Marshal (Brazílie) - Marshal (Brazil)
Maršál (portugalština: Marechal) je nejvyšší hodnost v obou Brazilská armáda a Brazilské letectvo, ačkoli druhý je s názvem Marechal-do-Ar (doslovně Maršál vzduchu ). Tyto hodnosti jsou ekvivalentní hodnostem admirála v námořnictvu. A maršál se vyznačuje použitím pěti hvězd, které jsou pro maršála vzduchu v přibližné poloze Southern Cross a pro maršála v armádě v podobě „X“. Pět hvězd admirála má tvar a Pentagon.
Až do strukturální reformy v roce 1967 v brazilské armádě byli armádní generálové (nesoucí čtyři hvězdičky) při přesunu do zálohy automaticky oceněni pátou hvězdou. S reformou bylo zjištěno, že v případě války by došlo pouze k povýšení generála na maršála, což by v době míru uhasilo hodnost maršála v armádě. Ti, kteří byli před takovou reformou dabováni jako maršálové, by však takové tituly nesli po zbytek svého života. Poslední žijící maršál brazilské armády, maršál Waldemar Levy Cardoso, zemřel v květnu 2009.
Ve dnech Imperiální období (mezi 1822 a 1889) byl patent týkající se armády pojmenován „maršál armády“ (portugalsky: Marechal-do-Exército), který byl s příchodem republiky po roce 1889 přejmenován na svůj kratší současný protějšek.
Ačkoli v druhé polovině 20. století existovalo v brazilských řadách velké množství maršálů, jak bylo zmíněno výše, posledním aktivním maršálem v brazilské armádě (tj. Úřadujícím ve vedení aktivních vojsk) byl maršál Mascarenhas de Morais, zastávající funkci velitele Brazilské expediční síly se shromáždil speciální sbor, který bojoval po boku spojeneckých sil v Středomořské divadlo druhé světové války. Maršál Mascarenhas de Morais nese uvedenou pozici a titul po zbytek svého života (tedy až do roku 1968, kdy zahynul) v důsledku dekretu Národního kongresu, který daboval funkci a titul čestný život ve formě aktivních jednotek .
Někteří maršálové se stali Prezident Brazílie, zejména v letech následujících po vzniku republiky v roce 1889 a také mezi EU 1964 brazilský státní převrat a znovu nastolení demokracie v letech 1984/1985. Za zmínku stojí maršál Deodoro da Fonseca a Floriano Peixoto (pro dřívější výše uvedené období) a maršálové Humberto de Alencar Castelo Branco a Artur da Costa e Silva (pro pozdější).
Seznam brazilských maršálů
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/Marechal_ar.gif)
Tato kategorie zahrnuje články o maršálovi ozbrojených sil v Brazílii (patent prakticky zanikl v roce 1967, kdy jej lze od té doby připsat pouze čtyřhvězdičkovým generálům - generais de exército - kteří se aktivně účastnili války). Bylo tam 66 maršálů; 63 v armádě a tři v letectvu
Marshals of the Empire of Brazil
Během monarchického režimu existovaly čtyři obecné hodnosti (od nejnižší po nejvyšší): brigádní generál (Brigadeiro), Polní maršál (Marechal de campo), Generálporučík (Generální tenente) a maršál armády (Marechal do Exército). Ačkoli téměř všechny mezinárodní konflikty, kterých se Brazílie účastnila, nastaly během císařské éry (Brazilská válka za nezávislost (1822–25), Cisplatinová válka (1825–28), Platinová válka (1851–52), Uruguayská válka (1864–65) a Paraguayská válka (1864–70)), velmi málo vojenských důstojníků dosáhlo velmi odlišné hodnosti:[1]
- Luís Alves de Lima e Silva, vévoda z Caxias
- Manuel Antônio da Fonseca Costa, markýz Gávea
- Francisco Xavier Calmon Cabral da Silva, baron z Itapagipe
- Manuel Luís Osório, markýz z Ervalu
- José Antônio Correia da Câmara, vikomt Pelotas
- Francisco José de Sousa Soares de Andréa, baron z Caçapavy
- Gaston d´Orléans, hrabě z Eu (1864)
Maršálové Brazilské republiky
- Ademar de Queirós
- Aguinaldo Caiado de Castro
- Aires Antônio de Morais Âncora
- Alexandre Gomes de Argolo Ferrão
- Alexandre Zacharias de Assumpção
- Angelo Mendes de Morais
- Antônio Enéias Gustavo Galvão
- Antônio Henrique Cardim
- Armando Figueira Trompowsky de Almeida (Letectvo)
- Bento Manuel Ribeiro
- Cândido José da Costa
- Cândido Rondon
- Carlos Antônio Napion
- Carlos Frederico Lecor
- Carlos Machado Bittencourt
- Casimiro Černá Hora Filho (Letectvo)
- Cordeiro de Farias
- Artur da Costa e Silva
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Deodoro_da_Fonseca_%28gravura%29.jpg/220px-Deodoro_da_Fonseca_%28gravura%29.jpg)
- Deodoro da Fonseca (1884)
- Eduardo Gomes (Letectvo)
- Eurico Gaspar Dutra
- Floriano Peixoto
- Francisco Arruda Câmara
- Frederico Augusto de Mesquita
- Francisco Carlos da Luz
- Francisco das Chagas Santos
- Francisco José de Sousa Soares de Andréa
- Francisco Marcelino de Sousa Aguiar
- Francisco de Paula Magessi Tavares de Carvalho
- Guilherme Xavier de Sousa
- Hastinfilo de Moura
- Henrique Batista Duffles Teixeira Lott
- Hermes Ernesto da Fonseca
- Hermes da Fonseca
- Humberto de Alencar Castelo Branco (1964)
- João Batista do Rego Barros Cavalcanti de Albuquerque
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Lu%C3%ADs_Alves_de_Lima_e_Silva.jpg/220px-Lu%C3%ADs_Alves_de_Lima_e_Silva.jpg)
- João Carlos Augusto de Oyenhausen-Gravenburg
- João de Deus Mena Barreto (Já)
- João Frederico Caldwell
- João de Segadas Viana
- João de Sousa da Fonseca Costa
- João Tomás de Cantuária
- João Vieira de Carvalho
- Joaquim de Oliveira Álvares
- Joaquim Xavier Curado
- José Bernardino Bormann
- José Egídio Gordilho de Barbuda Filho
- José de Oliveira Barbosa
- José Pessoa
- José Ribeiro de Sousa Fontes
- Juarez Távora
- Júlio Anacleto Falcão da Frota
- Luís Paulino d'Oliveira Pinto da França
- Luís Paulino d'Oliveira Pinto da França Garcês
- Manuel de Almeida Lobo d'Eça
- Manuel Antônio da Fonseca Costa
- Manuel Jorge Rodrigues
- João Baptista Mascarenhas de Morais
- Odílio Denys
- Pedro de Alcântara Bellegarde
- Raimundo José da Cunha Matos
- Rufino Enéias Gustavo Galvão
- Salustiano Jerônimo dos Reis
- Salvador José Maciel
- Sebastião Barreto Pereira Pinto
- Tomás Joaquim Pereira Valente
- Waldemar Levy Cardoso (1966)
Reference
- ^ Lyra, Heitere. História de Dom Pedro II: Declínio. São Paulo: Itatiaia, 1977, s. 181-182