Mikša Pelegrinović - Mikša Pelegrinović

Mikša Pelegrinović
narozenýC. 1500
Hvar, Benátská republika
Zemřel26. prosince 1562
Zadar, Benátská republika
Ostatní jménaMichiele Pelegrinovich
obsazeníbásník

Mikša Pelegrinović (nebo Michiele Pelegrinovich) (asi 1500-26. prosince 1562) byl chorvatský básník.[1]

Životopis

Pelegrinović se narodil kolem roku 1500[2][3] ve městě Hvar na stejnojmenném ostrově. Pocházel ze šlechtické rodiny pocházející z apulského města Barletta a byl synem Marijana a Nikolice. Navštěvoval a humanista školu ve svém rodném městě a studoval zákon v Padova.

V roce 1530 jako menší šlechtic přijal odpovědnost Hvaru obránce. Ve stejném roce se stal Korčulan Notář a na konci roku 1538 se vrátil na Hvar. Dne 5. února 1548 byl Pelegrinović zvolen kancléřem v Zadar rada. Cestoval dvakrát do Benátky, v letech 1556 a 1557, pravděpodobně k vydání Jeđupka nebo jeho další díla. V té době se seznámil s Livijou Martinušević, s níž se oženil v roce 1558 a se kterou měl dceru Juliji a syna Julije.

Žil v Zadar až do své smrti. Dva dny před svou smrtí diktoval svou poslední vůli před notářem.[4]

Literární práce

Pelegrinovićova literární tvorba není příliš známá. Je jisté, že v roce 1527 složil směsice karnevalových písní, Jeđupka, a v roce 1556 napsal epištola adresováno Ragusan básník Sabo Bobaljević, napsáno v osmislabičný čtyřverší s komickým tématem o léčení stáří (Od jazavac vitno rebro, / i od hrta lijeve desni, / od komarca hrbat desni, / i sve stuci u prah dobro). Ze zachovaných spisů jeho současníků (Nikola Nalješković, Mavro Vetranović, Petar Hektorović Víme, že Pelegrinović napsal mnohem více literárních materiálů.

V roce 1525 historik Vinko Pribojević zmínil Pelegrinoviće ve svém projevu o původu Chorvati, když mluvíme o slavných básnících. Petar Hektorović věnovaný Pelegrinovićovi v roce 1528 jeho překlad Ovid je Remedia Amoris (Od lika ljubenoga).

Díla (vydání)

  • Pjesme Nikole Nalješkovića, Andrije Čubranovića, Miše Pelegrinovića i Saba Mišetića Bobaljevića i Jegjupka neznana pjesnika (biografie viz Luka Zore a Franjo Rački; text pro tisk upravil Sebastijan Žepić ), JAZU, Stari pisci hrvatski, kniha VIII., Záhřeb, 1876
  • Mikša Pelegrinović: „Jejupka“, Mogućnosti, XX., 1973, s. 781–808
  • Počinje Jejupka gospodina Miše Pelegrinovića vlastelina hvarskoga, Mogućnosti, XXI., 1974, s. 684–710

Reference

  1. ^ Greene, Roland; Cushman, Stephen (2016). The Princeton Handbook of World Poetries. Princeton University Press. p. 136. ISBN  9781400880638.
  2. ^ Na današnji dan u Zadru umro pjesnik Mikša Pelegrinović
  3. ^ Miksa Pelegrinovic, Petar Hektorovic v chorvatštině
  4. ^ Pjesme Nikole Nalješkovića, Andrije Čubranovića, Miše Pelegrinovića i Saba Mišetića Bobaljevića i Jegjupka neznana pjesnika
  • Dukić, Davor: Lirika u 16. stoljeću II .: Ostali žanrovi, Katedra za stariju hrvatsku književnost Filozofskog fakulteta u Zagrebu, 200./2008
  • Kolendić, Antun: „Jeđupka“ i njen autor, Republika, XVIII., 1962, s. 79–92, 155–162, 253–260
  • Kolendić, Antun: Mikša Pelegrinović i njegova "Jejupka", Mogućnosti, XX., 1973, s. 771–780
  • Fališevac, Dunja; Nemec, Krešimir; Novaković, Darko (2000), Leksikon hrvatskih pisaca (v chorvatštině), Záhřeb: Školska knjiga d.d, s. 150–151, ISBN  953-0-61107-2