Miloš Jovanović - Miloš Jovanović
PhD Miloš Jovanović | |
---|---|
Милош Јовановић | |
![]() | |
Osobní údaje | |
narozený | Bělehrad, SFR Jugoslávie (Nyní Srbsko ) | 19. srpna 1976
Národnost | srbština |
Politická strana | Demokratická strana Srbska |
Alma mater | Univerzita Panthéon-Sorbonne |
obsazení | Politolog, právník, politik |
Miloš Jovanović (Srbská cyrilice: Милош Јовановић, výrazný[mîloʃ joʋǎːnoʋitɕ]; narozen 19. srpna 1976) je a srbština politik, právník a politolog. Je prezidentem Demokratická strana Srbska a docent na Právnická fakulta Bělehradské univerzity.
raný život a vzdělávání
Narodil se 19. srpna 1976 v Bělehrad. Vysokoškolské vzdělání získal na pátém bělehradském gymnáziu. Vystudoval University of Paris 1 Pantheon-Sorbonne v roce 1999 na právnické škole v Sorbonně a v roce 2000 na katedře politologie na Sorbonně.[1]
Na stejné univerzitě dokončil magisterský titul v roce Mezinárodní vztahy v roce 2001 příspěvkem na toto téma: La reconnaissance internationale des indépendances slovène et croate („Mezinárodní uznání slovinské a chorvatské nezávislosti“). Jeho mentorem byl profesor Charles Zorgbibe.[1]
V prosinci 2010 obhájil disertační práci na téma: Légitimité et légitimation du recours à la force dans l’après-guerre froide. Étude de cas: l'interaction militaire de l'OTAN contre la République fédérale de Yougoslavie (1999), („Odůvodnění a odůvodnění použití síly v období po skončení studené války. Případová studie: Vojenský zásah NATO proti Spolkové republice Jugoslávie v roce 1999 “). Jeho mentorem byl opět profesor Charles Zorgbibe.[1]
Během studií se naučil anglicky a francouzsky.[1]
Práce
V letech 2001 až 2005 byl odpovědný za provádění cvičení v ústavním právu a politických institucích a také za srovnávací politické systémy na Právnické fakultě pařížské univerzity a Pantheon-Sorbonne.[2]
V letech 2006 až 2011 pracoval na Institutu pro mezinárodní politiku a ekonomii v Bělehradě jako vědecký pracovník. V říjnu 2011 byl zvolen odborným asistentem, v únoru 2014 odborným asistentem a v březnu 2019 docentem Úvod do evropského integračního práva a mezinárodních vztahů na Právnická fakulta Bělehradské univerzity, kde pokračuje ve výuce.[2]
Byl členem správní rady Slobodan Jovanović Fond. Někteří členové představenstva jsou: Matija Bećković (prezident), Kosta Čavoški, Slobodan Rakitić, Vladeta Janković, Vojislav Koštunica a Slobodan Samardžić.[1]
Politika
Od července 2007 je poradcem Ministr pro Kosovo a Metohiju, Slobodan Samardžić pro otázky mezinárodního práva, a byl členem srbské delegace v procesu vyjednávání o budoucím statusu Kosovo a Metohija pod záštitou mezinárodních mediátorů.[1]
V únoru 2008 byl jmenován jedním ze dvou koordinátorů právního týmu Vláda Republiky Srbsko.[2]
Byl dočasným viceprezidentem rady města Demokratické strany Srbska v roce Bělehrad a politický poradce prezidenta Demokratické strany Srbska, Vojislav Koštunica, a poté viceprezident strany.[1]
Po Srbské parlamentní volby 2012, stal se členem Národní shromáždění Republiky Srbsko. Byl členem delegace při EU Parlamentní shromáždění NATO, a člen parlamentního výboru pro obranu a vnitřní věci.[1]
Dne 9. října 2013 vrátil mandát Demokratické straně Srbska, zůstal však viceprezidentem strany. Krátce poté rezignoval na všechny pozice ve straně, protože věřil, že vedení strany nedělá vše potřebné pro zachování Kosovo a Metohija jako součást Srbsko, a že přístup strany k vládě byl příliš mírný. Především věřil, že je nutné shromáždit všechny vlastenecké síly do jedné koalice, která by se skládala z politických organizací i intelektuálů a významných osobností veřejného života, a která by byla nezbytnou opozicí vůči srbskému politickému systému, v jehož rámci by se Srbská pokroková strana při nástupu k moci bylo dosaženo konsensu o kapitulaci Kosova a Metohije. Psal a mluvil o tom na veřejnosti od samotného podpisu Bruselská dohoda, v dubnu 2013.[1]
Je prezidentem Demokratická strana Srbska od 28. května 2017.[1]
Jovanović kandidoval na starostu v Volby zastupitelstva města Bělehrad v roce 2018, a získal 1,12% hlasů.[3]
V listopadu 2019 oznámil Jovanović novou koalici pro EU 2020 srbské parlamentní volby s názvem „Broom 2020“ spolu se skupinou malých politických hnutí, jako je Lidský štít, Hnutí pro domorodé obyvatele Kraljeva, Tým pro život, a s prezidentem Srbského vojenského syndikátu Novica Antić.[4][5] Strana získala pouze 2,2% hlasů, které neprošly sčítáním do parlamentu.[6]
Dne 21. července 2020 oznámil Jovanović možnou změnu názvu strany.[7]
Politická pozice
Jovanović je sám sebe popsaný pravicový politik a euroskeptický.[8] Tvrdí, že Evropská unie je mrtvý projekt a že v Srbsku by měla proběhnout otevřená debata o přistoupení země k Evropské unii.[9]
Je proti uznání Kosovo Srbskem a tvrdí, že nejlepším možným řešením je udržení současného stavu mezi Srbskem a jeho odtrženou provincií.[10]
V rozhovoru pro Danas v květnu 2020 hovořil Jovanović o parlamentní volební kampani do roku 2020 a o Jugoslávské války.[11] Při komentování konfliktů uvedl:
"Samozřejmě nesmíme zapomenout na historii. Historickou paměť naopak musíme živit, protože srbský lid je největší obětí 90. let. Dva největší zločiny byly právě spáchány proti nám. První byl v roce 1995, kdy Chorvatsko provedl největší etnické čistky a byl vyloučen Srbové z Krajina. Druhé bylo v roce 1999, kdy se NATO zavázalo agrese proti naší zemi a spáchal nejzávažnější zločin - zločin proti míru “[12]
Maličkosti

Sloužil v Ozbrojené síly Srbska a Černé Hory jako člen 63. výsadková brigáda a v roce 2006 se zúčastnil mezinárodní parašutistické všestranné soutěže.[2] Je ženatý a má dvě děti.

Publikace
Jovanović je autorem několika odborných a novinových článků, z nichž některé jsou:
- Miloš Jovanović, "Le Royaume-Uni et le plan Briand: une réaction toujours d’actualité?", ve společnosti Yves Petit, Branko Rakić, Maja Lukić-Radović (dir.), L'idée d'Union européenne de 1929 à 2016: du projet d'Aristide Briand au retrait du Royaume-Uni, Univerzitet u Beogradu - Pravni fakultet, Bělehrad , 2017, s. 41–56.
- Ивана Крстић, Милош Јовановић, „Међународноправни статус НДХ“ у Борис Беговић, Зоран С. Мирковић (ур.), Правни поредак Незавсине Државе Хрватске, Правни факултет Универзитета у Београду, 2017, стр. 183-216.
- „Ка неопходном препороду српске војске ", у Светлана Курћубић Ружић (уред.), Ка српском становишту, Евро-Ђунти, Београд 2014, стр. 127–152.
- „У потрази за снажном државом - или како излечити институционалну импотентност ‘Петооктобарске репу ", у Светлана Курћубић Ружић (уред.), Ка српском становишту, Евро-Ђунти, Београд 2014, стр. 95–125.
- „Полупредседнички режим француске V Републике “, У Оливер Николић, Владан Петров (прир.), Увод у право Француске, Институт за упоредно право / Правни факултет Универзитета у Београду, Београд 2013, str. 93-119.
- „Француска, НАТО и „Европа одбране“ ", Анали Правног факултета у Београду, 2. března 2013, str. 197–214.
- „Сербия и Европейский Союз. Вопрос безопасности или политика абсурда ", ЗВЕНЬЯ, Экспертное издание Фонда исторической перспективы, 2013 №1 (16), Москва, s. 139–174.
- „O putevima i stranputicama“, Danas, 2013.
- „Послехладноратовски свет између идеологије и политике силе ", Српска политичка мисао, бр. 2, 2013, str. 187–204
- „Нада је умрла, живела нада! ", Политика, 2013.
- „Изградња ЕУ кроз призму Заједничке безбедносне и одбрамбене политике ", Европско законодавство, 42/12 (2012), str. 313–333.
- „Uznání nezávislosti Kosova jako porušení mezinárodního práva“, Belgrade Law Review, 2008, svazek 3. стр. 108–140.
- „Доктрина праведног рата и међународно право ". Међународни проблеми, sv. LIX, бр. 2–3, červen 2007, str. 243–265.
- „Komentář k rozsudku Mezinárodního soudního dvora ve věci uplatňování Úmluvy o genocidě“, Review of international affaires, sv. LVII, č. 1125-1126, leden – červen (2007). Стр. 5– 15.
- „To je to, co potřebujete, abyste si přečetli: правна разматрања и политичке последице ", Међународна политика, бр. 1123, јули-септембар 2006, s. 5–13.
- „Питање независности Косова и Метохије у огледалу међународног јавног права“, у Слободан Ерић (прир.), Косово Ø Метохија - аргументи за останак у Србији, Геополитика, Београд, 2006, pp 93-118..
Reference
- ^ A b C d E F G h i j "DSS - Miloš Jovanović". www.dss.rs (v srbštině). Citováno 16. května 2020.
- ^ A b C d "Miloš Jovanović". Istinomer (v srbštině). Citováno 16. května 2020.
- ^ "Konačni rezultati: SNS-u 44,99 odsto, lista oko Đilasa 18,93". N1 Srbija (v srbštině). Citováno 16. května 2020.
- ^ „Osnovan pokret“ Metla 2020"". N1 Srbija (v srbštině). Citováno 16. května 2020.
- ^ Nedeljnik.rs (9. března 2020). ""Živi zid "postao deo" Metle 2020"". Nedeljnik. Citováno 28. května 2020.
- ^ „RIK objavio končne rezultate izbora, izlaznost ispod 50 odsto“. N1 Srbija (v srbštině). Citováno 24. července 2020.
- ^ „Predsednik DSS najavio moguću promenu imena stranke“. N1 Srbija (v srbštině). Citováno 24. července 2020.
- ^ „Miloš Jovanović: Mi smo urbani desničari“. Naslovi.net. Citováno 17. května 2020.
- ^ ""Evropska unija je, u političkom smislu, mrtav projekat"". B92.net (v srbštině). Citováno 17. května 2020.
- ^ „Jovanović: Zamrznuti konflikt trenutno najbolje rešenje za Kosovo“. N1 Srbija (v srbštině). Citováno 17. května 2020.
- ^ Č, Piše: S. (1. května 2020). „Srpski narod najveća žrtva devedesetih“. Dnevni list Danas (v srbštině). Citováno 20. května 2020.
- ^ „Srpski narod najveća žrtva devedesetih“. Dnevni list Danas (v srbštině). Citováno 20. května 2020.
Stranícké politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Sanda Rašković Ivić | Předseda Demokratická strana Srbska 2016 – dosud | Držitel úřadu |