Michel Fano - Michel Fano
 | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek francouzsky. (Srpen 2018) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Michel Fano v Paříži, 2013
Michel Fano (narozen 9. prosince 1929)[1] je francouzský hudebník, skladatel, spisovatel, filmař a zvukový designér. On vyvinul koncept kontinuum sonore popsat potenciál interakce zvukového doprovodu filmu s jeho vizuálním obsahem.[2] [3]Na počátku padesátých let byl součástí generace skladatelů spojených s Darmstadtská škola, a byl celoživotním přítelem Pierre Boulez. Od roku 1962 do roku 1975 pravidelně spolupracoval s Alain Robbe-Grillet na filmových projektech, tvorba příčky sonores (nebo „zvukové skóre“) u pěti Robbe-Grilletových filmů.[4][5][6]
Funguje
Skladby
Toto jsou Fano uznávané skladby; existuje také řada děl pro mladistvé a probíhajících prací.[7]
- Sonate pour deux pianos (1952)
- Étude nalít 15 nástrojů (Picc.Fl.Ob.Eh.Cl [E ♭] .Cl.Bcl.2Hn.Ptpt.2Tpt.Sax.2Vln.2Va.2Vlc.Cb) (1954)
- La Chambre Secréte (Elektronická hudba s textem Alaina Robbe-Grilleta)
- Fab V (klavírní sólo, 1995)
Příčky Sonores
- L'Immortelle (1963, r. Alain Robbe-Grillet)[8]
- Trans-Europ-Express (1966, r. Alain Robbe-Grillet)
- L'homme qui ment (1968, r. Alain Robbe-Grillet)
- L'éden et après (1970, r. Alain Robbe-Grillet)
- Glissements progressifs du plaisir (1974, r. Alain Robbe-Grillet)
Reference
- ^ https://www.cinezik.org/compositeurs/index.php?compo=fano
- ^ Deleuze, Gilles (2013). Kino II: Časový obraz. Bloomsbury. str. 240. ISBN 9781472512604.
- ^ „Michel Fano“. brahms.ircam.fr. Citováno 2020-04-15.
- ^ „Michel Fano - Cinémathèque française“. kino.cloclopedie.personnalites.bifi.fr. Citováno 2020-04-15.
- ^ „Michel Fano“. MUBI. Citováno 2020-04-15.
- ^ „Michel Fano“. IMDb. Citováno 2020-04-15.
- ^ „Michel Fano - Musiques“. www.michelfano.fr. Citováno 2018-08-12.
- ^ „Michel Fano - Cinémathèque française“. kino.cloclopedie.personnalites.bifi.fr. Citováno 2018-08-12.
