Milan Savić (autor) - Milan Savić (author)

Savićův portrét od Uroš Predić

Milan Savić (srbština: Милан Савић Němec: Emil Szavitz; 1845 palců Turska Kanjiža, Rakouská říše[1] - 21. února 1930 v Bělehradě, Království Jugoslávie ) byl Srb polymath: spisovatel, historik,[2] filozof, lékař, geograf,[3] literární kritik a překladatel Goethe "Faust" v srbštině. Savić byl prezidentem Matica srpska (1896–1911). Byl otcem Anica Savić Rebac.

Jeho generace bojovala s Turky v legitimní válce za nezávislost, ale ani kultivující srbské literatury nezaháleli. Byl jedním z prvních a druhých. Absolvent prestižní Vídeňské univerzity medicíny v roce 1867 a filozofie a medicíny v Lipsku v roce 1876 s výjimečnými výsledky Rigorosum vyznamenání. V roce 1876 získal v Lipsku titul doktora filozofie.[4] Poskytuje své služby jako lékař v Srbsko – osmanská válka (1876–1878) a srbsko-bulharská válka z roku 1885. Mezi institucemi národní kultury byla scéně věnována chvályhodná pozornost, že klasická dramatická tvorba Západu se odehrává v srbském stylu na scénách v Bělehradě, Novém Sadu a Kragujevaci. Nejen Schillerova „Mary Stuart“ a „Don Carlos“, Shakespearovy „Romeo a Julie“ a „Othello“, ale také Goetheho „Fausta“ v srbském divadle v Novém Sadu. Překladatel byl v metru originálu z pera tohoto srbského lékaře a literárního kritika.

Funguje

  • Istorija Bugarskog naroda (Novi Sad, 1878)
  • Laza Kostić (1929)
  • Iz srpske književnosti: slike I rasprave (1898)
  • Razni putevi (1885)
  • Iz prošlih dana (1902)
  • Udovina (ve verši; 1889)
  • U Fruškoj gori (1890)

Reference

  1. ^ Прилике из мога живота, Библиотека Хоризонти Нови Сад, Сербиа, Милан Савић, Миливој Ненин, Зориц, Зорица, Зорица 17.
  2. ^ Stefan Rohdewald, Götter der Nationen: Religiöse Erinnerungsfiguren in Serbien, Bulgarien und Makedonien bis 1944; Böhlau Verlag, Köln, Weimar, 2014, ISBN  3412222445, str. 282.
  3. ^ Коледаров, П. Картографията през 70-те - 80-те години на ХІХ в. и българският въпрос. - В: Освобождението на България. Материали от юбилейна международна научна сесия в София. БАН, 1982, стр. 225-233.
  4. ^ Енциклопедија Новог Сада. Књига 24, Род-Сер. Нови Сад: Новосадски клуб "Добра вест". 2004. стр. 143—145.