Masoud Dehnamaki - Masoud Dehnamaki
Masoud Dehnamaki | |
---|---|
Dehnamaki mluví na Amir Kabir University v roce 2016 | |
narozený | |
obsazení | Ředitel, novinář, konzervativní aktivista |
Aktivní roky | 2004 – dosud |
Politická strana | Ansar-e-Hizballáh[1] |
Masoud Dehnamaki (Peršan: مسعود دهنمکی, Narozen 1969 v Ahar, Východní Ázerbájdžán ) je íránský konzervativní aktivista, filmař a bývalý novinář.
Časný život
Dehnamaki říká, že byl členem osvobozující armády Khoramshahr v roce 1982 - rozhodující zlom v roce Válka mezi Íránem a Irákem.[2]
Aktivismus
Dehnamaki byl většinou neznámý, dokud nezačal s aktivitami Ansar-e Hizballáh. Dehnamaki byl po léta generálním velitelem notoricky známého Ansar Hizballáhu a vůdcem Baseej vigilantes, kteří agresivně útočili na konference a festivaly.[3] Po celá léta byl Massoud Dehnamaki široce známý jako obávaný vymahač konzervativních pravidel omezujících svobodu žen a společnosti.[4] Býval na rozbíjení pokojných shromáždění, útočil na řečníky a přiváděl do ulic vigilanty.[5]
Dehnamaki byl zapojen do student teheránské univerzity se vzbouřil v červenci 1999. Několik studentů, kteří té noci protestovali proti uzavření „Salamu“ a následně byli zbiti útočníky, sdělili vyšetřovací komisi, že pan Dehnamaki byl mezi těmi, kdo řídili brutální noční nájezd.[3]
V roce 2002 vyhlásila Ansar e Hizballáh, skupina tvrdé linie, která je známá tím, že narušovala reformní shromáždění a mlátila studenty, za „svatou válku“, aby zbavila Írán reformátorů, kteří prosazují západní demokracii a vyzývají nejvyššího vůdce země. Masoud Dehnamaki, ideolog skupiny, také uvedl, že Íránci, kteří se snaží uklidnit íránské nepřátele, jako jsou USA, „by měli být zastaveni“.[6]
Žurnalistika
Byl jednatelem společnosti Do-Kouheh týdně, Jebheh týdně, Shalamcheh týdně, Ansar-e Hizballáh týdně Yalasarat, a Sobh časopis, vše blízké konzervativní ideologii. Shalamcheh a Jebheh byly uzavřeny teheránským tiskovým soudem. Shalamcheh byl íránským soudem údajně zakázán pro „urážku zdroje emulace“.[7]
Filmová kariéra
V roce 2002 režíroval Chudoba a prostituce, a dokumentární na prostituce který stopuje jeho kořeny k zlu chudoba. Jeho dokument ukazuje nekontrolovatelnou prostituci, která je tak přísně zakázána a potlačována islámským režimem ovládajícím zemi. Prostituce v Íránu je tabu, a proto o něm není přímo diskutováno ani se jím nezabývá, což umožňuje vymknutí kontroly nad tímto problémem.
V roce 2004 režíroval Dehnamaki Která modrá, která červená (2004).
Debut Massouda Dehnamakiho celovečerní film Ekhrajiha (vyvrženci) (2006), také volal Vyloučen, vypráví příběh Majida, gangstera z jižního Teheránu, který se zamiluje do Nargesa, dcery zbožného Mirzy. Majid se musí reformovat, aby se oženil s Nargesem, a tak se rozhodne zamířit do íránské války a jeho chráněnci ho také následují.
Film vytvořil kasovní rekord v Íránu.[8]
Jeho nejnovější film, Ekhrajijha 3 (Vyvrhelci 3) (2011), je politická komedie, která sleduje skupinu Válka mezi Íránem a Irákem veteráni, z nichž dva nejvíce hladoví, kandidují na prezidenta Íránu a lžou, podvádějí a organizují nelegální párty v noci, aby si získali srdce íránských mladých lidí. Dehnamaki popírá jakoukoli podobnost mezi postavami jeho filmu a postavami z reálného života, ale dva darebáci filmu se podobají oficiálnímu vládnímu obrazu uvězněných prezidentských vyzyvatelů Mir Hossein Moussavi a Mehdi Karroubi. Dehnamaki tvrdí, že je nezávislý umělec, ale Ekhrajijha 3 byl silně propagován ve státní televizi a Dehnamaki měl dostatečný vliv na to, aby mu bylo uděleno povolení k natáčení scén velkých politických shromáždění v centru Teheránu, setkání, která si mnozí spletli s protivládními demonstracemi. Dokonce se říká, že bezplatné lístky byly rozdány vládním zaměstnancům, aby se tak podpořil úspěch filmu v pokladně. Mnoho kritiků a filmových fanoušků poukázalo na filmové slabosti filmu. Tento film byl uveden přibližně ve stejnou dobu jako mezinárodně uznávaný a akademická cena –Nominovaný film Oddělení. Dehnamakiho film zaznamenal mnohem větší úspěch v pokladně (překonal rekord v nejprodávanějším filmu v íránské historii). Dehnamaki byl velmi kritický vůči filmu A Separation a vyjádřil své rozhořčení, že íránská opozice vyzvala k bojkotu jeho filmu ve prospěch filmu A Separation.[9]
Názory
Dehnamaki věří, že Írán musí modernizovat v rámci přísného islámu, ale ne ve stylu Talibanu. „Pokud jsme proti islámu, který zavedl Taliban, musíme být schopni nabídnout dobrý model islámu, který je podle nás zdrojem soucitu a laskavosti,“ řekl. „Musí to však být v souladu s dnešními potřebami, aby to bylo přijatelné pro naši mládež.“[10]„Byla doba, kdy jsem věřil, že problémem byli lidé. Ale to byla chyba. Skutečnými problémy jsou naši vládci, kteří si zvykli na korupci a nemohou splnit sliby počátků revoluce o sociální spravedlnosti a rovnost."[11]V roce 2006 Dehnamaki napsal otevřený dopis prezidentovi Mahmúdovi Ahmadínežádovi, v němž jej varoval před jeho „fundamentalistickými a zaostalými příznivci“, „těmi lidmi“, kteří omezili podporu ctnosti a zabránění neřesti v boji proti ženským šatům a ignorovali spravedlnost ve společnosti. “[10]
Knihy
- Ketābshenāsi-e Esārat (Peršan: کتابشناسی اسارت; lit .: Zajímavá bibliografie)
Viz také
Poznámky
- ^ Moslem, Mehdi (2002). Frakční politika v Íránu po Chomejním. Syracuse University Press. p. 136. ISBN 978-0815629788.
- ^ ekathimerini.com | Dnešní vyznání fundamentalisty v Ahmadínedžádově Íránu
- ^ A b Demonstrace studentů v Tabrizu rozdrceném naprostým násilím
- ^ KRSI: Radio Sedaye Iran راديو صدای ايران
- ^ https://web.archive.org/web/20070519073923/http://www.roozonline.com/english/archives/2007/02/002385.php. Archivovány od originál dne 19. května 2007. Citováno 17. června 2007. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ Jednotka tvrdé linie slibuje válku s reformátory; Associated Press, 2002 Archivováno 11. srpna 2011 v Wayback Machine
- ^ Zpráva RFE / RL o Íránu
- ^ سينمای ما - اخراجی ها یک میلیارد را رد کرد
- ^ Thomas Erdbink, Íránský politický boj naráží na pokladnu The Washington Post, 24. června 2011.
- ^ A b Revoluční kanály Jeho vnitřní Michael Moore - New York Times
- ^ Íránský Michael Moore, kritizovaný na 2 frontách - International Herald Tribune Archivováno 16. Dubna 2007 v Wayback Machine