Svaz horníků v Československé republice - Miners Union in the Czechoslovak Republic - Wikipedia

Svaz horníků v Československé republice
Celé jménoHornický svaz v Československé republice
ZaloženýŘíjen 1910
Datum rozpuštěníBřezen 1939
Členové23,382 (1937)[1]
PřidruženíOdborové sdružení českoslovanské
Klíčoví lidéKarel Brožík, generální tajemník
ZeměČeskoslovensko

Svaz horníků v Československé republice („Hornický svaz v Československé republice“) byl horník obchodní unie v České země (pak část Rakousko-Uhersko ) a později Československo, přidružený k Odborové sdružení českoslovanské.

Unie zveřejnila týdeník, Na Žďár.[2]

Dějiny

Svaz českých horníků (Dále jen "svaz českých horníků") byl založen v říjnu 1910 oddělením od Rakouský svaz horníků (přidružený k Imperial odborová komise ).[3][4]

Během Unie byla drasticky ovlivněna První světová válka. Protože těžební průmysl byl pro válečné úsilí zásadní, stávky byly zakázány. Stávkující nebo protestující pracovníci mohli být posláni buď na bojovou frontu, nebo do vězení. Ale Svaz českých horníků byl jedním z odborů OSČ, které se v letech 1917–1918 rychle rozšířily. Členství v unii vzrostlo z 1 189 v roce 1917 na 7 875 o rok později.[4][5]

V roce 1918 byl název změněn na Svaz horníků v Československé republice („Svaz horníků v Československé republice“).[4] V roce 1920 byl Hornický svaz s 84 895 členy druhou největší pobočkou OSČ.[6]

Rozdělit

V letech 1921–1922 došlo v OSČ k rozdělení komunistický odboráři byli buď vyloučeni, nebo staženi ze středu, aby vytvořili paralelu Mezinárodní všeodborový svaz (MVS), ovlivnilo hornickou unii poněkud odlišně od ostatních odborů. Hornický svaz neviděl žádné okamžité rozdělení, ale velké napětí mezi komunisty a Sociální demokraté. Všechny strany si však v počáteční fázi vážily jednoty unie. I když od MVS zazněly výzvy, aby se horníci připojili k novému centru, taková odvolání neměla podporu komunistické strany (která se místo toho snažila upevnit své síly uvnitř hornické unie). Menší skupina horníků ze severu Čechy vstoupil do odborového svazu chemických pracovníků přidruženého k MVS. Těžařské oblasti Kladno byla komunistická bašta. V Ostrava -Karviná uhelné pole, byly vytvořeny tři samostatné větve, jedna v Moravské Ostravě, druhá polština pobočka v Karviné a jedna pobočka ovládaná komunisty v Orlov.[2]

V té době byl generálním tajemníkem Svazu horníků sociálně demokratický poslanec Karel Brožík.[2]

Mezi 20. srpnem 1923 a 6. říjnem 1923 byla zahájena stávka horníků. Stávka skončila neúspěšně, protože unie horníků nakonec přijala snížení platů o 9 až 13%. Komunisté se postavili proti dohodě a rozdělení uvnitř unie začalo být nelítostné. Komunisté se odtrhli a vzali s sebou do MVS přibližně 10 000 horníků.[7]

Reference

  1. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2008-10-22. Citováno 2008-12-05.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  2. ^ A b C McDermott, Kevin. České červené odbory, 1918–1929: Studie jejich vztahů s komunistickou stranou a moskevskými internacionály. Východoevropské monografie, č. 239. Balvan: East European Monographs, 1988. s. 125–127
  3. ^ McDermott, Kevin. České červené odbory, 1918–1929: Studie jejich vztahů s komunistickou stranou a moskevskými internacionály. Východoevropské monografie, č. 239. Balvan: East European Monographs, 1988. str. 11
  4. ^ A b C http://osphgn.cmkos.cz/?id=historie
  5. ^ McDermott, Kevin. České červené odbory, 1918–1929: Studie jejich vztahů s komunistickou stranou a moskevskými internacionály. Východoevropské monografie, č. 239. Balvan: East European Monographs, 1988. s. 19–20
  6. ^ McDermott, Kevin. České červené odbory, 1918–1929: Studie jejich vztahů s komunistickou stranou a moskevskými internacionály. Východoevropské monografie, č. 239. Balvan: East European Monographs, 1988. str. 37
  7. ^ McDermott, Kevin. České červené odbory, 1918–1929: Studie jejich vztahů s komunistickou stranou a moskevskými internacionály. Východoevropské monografie, č. 239. Balvan: East European Monographs, 1988. s. 129–135