Miloš Ćirić - Miloš Ćirić - Wikipedia

Miloš Ćirić
Milos Ciric (1931-1999), foto Vukan Ciric.jpg
Ćirić v roce 1994
narozený1931
Zemřel1999(1999-00-00) (ve věku 67–68)
VzděláváníFakulta užitého umění, University of Arts, Bělehrad
Známý jakoGrafický design, ilustrace, typografie
Pozoruhodná práce
Kroniky symbolů 1-5.

Miloš Ćirić (Srbská cyrilice: Милош Ћирић; 1931–1999) byl významný srbský výtvarník a pedagog. Pole jeho zájmu byla umělecká grafika, grafická identifikace, nápis, reklama, knižní design, grafická animace, grafika v prostoru a heraldika.[1]

Životopis

Ćirić, který se narodil v Despotově v dnešním Srbsku v roce 1931, absolvoval v roce 1954 Akademii užitých umění v Bělehradě a magisterský titul získal v roce 1959 u profesora Mihaila S. Petrova. Byl členem „Srbské sdružení aplikovaných umělců a designérů „(ULUPUDS) od roku 1959 a Sdružení výtvarných umělců Srbska (ULUS) od roku 1962.

Titulární profesor na Fakultě užitých umění, University of Arts, Bělehrad Ćirić byl zakladatelem předsedy Grafické komunikace a učil na FAA v letech 1964 až 1997. V letech 1974 až 1975 působil jako vedoucí grafického oddělení.

Autor extrémně velkého opusu: vytvořil více než 1000 loga, tucet města znak, asi 20 jednorázových a bibliofil knihy a stejný počet originálních návrhů dopisů, velký počet plakáty a další práce z oblasti grafického designu. Mezi nejvýznamnější díla patřily: návrh výstavy „Robija - škola revolucionara“, Bělehrad - Sremska Mitrovica, 1963; Nápisový projekt: „Ćirićica“, Bělehrad, 1970/72; Grafická komunikace VMA, Bělehrad, 1976/77; Rukopis věnovaný chrámu Sveti Sava, Bělehrad, 1985. Jeho opus magnum je „Kroniky symbolů“ 1–5, pětidílný chronologický lexikon vizuálních symbolů z Balkánu, na 2 500 stranách, s více než 10 000 ilustracemi, University of Arts, Bělehrad, 2009.

V roce 1999 byla na Fakultě užitých umění založena „Cena fondu Miloše Ćiriće“ za nejlepší studentskou práci v oblasti grafického designu. Od roku 2004 se na FAA, koncem října, konala na jeho počest manifestace „Ćira’s Days“.

Rodina Ćirić je pozoruhodná svými vizuálními umělci. Milošova žena byla Ida Ćirić,[2] a jeho synové jsou Rastko a Vukan Ćirić.

Hlavní publikace

  • Grafická identifikaceja 1961–1981 / Grafická identifikace 1961-1981 /, Srpska književna zadruga, Bělehrad, 1982
  • Grafičke komunikaceje 1954–1984. / Grafická komunikace 1954-1984 /„Vajat“, Bělehrad, 1986
  • Heraldika 1 / Heraldika 1 /, učebnice, University of Arts, Bělehrad, 1983 (druhé vydání 1988)
  • Grb grada Beograda / erb Bělehradu /, Cicero, Bělehrad, 1991
  • Grafický znak i symbol / Grafický znak a symbol / (posmrtný), Prometej a FAA, 2001
  • Letopis simbola / Kroniky symbolů / 1–5, University of Arts, Belgrade, 2009.

Bibliofilské a ručně vyrobené knihy

  • Spomenici / Památky /, 1961, 10 dřevorytů, vydání 10
  • Kornjače / Želvy /, 1961, linoryty a ofsetové tisky, vydání 10
  • Imena / Jména /, 1961, 10 dřevorytů a linorytů, vydání 10
  • Devet triptihona / Devět triptych /, 1962, 10 linorytů, vydání 36
  • Beli teror / Bílý teror /, 1963, 9 dřevorytů a linorytů, vydání 10
  • Žar ptica velegrada / The Metropolitan Flaming Bird /, 1965, 8 liniových řezů, vydání 20
  • Rodoslov / Genealogie /, 1968, 12 listů, tempera, 20x41 cm
  • Vojnici / Vojáci /, 1969, tempera, 6 talířů, 29x36 cm
  • Ratnik / Válečník /, 1970, tempera, 10 desek
  • Ni crno ni belo ni jeste ni nije / Ani černá, ani bílá, ani ano, ani ne/, 1971, inkoust a tempera
  • Pečati / Známky /1972, 10 linorytů, vydání 12

Výstavy jednoho člověka

Bělehrad, 1961, 1965, 1968, 1971, 1982, 1986; Zrenjanin, 1964, 1969; Subotica, 1964; Bol, Brač, 1967; Novi Sad, 1967; Skoplje, 1972; Priboj, 1977; Stolac, 1981.

Ocenění a uznání (výběr)

  • Zlaté pero v Bělehradě, 1964;
  • Velká plaketa univerzity umění v Bělehradě, 1983;
  • Hlavní cena Ministerstva kultury, 1987;
  • Cena za celoživotní přínos, ULUPUDS, Bělehrad, 1998.

Reference

  1. ^ (v angličtině) Miloš Ćirić (1931-1999), biografie, projekt Rastko
  2. ^ (v angličtině) Ida Ćirić - Ilustrace: Retrospektivní výstava ilustrací Idy Ćirićové (1932-2007) Archivováno 2016-10-27 na Wayback Machine, Muzeum užitého umění, Bělehrad, 12. února - 10. března 2009

externí odkazy