Mitja Ferenc - Mitja Ferenc

Ferenc v roce 2015

Mitja Ferenc (21 března 1960) je Slovinec historik, pedagog a autor.

Ferenc se narodil v roce Lublaň, syn renomovaného historika a partyzán Tón Ferenc. Vystudoval moderní historii na Univerzita v Lublani v roce 1985. Od roku 2000 zkoumal hroby lidí zabitých na slovinském území agenturou Jugoslávský komunistický režim po skončení roku druhá světová válka.[1]

V letech 2002–2004 byl Ferenc členem Komise pro skryté masové hroby ve Slovinsku zřízená slovinskou vládou k dokumentaci 581 masových hrobů[2] z doby komunismu nalezené ve Slovinsku.[3]

Ferenc přispěl k evropskému veřejnému slyšení dne „Trestné činy spáchané totalitními režimy“ pořádané slovinským předsednictvím v Radě EU Evropská unie (Leden – červen 2008) a Evropská komise. Jeho práce byla uvedena v kapitole „Masové hroby tajné druhé světové války ve Slovinsku“.[4]

Ferenc učí historii na Univerzita v Lublani. Napsal několik knih o historii města Německá komunita Gottschee.[Citace je zapotřebí ]

Hlavní díla

  • Nemocnice Franja Partisan (Ljubljana: Ministry of Culture, Cultural Heritage Office of Slovenia, 2002).
  • Gottschee: ztracené kulturní dědictví německých Gottscheerů (Louisville, CO: Gottscheer Heritage and Genealogy Association, 2001).
  • Nekdanji nemški jezikovni otok na Kočevskem - Bývalý německý jazykový ostrov v regionu Kočevje (Kočevje: Pokrajinski muzej, 2007).
  • Prikrito in očem zakrito: prikrita grobišča 60 let po koncu druge svetovne vojne („Skryté do očí: Skryté hroby 60 let po skončení druhé světové války“) (Celje: Muzej novejše zgodovine, 2005).
  • Prikrivena grobišta Hrvata u Republici Sloveniji - Skryté hroby Chorvatů ve Slovinské republice (Zagreb: Počasni bleiburški vod, 2007).

Viz také

Reference

  1. ^ „Váleční hrdinové, hříšná tajemství“, realcities.com; zpřístupněno 4. února 2016.
  2. ^ U 581 Grobnici je 100 000 žrtava Archivováno 06.08.2012 na Wayback Machine, jutarnji.hr; zpřístupněno 4. února 2016.
    "Jutarnji noviny informovaly o nálezu komisí z 1. 10. 2009, odhaduje se, že v 581 masových hrobech je 100 000 obětí “, google.com; zpřístupněno 4. února 2016.
  3. ^ Příspěvky k soudobým dějinám[trvalý mrtvý odkaz ], inz.si; zpřístupněno 4. února 2016.(v sinhálštině)
  4. ^ Evropské veřejné slyšení o „zločinech spáchaných totalitními režimy“ Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine Slovinské předsednictví v Radě Evropské unie (leden – červen 2008) a Evropská komise, str. 155.