Merodon - Merodon
Merodon | |
---|---|
Merodon equestris žárovka narcisu letí | |
Vědecká klasifikace | |
Království: | |
Kmen: | |
Třída: | |
Objednat: | |
Rodina: | |
Podčeleď: | |
Kmen: | |
Rod: | Merodon Meigen, 1803 |
Synonyma[2] | |
Merodon je velký rod včela -jako hoverflies. Většina druhů je zaměřena na Středomoří a je to druhý největší rod hoverfly v Evropa s více než 50 evropskými druhy. Je distribuován po internetu Palearktické a Afrotropické říše, přičemž většina evropských druhů se vyskytuje v Jižní a východní Evropa. Centrem distribuce tohoto rodu se zdá být Turecko, kde bylo zaznamenáno asi 65 druhů. Některé druhy se vyskytují v Africe (Maroko přes východní Afriku a Ghanu až po Jižní Afriku) a na Středním východě až k Pákistánu. Vzhledem k rychlosti, s jakou byly v posledních desetiletích zaznamenány nové druhy, by celosvětový počet druhů mohl přesáhnout 200 larvy krmení na žárovky nebo oddenky z jednoděložné rostliny.
Jeden z nejběžnějších druhů rodu, Merodon equestris je známý jako Narcisová žárovka letí, větší žárovka, velká žárovka nebo velká narcis.
Systematika
Druhy zahrnují:
- M. aberrans Egger, 1860
- M. abruzzensis van der Goot, 1969
- M. aeneus Meigen, 1822
- M. affinis Gil Collado, 1930
- M. alagoezicus Paramonov, 1925
- M. albifrons Meigen, 1822
- M. albonigrum Vujic, Radenkovic a Simic, 1996
- M. alexeji Paramonov, 1925
- M. ambiguus Bradescu, 1986
- M. andalusiacus Paramonov, 1929
- M. annulatus (Fabricius, 1794)
- M. antonioi Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. armády Róndani, 1843
- M. arundanus Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. aureus Fabricius, 1805
- M. auripes Pytel, 1913
- M. auripilus Meigen, 1830
- M. avidus (Rossi, 1790)
- M. bessarabicus Paramonov, 1924
- M. biarcuatus Curran, 1939
- M. bolivari Gil Collado, 1930
- M. cabanerensis Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. caerulescens Loew, 1869
- M. caucasicus Portschinsky, 1877
- M. chalybeatus Pytel, 1913
- M. chalybeus Wiedemann in Meigen, 1822
- M. cinereus (Fabricius, 1794)
- M. clavipes (Fabricius, 1781)
- M. clunipes Pytel, 1913
- M. constans (Rossi, 1794)
- M. crassifemoris Paramonov, 1925
- M. crymensis Paramonov, 1925
- M. crypticus Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. desuturinus Vujic, Simic a Radenkovič, 1995
- M. specificus Palma, 1863
- M. dobrogensis Bradescu, 1982
- M. dzhalitae Paramonov, 1926
- M. elegans Hurkmans, 1993
- M. equestris (Fabricius, 1794)
- M. ekv (Fabricius, 1805)
- M. erivanicus Paramonov, 1925
- M. escalerai Gil Collado, 1929
- M. escorialensis Strobl, 1909
- M. femoratoides Paramonov, 1925
- M. femoratus Pytel, 1913
- M. flavus Pytel, 1913
- M. fractipes Paramonov, 1936
- M. funestus (Fabricius, 1794)
- M. geniculatus Strobl, 1909
- M. haemorrhoidalis Pytel, 1913
- M. hamifer Pytel, 1913
- M. hispanicus Pytel, 1931
- M. hurkmansi Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. kaloceros Hurkmans, 1993
- M. karadaghensis Zimina, 1989
- M. kiritschenkoi (Stackelberg, 1960)
- M. legionensis Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. loewi van der Goot, 1964
- M. longicornis Pytel, 1913
- M. longispinus Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. lusitanicus Hurkmans, 1993
- M. luteihumerus Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007 [3]
- M. manicatus Pytel, 1938
- M. mariae Hurkmans, 1993
- M. minutus Strobl, 1893
- M. nanus Pytel, 1931
- M. natans (Fabricius, 1794)
- M. nigritarsis Róndani, 1845
- M. parietum Wiedemann in Meigen, 1822
- M. planiceps Loew, 1862
- M. pruni (Rossi, 1790)
- M. quercetorum Marcos-García, Vujic & Mengual, 2007[3]
- M. rubidiventris Costa, 1884
- M. ruficornis Meigen, 1822
- M. rufipes Pytel, 1913
- M. rufus Meigen, 1838
- M. segetum (Fabricius, 1794)
- M. spicatus Becker, 1907
- M. spinitarsis Paramonov, 1929
- M. splendens Hurkmans, 1993
- M. strobli Bradescu, 1986
- M. stukei Hauser & Hurkmans, 1997[4]
- M. tener Pytel, 1913
- M. teruelensis van der Goot, 1966
- M. testaceoides Hurkmans, 1993
- M. toscanus Hurkmans, 1993
- M. tricinctus Pytel, 1913
- M. trochantericus Costa, 1884
- M. unguicornis Strobl, 1909
- M. velox Loew, 1869
Reference
- ^ Stubbs, Alan E. a Falk, Steven J. (1983). British Hoverflies: An Illustrated Identification Guide. Britská entomologická a přírodovědná společnost. p. 253, xvpp. ISBN 1-899935-05-3.
- ^ Evenhuis, Neal L. (2020). „Nebezpečí nomenklaturní archeologie? Názvy Diptera Theodora van Swinderena v jeho 1822 Index Rerum Naturalium quae Conservantur v Museo Academico Groningano". Zootaxa. 4859 (3): 383–396. doi:10.11646 / zootaxa.4859.3.4.
- ^ A b C d E F G h i Maria Angeles Marcos-García; Ante Vujic; Ximo Mengual (2007). "Revize iberských druhů rodu Merodon (Diptera: Syrphidae)" (PDF). European Journal of Entomology. 104 (1): 531–572. ISSN 1210-5759. Citováno 2009-01-16.
- ^ Martin Hauser & Willem Hurkmans. (1997). „Eine neue Merodon Art aus Tunesien (Diptera: Syrphidae) " (PDF). Entomologische Zeitschrift. 107 (10): 423–428. Archivovány od originál (PDF) dne 2007-10-20. Citováno 2009-01-16.
Obecné reference pro Merodon
- Hurkmans, Willem, 1993. Monografie Merodona (Diptera: Syrphidae). Tijdschrift voor Entomologie 136: 147-234.
- Pytel, Pius, 1913. Die Gattung Merodon Meigen (Lampetia Meigen olim.). Abhandlungen des Senckenbergische Gesellschafts der Naturforscher 31: 427-462