Maximilián Ulrich von Kaunitz - Maximilian Ulrich von Kaunitz - Wikipedia

Maxmilian Oldrich Kounic

Počet Maximilián Ulrich von Kaunitz-Rietberg (čeština: Maxmilián Oldřich z Kounic-Rietbergu; 27. března 1679 v Vídeň - 10. září 1746 v Brno ) byl rakouský diplomat, politik a také guvernér Morava od roku 1720 do roku 1746.[1] Jeho starší bratr byl Franz Karl von Kaunitz (1676–1717), kánon v Olomouc (Němec: Olmütz) a Biskup v Lublani (Laibach).

Život

Narodil se v Vídeň bohatému Moravský šlechtický rod. Jeho rodiči byli hrabě Dominik Andreas I. von Kaunitz baron z Šlapanice a hraběnka Marie Eleonore von Sternberg (dcera hraběte Adolfa z Sternberg ), Nejvyšší purkrabství Čech ). Dne 6. srpna 1699 upravil německou hraběnku Marii Františku von Ostrfriesland, Hraběnka von Rietberg (dcera Ferdinanda Maximiliána von Ostfriesland, Hrabě von Rietberg a jeho manželka, hraběnka Johanette Elisabeth Franziska von Manderscheid-Blankenheim ). V době manželství měl Kaunitz dvacet let, zatímco jeho manželce bylo teprve třináct. S tímto důležitým manželstvím přišla její rodina k Hrabství Rietberg a poté převzal jméno Kaunitz-Rietberg. Z manželství vzniklo 11 dětí (6 synů, 5 dcer), včetně:

Kariéra

Zdědil hrabství Rietberg v raném věku, dokud nedosáhli věku 18 let, zůstali pod ochranou. Vedl kariéru ve státní službě v habsburské monarchii, v roce 1706 se mu podařilo být jmenován císařským komorníkem a do roku 1721 byl císařským velvyslancem v papežský soud v Řím.

Od roku 1718 mu byl udělen hraběcí titul, přičemž nadále pobýval se svou rodinou převážně ve Vídni, kde vládl Hrabství Rietberg přes proxy. Od roku 1720 až do své smrti byl generálním guvernérem Moravy, kde se mimo jiné snažil zajistit splavnost řeka Morava (březen). V Olomouci vytvořil akademii a vybudoval cestu k rychlému propojení Brno a Olomouc. Rovněž prosadil částečné reformy zemské správy.[3] Tehdy to byl císařský vyslanec v konkláve z roku 1724, kdy došlo k volbě Papež Benedikt XIII.

Za jeho služby byl poctěn Řád zlatého rouna v roce 1744.

Reference

  1. ^ Kolektiv autorů: Brněnské paláce. Stavby duchovní a světové aristokracie v raném novověku; Brno, 2005 ISBN  80-7364-016-3
  2. ^ Kroupa, Jiří: Alchymie štěstí; Brno, 2006 s. 87 ISBN  80-7366-063-6
  3. ^ Kolektiv autorů: Brněnské paláce. Stavby duchovní a světové aristokracie v raném novověku; Brno, 2005 ISBN  80-7364-016-3

Další čtení

  • Heribert Sturm, Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. herausgegeben im Auftrag des Collegium Carolinum (Institut). Kapela II, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov 1984, ISBN  3-486-52551-4, S. 121 a 122.
  • Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch 1973, ISBN  3-7686-5002-2, S. 138: Stammfolge Kaunitz (z Kunicz, Kaunitz-Rittberg, Kaunitz-Rietberg-Questenberg)
  • Alfred von Arneth: Biographie des Fürsten Kaunitz: Ein Fragment. V: AÖG. 88, 1900, S. 8–10.
  • Grete Klingenstein: Der Aufstieg des Hauses Kaunitz. Studien und Herkunft und Bildung des Staatskanzlers Wenzel Anton von Kaunitz. Göttingen 1975, ISBN  3-525-35906-3.
Politické kanceláře
Předcházet
Dominik Andreas I von Kaunitz		 Baron ze Šlapanic
1705–1746		Uspěl
Wenzel Anton, princ Kaunitz-Rietberg