Mikaël Kingsbury - Mikaël Kingsbury
Alpský lyžař | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kingsbury na finále mistrovství světa FIS 2015 v Megève | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Disciplíny | Lyžování volným stylem, Magnáti | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
narozený | Sainte-Agathe-des-Monts, Quebec | 24. července 1992||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výška | 1,75 m (5 ft 9 v) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Světový pohár debut | 1. ledna 2010 (věk 17) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Olympiáda | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Týmy | 2 (2014, 2018 ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Medaile | 2 (1 zlatý) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mistrovství světa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Týmy | 5 (2011 –2019 ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Medaile | 9 (4 zlaté) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Světový pohár | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Roční období | 8 – (2010 –2018 ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vyhrává | 62 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pódia | 89 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celkové tituly | 7 – (2012 –2018 ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Disciplinární tituly | 7 - Magnáti (2012 –2018 ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Medailový rekord
|
Mikaël Kingsbury (narozen 24. července 1992) je Kanaďan freestylový lyžař a je nejuznávanějším magnátským lyžařem všech dob. Eminence dosáhl na začátku své kariéry poté, co získal ocenění Nováček roku FIS Světového poháru 2009–10. Je sedminásobným úřadujícím držitelem titulu FIS Freestyle World Cup pro magnáty i celkově freestyle a vlastní rekordy pro většinu mužských magnátských titulů a celkově Světový pohár ve volném stylu tituly. On také vlastní rekordy pro vítězství v magnátech kariéry Světového poháru s 53 a za sebou Světový pohár ve volném stylu událost vyhraje s 13.[1][2] Je prvním mužem, který vyhrál oba magnáti a duální magnáti Světový šampionát událostí a získal nejvíce medailí na Mistrovství světa ve volném stylu jakéhokoli mužského konkurenta v historii, který získal medaili v 7 z 8 Události. Kingsbury vyhrál olympijský stříbrnou medaili v roce 2014 a na 2018 Pchjongčchang Zimní olympijské hry, získal zlatou medaili jako olympijský mistr pánských magnátů.[3]
Kariéra
Časný úspěch
Po několika soutěžních sezónách v Nor-Am Cupu si Kingsbury užil mnohem větší úspěch v roce 2010, když vyhrál 4 magnáty a 1 dvojí magnáti, než dokončil rok na okruhu Světového poháru se dvěma po sobě jdoucími 4. místy. Za tyto snahy byl jmenován nováčkem roku 2009 FIS World Cup Rookie.[4]
Kingsbury získal své první pódiové umístění na mistrovství světa magnáti událost jeho prvního úplného Světový pohár sezóny, poté na to navázal svým prvním vítězstvím na mistrovství světa dne 21. prosince 2010.[5] S vítězstvím se stal prvním 18letým hráčem, který vyhrál událost Světového poháru FIS Freestyle.[6]
Kingsbury pokračoval ve své průlomové sezóně dalším vítězstvím na mistrovství světa a dalšími 5 medailemi a skončil Světový pohár FIS ve volném lyžování 2010–11 sezóna 4. celkově a 3. v disciplíně magnátů, za krajanem Alexandre Bilodeau a vítěz Guilbaut Colas. Uprostřed této sezóny soutěžil ve svém prvním Mistrovství světa FIS 2011, a začal s bronzovou medailí v magnátské události za sebou Bilodeau a vítěz Colas.[7] V případě dvojí magnáti Kingsbury spadl do finálního párování, opět skončil za Bilodeau, tentokrát pro stříbrnou medaili. Když uvažoval o svých prvních mistrovstvích světa, Kingsbury uvedl: „Nikdy jsem si na začátku sezóny nemyslel, že budu schopen být dvakrát na stupních vítězů v Deer Valley, nejtěžším kurzu na světě. Alex, protože jsem byl mladý byl můj příklad, který mám následovat, je úžasné být ve finále proti němu. “[8]
První tituly světového poháru a mistrovství světa
Kingsbury vyhrál šest po sobě jdoucích akcí Světového poháru, aby zahájil 2011–2012 sezóna.[9] Zatímco série skončila v druhém závodě na druhém místě, Kingsbury se stal pouze druhým mužem na stupních vítězů na každé soutěži FIS ve freestylu v sezóně s osmi zlatými, čtyřmi stříbrnými a bronzovými. Přitom získal svůj první FIS Freestyle Crystal Globe pro magnáty a také celkový Crystal Globe pro všechny freestylové disciplíny.[10] „Nikdy jsem si nemyslel, že bych to dokázal ve věku 19 let,“ poznamenal později Kingsbury. „Ale v této sezóně jsem skvěle lyžoval, byl jsem důsledný v každém závodě a myslím, že to bylo pro mě klíčové.“[11]
K dnešnímu dni zůstává jeho nejúspěšnějším Světový pohár sezóny, pokud jde o vítězství, umístění na stupních vítězů a body, a jeho úspěchy v průběhu sezóny zlomily nebo odpovídaly několika rekordům FIS. Kingsbury dosáhl celkových 90,77 bodů nejvíce v sezóně světového poháru mužů FIS Freestyle od roku 2003. S 1180 maximem 1300 bodů v magnátech vytvořil rekord světového poháru mužů FIS Freestyle pro nejvíce bodů v sezóně v individuální disciplíně . Stal se nejmladším mužským magnátem, který získal Křišťálový glóbus, a vytvořil rekord pro nejvíce pódií v sezóně (13), kromě toho, že se vyrovnal rekordu Američana Jeremy Bloom pro nejvíce po sobě jdoucí Světový pohár vyhrává v šest.[10]
Mikael přidal šest vítězství v Sezóna 2012–13, kromě jednoho 2. místa a dvou 3. míst skončil pro celkem 9 pódií na 12 akcích. Jeho výkon mu vynesl jak jeho druhý titul FIS v magnátech, tak i jeho druhý po sobě jdoucí celkový Crystal Globe.
Na Mistrovství světa v lyžování na lyžích 2013 FIS, Kingsbury vyhrál svůj první titul mistra světa v magnátské soutěži poté, co se také kvalifikoval jako první; kolega Bilodeau se umístil na druhém místě. To byla příležitost, na kterou Kingsbury čekal na život, a řekl: „Čekal jsem na to chvíli a snil o dni, kdy bych získal titul mistra světa. Celé léto jsem tvrdě pracoval, abych se dostal dodnes a já ' Jsem velmi šťastný. Když jsem se dnes ráno probudil, měl jsem náladu na mistrovství světa. Cítil jsem se perfektně. Moje tělo bylo perfektní, takže jsem věděl, že to může být dnes. “[12] Kingsbury dále soutěžil ve finále dvojí magnáti, kde se znovu ocitl v posledním zápase proti spoluhráči Bilodeauovi. Znovu se mu nepodařilo ho porazit, což ho stále ponechalo jako stříbrného medailisty, který dokončil druhou dvojitou medaili na mistrovství světa.[13]
Překonávající Brassard
Během Sezóna 2013–14, Mikael zahájil sezónu 3 po sobě jdoucími vítězstvími. Kanadský týmový kolega Bilodeau, který v každém z prvních tří závodů skončil na 2. místě, však znovu ožil a zvítězil v dalších 3 událostech světového poháru, aby předběhl Kingsbury v magnátech FIS i v celkovém pořadí.
Na olympijských hrách v Soči měl Kingsbury ve svém posledním běhu malé zakopnutí a skončil s 24,71, skončil druhý za Bilodeauem 26,31 a sbíral svou první olympijskou medaili.[14] Po získání své první olympijské medaile Kingsbury řekl: „Šel jsem po zlatě, ale být na stupních vítězů je šílené a jsem se svým týmovým kolegou, je to neuvěřitelné.“[14] Na základě výsledků svého mistrovství světa byl favoritem zlaté medaile, ale Kingsburyho překonal Bilodeau, který opět překvapil zlatem.
V návaznosti na olympijské vystoupení skončil Kingsbury na 3., 1. a 4. místě v následujících 3 závodech, zatímco Bilodeau skončil na 4., 9. a 2. místě a ve druhém posledním závodě soutěže si mezi oběma rivaly zřídil důležité dvojí magnálové finále. sezóny, 16. března 2014. Ve věku 21, Kingsbury porazil Bilodeau ve finále pro jeho 21. vítězství v kariéře, v procesu pohybující se ho přes dětství vzor Jean-Luc Brassard pro většinu vítězství Světového poháru Kanaďanem (během stejné události Bilodeauova stříbrná medaile svázala Brassarda pro většinu medailí Světového poháru Kanaďanem).[15]
Při vstupu na závěrečnou událost sezóny vedl Kingsbury Bilodeau o 3 body za celkový titul mužů ve freestylu a o 31 bodů za titul magnáta mužů. V závěrečném případě se oba opět setkali ve finále dvojí magnáti. Bilodeau odešel do důchodu vítězstvím nad Kingsbury a prohlásil, že je „skutečně poctěn, že má [svůj] poslední běh proti nejlepším na světě“. [16] Kingsbury přidal další stříbrnou medaili a nakonec vyhnal Bilodeau o 1 bod za celkový titul ve freestylu a 11 bodů za titul magnáta mužů; s 890 body a 879 body respektive Kingsbury a Bilodeau zakončili sezónu s dvojnásobným celkovým třetím bodem Patrick Deneen.[17]
Rekordy světového poháru
FIS před začátkem sezóny 2014–15 navrhla, že „s Bilodeauem, který je nyní mimo obraz, bude příběhem ... sezóny, zda někdo, někdo, bude schopen zpochybnit nárok Mikaela Kingsburyho na nadvládu magnátů . “ [18] Kingsbury odpověděl na tuto otázku tím, co kanadská asociace volného stylu považovala za „pravděpodobně jedno z nejplodnějších a nejpůsobivějších období v historii volného stylu“. [19] přerušováno vítězstvím 19–16 nad týmovým kolegou Philippe Markýz ve finále dvojí magnáti 8. události Sezóna světového poháru v Tazawaku v Japonsku. Přitom Kingsbury vyhrál svůj rekordní 7. magnát mistrovství světa FIS po zahájení sezóny se zklamáním na 9. místě a překonal tak předchozí rekord šesti po sobě jdoucích vítězství, o které se podělil. Jeremy Bloom.[19] Toto vítězství bylo také 28. Světový pohár FIS ve volném lyžování vítězství mladé kariéry Kingsburyho, svázání s Francouzem Edgar Grospiron poprvé v seznamu všech dob. Ve věku 22 let dosáhl Kingsbury milníku na 60 akcích Světového poháru ve srovnání s Grospironem 78.[19]
V tomto bodě si Kingsbury už zajistil své 4. přímé magnáty sezóna titul po výhře magnátů v Tazawaku den před. Bohužel, v závěrečném závodu sezóna, ve své čtvrtfinálové rozjížďce utrpěl neobvyklý pád a skončil na 8. místě.[20] I přes svůj nedostatek jeho výkon pomohl Kanadě získat magnáty Pohár národů a FIS Freestyle celkově Pohár národů, ten v neuvěřitelně těsné bitvě skončil jen o 54 bodů před USA. Kingbsury také zakončil den s magnáty a Freestyle celkově křišťálovými koulemi pro čtvrtou sezónu po sobě.[21]
Uprostřed své úspěšné sezóny Světového poháru vyhrál Kingsbury svou první Světový šampionát titul v duální magnáti událost, přes kanadské spoluhráče Philippe Markýz a Marc-Antoine Gagnon. Bylo to vůbec poprvé, co země na mistrovství světa zametla pódium v historii soutěže dvojí magnáti. Nebyl schopen bránit své zlato v magnáti událost, skončil na druhém místě Anthony Benna po dokončení prvního v kvalifikaci a postupu do finále 2.[22] Jeho 2. místo předvádění stále zajišťovalo, že jeho série šesti po sobě jdoucích umístění na stupních vítězů na mistrovství světa bude pokračovat.
Kingsbury musel čekat téměř 9 měsíců na další příležitost, aby vytvořil rekord mužů v lyžařských vítězstvích magnátů Světového poháru. Tuto šanci využil na finálovém turnaji dual mogulsů ve Finsku, který se otevírá v sezóně 2015–16, když ve finále porazil francouzského Benjamina Caveta 20–15 na cestě k získání magnátů a Freestyle celkových křišťálových koulí pro pátou sezónu po sobě.[1] V sezóně 2016–17 se Kingsbury stal prvním lyžařem, který podruhé zametl soutěže pro jednotlivce a dvojí magnáty v Deer Valley. V duálních magnátech porazil své soupeře kombinovaným skóre 144–31, aby získal své 58. místo na stupních vítězů pro muže, čímž překonal Edgar Grospiron pro většinu všech dob a zároveň prodloužil svůj rekord všech dob na 37.[23]
V lednu 2018 vytvořil Kingsbury nový rekord v počtu vítězství na světovém poháru a překonal americkou Hannah Kearneyovou v 47. Příští měsíc Kingsbury získal nepolapitelnou zlatou olympijskou medaili v Pchjongčchangu se skóre 86,63.[24] Dne 11. prosince, Kingsbury byl odměněn za jeho rekordní sezónu, kdy mu byla udělena Lou Marsh Trophy, ctít nejlepšího kanadského sportovce roku.[25] Poté následoval mužský sportovec roku The Canadian Press Cena Lionela Conachera 27. prosince; v obou případech byl prvním freestylovým lyžařem, který tuto cenu vyhrál.[26]
Výsledek
Olympijské výsledky
Rok | Magnáti |
---|---|
2014 Soči | 2 |
2018 Pchjongčchang | 1 |
Výsledky mistrovství světa
datum | Umístění | Disciplína | událost | Výsledek[27] |
---|---|---|---|---|
2. února 2011 | Jelení údolí, Utah, Spojené státy | Magnáti | Mistrovství světa 2011 ve volném stylu | Bronz |
5. února 2011 | Jelení údolí, Utah, Spojené státy | Duální magnáti | Mistrovství světa 2011 ve volném stylu | stříbrný |
6. března 2013 | Voss-Myrdalen, Norsko | Magnáti | Mistrovství světa 2013 ve volném stylu | Zlato |
8. března 2013 | Voss-Myrdalen, Norsko | Duální magnáti | Mistrovství světa 2013 ve volném stylu | stříbrný |
18. ledna 2015 | Kreischberg, Rakousko | Magnáti | Mistrovství světa 2015 ve volném stylu | stříbrný |
19. ledna 2015 | Kreischberg, Rakousko | Duální magnáti | Mistrovství světa 2015 ve volném stylu | Zlato |
8. března 2017 | Sierra Nevada, Španělsko | Magnáti | Mistrovství světa 2017 ve volném stylu | Bronz |
9. března 2017 | Sierra Nevada, Španělsko | Duální magnáti | Mistrovství světa 2017 ve volném stylu | 13 |
8. února 2019 | Deer Valley, Utah, Spojené státy | Magnáti | Mistrovství světa ve freestylu 2019 | Zlato |
8. února 2019 | Deer Valley, Utah, Spojené státy | Duální magnáti | Mistrovství světa ve freestylu 2019 | Zlato |
Výsledky mistrovství světa
Turnaj | Disciplína | Události začaly | Nejlepší Finish | Vyhrává | Pódia | Body | Konečná pozice |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2009–10 | Magnáti | 5/10 | 4 | 0 | 0 | 116 | 22 |
2010–11 | Magnáti | 11/11 | 1 | 2 | 8 | 725 | |
2011–12 | Magnáti | 13/13 | 1 | 8 | 13 | 1180 | |
2012–13 | Magnáti | 12/12 | 1 | 6 | 9 | 940 | |
2013–14 | Magnáti | 11/11 | 1 | 5 | 9 | 890 | |
2014–15 | Magnáti | 9/9 | 1 | 7 | 7 | 761 | |
2015–16 | Magnáti | 8/8 | 1 | 5 | 7 | 705 | |
2016–17 | Magnáti | 11/11 | 1 | 9 | 10 | 1020 | |
2017–18 | Magnáti | 10/10 | 1 | 7 | 10 | 940 | |
2009–10 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 11.6 | 64 |
2010–11 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 65.9 | 4 |
2011–12 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 90.8 | |
2012–13 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 78.3 | |
2013–14 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 80.9 | |
2014–15 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 84.6 | |
2015–16 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 88.1 | |
2016–17 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 92.7 | |
2017–18 | Celkově | N / A | N / A | N / A | N / A | 94.0 |
Vítězství na mistrovství světa
Kingsbury dosáhl 58 vítězství v FIS Světový pohár ve freestylu.[27]
Reference
- ^ A b „Mikael Kingsbury se dostal na první místo v seznamu vítězů magnátů Světového poháru“. CBC Sports. 12. prosince 2015. Citováno 12. prosince 2015.
- ^ „Mikael Kingsbury získává značku světových pohárů všech dob. CBC Sports. 1. března 2015. Citováno 13. prosince 2015.
- ^ „Kanadský Mikael Kingsbury vyhrál olympijské zlato v magnátech mužů“. Toronto Star. 12. února 2018. Citováno 12. února 2018.
- ^ „Mikaël Kingsbury“. Freestyle lyžování Kanada. Citováno 11. prosince 2010.
- ^ „Kingsbury vede v kategorii kanadských freestyle týmů se čtyřmi medailemi“. CBC Sports. 21. prosince 2010. Citováno 21. prosince 2010.
- ^ „2010: rok„ První časovače"". Světový pohár FIS Freestyle. 21. prosince 2010. Archivovány od originál dne 25. července 2011. Citováno 21. prosince 2010.
- ^ „Odchod do důchodu Heil vyhrává magnátský světový titul“. CBC Sports. 2. února 2011. Citováno 4. února 2011.
- ^ Terry Bell (6. února 2011). „Noční závody přinášejí další čtyři medaile“. Montrealský věstník. Citováno 2. června 2011.[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Kanaďané Kingsbury a Bilodeau končí v magnátech Světového poháru 1–2“. Winnipeg Free Press. Citováno 3. února 2011.
- ^ A b „Kanada bere čtyři medaile na finále magnáta“. Kanadská asociace freestylového lyžování. 18. března 2012.
- ^ „Kanadské Kingsbury končí sezónu dvojitých magnátů stříbrem“. CBC Sports. 18. března 2012.
- ^ „Kanadský Kingsbury získal magnátský titul mistra světa, Bilodeau 2. místo“. CBC Sports. 6. března 2013.
- ^ „Kanadské Bilodeau, Dufour-Lapointe vyhrávají mistrovství světa dvojí magnáti“. CBC Sports. 8. března 2013.
- ^ A b „Kanadský Alex Bilodeau získal magnáty zlato, týmový kolega Mikael Kingsbury získal stříbro“. CBC Sports. 10. února 2014. Archivovány od originál dne 18. března 2014. Citováno 18. března 2014.
- ^ The Canadian Press (16. března 2014). „Kingsbury překonal kanadský rekord v získávání magnáta Světového poháru“. Sportovní síť.
- ^ The Canadian Press (21. března 2014). „Mikael Kingsbury získal titul magnátů, Alex Bilodeau odešel s vítězstvím“. CBC Sports.
- ^ "Pořadí pohárů". Mezinárodní lyžařská federace. Citováno 22. prosince 2014.
- ^ „Mikael Kingsbury“. Mezinárodní lyžařská federace. Archivovány od originál dne 24. března 2015. Citováno 23. března 2015.
- ^ A b C „Kingsbury spojuje historického magnáta Světového poháru FIS s rekordem“. Kanadská lyžařská asociace pro volný styl. Citováno 23. března 2015.
- ^ "Mikael Kingsbury vyhrál 4. titul sezóny v magnátech rovných". Kanadský tisk. Chybějící nebo prázdný
| url =
(Pomoc) - ^ „Megeve dual moguls caps off 2014/15 World Cup season“. Mezinárodní lyžařská federace. Chybějící nebo prázdný
| url =
(Pomoc) - ^ Callum Ng. „Kanadský souboj: Mogulští lyžaři získávají na mistrovství světa šest medailí“. Olympic.ca. Chybějící nebo prázdný
| url =
(Pomoc) - ^ „Cox a Kingsbury vládnou v duálech Deer Valley“. FIS. Citováno 5. února 2017.
- ^ „Flawless freestyler Kingsbury wins gold in Men's moguls“. Mezinárodní olympijský výbor. 15. února 2018. Citováno 22. prosince 2018.
- ^ „Mogulský král Mikael Kingsbury přidává Lou Marsh Trophy na přeplněnou poličku s cenami“. CBC Sports. 11. prosince 2018. Citováno 22. prosince 2018.
- ^ „Mikael Kingsbury stále přidává hardware, jmenován mužským sportovcem roku CP“. CBC Sports. Kanadský tisk. 27. prosince 2018. Citováno 28. prosince 2018.
- ^ A b „Profil FIS“. Mezinárodní lyžařská federace. Citováno 22. prosince 2014.