Mirošov (okres Rokycany) - Mirošov (Rokycany District)
Mirošov | |
|---|---|
Město | |
 Mirošovský hrad | |
 Vlajka  Erb | |
  Mirošov Umístění v České republice | |
| Souřadnice: 49 ° 41'33 ″ severní šířky 13 ° 39'41 ″ východní délky / 49,69250 ° N 13,66139 ° ESouřadnice: 49 ° 41'33 ″ severní šířky 13 ° 39'41 ″ východní délky / 49,69250 ° N 13,66139 ° E | |
| Země |  Česká republika |
| Kraj | Plzeň |
| Okres | Rokycany |
| První zmínka | 1366 |
| Vláda | |
| • Starosta | Vlastimil Sýkora |
| Plocha | |
| • Celkem | 13,62 km2 (5,26 čtverečních mil) |
| Nadmořská výška | 457 m (1499 ft) |
| Počet obyvatel (2020-01-01[1]) | |
| • Celkem | 2,274 |
| • Hustota | 170 / km2 (430 / sq mi) |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Poštovní směrovací číslo | 338 43 |
| webová stránka | www |
Mirošov (Němec: Miröschau) je město v Plzeňský kraj z Česká republika. Má asi 2300 obyvatel.
Zeměpis
Mirošov leží 7 km jihovýchodně od Rokycan, 457 m nad mořem. Mirošov se nachází na potoku Skořický potok, ke kterému se na území města připojuje potok Příkosický potok. Na východě velký zalesněný komplex Brdy začíná kopce, jejichž nejvyšší nadmořská výška je Tok (864 m n. m.) a Praha (862 m n. m.). Brdské vrchy sahají do blízkosti Mirošova s nadmořskou výškou Záborčí (569 m n. M.). 2 km jihovýchodně od Mirošova leží osada Myť. Tato malá vesnička je ve správě Mirošova.
Dějiny
Mirošov byl poprvé zmíněn v roce 1366, kdy Dobrohost z Ronšperka daroval své majetky v Mirošově Dominikánský řád Klášter v Plzeň. Vesnici po staletí dominovaly různé feudální rodiny. V 19. století se však tvář Mirošova a okolí hluboce změnila objevem bohatých uhelných ložisek. V roce 1833 začala těžba ve skromných rozměrech, ale skutečný impuls k průmyslové těžbě uhlí dostal rok 1857, kdy dva jedinci našli mohutnou uhelnou loži. Následoval rychlý rozvoj těžařského průmyslu. V Mirošově a okolí vzniklo několik uhelných dolů, což z této oblasti učinilo jednu z nejvýznamnějších lokalit těžby uhlí v Čechách. V roce 1871 byl rostoucí Mirošov vyhlášen tržním městem. Již v roce 1869 měl Mirošov železniční spojení do Rokycan, které umožňovalo místnímu uhlí přístup na trhy ve střední Evropě. Železnice sloužila pro nákladní dopravu, pouze vytvářela složitou síť vleček do místních uhelných dolů. Od roku 1879 byla zahájena veřejná doprava také na železnici Mirošov-Rokycany. V roce 1882 se otevřel další úsek této železnice spojující Mirošov s Nezvěstice na hlavní Plzeň -České Budějovice železniční tepna. Na vrcholu průmyslové prosperity Mirošov hostil 1600 horníků, avšak se zvýšenou těžbou byly zásoby uhlí relativně brzy vyčerpány a do roku 1904 byla těžba v Mirošově zastavena. Populace města klesla a místní ekonomika se vrátila do svého polo venkovského tvaru. Některé drobné těžby pokračovaly až do roku 1947.
Internační tábor
Po druhá světová válka Mirošov byl místem internačního tábora pro etnické Němce. (Nyní zesnulý) velitel tábora, František Foukal, byl obviněn ze zabití 220 vězňů týráním a přímým zabíjením, o čemž pro druhé existují fotografické důkazy.[2]
Demografie
Z etnického hlediska je Mirošov tradičně českou osadou. Po ukončení léčby těžba uhlí na konci 19. století počet obyvatel klesl a poté stagnoval.
|
| |||||||||||||||||||||||||||
| Zdroj: [3][4][5] | ||||||||||||||||||||||||||||
Pozoruhodné osoby
- Karel Kašpar (1870–1941), katolík Arcibiskup z Prahy
- Ladislav Karel Feierabend (1891–1969), agrární politik, v letech 1939–48 vlastnil zámek Mirošov a nějaký čas zde žil
Reference
- ^ „Obyvatelstvo obcí - 1. ledna 2020“. Český statistický úřad. 2020-04-30.
- ^ Sudetští Němci požadují trest pro českého velitele tábora Radio Praha 11-07-2000 Olga Szantová (přístup 02.02.2010)
- ^ Vývoj počtu obyvatel správních obvodů a měst[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ 1301-07, Počet obyvatel v obcích České republiky, obsah | ČSÚ
- ^ http://www.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/t/E4002BDBFB/$File/13-322603b01.xls Archivováno 08.06.2011 na Wayback Machine
