Mikrovlákno - Microfibril

A mikrofibril je velmi dobrá fibril, nebo vláknitý pramen, sestávající z glykoproteiny a celulóza. Obvykle, ale ne vždy, se používá jako obecný termín pro popis struktury proteinové vlákniny, např. vlasy a spermie ocas. Jeho nejčastěji pozorovaným strukturním vzorem je vzor 9 + 2, ve kterém jsou dva centrální protofibrily jsou obklopeni dalšími devíti páry. Celulóza uvnitř rostlin je jedním z příkladů neproteinových sloučenin, které tento termín používají se stejným účelem. Celulózové mikrofibrily jsou uloženy na vnitřním povrchu primární buněčné stěny. Jakmile buňka absorbuje vodu, její objem se zvětší a stávající mikrofibrily se oddělí a vytvoří se nové, které pomohou zvýšit sílu buňky.

Syntéza a funkce

Celulózu syntetizuje celulóza syntáza nebo Růžicové koncové komplexy, které se nacházejí na buněčné membráně. Protože jsou celulózová vlákna syntetizována a rostou extracelulárně, tlačí se proti sousedním buňkám. Vzhledem k tomu, že sousední buňka se nemůže snadno pohybovat, je komplex Rosette místo toho tlačen kolem buňky přes tekutou fosfolipidovou membránu. Nakonec to má za následek zabalení buňky do vrstvy mikrofibril. Tato vrstva se stává buněčnou stěnou. Organizace mikrofibril tvořících primární buněčnou stěnu je poněkud neuspořádaná. V sekundárních buněčných stěnách se však používá jiný mechanismus, který vede k jeho organizaci. Dráhy na sekundární buněčné stěně jsou v podstatě vybudovány pomocí mikrotubulů. Tyto pruhy nutí mikrofibrily zůstat v určité oblasti, zatímco se obalují. Během tohoto procesu mohou mikrotubuly spontánně depolymerovat a repolymerovat v jiné orientaci. To vede k jinému směru, ve kterém se buňka stále zalomí.

Marfanův syndrom

v Marfanův syndrom, je vada v fibrilin glykoproteinová složka mikrofibril.[1]

Viz také

Reference