Mikołaj Bazyli Potocki - Mikołaj Bazyli Potocki

Mikołaj Bazyli Potocki
Mikołaj Bazyli Potocki.PNG
ErbKlan Piława
narozenýkolem roku 1712
Zemřel1782
PohřbenPochayiv Lavra, Ternopilská oblast, Ukrajina
(pak Polsko-litevské společenství
Vznešená rodinaPotocki
Manžel (y)Marianna Dąbrowska
OtecStefan Aleksander Potocki
MatkaJoanna Sieniawska

Mikołaj Bazyli Potocki (ab. 1712 - 13. dubna 1782) byl a Polský šlechtic, starosta z Kaniv, Bohuslav, mecenáš z Radnice v Buchachu, Pochayiv Lavra, Dominikánský kostel v Lvov, zástupce Sejm a majitel Hrad Buchach.

Mikołajův otec, Stefan Aleksander Potocki, Guvernér z Belz se svou druhou manželkou Joannou Sieniawskou byli zakladateli Bazilián klášter sv UHKC v Buchachu. Mikołaj Hieronim Sieniawski byl jeho dědeček.

Nechvalně známý svými četnými excesy a zvyky byl zvěčněn v mnoha polských a ukrajinských příbězích a legendách (zejména těch z 19. století), zejména v ukrajinské baladě Bondarivna (asi a bednář Dcera, kterou zavraždil, když s ním odmítla žít).[1] Zygmunt Krasiński, v jeho Nieboska Komedia, odkazoval se na něj jako na „guvernéra, který střílel na stromy ženy a živil Židy“ („Ów, starosta, baby strzelał po drzewach i Żydów piekł żywcem“).[1] Ke konci svého života, po prvním rozdělení Polska Když mnoho jeho zemí prošlo pod rakouskou nadvládu, dostal rozkaz rozpustit svou soukromou armádu. Poté se pokusil vytvořit obraz zbožné a téměř svaté osoby, přestěhoval se do kláštera a sponzoroval mnoho náboženských budov a organizací - přesto si až do posledních let ponechal harém.[2]

Pohřben Ławra Poczajowska (Pochayiv Lavra).

Reference

  1. ^ A b Jacek Komuda, Warchoły i pijanice, Fabryka Słów, 2004, ISBN  83-89011-40-9[stránka potřebná ]
  2. ^ „Starosta kaniowski Mikołaj Bazyli Potocki“ (v polštině). Palác Wilanow.

Zdroje

  • Sadok Barącz. Pamiątki buczackie.— Lwów: Drukarnia «Gazety narodowej», 1882.— 168 s. (v polštině a latině)
  • Zofia Zielińska. Potocki Mikołaj Basyli / Polski Słownik Biograficzny.— Vratislav - Warszawa - Krakov - Gdaňsk - Lodž, Zakład Narodowy Imienia Ossolińskich, Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk, 1984.— t. XXVIII / 1, zeszyt 116.— 178 s. - S. 113–115. (v polštině)