Minimální mzda v Jižní Koreji - Minimum wage in South Korea
 | tento článek vyžaduje pozornost odborníka na toto téma. (Prosince 2018) |
The Jihokorejská vláda uzákonil Zákon o minimální mzdě 31. prosince 1986. Systém minimální mzdy začal 1. ledna 1988. V této době ekonomika vzkvétala[1], a minimální mzda stanovená vládou byla méně než 30 procent skutečné mzdy. Ministr práce a práce v Koreji žádá Komisi pro minimální mzdu, aby každoročně do 31. března přezkoumala minimální mzdu. Komise pro minimální mzdu musí předložit minimální mzdový účet do 90 dnů od obdržení žádosti 27 členy výboru. Pokud nebudou vzneseny žádné námitky, nová minimální mzda vstoupí v platnost od 1. ledna. Výbor pro minimální mzdu se rozhodl zvýšit minimální mzdu v roce 2018 o 16,4% oproti předchozímu roku na 7 530 wonů (7,03 USD) za hodinu. Jedná se o největší nárůst od roku 2001, kdy byl zvýšen o 16,8%.
Korejský zákon o minimální mzdě
Článek 32 odst. 1 Ústava Korejské republiky zní: Každý občan má právo na práci. Země by se měla snažit zvýšit zaměstnanost svých pracovníků a zajistit řádné mzdy v sociálních a ekonomických ohledech a zavést systém minimálních mezd stanovený zákonem.[2]
Jižní Korea zaručila svým pracovníkům minimální mzdu prostřednictvím EU Zákon o minimální mzdě.
Článek 1 Zákon o minimální mzdě(Cíl) si klade za cíl zajistit minimální úroveň mezd pracovníků tak, aby přispěly ke zdravému rozvoji národního hospodářství podporou stabilizace jejich živobytí a kvalitativního zlepšení jejich pracovní síly.[3]
Uvažování o minimální mzdě a rozhodnutí
Minimální mzda v Korejské republice je stanovena Komisí pro minimální mzdu podle Ministerstvo práce a práce.[4] Komise pro minimální mzdu se skládá z 27 zaměstnanců, z nichž devět jsou komisaři zaměstnanců, členové výboru uživatelů a členové výboru pro veřejný zájem. Komise pro minimální mzdu každý rok přezkoumává a rozhoduje o úrovni minimální mzdy, projednává a přezkoumává minimální mzdu, projednává klasifikaci aplikace minimální mzdy a studuje a navrhuje nápady pro rozvoj systému minimální mzdy. Dalšími důležitými záležitostmi týkajícími se minimální mzdy jsou funkce ministra práce a práce při kontrole věcí, které se budou na schůzi konat.[5]
Účelem Komise pro minimální mzdu je přispět k zdravému rozvoji národního hospodářství zajištěním úrovně mezd pro pracovníky a tím zlepšením kvality pracovníků.[5]
Ministr práce a práce v Koreji požaduje, aby Komise pro minimální mzdu do 31. března každého roku přezkoumala minimální mzdu. Komise pro minimální mzdu předloží minimální mzdový účet do 90 dnů (29. června) dne po obdržení žádosti 27 členy výboru. Pokud ministr práce a práce obdrží minimální mzdové náklady, uvědomí to. V tuto chvíli mohou osoba zastupující zaměstnance a osoba zastupující zaměstnavatele podat stížnost u ministra práce a práce do 10 dnů ode dne oznámení. Pokud nebudou vzneseny žádné námitky, bude minimální mzda oznámena a minimální mzda bude stanovena každý rok do 5. srpna. Nová minimální mzda vstoupí v platnost od 1. ledna.[6]
Historie minimální mzdy v Koreji
The Jihokorejská vláda přijal zákon o minimální mzdě dne 31. prosince 1986 a systém minimální mzdy zavedl od 1. ledna 1988.[7] V roce 1988, kdy ekonomika vzkvétala, však byla minimální mzda stanovená vládou méně než 30 procent skutečné mzdy.[8] Minimální roční mzdy oznámené Ministerstvem práce a práce jsou následující a zahrnují hlavní příspěvek na dovolenou vyplácený odpracováním více než 15 hodin týdně (článek 55 zákona o pracovních normách).[9]
| Let | Hodinová mzda[10] | Denní mzda | Týdenní mzda | Měsíční mzda | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1988 | (Skupina 1) ₩ 462,5 (Skupina 2) ₩ 487,5 | (Skupina 1) ₩ 3700 (Skupina 2) ₩ 3900 | (Skupina 1) ₩ 111 000 (Skupina 2) ₩ 117000 | Výrobní (více než 10 zaměstnanců) | |
| 1989 | ₩600 | ₩4800 | ₩144000 | Výroba, těžba, stavebnictví (Více než 10 běžných pracovníků) | |
| 1990 | ₩690 | ||||
| 1991 | ₩820 | ||||
| 1992 | ₩925 | ||||
| 1993 | ₩1,005 | ||||
| 1994.1~1994.8 | ₩1,085 | ||||
| 1994.9~1995.8 | ₩1,170 | ||||
| 1995.9~1996.8 | ₩1,275 | ||||
| 1996.9~1997.8 | ₩1,400 | ||||
| 1997.9~1998.8 | ₩1,485 | ,8 11 880 (8 hodin) | |||
| 1998.9~1999.8 | ₩1,525 | , 12 200 (8 hodin) | |||
| 1999.9~2000.8 | ₩1,600 | ,8 12 800 (8 hodin) | |||
| 2000.9~2001.8 | ₩1,865 | 14 920 8 (8 hodin) | |||
| 2001.9~2002.8 | ₩2,100 | 16 800 (8 hodin) | |||
| 2002.9~2003.8 | ₩2,275 | , 18 200 (8 hodin) | Všechna průmyslová odvětví (celá společnost) | ||
| 2003.9~2004.8 | ₩2,510 | ,0 20 080 (8 hodin) | |||
| 2004.9~2005.8 | ₩2,840 | ,7 22 720 (8 hodin) | |||
| 2005.9~2006.12 | ₩3,100 | ,8 24 800 (8 hodin) | |||
| 2007 | ₩3,480 | ,8 27 840 (8 hodin) | 727 320 40 (40 hodin týdně) 786 480 44 (44 hodin týdně) | ||
| 2008 | ₩3,770 | ,1 30 160 (8 hodin) | 150 800 ((40 hodin týdně) 165 880 ((44 hodin týdně) | 787 930 ((40 hodin týdně) 2 852 020 (44 hodin týdně) | |
| 2009 | ₩4,000 | 32 000 8 (8 hodin) | 160 000 ((40 hodin týdně) 176 000 44 (44 hodin týdně) | 836 000 ((40 hodin týdně) 4 904 000 (44 hodin týdně) | |
| 2010 | ₩4,110 | ,8 32 880 (8 hodin) | 164 400 40 (40 hodin týdně) 180 840 44 (44 hodin týdně) | 858 990 ((40 hodin týdně) 928 860 44 (44 hodin týdně) | |
| 2011 | ₩4,320 | ,5 34 560 (8 hodin) | 172800 40 (40 hodin týdně) 190 080 (44 hodin týdně) | 2 902 880 (40 hodin týdně) 976 320 ((44 hodin týdně) | |
| 2012 | ₩4,580 | ,6 36 640 (8 hodin) | 183 200 40 (40 hodin týdně) 201 520 ((44 hodin týdně) | 957 220 (40 hodin týdně) 1 035 080 (44 hodin týdně) | |
| 2013 | ₩4,860 | ,8 38 880 (8 hodin) | 194 400 ((40 hodin týdně) 213840 ((44 hodin týdně) | 1 015 740 40 (40 hodin týdně) 1 098 360 (44 hodin týdně) | |
| 2014 | ₩5,210 | 41 680 8 (8 hodin) | 208 400 ((40 hodin týdně) 229 240 ((44 hodin týdně) | 1088 890 ₩ (40 hodin týdně) 1 177 460 44 (44 hodin týdně) | |
| 2015 | ₩5,580 | ,6 44 640 (8 hodin) | 1 166 220 (40 hodin týdně) 1 261 080 (44 hodin týdně) | ||
| 2016 | ₩6,030 | ,2 48 240 (8 hodin) | 1 260 270 (40 hodin týdně) 1 362 780 44 (44 hodin týdně) | ||
| 2017 | ₩6,470 | 5 760 8 (8 hodin) | 1 352 230 (40 hodin týdně) 1 462 220 (44 hodin týdně) | ||
| 2018 | ₩7,530 | ,2 60 240 (8 hodin) | 1 573 770 (40 hodin týdně) 1 701 780 44 (44 hodin týdně) | ||
| 2019 | ₩8,350 |
Trest za porušení zákonů o minimální mzdě
Zákonný trest
Zaměstnavatelé by neměli snižovat své stávající úrovně mezd kvůli minimální mzdě v rámci EU Zákon o pracovních normách. The Zákon o minimální mzdě stanoví následující sankce za porušení minimální mzdy.
Článek 28 (pokuta)
- Osoba, která vyplácí méně než minimální mzdu v rozporu s čl. 6 odst. 1 nebo 2, nebo která snížila předchozí mzdu o minimální mzdu, je odsouzena na méně než tři roky vězení nebo na 20 milionů vyhraných. V takovém případě mohou být tresty odnětí svobody a pokuty vážné (článek 28 zákona Zákon o minimální mzdě), v důsledku toho pro ty, kteří platí minimální mzdu, a pro ty, kteří jsou placeni méně než to.
Článek 30 (miliardová regulace)
- Pokud se zástupce společnosti, agent, uživatel nebo jakýkoli jiný zaměstnanec dopustí porušení článku 28, pokud jde o jeho podnikání, bude potrestán.
- Zhotovitel nese společnou odpovědnost v souladu s čl. 6 odst. 7. I když mu dozorce nařídil společnou odpovědnost, zrealizuje ji ve lhůtě šesti dnů.
Poradenství a podávání zpráv o porušení minimální mzdy
Případ porušení minimální mzdy lze ohlásit v Centru pro občanské záležitosti Ministerstva práce a práce (1350). V roce 1350 je však možné pouze poradenství, nikoli podávání zpráv. Pokud chce zaměstnanec získat zprávu, může ji nahlásit na webové stránce „Civil Service 24“, která integruje a poskytuje vládní služby, stížnosti, zásady a informace. Pokud si zaměstnanec přeje obdržet petici za úlevu na svých právech kvůli nízké minimální mzdě, může navštívit místní úřad práce závodu nebo podat petici prostřednictvím internetu.
Stav trestu
V roce 2016 předsedalo Ministerstvu práce a práce celkem 1 278 případů porušení minimální mzdy. Pouze 17 případů však vedlo ke skutečnému soudnímu řízení, což znamená, že soudní řízení si vyžádaly méně než dvě procenta případů. Asi 98 procent případů bylo vymezeno pro „nápravná opatření“. Zaměstnavatelé, kteří porušili zákon o minimální mzdě, se mohli vyhnout poplatkům nebo soudnímu řízení prostřednictvím nápravných opatření. V důsledku nedostatečného vymáhání právních předpisů podle analytické zprávy Bank of Korea o nejnovějším trendu minimální mzdy a hodnocení v roce 2016 počet pracovníků, kteří dostávají méně než minimální mzdu, stále stoupá.[Citace je zapotřebí ]
Debata o důsledcích
Od přijetí zákona o minimální mzdě v roce 1986 se minimální mzda neustále zvyšuje. Existují však nekonečné diskuse o zákonech o minimální mzdě a zvyšování minimální mzdy.
Následující tabulka shrnuje výhody a nevýhody minimální mzdy.
| Argumenty ve prospěch zákonů o minimální mzdě | Argumenty proti zákonům o minimální mzdě |
|---|---|
Příznivci nároku na minimální mzdu mají tyto účinky:
| Odpůrci nároku na minimální mzdu mají tyto účinky:
|
Názory novinářů a vědců
V roce 2018 se výbor pro minimální mzdu rozhodl zvýšit minimální mzdu v roce 2018 o 16,4% oproti předchozímu roku na 7 530 wonů (6,65 USD) za hodinu. Jedná se o největší nárůst (1060 wonů) od roku 2001 (16,8 procenta).[11]
Účinnost a proveditelnost zvýšení minimální mzdy jsou velmi diskutovanými tématy. Jak konzervativní noviny, tak liberální vědátoři v celé Jižní Koreji nová opatření minimální mzdy rychle odsoudili. The Chosun Ilbo hlášeno den poté, co bylo oznámeno zvýšení minimální mzdy v roce 2018 Malé a střední podniky a vlastníci malých podniků byli proti zvýšení minimální mzdy. Řekli: „Zvýšení minimální mzdy je opatření, které nebere v úvahu bezprostřední realitu malých a středních společností trpících pomalým prodejem.“[12] The Dong-A Ilbo rovněž kritizoval zvýšení minimální mzdy vlády ve stejný den a informoval o kritice Federace pro malé podniky a Korejské federace zaměstnavatelů.[13] The JoongAng Ilbo informoval o podpůrných opatřeních pro malé a střední podniky, které dosáhly čtyř bilionů vyhraných, a kritizoval je jako „nepopulární populismus na celém světě“.[14] Kromě toho Dong-A Ilbo informovaly o společnostech, které se kvůli zvýšení minimální mzdy rozhodly přesunout své továrny do zámoří.[15] Ju Jin-hyung, který působil jako předseda výboru pro politiku pro všeobecné záležitosti Demokratická strana, poukázal přes a Facebook zveřejnit, že příslib „minimální mzdy 10 000 vyhrál“ a nejednoznačnost a nedostatek standardů a standardů dojmu.[je zapotřebí objasnění ][16]
Mnoho vědců však zvýšení minimální mzdy uvítalo a podpořilo. Jeong Tae-in, ekonom a šéf Centra socioekonomických studií Karla Polanyiho, napsal sloupek do progresivního časopisu Kyunghyang Shinmun. Ve sloupci tvrdil, že zvýšení minimální mzdy nemá vliv na zaměstnanost: zaprvé, vysokoškoláci a mladí lidé, kteří pracují na částečný úvazek, sníží pracovní dobu, pokud minimální mzda vzroste. Zadruhé, pokud mají osoby samostatně výdělečně činné obavy ze zvýšení minimální mzdy, je pravděpodobné, že je to způsobeno tlaky franšízového ústředí. Za třetí tvrdí, že zkrácení pracovní doby na osm hodin denně by nezredukovalo prodej spotřebního zboží o jednu třetinu, jak někteří tvrdí. Pokud je zvýšení minimální mzdy politickou prioritou, bude kompenzací zkrácení provozní doby. Vláda musí zajistit pouze právo obchodů, franšízantů a výrobních subdodavatelů právo organizovat se “Eul (을) '.[17]
Kim Chang-hwan, profesor sociologie na University of Kansas USA rovněž vznesly námitky proti argumentu Ju Jin-hyung. Ve svém blogu napsal: „Účinek minimální hodinové sazby na trh práce není akademicky stanoven. Ekonomická teorie naznačuje, že pokud se minimální hodinová sazba zvýší, míra zaměstnanosti se sníží. Realita je však taková, že minimální sazba je čistší než teorie. “ Poukázal také na to, že panuje neshoda ohledně toho, zda je špatné, aby zaměstnanost klesala zvyšováním minimální mzdy, a že vysoké mzdy mají za následek podporu strukturálních reforem a vynucování zlepšení produktivity. Řekl: „Pokud budou uzavřeny podniky a osoby samostatně výdělečně činné, které si nemohou dovolit minimální mzdu, kapitál se vstřebá do kapitálu, který může poskytnout více než minimální mzdu, místo aby se veřejně rozložil. V tomto případě produktivita zlepšuje se ekonomika jako celek a je nutná modernizace struktur. ““ Profesor Kim rovněž poukázal na to, že konzervativní tisk, který podporuje „minimalizaci zaměstnanosti minimální mzdou“, používá „zvýšení minimální mzdy“ jako prostředek ideologického boje, přestože nová minimální mzda dosud není uplatňována. A kritizoval Ju Jin-hyunga: „Pokud bylo zvýšení minimální mzdy velkým problémem, měli byste kritizovat zvýšení o 9% za rok 1989 a 12krát za 30 let. Až dosud jste byli zticha, ale jakmile se minimální mzda zvýšila 16%, nemůžete kritizovat politiku zvyšování minimální mzdy. Pokud by byla korejská ekonomika zničena, protože minimální mzda byla vysoká, byla by zničena. “[16][18]
Reference
- ^ Kongresová knihovna USA. "Ekonomika". Country Studies.
- ^ „Článek 32 Ústavy Korejské republiky“. Národní právní informační středisko. Citováno 2018-05-01.
- ^ „zákon o minimální mzdě“. Národní právní informační centrum. Citováno 2018-05-01.
- ^ „Minimální mzda“. minimumwage.go.kr. Citováno 2018-12-20.
- ^ A b „최저 임금 위원회“. minimumwage.go.kr (v korejštině). Citováno 2018-05-02.
- ^ „최저 임금 위원회“. minimumwage.go.kr (v korejštině). Citováno 2018-05-03.
- ^ „최저 임금 위원회 - 최저 임금제 도 의의“ [Význam minimální mzdy]. www.minimumwage.go.kr. Rada pro minimální mzdu. Citováno 2018-05-01.
- ^ 김, 원섭 (16. 7. 2017). „임금 불평등, 한국 사회 에서 가장 중요한 사회 문제“ [Mzdová nerovnost, nejdůležitější sociální problém v korejské společnosti]. 데일리 서울 (v korejštině). Citováno 2018-05-01.
- ^ „최저 임금 위원회“. minimumwage.go.kr (v korejštině). Citováno 2018-05-01.
- ^ „최저 임금 위원회“. minimumwage.go.kr (v korejštině). Citováno 2018-05-01.
- ^ Il-seon, Son (30.03.2018). „다시 불 붙는 최저 임금 논쟁 속도 조절 vs1 만원 공약 달성“ [Přehodnocení debaty o minimální mzdě: úprava rychlosti a závazek 10 000 vyhraných]. Maeil Business News Korea (v korejštině). Citováno 2018-06-10.
- ^ Sung-jin, Chae (2017-07-17). „편의점 · 치킨 업주“ 차라리 내가 다른 가게 알바 뛰는 게 낫지"" [Majitel samoobsluhy / kuřete „Raději bych pracoval na částečný úvazek v jiném obchodě“]. 조선 일보 (v korejštině). Citováno 2018-06-10.
- ^ Hyun-soo Kim, Ye-yoon Kim, Hye-ryeong Choi (2017-07-17). ""7 월급 167 만원, 사장 은 186 만원 „가게 접 겠다는 업주 들“ [„Plat na částečný úvazek je 16,7 milionu wonů, prezident je 1,86 milionu wonů“, majitelé, kteří chtějí přestat nakupovat]. 동아 일보 (v korejštině). Citováno 2018-06-10.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ Nam-hyeon, Ha (2017-07-17). „국민 세금 으로 메 꾸는 최저 임금 7530 원“ [Minimální mzdy a národní daně]. 중앙 일보 (v korejštině). Citováno 2018-06-10.
- ^ Se-jin Jung, Do-young Kwak (2017-07-25). ""최저 임금 너무 올라 „… 한국 떠나는 기업 들“ [„Minimální mzda příliš vysoká“ ... Společnosti opouštějící Koreu]. 동아 일보 (v korejštině). Citováno 2018-06-10.
- ^ A b Da-hae, Park (26.07.2017). „최저 임금 인상 이 급격 하다고? 찬반 논쟁 총정리“ [Nárůst minimální mzdy je rychlý? Výhody a nevýhody]. 한겨레 (v korejštině). Citováno 2018-06-10.
- ^ Tae-in, Jeong. „[정태인 의 경제 시평] 최저 임금 타령“ [[Ekonomika Chung Tae-in] Minimální mzda]. 경향 신문 (v korejštině). Citováno 2018-06-10.
- ^ „최저 임금: 어용 지식인 벌써 다 죽었 음?“. sovidence.tistory.com. Citováno 2018-12-20.