Mario Laserna Pinzón - Mario Laserna Pinzón

Mario Laserna Pinzón
Velvyslanec Kolumbie v Rakousku
V kanceláři
1987–1991
PrezidentVirgilio Barco Vargas
UspělAlfonso Gómez Méndez
9 Velvyslanec Kolumbie ve Francii
V kanceláři
1976–1979
PrezidentAlfonso López Michelsen (1976–1978)
Julio César Turbay (1978–1979)
Osobní údaje
narozený(1923-08-21)21. srpna 1923
Paříž, Francie
Zemřel16. července 2013(2013-07-16) (ve věku 89)
Ibague, Kolumbie
Národnostkolumbijský
Politická stranaKonzervativní
Jiné politické
přidružení		Demokratická aliance M-19
RezidenceLa Candelaria
Alma materColumbia University (BA )
Univerzita Princeton (MA )
Svobodná univerzita v Berlíně (DA )
obsazeníprofesor, Rektor, politik, diplomat, spisovatel, podnikatel a novinář
ProfeseMatematik, filozof
OceněníŘád Boyacá, hodnost velkokříže
Zakladatel, majitelUniversidad de los Andes, Budova Mario Laserna 60 + 7 + budov
Čisté jmění250 milionů $

Mario Laserna Pinzón (21. srpna 1923 - 16. července 2013) byl kolumbijský pedagog a politik narozený v Paříži kolumbijským rodičům. Laserna Pinzón je považována za zakladatele společnosti Los Andes University v Bogotá, která byla založena v roce 1948 a je soukromou institucí po vzoru Vzdělávací systém svobodných umění Spojených států. On také sloužil jako Senátor Kolumbie a velvyslanec ve Francii a Rakousko a je autorem několika knih.

Kariéra

Vzdělávání

Narodil se v Paříži ve Francii 21. srpna 1923 kolumbijským rodičům Francisco Laserna Bravo a Elena Pinzón Castillo. Byl vychován nejprve v Kolumbii, kde navštěvoval Instituto La Salle a poté od roku 1931 do roku 1932 v Queensu v New Yorku. Vystudoval Gimnasio Moderno v roce 1940 a tři roky studoval právo na Naše dáma Růžencové univerzity později změnit svou kariéru a přestěhovat se do Spojených států, aby se zúčastnil Columbia University kde dokončil svůj vysokoškolské studium v matematice, fyzice a humanitních vědách v roce 1948.[1] On by pokračoval získat magisterský titul na Univerzita Princeton a studovat němčinu a filozofii na University of Heidelberg v Německu a později získal doktorát na Svobodná univerzita v Berlíně. Za celoživotní dílo mu byl udělen doktorát Honoris Causa podle Brandeis University.[2]

Mario Laserna Pinzón je ve své zemi široce obdivován jako pedagog, politik a vášnivý hledač znalostí, s řadou knih a studií na svém kontě. Během pozdních 40. a 50. let se seznámil s mnoha důležitými vědeckými osobnostmi té doby, včetně Albert Einstein, kterého potkal při studiu na Princetonu, a Nicolás Gómez Dávila, jeho mentor.[3][4]

V roce 1948, po absolvování Kolumbie, se vrátil do Kolumbie a věnoval se vytvoření soukromé sekulární instituce vysokoškolského vzdělávání v Bogotá. Jeho sen se stal realitou 16. listopadu 1948, kdy Los Andes University byl založen, institucí, kterou se stal rektor mezi lety 1953 a 1954.[5] Působil také jako rektor Kolumbijská národní univerzita[6] (1958–1960).

Politika

Vzhledem k jeho vysokému profilu byla Laserna do politiky pohlcena těmi, kteří chtěli světu představit jeden z nejlepších příkladů kolumbijského intelektu, a tak působil jako kolumbijský velvyslanec v rodné Francii (1976–1979) a Rakousko (1987–1990), sloužil v Senát Kolumbie[3] a sloužil jako radní z Bogoty.[4]

Pracoval v politice jako filozof se zájmem o poznání fungování vlády a lidí, což ho vedlo k tomu, aby kandidoval jako senátor zastupující radikální liberální stranu Demokratická aliance M-19, i když sám patřil k Kolumbijská konzervativní strana,[7] řekl, že se připojil k M-19, přestože byl konzervativní, protože „chtěli vědět, jak si mysleli lidé, kteří se [schovávali] v hoře a vrátili se do civilního života. Také proto, že měli bolívarovské kořeny“,[4] jak sám věřil Bolivarianismus.

Jako senátor musel odpovídat na obvinění z práce s uprchlíkem Roberto Soto Prieto, který údajně ukradl 13,5 milionu USD a s nímž měla Laserna kontakty v Rakousku díky své práci velvyslance, kdy byl Soto Prieto údajným uprchlíkem v této zemi , a prostřednictvím údajných obchodních dohod, ve kterých bylo shledáno, že je Soto nepřímo zapojen.[8] Na žádost kolumbijského ministra zahraničních věcí Noemí Sanín posledních pět velvyslanců v Rakousku a všichni zaměstnanci velvyslanectví byli vyšetřováni Generální inspektor Kolumbie a Generální prokurátor Kolumbie, mezi nimi byla i Mario Laserna Pinzón.[9] Laserna byla později zbavena všech obvinění týkajících se případu.

Kvůli jeho celoživotnímu dílu a přínosu pro zemi, prezidente Álvaro Uribe Vélez poctil ho Řád Boyacá v hodnosti velkokříže, nejvyšší civilní vyznamenání udělené Kolumbijskou republikou.[10]

Funguje

Mario Laserna byl velmi plodný čtenář a spisovatel, což ho vedlo k tomu, že psal pro různé noviny a stal se ředitelem Revista Semana[11] a noviny La República.[10] Je také autorem různých knih a esejů o kolumbijské historii a vládě, vývoji v Kolumbii Třetí svět a filozofie.

  • Mario Laserna Pinzón; Alberto Lleras Camargo (1955), Misión y problema de la universidad [Poslání a problém univerzity], Bogotá: Universidad de los Andes, OCLC  24004078
  • Mario Laserna Pinzón (1961), Estado fuerte o caudillo: el dilema colombiano [Silný stát nebo vůdce: Kolumbijské dilema], Bogotá: Ediciones Mito, OCLC  1969093
  • Mario Laserna Pinzón (1963), „Klassenlogik und formale Einteilung der Wissenschaft“ [Logika třídy a formální klasifikace ve vědě], (Disertační práce) (v němčině), Berlín: E. Reuter-Gesellschaft, OCLC  22468251
  • Mario Laserna Pinzón (1965), Rousseau y la antinomia de la libertad de Loewenthal [Rousseau a Antinomy of the Liberty of Loewenthal], Bogotá, OCLC  54993021
  • Mario Laserna Pinzón (1966), Estado, Consenso, Democracia y Desarrollo [Stát, konsensus, demokracie a rozvoj], Bogotá: Ediciones Tercer Mundo, OCLC  3201311
  • Mario Laserna Pinzón (1966), La revolución, ¿para qué? : y otros ensayos [Revoluce, za co ?: A další eseje], Bogotá: Vyd. Revista Colombiana, LCCN  66077255
  • Mario Laserna Pinzón (1969), Individuo y sociedad [Jednotlivec a společnost], Bogotá: Redakční revista Colombiana, LCCN  78473074
  • Mario Laserna Pinzón (c. 1970), Sociedad postindustrial y países sub-desarrollados [Postindustriální společnost a zaostalé země], Bogotá: Universidad de los Andes, Programa Alta Gerencia
  • Mario Laserna Pinzón (1974), Informovat o sobě UPAC y sus incidencias sociales y económicas, Bogotá: Vysoký. Vyd. de la Impr. Nacional de Colombia, ISBN  958-601-074-0
  • Mario Laserna Pinzón (1986), Bolívar, un euro-americano frente a la Ilustración: y otros ensayos de interpretación de la historia indo-iberoamericana [Bolívar, euroameričan před osvícenstvím: a další interpretační eseje o latinskoamerických dějinách], Bogotá: Ediciones Tercer Mundo, ISBN  958-601-074-0
  • Mario Laserna Pinzón (1999), Dos ensayos sobre la posibilidad de la historia: Carta de Heidelberg [Dva eseje o možnosti historie: Dopis Heidelberga], Bogotá: Ediciones Uniandes, ISBN  958-695-030-1
  • Mario Laserna Pinzón (2003), Reflexiones sobre la Revolución Científica del siglo XVII. [Úvahy o vědecké revoluci 17. století], Bogotá: Universidad de los Andes, ISBN  958-695-102-2
  • Mario Laserna Pinzón (2004), La Crítica de la Razón Pura, Metalenguaje de la Ciencia. [Kritika čistého rozumu, jazyk vědy], Bogotá: Universidad de los Andes, ISBN  958-695-136-7

Reference

  1. ^ „Columbia Daily Spectator 5. prosince 1950 - Columbia Spectator“. spectatorarchive.library.columbia.edu. Citováno 18. června 2020.
  2. ^ "Fundador rozlišující" (ve španělštině). Los Andes University. Citováno 19. května 2005.[trvalý mrtvý odkaz ]
  3. ^ A b „Mario Laserna Le Gana Recuerdos Al Alzheimer“. El Tiempo (ve španělštině). Bogotá. Nación. 27. listopadu 2007. Citováno 19. května 2009.
  4. ^ A b C Ortiz, María Paulina (25. června 1993). „El Soñador De Los Andes“. El Tiempo. Nación. Citováno 20. května 2009.
  5. ^ "Rectores". Los Andes University. Citováno 20. května 2009.[trvalý mrtvý odkaz ]
  6. ^ Correa, Marina (2005). "Historia" (ve španělštině). Kolumbijská národní univerzita. Archivovány od originál 11. června 2007. Citováno 19. května 2009.
  7. ^ Cepeda Sarabia, Efraín (2. října 2007). Palabras del Presidente del Partido Conservador Colombiano, Senador Efraín Cepeda Sarabia, slavný elitní aktér 158 años del Partido Conservador (Mluvený projev). Bogotá, D.C. Archivovány od originál (DOC) 23. července 2011. Citováno 20. května 2009.
  8. ^ „Cargos Contra Laserna Por Nexos Con Soto“. El Tiempo. Justicia. 30. září 1993. Citováno 20. května 2009.
  9. ^ „Investigarán A 5 Ex Embajadores“. El Tiempo. Obecné informace. 25. června 1993. Citováno 20. května 2009.
  10. ^ A b Uribe Vélez, Álvaro (10. září 2003). Palabras del Señor Presidente de la República Doctor Álvaro Uribe Vélez, koncipient de la impicional de la condecoración de Orden de Boyacá en el Grado de Gran Cruz, al Doctor Mario Laserna Pinzón (Mluvený projev). Bogotá, D.C.. Citováno 19. května 2009.
  11. ^ Rodríguez Maldonado, Tatiana (listopad 2005). „Reseñas de las revistas Semana y Cambio“. Imagen Y Discurso: Construcción de sentido en las portadas de las revistas Semana y Cambio 1998–2004 (ve španělštině). Bogotá. Archivovány od originál 5. srpna 2009. Citováno 20. května 2009.