Mario Keßler - Mario Keßler

Mario Keßler (narozen 4. května 1955) je a Němec historik.[1]

Narodil se v tehdejším období Sovětský sponzor Německá demokratická republika (východní Německo): bylo mu 34 a pracoval na svém habilitace (vysokoškolská kvalifikace na vyšší úrovni) mezitím zeď byla porušena. Znovusjednocení Německa, v roce 1990 transformovala historiografický kontext na obou stranách prvního vnitřní německé hranice, ale změny byly obzvláště ostré pro učence, kteří se naučili své řemeslo na východě. V polovině 90. let bylo na svých starých pozicích stále jen asi 40 východoněmeckých profesionálních historiků a do roku 2017 bylo možné tvrdit, že univerzity nebo renomované apolitické výzkumné instituce zaměstnávalo jen asi deset východoněmeckých vyškolených historiků. Mario Keßler byl jeden historik, který provedl profesionální přechod na svět po znovusjednocení úspěšně.[2]

Životopis

Mario Keßler se narodil na jihu země země, v Jena, město bohaté na akademické dědictví a průmyslovou tradici, které bylo správním městem města Durynsko dokud úřady překonfiguroval a zpozdil regionální vláda v roce 1952. Navštěvoval školu v Jeně v letech 1962 až 1974 a poté v letech 1974 až 1979 studoval Dějiny a Germanistika v Jena a Lipsko. Jeho doktorát, také z Lipsko, následoval v roce 1982. Tématem jeho disertační práce bylo „The Kominterna a arabský východ 1919-1929. “V letech 1982 až 1987 zastával výzkumnou pozici v oddělení pro Afriku a Střední východ na University of Leipzig. V roce 1987 se přestěhoval do Berlína, kde nastoupil na akademickou výzkumnou pozici. Jeho habilitace, tentokrát z Německá akademie humanitních a věd v Berlíně, následoval v roce 1990. Tentokrát se jeho disertační práce zabývala tématem „Socialismus a sionismus: mezinárodní dělnické hnutí a politický sionismus 1897–1933“. Práce na habilitaci zahrnovaly zdlouhavé studijní návštěvy v Moskvě a Varšavě.[1]

Od té doby 1990 strávil období výuky jako hostující profesor na různých severoamerických univerzitách včetně University of Massachusetts (Amherst) a Yeshiva University v New York City. Zastával mimořádnou profesuru na VŠE University of Potsdam, kde je také členem Ústřední ústav pro výzkum soudobých dějin, od roku 2005.[1]

Keßlerovy zvláštní profesní zájmy zahrnují sionismus, antisemitismus a německé dělnické hnutí, se zvláštním zájmem o komunistický výzkum ve dvacátém století. Má také zvláštní zájem na kariéře a osudu Paul Merker, východoněmecký politik, který vzrušoval nedůvěru Walter Ulbricht v padesátých letech minulého století a stal se obětí východoněmecké kultury předváděcích zkoušek té doby.[1] V roce 2011 byl Keßler spolusignatářem otevřeného dopisu organizovaného společností Andreas Weber, adresovaný vydavateli Ulla Berkéwicz v Suhrkamp Verlag. Signatáři naléhali na vydání německého překladu a Trockij biografie anglického historika Robert Service. Kniha od Service byla k dispozici v angličtině již téměř dva roky a němečtí vědci, kteří důrazně vyjádřili svůj společný názor, podpořili kritické hodnocení socialistického historika David North. Stěžovali si na věcné nepřesnosti, zkreslování zdrojů a nesplnění běžných akademických standardů.[3] Bylo to také silně vnímáno Stalin Dvacetiletá kampaň na diskreditaci jeho politického rivala byla službou nekriticky pohlcena, přestože sám Stalin byl mrtvý a otevřeně zdiskreditován na půl století.[4] Berlínští vydavatelé přesto vytiskli německou verzi knihy.

Výstup (výběr)

  • Antisemitismus, sionismus a sozialismus. Arbeiterbewegung und jüdische Frage im 20. Jahrhundert Decaton-Verlag, Mainz 1993, ISBN  3-929455-00-5 (2. Auflage. Ebenda 1994).
  • Zionismus und internationale Arbeiterbewegung. 1897–1933. Vorwort von Theodor Bergmann. Akademie-Verlag, Berlín 1994, ISBN  3-05-002047-4 (Zugleich: Berlin, Akademie der Wissenschaften der DDR, disertační práce, 1990: Sozialismus a sionismus.).
  • Die SED und die Juden - zwischen Repression und Toleranz. Politische Entwicklungen bis 1967 (= Zeithistorische Studien. Bd. 6). Akademie-Verlag, Berlín 1995, ISBN  3-05-003007-0.
  • Heroische Illusion und Stalin-Terror. Beiträge zur Kommunismus-Forschung. VSA-Verlag, Hamburg 1999, ISBN  3-87975-745-3.
  • Exilerfahrung in Wissenschaft und Politik. Remigrierte Historiker in der frühen DDR (= Zeithistorische Studien. Bd. 18). Vorwort von Georg G. Iggers. Böhlau, Köln u. A. 2001, ISBN  3-412-14300-6.
  • Exil und Nach-Exil. Vertriebene Intellektuelle im 20. Jahrhundert. VSA-Verlag, Hamburg 2002, ISBN  3-87975-877-8.
  • Arthur Rosenberg. Ein Historiker im Zeitalter der Katastrophen (1889–1943) (= Zeithistorische Studien. Bd. 24). Vorwort von Theodor Bergmann. Böhlau, Köln u. A. 2003, ISBN  3-412-04503-9.
  • Ein Funken Hoffnung. Verwicklungen: Antisemitismus, Nahost, Stalinismus. VSA-Verlag, Hamburg 2004, ISBN  3-89965-099-9.
  • Vom bürgerlichen Zeitalter zur Globalisierung. Beiträge zur Geschichte der Arbeiterbewegung (= Reihe Hochschulschriften. Bd. 8). trafo, Berlín 2005, ISBN  3-89626-279-3.
  • O antisemitismu a socialismu. Vybrané eseje (= Reihe Hochschulschriften. Bd. 9). trafo, Berlín 2005, ISBN  3-89626-284-X.
  • Ossip K. Flechtheim. Politischer Wissenschaftler und Zukunftsdenker (1909–1998) (= Zeithistorische Studien. Bd. 41). Böhlau, Köln u. A. 2007, ISBN  978-3-412-14206-3.
  • Von Hippokrates zu Hitler. Über Kommunismus, Faschismus und die Totalitarismus-Debatte (= Reihe Hochschulschriften. Bd. 20). trafo, Berlín 2008, ISBN  978-3-89626-795-5.
  • Historia magistra vitae? Über Geschichtswissenschaft und politische Bildung (= Reihe Hochschulschriften. Bd. 34). trafo, Berlín 2010, ISBN  978-3-89626-646-0.
  • Kommunismuskritik im westlichen Nachkriegsdeutschland. Franz Borkenau - Richard Löwenthal - Ossip Flechtheim. vbb - Verlag für Berlin-Brandenburg Berlin 2011, ISBN  978-3-942476-15-7.
  • s Werner Berthold: Klios Jünger. 100 Historik von Homer bis Hobsbawm. Akademische Verlagsanstalt, Lipsko 2011, ISBN  978-3-931982-72-0.
  • Ruth Fischerová. Ein Leben mit und gegen Kommunisten (1895–1961) (= Zeithistorische Studien. Bd. 51). Böhlau, Köln u. A. 2013, ISBN  978-3-412-21014-4.
  • Komunismus - pro a proti. Politické itineráře Ruth Fischerové (1895–1961) (= BzG - Kleine Reihe Biographien. Bd. 27). trafo, Berlín 2013, ISBN  978-3-86464-035-3.
  • Mojžíš Hess a Ferdinand Lassalle. Průkopníci sociální emancipace (= BzG - Kleine Reihe Biographien. Bd. 28). trafo, Berlín 2013, ISBN  978-3-86464-044-5.
  • Albert Schreiner. Kommunist mit Lebensbrüchen. * 7.8.1892, Aglasterhausen, † 4.8.1979, Berlin-Ost (= BzG - Kleine Reihe Biographien. Bd. 29). trafo, Berlín 2014, ISBN  978-3-86464-058-2.
  • jako spoluzakladatel s Wladislaw Hedeler: Reformen und Reformer im Kommunismus. Für Theodor Bergmann. Eine Würdigung. VSA-Verlag, Hamburk 2015, ISBN  978-3-89965-635-0 (Onlinezugang ).
  • Revoluce a Konterrevoluce. Studium gewalt und humanität aus dem Jahrhundert der Katastrophen, Berlín 2016, ISBN  978-3-86464-081-0.
  • Alfred Meusel: Soziologe und Historiker zwischen Bürgertum und Marxismus (1896–1960), Dietz Verlag, Berlín 2016, ISBN  978-3-32002-330-0.

Reference

  1. ^ A b C d „Mario Keßler - Vita“. Zentrum für Zeithistorische Forschung Potsdam e.V. Citováno 8. července 2017.
  2. ^ Axel Fair-Schulz (spoluzakladatel); Mario Kessler (spoluzakladatel (29. června 2017). Úvod. Východoněmečtí historici od znovusjednocení: transformovaná disciplína. SUNY Stiskněte. s. 1–9. ISBN  978-1-4384-6537-1.
  3. ^ Dr. Dr. h. C. Hermann Weber; et al. (30. července 2011). ""Das Buch von Robert Service ist in Ihrem hochangesehenen Verlag fehlplatziert!"". 14 Geschichts- und Politikwissenschaftler schreiben an Frau Ulla Unseld-Berkéwicz, Suhrkamp-Verlag. Mezinárodní mládež a studenti pro sociální rovnost, Berlín.
  4. ^ Wolfgang Weber (23. listopadu 2011). „Evropští historici se staví proti publikaci Trockého životopisu Robert Service od Suhrkampa“. Světový socialistický web. Citováno 8. července 2017.