Max Planck Institute for Biology of Aging - Max Planck Institute for Biology of Ageing - Wikipedia
 Max Planck Institute for Biology of Aging, Kolín nad Rýnem | |
| Motto | Investice do podstaty stárnutí a dlouhověkosti |
|---|---|
| Typ | Ústav pro základní biomedicínský výzkum |
| Hlavní sídlo | Mnichov |
| Umístění |
|
| Adam Antebi, Thomas Langer a Linda Partridge | |
Mateřská organizace | Společnost Maxe Plancka |
Rozpočet | Veřejné financování (plus financování třetí stranou) |
Personál | 250, zamýšleno asi 350 |
| webová stránka | www |
The Max Planck Institute (MPI) pro biologii stárnutí, která byla založena v roce 2008, je jedním z více než 80 nezávislých neziskových institutů zřízených pod záštitou Společnost Maxe Plancka. Celkovým cílem výzkumu je získat základní poznatky o procesu stárnutí, a tím připravit cestu ke zdravějšímu stárnutí u lidí. Mezinárodní výzkumný tým složený z téměř 30 zemí pracuje na odhalení základních molekulárních, fyziologických a evolučních mechanismů.
Tento MPI, který se nachází v kampusu fakultní nemocnice v Kolíně nad Rýnem, tvoří podstatnou část regionálního klastru Life Science Cluster úzce propojených výzkumných organizací zaměřených na výzkum stárnutí a nemocí souvisejících se stárnutím. Regionální partneři zahrnují MPI pro výzkum metabolismu a Cluster of Excellence CECAD (oba v Kolíně nad Rýnem), stejně jako DZNE a výzkumné středisko caesar (oba v Bonnu).
Společně se svými regionálními, národními a mezinárodními partnery, jako je např ERIBA Vědci z MPI pro biologii stárnutí zkoumají, jak buňky stárnou po celý život, které geny jsou zapojeny a do jaké míry hrají roli faktory prostředí. Základní procesy jsou studovány v takzvaných modelových organismech: Geny myši Mus musculus, ovocná muška Drosophila melanogaster a škrkavka Caenorhabditis elegans jsou známy a střední délka života těchto organismů je relativně krátká. Díky tomu jsou zvláště vhodné pro výzkum procesu stárnutí. Další modelové organismy v podobě afrického tyrkysového zabijáka Nothobranchius furzeri a droždí Saccharomyces cerevisiae se používají.
Od začátku výzkumné práce v roce 2008 Adam Antebi (USA), Nils-Göran Larsson (Švédsko) a Linda Partridge (UK) společně řídí institut. V roce 2018 byl Thomas Langer (Německo) jmenován čtvrtým ředitelem ústavu.
Základní kámen nových výzkumných prostor byl položen v roce 2010 a budova byla slavnostně otevřena v roce 2013.
Jako jeden z nejmladších institutů společnosti Max Planck Society se MPI pro biologii stárnutí dále rozšiřuje a nakonec by měl mít přibližně 350 zaměstnanců. Je plánováno nejméně deset výzkumných skupin a čtvrté oddělení pod vedením dalšího ředitel.
Oddělení
- Molekulární genetika stárnutí (Adam Antebi)
- Mitochondriální proteostáza (Thomas Langer)
- Biologické mechanismy stárnutí (Linda Partridge )
Výzkumné skupiny
- Kontrola růstu buněk u zdraví a nemocí souvisejících s věkem (Constantinos Demetriades / Max Planck Research Group)
- Metabolická a genetická regulace stárnutí (Martin Denzel / výzkumná skupina)
- Regulace autofagie (Martin Graef / Max Planck Research Group)
- ADP-ribosylace při opravách a stárnutí DNA (Ivan Matic / Research Group CECAD)
- Metabolismus infekce (Lena Pernas / Max Planck Research Group)
- Evoluce a stárnutí genomu (Jim Stewart / Research Group)
- Chromatin a stárnutí (Peter Tessarz / Max Planck Research Group)
- Evoluční a experimentální biologie stárnutí (Dario Riccardo Valenzano / Max Planck Research Group) [1]
- Homeostáza a stárnutí kůže (Sara Wickström / Max Planck Research Group)
„Výzkumné skupiny Maxe Plancka“ nabízejí mladým postdoktorandům možnost kvalifikovat se pro další kariéru ve výzkumu. Jejich vedoucí jsou jmenováni prezidentem Společnosti Maxe Plancka a mají nezávislé postavení v MPI, podobné postavení ředitelů.
Kolínská postgraduální škola výzkumu stárnutí
The Kolínská postgraduální škola výzkumu stárnutí byla založena v roce 2013 jako společný podnik Graduate School of the Cellular Stress Responses in Aging-Associated Diseases (CECAD Graduate School) a International Max Planck Research School for Aging (IMPRS AGE).[2] Přidruženými ústavy jsou Cluster of Excellence - Cellular Stress Responses in Aging-Associated Diseases (CECAD), Institut Maxe Plancka pro biologii stárnutí, Max Planck Institute for Metabolism Research, Univerzita v Kolíně nad Rýnem a Fakultní nemocnice v Kolíně nad Rýnem. Graduate School nabízí mimořádně talentovaným mladým vědcům z celého světa příležitost získat doktorát v oboru výzkumu stárnutí v rámci tříletého strukturovaného programu. Aplikace vyžaduje M.Sc. stupně (nebo ekvivalentu) a je možné od 1. září 2020 do 15. listopadu 2020 pro aktuální kolo přihlášek. Strukturovaný postgraduální program začíná v červenci až říjnu 2021. Doktorské tituly uděluje univerzita v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2019 nabízí Kolínská magisterská škola výzkumu stárnutí nový Master Fellowship program pro vynikající a motivované studenty, kteří se chtějí dozvědět více o výzkumu stárnutí a zároveň pokračovat v magisterském studiu v magisterském programu Biologické vědy na univerzitě v Kolíně nad Rýnem.[3] Přihláška do magisterského stipendijního programu je možná od 2. března do 20. srpna 2020.