi:10.7810/9780868616353. ISBN  9780868616353.
  165. ^ Taonga, novozélandské ministerstvo kultury a dědictví Te Manatu. „Hungaria Association Football Club, 1969“. teara.govt.nz. Citováno 4. září 2019.
  166. ^ „Wellington United“. www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 9. září 2019.
  167. ^ "1973". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 9. září 2019.
  168. ^ "1974". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 9. září 2019.
  169. ^ „Motorua [Moturoa], fotbalová skupina“. Knihovny muzea Puke Ariki Turistické informace Taranaki Nový Zéland. Citováno 2. září 2019.
  170. ^ paperspast.natlib.govt.nz https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/GISH19490805.2.105?end_date=31-12-1950&items_per_page=10&query=Chatham+Cup&snippet=true&start_date=01-01-1946. Citováno 28. května 2020. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  171. ^ Nedělní expres 6. července 1975 strana 2
  172. ^ „Nový Zéland 1951“. www.rsssf.com. Citováno 27. června 2020.
  173. ^ „The Way We Were - - Rootsweb.Com“. lists.rootsweb.com. Citováno 3. května 2020.
  174. ^ „Masterton Athletic byli první'". NZ Herald. 14. července 2011. ISSN  1170-0777. Citováno 27. června 2020.
  175. ^ „Fotbal | NZETC“. nzetc.victoria.ac.nz. Citováno 4. září 2019.
  176. ^ "Old Boys Soccer, Group". Knihovny muzea Puke Ariki Turistické informace Taranaki Nový Zéland. Citováno 4. září 2019.
  177. ^ https://www.ultimatenzsoccer.com/NZRepSoccer/id1653.htm. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
  178. ^ Taranaki HeraldÚterý 26. června 1960Sportovní stránky „Chatham Cup Prospects Enhanced“
  179. ^ „Fotbal s hnědým štítem - Gisborne Photo News - č. 73: 14. července 1960“. photonews.org.nz. Citováno 2. května 2020.
  180. ^ "Hnědý štít". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 2. května 2020.
  181. ^ „FA Trophy“. www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 2. května 2020.
  182. ^ „Hawke's Bay Photo News srpen 1961“. knowledgebank.org.nz. Citováno 3. května 2020.
  183. ^ „England Matches - Neoficiální“. www.englandfootballonline.com. Citováno 23. dubna 2020.
  184. ^ „Blackpool FC v Sheffield United B.O.A.C. Trophy Series (na Novém Zélandu) 1965“. www.rsssf.com. Citováno 4. června 2020.
  185. ^ "Oslava semifinále". Melville United AFC. Citováno 3. září 2019.
  186. ^ Wanganui CronicleV pondělí, 1. července, 1963pg.8 od fotbalového korespondenta „Tři góly v prodloužení o vítězství v pohárovém zápase“ United vstupují do semifinále
  187. ^ New Plymouth Photo NewsČervenec 1964pg. 28,29 "Moturoa ve hře Chatham Cup Soccer"
  188. ^ A b Spotswood College1965 Školní časopis „Fotbal“ str.23
  189. ^ Taranaki Photo News srpen 1966 "Chatham Cup Soccer"
  190. ^ "HISTORIE KLUBU". MIRAMAR RANGERS AFC. Citováno 4. září 2019.
  191. ^ Taranaki Photo NewsSeptember 1966 "Moturoa prohrává hru Chatham Cup"
  192. ^ Taranaki Photo NewsČervenec 1967 "Taranaki Final Chatham Cup Win To Moturoa"
  193. ^ Taranaki HeraldMonday, 15. září 1975, str. 7 „Bojovali jsme, abychom si vzali Rosebowl“
  194. ^ Taranaki Soccer News 25. března 1982, str. 8 "Opunake 7-a-side turnaj 1982"
  195. ^ A b "Nový Zéland 1967". www.rsssf.com. Citováno 5. května 2020.
  196. ^ „Fotbalová hvězda zpět po 34 letech“. Citováno 21. května 2020.
  197. ^ „Prohlídky národního týmu na Fidži v letech 1961 a 1968“. www.rsssf.com. Citováno 21. května 2020.
  198. ^ Denní zprávy z Taranaki 9. února 2013 Graeme Duckett „Poučení z bitvy“ www.stuff.co.nz ›novinky› A-lekce-l ... Poučení z bitvy | Stuff.co.nz
  199. ^ "New Plymouth Boys High School Traditional - fotbalový klub". sites.google.com. Citováno 3. května 2020.
  200. ^ Taranaki Heraldzáří 1972, Graham Sheath, fotbalista „Trhá se kolem play-off“
  201. ^ A b C d Deverill, Victor, Charles (1978). Central League Soccer, desetiletá historie Central Regional Soccer League 1968–1977. Puke Ariki, New Plymouth: Wellington, Central Region. s. 1–175.
  202. ^ Taranaki HeraldPondělí 26. března 1973Sportovní stránka „Moturoa, nejlepší fotbalová strana“
  203. ^ A b C d „Moturoa“. www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 1. září 2019.
  204. ^ Deverill, Victor, Charles (1978). Central League Soccer, desetiletá historie Central Regional Soccer League 1968–1977. Puke Ariki, New Plymouth: Wellington, Central Region. s. 1–175.
  205. ^ „Fotbal ztrácí jednoho ze svých nejúspěšnějších lídrů | Friends of Football NZ“. Citováno 5. srpna 2020.
  206. ^ "1974". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 5. května 2020.
  207. ^ „Nový Zéland - mezinárodní zápasy U-20“. www.rsssf.com. Citováno 5. května 2020.
  208. ^ Taranaki Herald únor 1975 Moturoa United se silným týmem. Politika „Vrátíme se“ pro Moturoa AFC
  209. ^ The Daily News - Taranaki, 30. května 1975, strana 10
  210. ^ A b C Deverill, Victor, Charles (1978). Central League Soccer, desetiletá historie Central Regional Soccer League 1968–1977. Puke Ariki, New Plymouth: Wellington, Central Region. s. 1–175.
  211. ^ The Daily NewsFriday, 15 August, 1975pg.6 "Moturoa United má schopnosti a sebevědomí"
  212. ^ „Hamilton AFC 1970s“. Waikato fotbalové programy. Citováno 5. května 2020.
  213. ^ "O". Waikato Unicol AFC. Citováno 5. května 2020.
  214. ^ "Vedení | Matamata Swifts Football". Citováno 5. května 2020.
  215. ^ "Taranaki United". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 5. května 2020.
  216. ^ "1976". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 5. května 2020.
  217. ^ Taranaki Soccer NewsIssue 2 8. dubna 1982, str. 4 „Tabulky Western Tasman League 1981“
  218. ^ A b Denní zprávySobota 9. května 1986Sport "Rozhodující zápas pro Moturoa" Autor: Sideline
  219. ^ Denní zprávy - New Plymouth Středa 7. května 1986Sportovní stránka „Exhibiční fotbalový zápas zapnutý“
  220. ^ "1986". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 7. května 2020.
  221. ^ "1987". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 7. května 2020.
  222. ^ "1987". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 8. května 2020.
  223. ^ Hertz Leaguer Hertz Central League Newsletter č. 9 Vydání 1987p. 2
  224. ^ "1988". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 7. května 2020.
  225. ^ A b "Central City". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 4. září 2019.
  226. ^ "Normanton zpět ve hře". Fotbal západ. 18. října 2016. Citováno 7. května 2020.
  227. ^ Daily News - New Plymouth5 April 1989Sports page "Home from home" Photo by S. Welsh of R. Irving
  228. ^ Daily News8 April 1989Sportovní stránky „Soccer“ od Alana Kennedyho
  229. ^ "1989". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 7. května 2020.
  230. ^ "1989". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 5. května 2020.
  231. ^ Hertz Leaguer Hertz Central League Newsletter č. 14 Vydání 7 „Division Two“
  232. ^ „Stephen Douglas“. worldfootball.net. Citováno 23. dubna 2020.
  233. ^ "Woodleigh". www.ultimatenzsoccer.com. Citováno 8. května 2020.
  234. ^ Ragtime - New Plymouth - New Zealand 25. května, 1995pg. 10, 11. „FULLTIME“ „PREMIER SOCCER LETÍ“ Alan Kennedy
  235. ^ Taranaki Daily News 24. listopadu 1999 „Moturoa se chystá vést fotbalové oživení regionu v roce 2000“ Gordon Brown.image; R. Scott.
  236. ^ „Nový Zéland 2003“. www.rsssf.com. Citováno 26. dubna 2020.
  237. ^ "Nový Zéland 2004". www.rsssf.com. Citováno 26. dubna 2020.
  238. ^ „Nový Zéland 2005/06“. www.rsssf.com. Citováno 26. dubna 2020.